Meta propustí třináct procent zaměstnanců. Problémy mají i další digitální firmy

7 minut
Horizont ČT24: Velké digitální firmy v problémech
Zdroj: ČT24

Velké digitální firmy jsou v úzkých. Nejen v poslední době hojně skloňovaný Twitter, který nový vlastník Elon Musk radikálně zeštíhluje. Masivní propuštění oznámila společnost Meta se svou klíčovou filiálkou, tedy Facebookem. Firma propustí přes jedenáct tisíc lidí, tedy asi třináct procent zaměstnanců. Za vším je kolísání tržní hodnoty společností, které ještě donedávna výhradně rostly, a také pokles příjmů z reklamy i nejistota z budoucího směřování technologických gigantů.

Logo společnosti Meta symbolizuje nekonečno a po celém světě zaměstnává desetitisíce lidí. Firma, pod jejíž střechu patří i dceřinný Facebook, ale narazila na své limity a oznámené masové propouštění je první v její osmnáctieté historii.

„Nejenže se on-line obchodování vrátilo k dřívějším trendům, ale makroekonomický pokles, zvýšená konkurence a ztráta reklamních signálů způsobily, že máme mnohem nižší příjmy, než jsem očekával,“ uvedl ve zprávě zaměstnancům generální ředitel Mark Zuckerberg. „Spletl jsem se a beru za to zodpovědnost.“ 

Zuckerberg zdůraznil, že firma se musí stát kapitálově efektivnější, a uvedl, že společnost přesune zdroje do „oblastí růstu s vysokou prioritou“, jako je jeho vyhledávač AI, reklama a obchodní platformy, ale i jeho projekt metaverse, tedy virtuální vesmír. 

Zuckerberg propuštění naznačil už v říjnu. „V roce 2023 zaměříme investice na malý počet oblastí s vysokou prioritou růstu. To znamená, že některé týmy porostou, ale většina ostatních bude v příštím roce stagnovat nebo se zmenší,“ prohlásil  koncem minulého měsíce.

Meta měla ke konci září 87 tisíc zaměstnanců. Stejně jako mnohé další technologické firmy zažila během dvou let pandemie covidu-19 prudký růst. V letech 2020 a 2021 najala celkem 27 tisíc nových pracovníků a dalších více než 15 tisíc lidí zaměstnala letos, napsal The Wall Street Journal (WSJ).

Metaverse vzbuzuje otazníky

„Meta to má teď těžké. Jednak už došla na určitý vrchol, třeba co se počtu uživatelů týče. Teď zase začala trochu nabírat, ale myslím si, že už je za zenitem, protože mladší uživatelé už přecházejí na jiné služby, a Facebook už pro ně není tak zajímavý,“ uvedl šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.

Nová meta firmy dříve známé jen jako Facebook spočívá v dobudování takzvané metaverse tedy prostoru, kde se má potkávat virtuální realita se skutečností. „Potřebujeme se dostat do bodu, kdy 200 milionů lidí, kteří si každý rok kupují nové počítače kvůli zaměstnání, zvládnou část nebo ještě lépe všechnu svou práci v metaverzu,“ uvádí Zuckerberg.

Pro některé klíčové investory ale právě tento projekt a hlavně masivní náklady na jeho realizaci mohou lukrativní firmu výrazně poškodit. „Tuto skepsi potvrzují okamžité a rozsáhlé nedostatky ve finanční bilanci i pokračující podprůměrný výkon po celý rok 2022,“ myslí si zakladatel a generální ředitel investiční společnosti Altimeter Capital Brad Gerstner.

Zisk Mety klesl ve třetím čtvrtletí meziročně o více než polovinu na 4,4 miliardy dolarů (zhruba 107 miliard korun), tržby se snížily o čtyři procenta na 27,7 miliardy dolarů. Akcie Mety letos ztratily více než dvě třetiny své hodnoty. Po oznámeném propouštění před začátkem středečního obchodování přidávaly zhruba tři procenta.

Slábnoucí příjmy z reklam

Na tom se také výrazně podepisují slábnoucí příjmy z reklamy, které pociťuje nejen Facebook, ale i řada dalších dříve ničím neohrožených sociálních platforem. To potvrzuje i nový majitel Twitteru. „Pokud se podíváte na, řekněme, Snap nebo Google, Facebook nebo na kohokoli jiného, všechny prožily těžké časy, kdy jim klesaly příjmy z reklamy,“ sdělil majitel společností Twitter, Tesla nebo SpaceX Elon Musk.

I on se rozhodl, že jedním z léků, který naordinuje k uzdravení své sítě, bude propouštění – a to masivní. O kontrakt ve firmě s logem modrého ptáčete v současnosti může přijít až polovina zaměstnanců.

S problémy se potýká i gigant Google; jeho příjmy z reklamy zaostávají výrazně za loňským odhadem. Recese a nechuť utrácet dopadá i na společnost Amazon. Její vedení dočasně pozastavilo nábor nových zaměstnanců ve Spojených státech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 6 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...