Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.

Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) připravila na letošek návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun, z toho 49 miliard korun byly výdaje, na které se vztahovala výjimka z rozpočtových pravidel. Předseda NRR Mojmír Hampl řekl, že i tento návrh byl na hraně dodržení pravidel. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) návrh odmítla, očekává vyšší výdaje. Podle rady ale není pravděpodobné, že se je podaří pokrýt vyššími příjmy na základě lepšího vývoje ekonomiky.

„Je téměř jisté, že návrh rozpočtu bude v rozporu s existujícím zákonem. Už jen přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet znamená výdaje, které nejsou kryty ani příjmy, ani povoleným deficitem,“ řekl Hampl. O přenesení těchto plateb rozhodla Babišova vláda na konci loňského roku, rozpočtový dopad podle ní bude zhruba sedmnáct miliard korun.

Rada varuje před ignorováním rozpočtových pravidel

Podle rozpočtové rady se dá očekávat, že lednová ekonomická predikce ministerstva financí, o kterou se bude návrh rozpočtu opírat, bude počítat s lepším hospodářským růstem než předchozí prognóza. To bude znamenat vyšší daňové příjmy. Hampl ale zdůraznil, že nelze předpokládat, že by se příjmy zlepšily v řádu desítek miliard korun, což by umožnilo pokrýt vyšší výdaje.

Člen rozpočtové rady Jan Pavel zdůraznil, že stále platí zákonná rozpočtová pravidla a před schválením rozpočtu se nezmění. „Zatím to nemá precedens, že by vláda rovnou říkala, že nebude respektovat zákon,“ prohlásil. Hampl doplnil, že se bude chtít zúčastnit jednání vlády o návrhu rozpočtu a bude chtít znát odpověď na to, jak může kabinet sestavit rozpočet ve zjevném nesouladu se zákonem.

Pavel upozornil, že rozpočtová pravidla mají sloužit k tomu, aby si stát udržel prostor pro stimulaci ekonomiky v době závažné krize, jako byla pandemie koronaviru. „Fiskální pravidla mají být nepříjemná, mají nás nutit dělat nepopulární věci,“ řekl. „Přání politické reprezentace se mají přizpůsobovat pravidlům, nikoli obráceně,“ dodal.

Schillerová odmítá kritiku rady

Schillerová napsala na síti X, že návrh rozpočtu minulé vlády se vešel do rozpočtových pravidel jen kvůli podhodnocení plánovaných výdajů. Proti kritice NRR ohledně připravovaného rozpočtu se ohradila.

„Pokud je podle pana Hampla zametení mandatorních výdajů pod koberec a naplnění skříní kostlivci v pořádku, zatímco realistický rozpočet respektující zásady úplnosti a transparentnosti nikoliv, pak jeho svět nemá se skutečnou odpovědností ani hospodářskou politikou společného nic,“ uvedla ministryně.

„Je to svět trucovitého účetnictví bez ambice být v kontaktu s realitou, bez jakékoliv hospodářské, sociální a společenské odpovědnosti – a paradoxně i bez odpovědnosti za budoucnost,“ doplnila Schillerová.

NRR: Došlo na naši kritiku za rok 2025

Námitky, které měla Národní rozpočtová rada (NRR) k sestavení státního rozpočtu na rok 2025, se podle ní v plné šíři naplnily. Výslednému saldu ale pomohl lepší než očekávaný výkon ekonomiky, řekl Hampl. Stát loni nedodržel plánovaný schodek 241 miliard korun, když v hotovostním vyjádření skončil rozpočet deficitem 290,7 miliardy korun, při očištění o příjmy z Evropské unie to bylo 250 miliard korun.

NRR v minulosti varovala, že v navrženém rozpočtu byly nadhodnocené příjmy z emisních povolenek a podhodnocené výdaje na obnovitelné zdroje energie, na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a na sociální dávky. Výsledek rozpočtu potvrdil podle Hampla naplnění těchto rizik, z velké části je ale kompenzovaly vyšší než plánované daňové příjmy.

Plnění státního rozpočtu podle NRR ukázalo, že příjmy z emisních povolenek byly o 16,3 miliardy korun nižší než plán. Výdaje na obnovitelné zdroje byly vyšší o 11,4 miliardy korun, dalších zhruba sedm miliard korun stát zaplatil z rozpočtové rezervy. Hampl to označil za chybu, protože rezerva má sloužit k pokrytí neočekávaných výdajů, a ne těch, které byly předem známé. Stát také vydal nad rámec plánu 9,2 miliardy korun na platy nepedagogů a 6,7 miliardy korun na sociální dávky.

Toto prohloubení salda pokryly z větší části vyšší daňové příjmy dané lepším vývojem ekonomiky. Daň z příjmu právnických osob vynesla o 10,4 miliardy korun více, než se očekávalo, daň z neočekávaných zisků 4,8 miliardy korun. Na spotřebních daních stát vybral o 5,6 miliardy korun víc a na dani z příjmu fyzických osob o 4,5 miliardy korun víc. Na výdajové straně potom byly o 5,8 miliardy korun nižší odvody do EU.

Strukturální deficit veřejných financí, tedy výsledek hospodaření očištěný o mimořádné vlivy a o dopad hospodářského cyklu, podle NRR loni zřejmě splnil zákonné kritérium 2,25 procenta hrubého domácího produktu. Podle Hampla se ale saldo velmi pravděpodobně zhoršilo proti roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
04:05Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Výroba aut v Česku vzrostla, více než třetinu tvoří elektromobily či hybridy

Tuzemské automobilky vyrobily v prvním pololetí 780 378 osobních aut, což je meziročně o 4,4 procenta více. V červnu produkce vzrostla o 3,3 procenta. Celkem čtyřicet procent vyrobených aut byly elektromobily nebo hybridy, z toho bylo 130 356 elektromobilů, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
před 8 hhodinami

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 13 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
včera v 17:18

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
včera v 12:48

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
15. 7. 2026

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
15. 7. 2026Aktualizováno15. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.