Ekonomika Spojených států ve druhém čtvrtletí v přepočtu na celý rok překvapivě klesla o 0,9 procenta. Ve své předběžné zprávě to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Největší ekonomika světa vykázala pokles již druhé čtvrtletí za sebou, v prvním kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 1,6 procenta.
Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že ekonomika za druhé čtvrtletí vykáže růst. V průměru jej odhadovali na 0,5 procenta.
Nynější údaje posílily obavy z recese americké ekonomiky. Pokles HDP ve dvou čtvrtletích za sebou splňuje obvyklou definici hospodářské recese, není ale jejím definitivním ukazatelem. V USA určuje začátek a konec recese výbor Národního úřadu pro ekonomický výzkum (NBER). Recesi definuje jako „výrazný pokles ekonomické aktivity po celé zemi, který trvá déle než několik měsíců a je běžným způsobem viditelný ve výrobě, zaměstnanosti, reálných příjmech a dalších indikátorech“.
Americký prezident Joe Biden v reakci na nejnovější údaje o HDP uvedl, že ekonomika zůstává na správné cestě. Poukázal mimo jiné na příznivý vývoj na trhu práce a na pokračující růst spotřebitelských výdajů, které v USA zajišťují více než dvě třetiny ekonomické aktivity.
Ve druhém čtvrtletí se spotřebitelské výdaje podle zprávy zvýšily o jedno procento. Tempo jejich růstu tak zpomalilo z 1,8 procenta v prvním kvartálu a bylo nejslabší za dva roky. Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech podle dřívějších údajů zůstala v červnu na dvouletém minimu 3,6 procenta.
„Opětovný pokles HDP posílí debatu o tom, zda USA jsou v recesi, nebo do recese rychle míří,“ uvedl ekonom Sal Guatieri ze společnosti BMO Capital Markets. „Skutečnost, že ekonomika v první polovině roku vytvořila 2,7 milionu pracovních míst, se zdá být argumentem proti oficiálnímu vyhlášení recese.“
MMF očekává, že za letošek USA vykážou růst
V loňském roce americká ekonomika vzrostla o 5,7 procenta, což bylo nejprudší tempo od roku 1984. Letos má ale na hospodářskou aktivitu v USA negativní dopad kombinace růstu cen a vyšších nákladů na úvěry.
Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden předpověděl, že americká ekonomika v letošním roce vykáže růst o 2,3 procenta. Na příští rok počítá s dalším zpomalením růstu, a to až na jedno procento.
Americká centrální banka (Fed) ve středu zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 2,25 až 2,50 procenta. Ke zvýšení úroků letos přikročila již počtvrté, základní sazba tak celkově vzrostla o 2,25 procentního bodu.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v červnu zrychlilo na 9,1 procenta z květnových 8,6 procenta. Míra inflace tak vystoupila na nejvyšší úroveň od listopadu 1981.
„Není překvapením, že ekonomika zpomaluje, když Fed podniká kroky ke snížení inflace. Přestože čelíme historickým globálním výzvám, jsme na správné cestě,“ uvedl Biden. „Můj hospodářský program je zaměřený na snižování inflace, aniž bychom se vzdali všech dosažených ekonomických úspěchů,“ dodal.
