Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagovaly v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesla hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie ústy mluvčího Evropské komise uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií či Německem zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
Všechny tři hlavní americké akciové indexy vzrostly ihned po rozhodnutí nejvyššího soudu. Dow Jonesův index, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků, si v pátek připsal 0,47 procenta a uzavřel na 49 625,97 bodu. Širší index S&P 500 vzrostl o 0,69 procenta na 6909,51 bodu a index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, se zvýšil o 0,9 procenta na 22 886,07 bodu.
Evropský index STOXX 600 po rozhodnutí dále posílil, zatímco ceny zlata ihned po rozhodnutí klesly z denních maxim.
„Trhy reagují větší ochotou podstupovat riziko v případě akcií, protože jsme konečně něco vyřešili a v roce 2026 jsme se dosud nacházeli v tomto kolísavém stavu, jehož hlavní složkou byla nejistota. Takže konečně máme něco, co můžeme alespoň považovat za hotové, a můžeme jít dál,“ uvedl investor firmy Crosscheck Management Todd Schoenberger. Další investoři však upozorňují, že je třeba být opatrný, protože počáteční emocionální reakce je často přehnaná a náchylná k výkyvům.
Trump označil rozhodnutí nejvyššího soudu o jeho rozsáhlých clech během setkání s asi dvaceti guvernéry jednotlivých států za „hanbu“, uvedly zdroje obeznámené s touto záležitostí. Dodal, že má „záložní plán“, jak cla prosadit. Bílý dům na žádost agentury AP o komentář zatím nereagoval.
Když se Trump o rozhodnutí dozvěděl, byl podle Reuters „viditelně frustrovaný“ a prý řekl, že bude muset „udělat něco se soudy“. Později večer na tiskové konferenci oznámil, že podepíše nařízení o zavedení desetiprocentního globálního cla podle obchodního zákona z roku 1974.
Reakce ze zahraničí
„Bereme na vědomí rozhodnutí Nejvyššího soudu USA a pečlivě jej analyzujeme. Zůstáváme v úzkém kontaktu s americkou administrativou, abychom měli jasno ohledně kroků, které hodlá podniknout v reakci na toto rozhodnutí,“ uvedl mluvčí EK v pátek odpoledne.
„Podniky na obou stranách Atlantiku jsou závislé na stabilitě a předvídatelnosti obchodních vztahů. Proto i nadále prosazujeme nízká cla a usilujeme o jejich snížení,“ dodal také.
Velká Británie očekává, že její „privilegované“ obchodní postavení vůči Spojeným státům bude pokračovat i po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, sdělila dle Reuters v pátek tamní vláda. „Spojené království má (s USA) nejnižší vzájemná cla na světě,“ podotkl mluvčí britské vlády v prohlášení.
„Budeme spolupracovat s (americkou) administrativou, abychom pochopili, jak se toto rozhodnutí projeví na clech pro Spojené království a zbytek světa,“ doplnili představitelé vlády.
Berlín se dle vyjádření mluvčího vlády seznámil s rozhodnutím Nejvyššího soudu USA. „Zůstáváme v úzkém kontaktu s americkou vládou, abychom získali jasné informace o dalších krocích, které je třeba podniknout k zajištění stability a předvídatelnosti obchodních vztahů,“ doplnil. Německé i další evropské obchodní organizace v souvislosti s aktuálním rozsudkem varovaly před přetrvávající nejistotou.
Švýcarská Spolková rada vzkázala, že bere rozhodnutí Nejvyššího soudu USA na vědomí a zatím k němu nemá další vyjádření. Nyní bude sledovat další vývoj a dopady rozsudku, informovala agentura Reuters.
Kanadský ministr financí Dominic LeBlanc uvedl, že rozhodnutí nejvyššího soudu dále podporuje postoj Kanady, že jsou cla uvalená Spojenými státy neoprávněná.
Dopad na trhy
Na devizovém trhu americký dolar po rozhodnutí nejvyššího soudu o clech mírně oslaboval. Přišel tak o předchozí zisky, za kterými stály překvapivě vysoké údaje o inflaci v USA. Kolem 22:30 SEČ si euro vůči dolaru připisovalo zhruba 0,2 procenta a pohybovalo se v blízkosti 1,1790 dolaru.
Podle ekonoma Petra Bartoně se nedá čekat, že rozhodnutí Nejvyššího soudu USA bude mít na akciové trhy ve střednědobém horizontu příliš velký dopad, protože prý je do jejich výše (cen akcií) již nyní „vceněno“ očekávání, že soud o zrušení cel rozhodne. „Pokud ten pohyb velký bude, tak spíše krátkodobě,“ prohlásil pro ČT.
Naopak velký dopad to zřejmě bude mít na ekonomiku USA. „Pro americké firmy to je dobrá zpráva,“ míní Bartoň. „Byly to právě ony, které musely to clo platit,“ zdůraznil a dodal, že nadále ho platit muset nebudou a navíc by měly dostat své peníze na již vybraných clech zpátky. Tím, zda a jak by společnosti měly získat zpět peníze, které zaplatily navíc kvůli Trumpovým clům, se však v pátek Nejvyšší soud USA dle dostupných informací nezabýval.
Trump na večerní tiskové konferenci sdělil, že není jasné, zda a kdy dojde k vrácení zaplaceného cla. Dodal, že soudní spory v této věci by mohly trvat roky.
Cla měla v příští dekádě vynést biliony dolarů a z těch soudem nyní označených za nelegální bylo vybráno již přes 175 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), které by mohly být firmám a spotřebitelům vráceny.
Páteční rozhodnutí zároveň nepokrývá některá cla, například na dovoz oceli, hliníku, dřeva či automobilů, která byla podle portálu BBC zavedena na základě jiného zákona z roku 1962. Verdikt tak dle AP nebrání Trumpově administrativě v zavedení cel na základě jiných zákonů. Ačkoliv takový proces bude zřejmě pomalejší a komplikovanější, představitelé Trumpovy administrativy již dali najevo, že chtějí cla zachovat na základě jiných mechanismů.
