Meziroční růst cen výrobců pokračoval i v květnu a proti předchozímu měsíci opět zrychlil. Nejvíce, o 39,2 procenta, se zvýšily ceny v zemědělství, o měsíc dříve meziročně stouply o 35,3 procenta. V průmyslu zrychlil růst cen na 27,9 procenta z 26,6 procenta a ve stavebnictví na 13,5 procenta z 12,9 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly v květnu meziročně vyšší o 5,8 procenta, zatímco v dubnu o 5,5 procenta, ukazují data Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Ceny rostly také v meziměsíčním srovnání. U zemědělských výrobců se proti dubnu zvýšily o 5,9 procenta a u průmyslových o 1,9 procenta. Stavební práce zdražily meziměsíčně podle odhadů o 1,1 procenta a tržní služby pro podniky o 0,3 procenta.
V zemědělství byly podle statistiků proti loňskému květnu o více než polovinu vyšší ceny v rostlinné výrobě. Například obiloviny zdražily zhruba o 60 procent, olejniny o 56 procent a cena brambor byla meziročně vyšší o čtvrtinu. Zlevnily ovoce a zelenina. V živočišné výrobě ceny meziročně stouply o více než pětinu, když ceny skotu byly vyšší o přibližně o 30 procent, mléka o 22 procent, vajec o 18 procent a drůbeže o 16 procent.
Podle mluvčí Agrární komory ČR Barbory Pánkové růst farmářských cen stále nekoresponduje s růstem vstupních nákladů zemědělců a jejich výkupní ceny řady komodit se dlouhodobě pohybovaly pod výrobními náklady. „Nyní tak dochází k jejich růstu z nízkého základu, což se projevuje ve vyšším procentuálním vyjádření,“ uvedla. Podle komory také v poslední době ceny potravin na pultech obchodů rostou rychleji, než se zvyšují výkupní ceny u prvovýrobců.
U průmyslových výrobců se podle ČSÚ meziročně nejvíce zvýšily ceny koksu a rafinovaných ropných produktů. Elektřina, plyn a pára byly meziročně dražší o téměř 46 procent, chemické látky podražily o téměř dvě pětiny a kovy, kovodělné výrobky, dřevo, papír a tisk přibližně o třetinu.
Ceny potravinářských výrobků, nápojů a tabáku byly proti loňskému květnu vyšší o pětinu. Ve stavebnictví o více než čtvrtinu zdražily meziročně materiál a výrobky.
Riziko dalšího růstu
Údaje ukazují na přetrvávající silné inflační tlaky, které se producentům daří přenášet na koncové spotřebitele, což se pak promítá ve vysoké spotřebitelské inflaci, uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Čtvrteční data představují podle něj další proinflační faktor pro rozhodování bankovní rady České národní banky, která má příští týden jednat o měnové politice. Očekává zvýšení klíčové sazby o celý procentní bod s rizikem, že to může být ještě více.
Zdražování cen výrobců se dá podle analytika Raiffeisenbank Davida Vagenknechta označit za plošné. Ceny jsou vysoké u základních komodit na začátku výrobního řetězce, jako například u energií, kovů, dřeva, železa nebo oceli. Vysoké ceny u surovin procházejí napříč výrobním sektorem a dostávají výrobce pod tlak. „V průměru letos naše prognóza počítá s růstem cen průmyslových výrobců okolo 22 procent. S ohledem na poslední vývoj je riziko ještě vyššího růstu,“ dodal.
Meziroční inflace v prvním čtvrtletí rostla
Meziroční inflace za první čtvrtletí činila 11,2 procenta. Ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím 2021 spotřebitelské ceny stouply v prvním čtvrtletí o 6,3 procenta, což bylo nejvíce od roku 1993. Ceny rostou u naprosté většiny položek spotřebního koše, tahounem ale jsou energie, bydlení a potraviny. V samotném květnu dosáhla meziroční inflace 16 procent a je třetí nejvyšší v EU. Na čtvrteční tiskové konferenci k vývoji české ekonomiky v prvním čtvrtletí to uvedl předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček.
„Nejvíce k meziročnímu růstu spotřebitelských cen přispívalo bydlení a energie, ceny dopravy a potravin. To jsou položky, které tvoří většinu rozpočtu nízkopříjmových domácností. Ceny ale silně rostou v téměř všech oddílech spotřebního koše a tento růst nadále zrychluje,“ uvedl Rojíček.
Hrubý domácí produkt většiny zemí EU včetně Česka v letošním prvním čtvrtletí překonal úroveň předkrizového prvního čtvrtletí v roce 2019. Rojíček ale upozornil, že pomalejší rozvoj vykazují hlavně ekonomiky závislé na průmyslovém exportu, jako jsou Německo, Itálie, Francie, Slovensko nebo Česko.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 4,8 procenta a mezičtvrtletně o 0,9 procenta. Ekonomika celé EU v prvním čtvrtletí stoupla meziročně o 5,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,7 procenta.
„Ve srovnání s koncem roku 2021 jsme v letošním prvních měsících pozorovali výrazné oživení investiční aktivity a pozitivně působila i zahraniční poptávka. Domácí spotřeba naopak klesla a domácnosti omezily zejména výdaje na předměty dlouhodobé spotřeby. Je to známka zhoršení spotřebitelských nálad,“ uvedl Rojíček.
Vývoj průmyslu byl podle Rojíčka v prvním čtvrtletí, ale již i ve druhé polovině loňského roku ovlivněn narušením dodavatelských řetězců. Meziročně se v prvním čtvrtletí průmyslová produkce snížila o 0,4 procenta, mezičtvrtletně stoupla o 1,6 procenta. I tak průmysl podle Rojíčka mírně zaostával za úrovní roku 2019. „Většině oborů se dařilo, negativně působila výroba motorových vozidel,“ uvedl. V současnosti je podle předsedy ČSÚ nejvýznamnější překážkou růstu nedostatek materiálu a zařízení.
