Česká ekonomika je v technické recesi. Podruhé v řadě klesl mezi dvěma čtvrtletími hrubý domácí produkt. V posledním kvartálu minulého roku se podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu snížil o 0,3 procenta. Meziročně ekonomika naopak zesílila o 0,4 procenta. Statistici zveřejnili také odhad celoročního výsledku. HDP byl podle nich o 2,5 procenta vyšší než v „covidovém“ roce 2021.
Ekonomové definují technickou recesi jako mezičtvrtletní pokles sezonně očištěného reálného čtvrtletního hrubého domácího produktu v alespoň dvou po sobě jdoucích obdobích. To nyní nastalo.
Ve třetím čtvrtletí dosáhl mezikvartální pokles 0,2 procenta a ve čtvrtém 0,3 procenta. „Hlavním důvodem byly zejména nižší výdaje na konečnou spotřebu domácností,“ ozřejmil příčinu relativního propadu ekonomiky Vladimír Kermiet z Českého statistického úřadu.
Ve srovnání s předchozím rokem nicméně ekonomika i loni na podzim sílila. HDP byl v posledním čtvrtletí o 0,4 procenta vyšší než v posledních třech měsících roku 2021. Podle statistiků to byla zásluha zahraniční poptávky a výdajů na tvorbu hrubého kapitálu. Výdaje na konečnou spotřebu naopak klesly.
„Na úkor rychlejšího snižování schodku státního rozpočtu jsme se zaměřili na udržení sociálního smíru, přijali jsme několik opatření, která zafungovala. Současně jsme nepolevili v investiční aktivitě státu,“ hodnotí uplynulý rok ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Kroky vlády, které mají na ekonomickou situaci dopad, ale kritizuje opozice. „Vláda řeší pouze příjmy, výdaje, možná zadluženost, nezaměstnanost a tím to hasne. Ona se musí dívat na to, jak její kroky, které činí, budou dopadat v horizontu roku dvou třech na celé hospodářství,“ domnívá se místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Za celý rok 2022 se hrubý domácí produkt podle odhadu ČSÚ zvýšil oproti předchozímu roku o 2,5 procenta. Je to ovšem srovnání s rokem, jehož zimu a jaro poznamenaly lockdowny, téměř dvouměsíční zákaz cestování mezi okresy a ještě na jeho konci vláda zakázala konání vánočních trhů.
I v celoročním srovnání pomohla ekonomice zahraniční poptávka a výdaje na tvorbu hrubého kapitálu, dolů ji táhly výdaje na konečnou spotřebu domácností. „Růst hrubé přidané hodnoty byl podpořen zejména zpracovatelským průmyslem a skupinou odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství,“ uvedli statistici.
Růst HDP v roce 2022 byl menší než v roce předchozím. Tehdy ekonomika zesílila o 3,3 procenta. Předcházel tomu prudký propad. V roce 2020, kdy se ve světě rozšířil nový koronavirus a státy začaly zavádět rozsáhlé restrikce, se ekonomika propadla o 5,6 procenta.
Předběžný odhad českých statistiků se shoduje s odhadem Mezinárodního měnového fondu. Ten již v polovině ledna uvedl, že růst české ekonomiky loni zpomalil na 2,5 procenta. Zlepšil tak svůj odhad z listopadové zprávy, podle kterého měl loňský růst činit pouze 2,3 procenta. V letošním roce fond nadále počítá s poklesem české ekonomiky zhruba o půl procenta.
Obchodníci v Česku se vyšších útrat podle analytiků ještě několik měsíců nedočkají. Hospodářská komora ale považuje současnou mírnou recesi paradoxně za dobrou zprávu.
„Co nás všechny tíží, je vysoká dvouciferná inflace, která ukrajuje všem z příjmů, která kazí úspory,“ říká ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič. „Jedinou cestou z toho, abychom se té inflace zbavili, je v podstatě snížit nákupy, snížit spotřebu. Je to úplně přirozený jev a to se samozřejmě propíše do onoho poklesu hrubého domácího produktu,“ doplňuje.
Podle ekonomů také zatím nebude mírná recese znamenat rychlý nárůst nezaměstnanosti. Českému průmyslu podle nich navíc pomáhá solidní poptávka ze zahraničí.
Analytici očekávali horší výsledky, oceňují robustnost ekonomiky
Martin Janíčko ze společnosti MND a z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické podotkl, že technickou recesi predikce očekávaly, je ovšem mírnější, než uváděly odhady na podzim. „Znamená to, že česká ekonomika vykazuje znaky robustnosti a zároveň je na tom lépe z toho důvodu, že se trochu uklidnila energetická krize,“ podotkl.
Vzhledem k výsledku posledního konjunkturálního průzkumu je podle něj možné, „že jsme se odrazili ode dna“. Přesto se domnívá, že první dvě čtvrtletí bude ještě spotřebitelská poptávka slabá, a proto neočekává větší oživení. Od poloviny roku by se ale mohla poptávka zvýšit.
I hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler připomněl, že trh očekával hlubší mezičtvrtletní pokles stejně jako ministerstvo financí a Česká národní banka. „Z tohoto pohledu tak vývoj ekonomiky v závěru roku překvapil pozitivně a naznačuje vyšší odolnost tuzemské ekonomiky vůči nepříznivému vývoji,“ sdělil.
Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek vnímá loňský výsledek ekonomiky jako „slušné číslo“ vzhledem k tomu, jak velká byla inflace.
Analytik Komerční banky Martin Gürtler věří, že recese „byla pouze mělká a krátká, ryze technického rázu“. V první polovině roku bude podle něj ale výkon ekonomiky ještě slabý. „V letošním roce očekáváme růst ekonomiky pouze o 0,3 procenta, zatímco pro příští rok predikujeme zrychlení na 2,4 procenta,“ doplnil.
Evropská ekonomika před koncem roku stagnovala
Eurostat vydal i rychlý odhad vývoje ekonomiky Evropské unie v loňském posledním čtvrtletí. Vyplývá z něj, že stagnovala. Nulový růst je zpomalením proti třetímu kvartálu, kdy hrubý domácí produkt 27 členských zemí mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 procenta. Ekonomika eurozóny o 0,1 procenta vzrostla.
V meziročním srovnání se HDP v posledním čtvrtletí v EU zvýšil v souladu s očekáváním ekonomů o 1,8 procenta. Ve třetím kvartálu rostl výrazněji – o 2,3 procenta.
