Na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, kterým označil plošná cla zavedená administrativou prezidenta USA Donalda Trumpa za nezákonná, reagují v pátek pozdě odpoledne akciové trhy lehkým růstem, oproti tomu klesá hodnota dolaru, informuje agentura Reuters. Evropská unie uvedla, že analyzuje dopad rozhodnutí a že spolu s Velkou Británií zůstává v kontaktu s americkou vládou. Sám Trump označil rozhodnutí soudu za ostudu a uvedl, že má „záložní plán“.
Všechny tři hlavní americké akciové indexy vzrostly ihned po rozhodnutí nejvyššího soudu. Indexy S&P 500 a Nasdaq směřují k týdenním ziskům, zatímco index Dow Jones je v současné době na stejné úrovni jako před týdnem. Evropský index STOXX 600 po rozhodnutí dále posílil, zatímco ceny zlata ihned po rozhodnutí klesly z denních maxim.
„Trhy reagují větší ochotou podstupovat riziko v případě akcií, protože jsme konečně něco vyřešili a v roce 2026 jsme se dosud nacházeli v tomto kolísavém stavu, jehož hlavní složkou byla nejistota, takže konečně máme něco, co můžeme alespoň považovat za hotové, a můžeme jít dál,“ uvedl investor firmy Crosscheck Management Todd Schoenberger. Další investoři však upozorňují, že je třeba být opatrný, protože počáteční emocionální reakce je často přehnaná a náchylná k výkyvům.
Trump označil rozhodnutí nejvyššího soudu o jeho rozsáhlých clech během setkání s asi dvaceti guvernéry jednotlivých států za „hanbu“, uvedly zdroje obeznámené s touto záležitostí. Dodal, že má „záložní plán“, jak cla prosadit. Bílý dům na žádost agentury AP o komentář zatím nereagoval.
Když se Trump o rozhodnutí dozvěděl, byl podle Reuters „viditelně frustrovaný“ a prý řekl, že bude muset „udělat něco se soudy“.
Reakce ze zahraničí
„Bereme na vědomí rozhodnutí Nejvyššího soudu USA a pečlivě jej analyzujeme. Zůstáváme v úzkém kontaktu s americkou administrativou, abychom měli jasno ohledně kroků, které hodlá podniknout v reakci na toto rozhodnutí,“ uvedl mluvčí EU v pátek odpoledne. „Podniky na obou stranách Atlantiku jsou závislé na stabilitě a předvídatelnosti obchodních vztahů. Proto i nadále prosazujeme nízká cla a usilujeme o jejich snížení,“ dodal.
„Podniky na obou stranách Atlantiku jsou závislé na stabilitě a předvídatelnosti obchodních vztahů. Proto i nadále prosazujeme nízká cla a usilujeme o jejich snížení,“ dodal také.
Velká Británie očekává, že její „privilegované“ obchodní postavení vůči Spojeným státům bude pokračovat i po rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, sdělila dle Reuters v pátek tamní vláda. „Spojené království má (s USA) nejnižší vzájemná cla na světě,“ podotkl mluvčí britské vlády v prohlášení.
„Budeme spolupracovat s (americkou) administrativou, abychom pochopili, jak se toto rozhodnutí projeví na clech pro Spojené království a zbytek světa,“ doplnili představitelé vlády.
Švýcarská Spolková rada vzkázala, že bere rozhodnutí Nejvyššího soudu USA na vědomí a zatím k němu nemá další vyjádření. Nyní bude sledovat další vývoj a dopady rozsudku, informovala agentura Reuters.
Kanadský ministr financí Dominic LeBlanc uvedl, že rozhodnutí nejvyššího soudu dále podporuje postoj Kanady, že jsou cla uvalená Spojenými státy neoprávněná.
Možný dopad na trhy
Americký dolar v reakci na nejnovější vývoj ke koši měn oslabil. Dolarový index po 17. hodině SEČ ztrácel 0,2 procenta a pohyboval se se kolem 98,7 bodu.
Podle ekonoma Petra Bartoně se nedá čekat, že rozhodnutí Nejvyššího soudu USA bude mít na akciové trhy ve střednědobém horizontu příliš velký dopad, protože prý je do jejich výše (cen akcií) již nyní „vceněno“ očekávání, že soud o zrušení cel rozhodne. „Pokud ten pohyb velký bude, tak spíše krátkodobě,“ prohlásil pro ČT. V pátek po zveřejnění rozhodnutí posílily americké i evropské akcie, píše Reuters.
Naopak velký dopad to zřejmě bude mít na ekonomiku USA. „Pro americké firmy to je dobrá zpráva,“ míní Bartoň. „Byly to právě ony, které musely to clo platit,“ zdůraznil a dodal, že nadále ho platit muset nebudou a navíc by měly dostat své peníze na již vybraných clech zpátky. Tím, zda a jak by společnosti měly získat zpět peníze, které zaplatily navíc kvůli Trumpovým clům, se však v pátek Nejvyšší soud USA dle dostupných informací nezabýval.
Cla měla v příští dekádě vynést biliony dolarů a ze soudem zrušených cel bylo vybráno již přes 175 miliard dolarů (3,6 bilionu korun), které by mohly být firmám a spotřebitelům vráceny.
Páteční rozhodnutí zároveň nepokrývá některá cla, například na dovoz oceli, hliníku, dřeva či automobilů, která byla podle portálu BBC zavedena na základě jiného zákona z roku 1962. Verdikt tak dle AP nebrání Trumpově administrativě v zavedení cel na základě jiných zákonů. Ačkoliv takový proces bude zřejmě pomalejší a komplikovanější, představitelé Trumpovy administrativy již dali najevo, že chtějí cla zachovat na základě jiných mechanismů.
