Ekonomika Evropské unie v prvním čtvrtletí podle sezonně přepočtených údajů klesla proti předchozím třem měsícům o 0,4 procenta po poklesu o 0,5 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku. Ve své zpřesněné zprávě to oznámil statistický úřad Eurostat. Potvrdil tak, že Unie se vrátila k hospodářské recesi, za kterou stojí hlavně uzávěry v souvislosti s pandemií. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla o 0,3 procenta.
Unijní ekonomika je zpět v recesi, v prvním čtvrtletí klesla o 0,4 procenta
V eurozóně se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 0,6 procenta, zatímco ve čtvrtém čtvrtletí pokles činil 0,7 procenta. Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu za sebou.
Hospodářská recese přichází po velmi silném oživení z třetího čtvrtletí, kdy ekonomika EU vykázala vzestup o 11,7 procenta, zatímco eurozóna vzrostla o 12,5 procenta. Za tímto růstem bylo relativní zlepšení vývoje pandemie po druhém čtvrtletí, kdy hospodářství naopak zaznamenalo rekordní propad.
V meziročním srovnání ekonomika EU v prvním čtvrtletí vykázala pokles o 1,7 procenta, což je zlepšení proti poklesu o 4,6 procenta ve čtvrtém čtvrtletí. Podobně meziroční propad v eurozóně se zmírnil na 1,8 z předchozích 4,9 procenta v závěru loňského roku. Česká ekonomika v prvním čtvrtletí vykázala meziroční pokles o 2,1 procenta po poklesu o 4,8 procenta v předchozím čtvrtletí.
Pro srovnání – Spojené státy si vedou mnohem lépe než Unie. Jejich ekonomika v prvním čtvrtletí při použití srovnatelné metodiky výpočtu vzrostla, a to o 1,6 procenta proti předchozím třem měsícům. Meziročně vykázala také růst, a to o 0,4 procenta po propadu o 2,4 procenta v předchozím čtvrtletí.
Slovenská ekonomika klesla o 1,8 procenta
Pohoršila si také slovenská ekonomika. Ta v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 1,8 procenta, v závěru loňského roku po revizi údajů o 0,8 procenta vzrostla. V meziročním srovnání se pak hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí zvýšil o 0,3 procenta, ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku se po úpravě dat meziročně snížil o 2,1 procenta.
„Meziroční vývoj přidané hodnoty zlomil klesající trend do mírně rostoucího, a naznačil tak postupný návrat k růstovému trendu před pandemickou situací způsobenou koronavirem. Zvýšená aktivita se podobně jako v závěru roku 2020 projevila v odvětvích průmyslu, přičemž klíčovou úlohu sehrává výroba automobilů,“ uvedl slovenský statistický úřad. Dodal, že mírný růst přidané hodnoty tlumila domácí poptávka, a to zejména spotřeba domácností v souvislosti s epidemickými opatřeními a zvýšené nákupní opatrnosti obyvatel.
Zejména v lednu a v únoru Slovensko čelilo silné druhé vlně koronavirové nákazy. Epidemická situace se začala výrazněji zlepšovat ve druhé polovině března, v dubnu pak země začala postupně uvolňovat karanténní omezení.
Loni slovenská ekonomika v souvislosti s koronavirovou krizí klesla o 4,8 procenta. Šlo o první pokles hospodářství země od globální finanční krize z roku 2009.
Celkový počet zaměstnaných na pětimilionovém Slovensku pokračoval i v prvním letošním čtvrtletí v poklesu. Zaměstnanost se meziročně snížila o 2,5 procenta po poklesu o dvě procenta v posledním čtvrtletí loni.
Zpřesněné údaje o vývoji slovenské ekonomiky statistický úřad oznámí na začátku června. Opětovně upozornil, že s ohledem na situaci kolem covidu-19 mohou být data zpřesňována ve větší míře než obvykle.
Ministerstvo financí v březnu zhoršilo výhled letošního růstu hospodářství Slovenska na 3,3 procenta z předchozích 4,3 procenta, a to kvůli dopadům zmíněné druhé vlny koronavirové infekce.