Česká ekonomika je v technické recesi, mezičtvrtletně zeslábla podruhé za sebou

4 minuty
Události: Zpomalení růstu české ekonomiky
Zdroj: ČT24

Česká ekonomika je v technické recesi. Podruhé v řadě klesl mezi dvěma čtvrtletími hrubý domácí produkt. V posledním kvartálu minulého roku se podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu snížil o 0,3 procenta. Meziročně ekonomika naopak zesílila o 0,4 procenta. Statistici zveřejnili také odhad celoročního výsledku. HDP byl podle nich o 2,5 procenta vyšší než v „covidovém“ roce 2021.

Ekonomové definují technickou recesi jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního hrubého domácího produktu v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. To nyní nastalo.

Ve třetím čtvrtletí dosáhl mezikvartální pokles 0,2 procenta a ve čtvrtém 0,3 procenta. „Hlavním důvodem byly zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností,“ ozřejmil příčinu relativního propadu ekonomiky Vladimír Kermiet z Českého statistického úřadu.

Ve srovnání s předchozím rokem nicméně ekonomika i loni na podzim sílila. HDP byl v posledním čtvrtletí o 0,4 procenta vyšší než v posledních třech měsících roku 2021. Podle statistiků to byla zásluha zahraniční poptávky a výdajů na tvorbu hrubého kapitálu. Výdaje na konečnou spotřebu naopak klesly.

„Na úkor rychlejšího snižování schodku státního rozpočtu jsme se zaměřili na udržení sociálního smíru, přijali jsme několik opatření, která zafungovala. Současně jsme nepolevili v investiční aktivitě státu,“ hodnotí uplynulý rok ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). 

32 minut
Byznys ČT24: Česká ekonomika slábne, domácnosti šetří
Zdroj: ČT24

Kroky vlády, které mají na ekonomickou situaci dopad, ale kritizuje opozice. „Vláda řeší pouze příjmy, výdaje, možná zadluženost, nezaměstnanost a tím to hasne. Ona se musí dívat na to, jak její kroky, které činí, budou dopadat v horizontu roku dvou třech na celé hospodářství,“ domnívá se místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO). 

Za celý rok 2022 se hrubý domácí produkt podle odhadu ČSÚ zvýšil oproti předchozímu roku o 2,5 procenta. Je to ovšem srovnání s rokem, jehož zimu a jaro poznamenaly lockdowny, téměř dvouměsíční zákaz cestování mezi okresy a ještě na jeho konci vláda zakázala konání vánočních trhů.

I v celoročním srovnání pomohla ekonomice zahraniční poptávka a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu, dolů ji táhly výdaje na konečnou spotřebu domácností. „Růst hrubé přidané hodnoty byl podpořen zejména zpracovatelským průmyslem a skupinou odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství,“ uvedli statistici.

Růst HDP v roce 2022 byl menší než v roce předchozím. Tehdy ekonomika zesílila o 3,3 procenta. Předcházel tomu prudký propad. V roce 2020, kdy se ve světě rozšířil nový koronavirus a státy začaly zavádět rozsáhlé restrikce, se ekonomika propadla o 5,6 procenta.

Předběžný odhad českých statistiků se shoduje s odhadem Mezinárodního měnového fondu. Ten již v polovině ledna uvedl, že růst české ekonomiky loni zpomalil na 2,5 procenta. Zlepšil tak svůj odhad z listopadové zprávy, podle kterého měl loňský růst činit pouze 2,3 procenta. V letošním roce fond nadále počítá s poklesem české ekonomiky zhruba o půl procenta.

Obchodníci v Česku se vyšších útrat podle analytiků ještě několik měsíců nedočkají. Hospodářská komora ale považuje současnou mírnou recesi paradoxně za dobrou zprávu. 

„Co nás všechny tíží, je vysoká dvouciferná inflace, která ukrajuje všem z příjmů, která kazí úspory,“ říká ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. „Jedinou cestou z toho, abychom se té inflace zbavili, je v podstatě snížit nákupy, snížit spotřebu. Je to úplně přirozený jev a to se samozřejmě propíše do onoho poklesu hrubého domácího produktu,“ doplňuje. 

Podle ekonomů také zatím nebude mírná recese znamenat rychlý nárůst nezaměstnanosti. Českému průmyslu podle nich navíc pomáhá solidní poptávka ze zahraničí. 

Analytici očekávali horší výsledky, oceňují robustnost ekonomiky

Martin Janíčko ze společnosti MND a z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické podotkl, že technickou recesi predikce očekávaly, je ovšem mírnější, než uváděly odhady na podzim. „Znamená to, že česká ekonomika vykazuje znaky robustnosti a zároveň je na tom lépe z toho důvodu, že se trochu uklidnila energetická krize,“ podotkl.

Vzhledem k výsledku posledního konjunkturálního průzkumu je podle něj možné, „že jsme se odrazili ode dna“. Přesto se domnívá, že první dvě čtvrtletí bude ještě spotřebitelská poptávka slabá, a proto neočekává větší oživení. Od poloviny roku by se ale mohla poptávka zvýšit.

I hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler připomněl, že trh očekával hlubší mezičtvrtletní pokles stejně jako ministerstvo financí a Česká národní banka. „Z tohoto pohledu tak vývoj ekonomiky v závěru roku překvapil pozitivně a naznačuje vyšší odolnost tuzemské ekonomiky vůči nepříznivému vývoji,“ sdělil.

Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek vnímá loňský výsledek ekonomiky jako „slušné číslo“ vzhledem k tomu, jak velká byla inflace. 

Analytik Komerční banky Martin Gürtler věří, že recese „byla pouze mělká a krátká, ryze technického rázu“. V první polovině roku bude podle něj ale výkon ekonomiky ještě slabý. „V letošním roce očekáváme růst ekonomiky pouze o 0,3 procenta, zatímco pro příští rok predikujeme zrychlení na 2,4 procenta,“ doplnil.

Evropská ekonomika před koncem roku stagnovala

Eurostat vydal i rychlý odhad vývoje ekonomiky Evropské unie v loňském posledním čtvrtletí. Vyplývá z něj, že stagnovala. Nulový růst je zpomalením proti třetímu kvartálu, kdy hrubý domácí produkt 27 členských zemí mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 procenta. Ekonomika eurozóny o 0,1 procenta vzrostla.

V meziročním srovnání se HDP v posledním čtvrtletí v EU zvýšil v souladu s očekáváním ekonomů o 1,8 procenta. Ve třetím kvartálu rostl výrazněji – o 2,3 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
před 17 hhodinami

Zbývají poslední dny pro podání přiznání k dani z příjmů

Na podání elektronického přiznání k dani z příjmů mají lidé už jen posledních pár dnů. Formulář je nutné elektronicky odeslat a daně zaplatit do pátku 2. května, ale lidé by to neměli nechávat na poslední chvíli. Finanční správa totiž upozorňuje, že hrozí přetížení systému. Těm, co odevzdávají papírové daňové přiznání, skončila lhůta už na konci března.
před 19 hhodinami

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
včera v 11:34

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
včera v 07:10

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
27. 4. 2025

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
27. 4. 2025

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
27. 4. 2025

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
27. 4. 2025
Načítání...