Průmysl v Česku v červenci zpomalil meziroční růst na 0,8 procenta z červnových 2,7 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla průmyslová produkce nižší o 0,3 procenta, což bylo mimo jiné ovlivněné i čerpáním celozávodních dovolených. Červencové výsledky ukazují podle analytiků na blížící se recesi. Ke zhoršení situace podle nich dále přispěje energetická krize.
Průmysl v červenci zpomalil, automobilkám se dál dařilo
Události: Tempo růstu českého průmyslu zpomalilo (zdroj: ČT24)
Třetí měsíc v řadě vzrostla meziročně výroba aut, tentokrát to bylo o 15,8 procenta. „Podobně jako v červnu však řada odvětví, která dříve pomáhala udržet celkovou průmyslovou produkci v růstu, nyní zaznamenala pokles,“ uvedla Iveta Danišová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Pohoršil si například kovodělný průmysl nebo hutnictví a slévárenství. Také stavební výroba po více než roce růstu letos v červenci meziročně reálně klesla o 2,7 procenta. V červnu rostla podle revidovaných údajů o 1,5 procenta. V červenci oslabilo pozemní i inženýrské stavitelství.
Produkce ve stavebnictví až do července čtrnáct měsíců v řadě rostla. Letos od března už ale výroba postupně zpomalovala. Ještě v únoru meziroční růst dosahoval téměř 17 procent, kdežto v březnu už jen méně než devět procent.
V pozemním stavitelství, tedy stavbách budov, se v červenci produkce snížila oproti loňsku o 2,1 procenta. V inženýrském stavitelství, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, se výroba propadla ještě výrazněji, a to o rovná čtyři procenta.
Výstavba nových bytů může zpomalit
Developeři navíc připouštějí, že například výstavby nových bytů se mohou zpozdit. „Největším rizikovým faktorem je ta nejistota, velmi těžko se odhaduje, zdali budou k dispozici dané stavební materiály, kolik budou stát a jestli se třeba v důsledky nějakého dočasného výpadku výstavba neprodlouží,“ doplnila výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková.
Kromě nedostatku materiálů a vysokých cen trápí stavebnictví i rostoucí ceny energií a inflace. „Je vidět, že investoři jsou velmi nejistí, odkládají své investice a zároveň zakázky, které byly v minulosti dohodnuté, nasmlouvané, podepsané, tak se třeba musí ve veřejném sektoru znovu vysoutěžit, protože neobsahují dostatečné robustní inflační přirážky,“ vysvětlil hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Podle některých analytiků by se ale situace ve stavebnictví mohla obrátit k lepšímu, záležet bude třeba i na schopnosti Česka čerpat peníze z evropských fondů.
Zvýšená poptávka po uhlí
Těžební průmysl naopak vzrostl o téměř pět procent. „Projevila se zvýšená poptávka po uhlí v návaznosti na rostoucí ceny elektřiny a plynu,“ informovali statistici. Výroba elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu si polepšila o 5,4 procenta. Bylo to částečně ovlivněno kratšími pravidelnými odstávkami v některých elektrárnách.
Hodnota nových zakázek meziročně stoupla o 2,2 procenta. Zakázky ze zahraničí se sice snížily o 2,1 procenta, ale tuzemské vzrostly o dvanáct procent. Meziměsíčně se hodnota nových zakázek snížila o desetinu. „Tento výsledek opět výrazně ovlivnilo jedno odvětví, výroba motorových vozidel. V červenci minulého roku, a zejména letos v červnu byla hodnota nově uzavřených zakázek v tomto odvětví vysoká,“ dodali statistici.
Průměrný počet zaměstnanců v průmyslu se v červenci meziročně snížil o desetinu procenta a jejich průměrná hrubá mzda byla o 6,1 procenta vyšší.
Recese se blíží, shodují se analytici
Výsledky červencové tuzemské průmyslové výroby a předstihových indikátorů ukazují na blížící se recesi české ekonomiky, míní analytici. Podle nich bude hodně záležet na vládní pomoci podnikům.
„Tuzemský průmysl v červenci vykázal mírný meziměsíční pokles výroby a výroba byla celkově o něco slabší, než očekával finanční trh,“ popsal analytik Generali investments Radomír Jáč. V dalších měsících se podle něj situace může dále zhoršovat s tím, jak na tuzemský průmysl a na průmysl napříč Evropou obecně budou dopadat vysoké ceny energií a slábnoucí poptávka.
Červencová data z průmyslu ukazují blížící se recesi, doplnil analytik Deloitte Filip Pastucha. Pokles ve většině odvětví kompenzuje zlepšení v automobilovém průmyslu. To je však podle něj dáno především nízkou srovnávací základnou z minulého roku.
„Výhled do nejbližší budoucnosti růžový není,“ souhlasil analytik Cyrrusu Vít Hradil. „Zraky průmyslu se teď budou patrně upínat hlavně k avizovanému evropskému řešení energetické krize. Pokud odtud nepřijde hmatatelná úleva, lze během podzimu očekávat významný pokles výrobní aktivity,“ podotkl.
Zahraniční obchod je půlrok v deficitu
Zahraniční obchod České republiky skončil v červenci schodkem 22,8 miliardy korun, meziročně byl o 12,4 miliardy korun vyšší. V deficitu je obchodní bilance už půlrok. Vliv na červencový výsledek měl opět především obchod s ropou a zemním plynem kvůli růstu cen na světových trzích a vyššímu dovezenému množství.
Vývoz meziročně vzrostl o 10,2 procenta na 333,4 miliardy korun, dovoz se zvýšil o 13,8 procenta na 356,3 miliardy korun. Letošní červenec měl o jeden pracovní den méně než loňský. Meziměsíčně po sezonním očištění stoupl vývoz o 1,9 procenta a dovoz o 0,4 procenta.
„V lednu až červenci 2022 vykázala obchodní bilance schodek 100,1 miliardy korun, zatímco ve stejném období roku 2021 skončila přebytkem 64,5 miliardy korun. Od začátku roku vzrostl meziročně vývoz o 9,7 procenta a dovoz o 17,3 procenta,“ sdělil vedoucí oddělení obchodní bilance ČSÚ Stanislav Konvička. Nepříznivý výsledek je podle něj stále ovlivněn pokračujícím negativním vývojem na trzích s fosilními palivy.
Tak to nadále bylo také v červenci, kdy byl deficit obchodu s ropou a zemním plynem meziročně vyšší o 24,6 miliardy korun. Prohloubil se rovněž schodek obchodu s elektrickými zařízeními o 2,1 miliardy korun a základními kovy o 1,6 miliardy korun Příznivý vliv na bilanci naopak měl vyšší přebytek obchodu s motorovými vozidly o 8,5 miliardy korun a elektřinou o 7,2 miliardy. Zlepšila se bilance obchodu s počítači, elektronickými a optickými přístroji o 4,4 miliardy korun, přešla ze schodku do přebytku.
Místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk uvedl, že vyhlídky v zahraničním obchodu na druhou polovinu roku se jeví smíšeně. Sice se podle něj zlepšuje situace v dodávkách, čímž se stabilizuje nabídková strana, klesá ale počet nových zakázek. „Smíšený výhled na vývoj zahraničního obchodu je navíc umocňován rizikem definitivního zastavení dodávek ruského zemního plynu a geopolitickými riziky obecně,“ dodal.
Bilance zahraničního obchodu se státy Evropské unie se v červenci meziročně zlepšila o 21,4 miliardy korun. Deficit obchodu s mimounijními státy se prohloubil o 33,6 miliardy korun.