Ekonomika letos vzroste o desetinu procenta, odhadla bankovní asociace

Hrubý domácí produkt Česka bude letos podle odhadu České bankovní asociace o 0,1 procenta vyšší než loni. Fakticky bude tedy ekonomika stagnovat. Větší růst očekávají banky napřesrok, kdy by mohl HDP stoupnout o 2,7 procenta. Prognóza asociace je poněkud příznivější než podobné odhady, které vydalo ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě tyto instituce očekávají mírný pokles ekonomiky.

Poslední dvě čtvrtletí český HDP klesal, což ekonomové označují za technickou recesi, nicméně v součtu za celý rok 2022 ekonomika posílila o 2,5 procenta. Letos to bude horší, i když Česká bankovní asociace neočekává, že by meziročně ekonomika zeslábla.

Predikce růstu o 0,1 procenta vychází z předpokladu, že v prvním kvartálu ještě ekonomika mezičtvrtletně klesne, ale od druhého čtvrtletí by již mělo přijít oživení. Že nebude výraznější, způsobí podle ČBA zejména výrazný pokles spotřeby domácností, které se kvůli vysoké inflaci potýkají s poklesem reálných mezd.

Recese v prvním čtvrtletí by se neměla dramaticky projevit na trhu práce. Nezaměstnanost stoupne letos nanejvýš ke čtyřem procentům s tím, že napřesrok bude zase klesat.

Obavy z recese v Německu

Asociace ovšem varovala před řadou rizik, které letos čekají domácnosti i firmy, i když se zlepšila situace s cenami energií. „Celá řada rizik pro globální ekonomiku však přetrvává, což je dáno pokračujícím válečným konfliktem na Ukrajině. Mimo to i citelný propad průmyslové výroby v Německu závěrem minulého roku připomněl, že obavy z recese našeho hlavního obchodního partnera jsou stále namístě,“ uvedl hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.

ČBA ovšem oproti dřívějším predikcím očekává pomalejší pokles inflace. Celoroční průměr bude na 10,8 procenta. V závěru roku by se podle aktuálního odhadu měla snížit na 7,7 procenta, ještě v listopadu ale ČBA očekávala, že v prosinci bude zhruba pětiprocentní. Příští rok by se podle prognózy inflace měla za celý rok dostat na 3,2 procenta, k rovnovážné dvouprocentní hladině klesne až na konci roku 2024.

Základní úroková sazba ČNB je podle prognózy asociace na vrcholu a nepřekročí sedm procent, na kterých je od loňského června. Prognóza ale předpokládá pomalejší snižování sazby, na konci letošního roku by měla být na šesti procentech. „Bankovní ekonomové jsou zajedno, že ČNB začne s uvolňováním měnové politiky ještě letos. Těžiště očekávaného snižování sazeb ale přesouvají do roku 2024,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. 

Dluh veřejných financí bude letos podle ČBA 4,1 procenta HDP a v příštím roce tři procenta HDP. Celkové zadlužení státu ale budou vysoké rozpočtové deficity zvyšovat jen mírně, protože díky vysoké inflaci roste v nominálním vyjádření i HDP. Letos by mělo zadlužení dosáhnout 44,1 procenta HDP, příští rok 45,3 procenta HDP. 

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.

Jestliže asociace očekává letos nepatrný ekonomický růst, liší se od centrální banky i ministerstva financí, které shodně predikují mírný pokles. Ministerstvo v lednové prognóze uvedlo, že by HDP měl za celý rok klesnout o půl procenta při celoroční inflaci 10,4 procenta. Česká národní banka očekává pokles ekonomiky o tři desetiny procenta s průměrnou inflací 10,8 procenta.

Většina firem očekává pokles zisku či ztrátu

České firmy podle aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy před sebou vidí náročnou dobu. S poklesem zisků se jich smiřuje 39 procent, propad do ztráty předpokládá sedm procent oslovených podniků a šest procent uvádí, že v minusu už jsou a dále zůstanou. Společnosti, kterým se bude dařit stejně jako dříve, či dokonce lépe, tvoří o něco menší tábor. V udržení zisků z předchozích let věří 34 procent, ve zvýšení čtrnáct procent.

„Po koronavirové krizi se už firmy začaly pomalu nadechovat, ale s příchodem války se vše zaseklo. Ztížila se logistika a dostupnost některých surovin, raketově zdražila energie. Válka zkrátka celkově zbrzdila ekonomický růst a nakumulovala další bariéry, se kterými firmy od té doby musí bojovat. K tomu se podnikům začala snižovat poptávka a určité ochlazení je vidět i v očekáváních na nejbližší měsíce,“ podotkl viceprezident svazu Radek Špicar.

Odhad ziskovosti pro letošní rok (predikce)
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
28. 4. 2026

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
28. 4. 2026
Načítání...