Meta propustí třináct procent zaměstnanců. Problémy mají i další digitální firmy

Nahrávám video

Velké digitální firmy jsou v úzkých. Nejen v poslední době hojně skloňovaný Twitter, který nový vlastník Elon Musk radikálně zeštíhluje. Masivní propuštění oznámila společnost Meta se svou klíčovou filiálkou, tedy Facebookem. Firma propustí přes jedenáct tisíc lidí, tedy asi třináct procent zaměstnanců. Za vším je kolísání tržní hodnoty společností, které ještě donedávna výhradně rostly, a také pokles příjmů z reklamy i nejistota z budoucího směřování technologických gigantů.

Logo společnosti Meta symbolizuje nekonečno a po celém světě zaměstnává desetitisíce lidí. Firma, pod jejíž střechu patří i dceřinný Facebook, ale narazila na své limity a oznámené masové propouštění je první v její osmnáctieté historii.

„Nejenže se on-line obchodování vrátilo k dřívějším trendům, ale makroekonomický pokles, zvýšená konkurence a ztráta reklamních signálů způsobily, že máme mnohem nižší příjmy, než jsem očekával,“ uvedl ve zprávě zaměstnancům generální ředitel Mark Zuckerberg. „Spletl jsem se a beru za to zodpovědnost.“ 

Zuckerberg zdůraznil, že firma se musí stát kapitálově efektivnější, a uvedl, že společnost přesune zdroje do „oblastí růstu s vysokou prioritou“, jako je jeho vyhledávač AI, reklama a obchodní platformy, ale i jeho projekt metaverse, tedy virtuální vesmír. 

Zuckerberg propuštění naznačil už v říjnu. „V roce 2023 zaměříme investice na malý počet oblastí s vysokou prioritou růstu. To znamená, že některé týmy porostou, ale většina ostatních bude v příštím roce stagnovat nebo se zmenší,“ prohlásil  koncem minulého měsíce.

Meta měla ke konci září 87 tisíc zaměstnanců. Stejně jako mnohé další technologické firmy zažila během dvou let pandemie covidu-19 prudký růst. V letech 2020 a 2021 najala celkem 27 tisíc nových pracovníků a dalších více než 15 tisíc lidí zaměstnala letos, napsal The Wall Street Journal (WSJ).

Metaverse vzbuzuje otazníky

„Meta to má teď těžké. Jednak už došla na určitý vrchol, třeba co se počtu uživatelů týče. Teď zase začala trochu nabírat, ale myslím si, že už je za zenitem, protože mladší uživatelé už přecházejí na jiné služby, a Facebook už pro ně není tak zajímavý,“ uvedl šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.

Nová meta firmy dříve známé jen jako Facebook spočívá v dobudování takzvané metaverse tedy prostoru, kde se má potkávat virtuální realita se skutečností. „Potřebujeme se dostat do bodu, kdy 200 milionů lidí, kteří si každý rok kupují nové počítače kvůli zaměstnání, zvládnou část nebo ještě lépe všechnu svou práci v metaverzu,“ uvádí Zuckerberg.

Pro některé klíčové investory ale právě tento projekt a hlavně masivní náklady na jeho realizaci mohou lukrativní firmu výrazně poškodit. „Tuto skepsi potvrzují okamžité a rozsáhlé nedostatky ve finanční bilanci i pokračující podprůměrný výkon po celý rok 2022,“ myslí si zakladatel a generální ředitel investiční společnosti Altimeter Capital Brad Gerstner.

Zisk Mety klesl ve třetím čtvrtletí meziročně o více než polovinu na 4,4 miliardy dolarů (zhruba 107 miliard korun), tržby se snížily o čtyři procenta na 27,7 miliardy dolarů. Akcie Mety letos ztratily více než dvě třetiny své hodnoty. Po oznámeném propouštění před začátkem středečního obchodování přidávaly zhruba tři procenta.

Slábnoucí příjmy z reklam

Na tom se také výrazně podepisují slábnoucí příjmy z reklamy, které pociťuje nejen Facebook, ale i řada dalších dříve ničím neohrožených sociálních platforem. To potvrzuje i nový majitel Twitteru. „Pokud se podíváte na, řekněme, Snap nebo Google, Facebook nebo na kohokoli jiného, všechny prožily těžké časy, kdy jim klesaly příjmy z reklamy,“ sdělil majitel společností Twitter, Tesla nebo SpaceX Elon Musk.

I on se rozhodl, že jedním z léků, který naordinuje k uzdravení své sítě, bude propouštění – a to masivní. O kontrakt ve firmě s logem modrého ptáčete v současnosti může přijít až polovina zaměstnanců.

S problémy se potýká i gigant Google; jeho příjmy z reklamy zaostávají výrazně za loňským odhadem. Recese a nechuť utrácet dopadá i na společnost Amazon. Její vedení dočasně pozastavilo nábor nových zaměstnanců ve Spojených státech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli uskutečnily pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánského Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele pákistánské vlády.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 4 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 10 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 12 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...