Ekonomika letos vzroste o desetinu procenta, odhadla bankovní asociace

Hrubý domácí produkt Česka bude letos podle odhadu České bankovní asociace o 0,1 procenta vyšší než loni. Fakticky bude tedy ekonomika stagnovat. Větší růst očekávají banky napřesrok, kdy by mohl HDP stoupnout o 2,7 procenta. Prognóza asociace je poněkud příznivější než podobné odhady, které vydalo ministerstvo financí a Česká národní banka. Obě tyto instituce očekávají mírný pokles ekonomiky.

Poslední dvě čtvrtletí český HDP klesal, což ekonomové označují za technickou recesi, nicméně v součtu za celý rok 2022 ekonomika posílila o 2,5 procenta. Letos to bude horší, i když Česká bankovní asociace neočekává, že by meziročně ekonomika zeslábla.

Predikce růstu o 0,1 procenta vychází z předpokladu, že v prvním kvartálu ještě ekonomika mezičtvrtletně klesne, ale od druhého čtvrtletí by již mělo přijít oživení. Že nebude výraznější, způsobí podle ČBA zejména výrazný pokles spotřeby domácností, které se kvůli vysoké inflaci potýkají s poklesem reálných mezd.

Recese v prvním čtvrtletí by se neměla dramaticky projevit na trhu práce. Nezaměstnanost stoupne letos nanejvýš ke čtyřem procentům s tím, že napřesrok bude zase klesat.

Obavy z recese v Německu

Asociace ovšem varovala před řadou rizik, které letos čekají domácnosti i firmy, i když se zlepšila situace s cenami energií. „Celá řada rizik pro globální ekonomiku však přetrvává, což je dáno pokračujícím válečným konfliktem na Ukrajině. Mimo to i citelný propad průmyslové výroby v Německu závěrem minulého roku připomněl, že obavy z recese našeho hlavního obchodního partnera jsou stále namístě,“ uvedl hlavní ekonom ČBA Jakub Seidler.

ČBA ovšem oproti dřívějším predikcím očekává pomalejší pokles inflace. Celoroční průměr bude na 10,8 procenta. V závěru roku by se podle aktuálního odhadu měla snížit na 7,7 procenta, ještě v listopadu ale ČBA očekávala, že v prosinci bude zhruba pětiprocentní. Příští rok by se podle prognózy inflace měla za celý rok dostat na 3,2 procenta, k rovnovážné dvouprocentní hladině klesne až na konci roku 2024.

Základní úroková sazba ČNB je podle prognózy asociace na vrcholu a nepřekročí sedm procent, na kterých je od loňského června. Prognóza ale předpokládá pomalejší snižování sazby, na konci letošního roku by měla být na šesti procentech. „Bankovní ekonomové jsou zajedno, že ČNB začne s uvolňováním měnové politiky ještě letos. Těžiště očekávaného snižování sazeb ale přesouvají do roku 2024,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. 

Dluh veřejných financí bude letos podle ČBA 4,1 procenta HDP a v příštím roce tři procenta HDP. Celkové zadlužení státu ale budou vysoké rozpočtové deficity zvyšovat jen mírně, protože díky vysoké inflaci roste v nominálním vyjádření i HDP. Letos by mělo zadlužení dosáhnout 44,1 procenta HDP, příští rok 45,3 procenta HDP. 

ČBA zveřejňuje predikci pravidelně jednou za čtvrtletí na základě příspěvků analytiků tuzemských bank.

Jestliže asociace očekává letos nepatrný ekonomický růst, liší se od centrální banky i ministerstva financí, které shodně predikují mírný pokles. Ministerstvo v lednové prognóze uvedlo, že by HDP měl za celý rok klesnout o půl procenta při celoroční inflaci 10,4 procenta. Česká národní banka očekává pokles ekonomiky o tři desetiny procenta s průměrnou inflací 10,8 procenta.

Většina firem očekává pokles zisku či ztrátu

České firmy podle aktuálního průzkumu Svazu průmyslu a dopravy před sebou vidí náročnou dobu. S poklesem zisků se jich smiřuje 39 procent, propad do ztráty předpokládá sedm procent oslovených podniků a šest procent uvádí, že v minusu už jsou a dále zůstanou. Společnosti, kterým se bude dařit stejně jako dříve, či dokonce lépe, tvoří o něco menší tábor. V udržení zisků z předchozích let věří 34 procent, ve zvýšení čtrnáct procent.

„Po koronavirové krizi se už firmy začaly pomalu nadechovat, ale s příchodem války se vše zaseklo. Ztížila se logistika a dostupnost některých surovin, raketově zdražila energie. Válka zkrátka celkově zbrzdila ekonomický růst a nakumulovala další bariéry, se kterými firmy od té doby musí bojovat. K tomu se podnikům začala snižovat poptávka a určité ochlazení je vidět i v očekáváních na nejbližší měsíce,“ podotkl viceprezident svazu Radek Špicar.

Odhad ziskovosti pro letošní rok (predikce)
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy ČR

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 9 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 9 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 22 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026
Načítání...