Ministerstvo financí očekává v letošním roce pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,5 procenta. Průměrná celoroční inflace by měla být 10,4 procenta, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo ve své nové makroekonomické prognóze. Výhled v obou oblastech proti listopadové predikci zhoršilo, tehdy očekávalo pokles HDP o 0,2 procenta a roční inflaci 9,5 procenta. V prognóze resort také uvedl, že veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta HDP.
Resort financí zhoršil výhled ekonomiky, očekává pokles HDP o 0,5 procenta
Události: Česká ekonomika by letos mohla poklesnout (zdroj: ČT24)
Ministerstvo přehodnotilo očekávaný vývoj HDP s ohledem na pokles spotřeby domácností ve druhé polovině loňského roku. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ale předpokládá, že recese bude jen krátká, první známky hospodářského oživení očekává už ve druhém čtvrtletí letošního roku. „Česká ekonomika na konci loňského roku prošla a nyní stále prochází mírnou recesí v důsledku vysokých cen,“ uvedl Stanjura.
Vysoká inflace, která loni dosáhla 15,1 procenta, byla podle něj hlavním důvodem poklesu reálné spotřeby domácností, který se projeví i v letošním poklesu HDP. Ministerstvo financí odhaduje, že letos reálná spotřeba domácností klesne o 2,2 procenta, v listopadu odhadovalo pokles o 0,8 procenta.
Stanjura ve čtvrtek také upozornil, že se recese neprojevuje na trhu práce. Nezaměstnanost by se podle něj měla letos zvýšit na 3,2 procenta z loňských 2,5 procenta. Proti listopadové predikci se odhad letošní nezaměstnanosti zvýšil o 0,1 procentního bodu.
Studio ČT24: Ministr Stanjura k makroekonomické prognóze ministerstva financí (zdroj: ČT24)
Napětí na pracovním trhu
Podle resortu tak bude přetrvávat napětí na trhu práce spojené s nedostatkem pracovníků, i když ten částečně kompenzují uprchlíci z Ukrajiny. Napětí na trhu práce bude dál tlačit na růst mezd, který by měl nominálně dosáhnout 7,5 procenta. Ministerstvo ale předpokládá, že zvyšování mezd přesto nepokryje inflaci a reálná mzda po loňském propadu o 7,6 procenta letos poklesne o 2,6 procenta.
Za nejvážnější riziko makroekonomické predikce Stanjura označil další vývoj ruské války na Ukrajině. Predikce ale podle něj vychází ze scénáře, že se Evropě podaří nahradit ruské dodávky ropy a plynu, tak jako se to podařilo před nynější zimou.
Veřejné finance loni skončily ve schodku 3,6 procenta HDP
V makroekonomické prognóze ministerstvo také uvedlo, že veřejné finance loni skončily se schodkem 3,6 procenta hrubého domácího produktu. Státní dluh se loni zvýšil na 44,6 procenta HDP ze 42 procent v roce 2021, míra zadlužení je tak nejvyšší od vzniku České republiky.
Loňské hospodaření veřejných financí bylo o jeden procentní bod lepší, než předpokládala listopadová prognóza ministerstva. Podle úřadu je to dáno tím, že se loni nepodařilo vyčerpat celou podporu pro velké firmy kvůli vysokým cenám energií a tyto náklady byly přesunuty do letošního roku. Dalšími důvody byly nižší než předpokládané čerpání sociálních dávek a menší rozpočtové dopady pádu Sberbank.
Stanjura ve čtvrtek zopakoval, že vláda připravuje konsolidační balíček, který by měl snížit strukturální deficit nejméně o jedno procento HDP, tedy zhruba sedmdesát miliard korun.
Expertní týmy jednotlivých vládních stran společně s odborníky Národní ekonomické rady vlády (NERV) nyní podle ministra jednají o jednotlivých opatřeních pro snížení schodku. Stanjura očekává projednání celého balíčku opatření ve vládě nejpozději do konce března.