Recese strana 2 z 4

Velká Británie hlásí špatné ekonomické zprávy. Místní centrální banka uvedla, že britská ekonomika vstoupila do recese, která by mohla trvat až do poloviny roku 2024. Zvýšila proto základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na tři procenta, což je v zemi nejvyšší zvýšení úroků za posledních 33 let.

Zaměstnavatelé ve Spojených státech se obávají, že jejich zaměstnanci odvádějí méně práce, a statistiky potvrzují, že jejich obavy jsou oprávněné. Produktivita, tedy měřítko toho, kolik zboží a služeb dokáže zaměstnanec vyprodukovat za hodinu, se v USA podle údajů ministerstva práce v první polovině roku snížila nejvýrazněji od roku 1947. Nikdo ale nedokáže přesně říct, co je toho důvodem, upozornil list The Washington Post.

Saúdská Arábie odmítá kritiku, která se na zemi snesla po rozhodnutí skupiny OPEC+ z minulého týdne snížit těžbu ropy. Kritika podle ní není založená na faktech a snížení těžby je v zájmu spotřebitelů i producentů, uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí v prohlášení. Bílý dům ve čtvrtek vysvětlení kartelu odmítl. Rozhodnutí OPEC+ už okomentovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Podle ní způsobilo růst cen ropy a mohlo by uvrhnout světovou ekonomiku do recese.

Průmysl v Česku v červenci zpomalil meziroční růst na 0,8 procenta z červnových 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,3 procenta, což bylo mimo jiné ovlivněné i čerpáním celozávodních dovolených. Červencové výsledky ukazují podle analytiků na blížící se recesi. Ke zhoršení situace podle nich dále přispěje energetická krize.

Meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Uvedl to šéf německé centrální banky Joachim Nagel v rozhovoru s listem Rheinische Post. Upozornil, že dvoucifernou inflaci zaznamenalo Německo naposledy před více než sedmdesáti lety. Varoval rovněž, že pokud se prohloubí energetická krize, německá ekonomika zřejmě v zimě vstoupí do recese.

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku bankéři čekají přechod do mírné recese. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled České republiky ze stabilního na negativní kvůli možnému narušení dodávek ruského plynu. To by mohlo vést k přidělování plynu, uvrhnout ekonomiku země do hluboké recese s negativními důsledky pro trend růstu a zhoršit rozpočtové ukazatele, napsala ratingová agentura. Moody's zároveň potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky na stupni Aa3.

Britská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Přikročila tak k nejvýraznějšímu zvýšení úroků od roku 1995. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci a neodradila ji ani zhoršující se hospodářská situace. Banka ve čtvrteční zprávě předpověděla, že britská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku vstoupí do recese.

Česká ekonomika byla podle předběžného odhadu statistiků za druhé čtvrtletí o 3,6 procenta silnější než loni. Ve srovnání s prvním kvartálem stoupl hrubý domácí produkt o 0,2 procenta. Růst táhly výdaje na konečnou spotřebu, oslabovala jej však zahraniční poptávka. Předběžný odhad výsledku druhého čtvrtletí v celé Evropské unii zveřejnil také Eurostat. Podle něj stoupla ekonomika EU meziročně o čtyři procenta, oproti předchozímu kvartálu o 0,6 procenta.

Ekonomika Spojených států ve druhém čtvrtletí v přepočtu na celý rok překvapivě klesla o 0,9 procenta. Ve své předběžné zprávě to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Největší ekonomika světa vykázala pokles již druhé čtvrtletí za sebou, v prvním kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 1,6 procenta.

Euro se v úterý dopoledne na devizovém trhu propadlo vůči dolaru na nejnižší hodnotu od prosince 2002. Podle analytiků k tomu přispívají obavy z recese a také energetická krize v eurozóně. Dolar naopak těží z razantního zpřísňování měnové politiky ve Spojených státech.

Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů klesla proti předchozím třem měsícům o 0,4 procenta po poklesu o 0,5 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Ve své zpřesněné zprávě to oznámil statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak, že Unie se vrátila k hospodářské recesi, za kterou stojí hlavně uzávěry v souvislosti s pandemií. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta.

Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Zpřesněné údaje o vývoji v prvním čtvrtletí oznámí ČSÚ 1. června. Pokles ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Čísla podle nich svědčí o odolnosti firem. Unijní ekonomika je však zpět v recesi, když v prvním čtvrtletí navázala na půlprocentní propad předchozího kvartálu a klesla o 0,4 procenta, uvedl Eurostat.

Ekonomika Spojených států začátkem roku citelně zrychlila růst, zejména díky vládním stimulačním opatřením pro firmy i rodiny. Hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním čtvrtletí v přepočtu na celý rok zvýšil o 6,4 procenta, oznámilo ve čtvrtek ve svém prvním rychlém odhadu americké ministerstvo obchodu. Analytici očekávali růst 6,5 procenta, uvedl server byznysové televize CNBC

Ekonomika eurozóny se v důsledku nových opatření proti šíření koronaviru vrátí do recese, která je obvykle definována jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou. Předpokládají to podle agentury Bloomberg analytici z předních bankovních společností, jako jsou JPMorgan Chase a UBS.

Německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla proti předchozím třem měsícům kvůli koronavirové krizi o rekordních 9,7 procenta. Ve své konečné zprávě to konstatoval spolkový statistický úřad, který tak upravil svůj první odhad, v němž uváděl pokles o 10,1 procenta. V Německu se však už čtvrtý měsíc za sebou zlepšuje podnikatelská důvěra.

Britská ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o rekordních 20,4 procenta. V meziročním srovnání se hospodářství propadlo o 21,7 procenta, uvedl tamní statistický úřad (ONS) na základě předběžných údajů. Od ledna do března, tedy v období, než se plně projevil vliv pandemie nemoci covid-19, se hrubý domácí produkt (HDP) snížil v porovnání s předchozím čtvrtletím o 2,2 procenta. Britská ekonomika, která je šestá největší na světě, je tak poprvé po 11 letech v recesi, která se charakterizuje jako dva kvartály hospodářského poklesu po sobě.

Německá ekonomika v prvním čtvrtletí klesla kvůli koronavirové krizi proti předchozím třem měsícům o 2,2 procenta, nejvíce od globální finanční krize v roce 2009. Ve své konečné zprávě to uvedl spolkový statistický úřad, který tak potvrdil předběžné údaje. Protože v předchozím čtvrtletí vykázala největší evropská ekonomika pokles o 0,1 procenta, je nyní v recesi, která se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou. Podnikatelská nálada v Německu se ale v květnu mírně zlepšila, a zastavila tak propad z předchozích dvou měsíců.

Ropa výrazně zdražuje, přispívá k tomu optimismus ohledně obnovování hospodářského života a rozhodnutí velkých těžařů omezovat dodávky suroviny na trh. Japonská ekonomika se v prvním čtvrtletí dostala do recese. Ekonomika USA by ve 2. čtvrtletí mohla v důsledku koronaviru klesnout o více než 30 procent, nicméně šéf Fedu nečeká opakování krize z 30. let minulého století. Německo a Francie chtějí záchranný fond s 500 miliardami eur. Plné oživení  globální ekonomiky v roce 2021 není pravděpodobné, soudí šéfka MMF. Akcie v USA díky naději na vakcínu a další stimulační opatření výrazně posílily.

Průmyslová výroba ve Spojených státech v dubnu kvůli šíření koronaviru klesla o rekordních 11,2 procenta. Maloobchodní tržby se propadly dokonce o 16,4 procenta, což je rovněž nový rekord. Vyplývá to z pátečních údajů americké centrální banky (Fed) a ministerstva obchodu.

Ve Spojených státech v dubnu zaniklo rekordních 20,5 milionu pracovních míst a míra nezaměstnanosti vzrostla na 14,7 procenta z březnových 4,4 procenta. Jsou to horší čísla nejen než za finanční krize před deseti lety, kdy nezaměstnanost vystoupala nanejvýš na deset procent, ale také od velké hospodářské krize třicátých let minulého století. Vyplývá to z pátečních údajů amerického ministerstva práce, které odrážejí negativní dopady koronaviru na největší ekonomiku světa.

Čínský export se v dubnu navzdory koronavirové krizi meziročně zvýšil o 3,5 procenta. Zaznamenal tak první nárůst v letošním roce. Vyplývá to z aktuálních údajů čínského celního úřadu. Analytici přitom v anketě agentury Reuters předpovídali propad o 15,7 procenta po březnovém poklesu o 6,6 procenta. Německo se připravuje na recesi, tamní průmysl v březnu klesl nejvíce od znovusjednocení. Airbus pak v dubnu dodal jen 14 letounů.

Přestože globální ekonomika teď čelí recesi, která bude podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) zřejmě nejhlubší od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století, mohla by později přijít další, ještě hlubší recese. Předpovídá to analytická firma Economist Intelligence Unit (EIU). Problémy se zakázkami má 80 procent českých exportérů, ale i řada hospod a restaurací. Zemědělci žádají nižší DPH a zařazení do programu COVID, chybí jim také zahraniční pracovníci. Rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová čeká letos schodek státního rozpočtu podstatně vyšší než schválených 200 miliard.

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli pandemii způsobené koronavirem očekává letos propad globální ekonomiky o tři procenta. Ještě v lednu předpovídal na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP), a to o 3,3 procenta. Fond to v úterý uvedl ve svém jarním výhledu globální ekonomiky. Světové hospodářství tak podle fondu směřuje letos k nejhlubší recesi od velké hospodářské krize (nazývaná také Velká deprese) ve 30. letech minulého století.