Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.

Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) připravila na letošek návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun, z toho 49 miliard korun byly výdaje, na které se vztahovala výjimka z rozpočtových pravidel. Předseda NRR Mojmír Hampl řekl, že i tento návrh byl na hraně dodržení pravidel. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) návrh odmítla, očekává vyšší výdaje. Podle rady ale není pravděpodobné, že se je podaří pokrýt vyššími příjmy na základě lepšího vývoje ekonomiky.

„Je téměř jisté, že návrh rozpočtu bude v rozporu s existujícím zákonem. Už jen přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet znamená výdaje, které nejsou kryty ani příjmy, ani povoleným deficitem,“ řekl Hampl. O přenesení těchto plateb rozhodla Babišova vláda na konci loňského roku, rozpočtový dopad podle ní bude zhruba sedmnáct miliard korun.

Rada varuje před ignorováním rozpočtových pravidel

Podle rozpočtové rady se dá očekávat, že lednová ekonomická predikce ministerstva financí, o kterou se bude návrh rozpočtu opírat, bude počítat s lepším hospodářským růstem než předchozí prognóza. To bude znamenat vyšší daňové příjmy. Hampl ale zdůraznil, že nelze předpokládat, že by se příjmy zlepšily v řádu desítek miliard korun, což by umožnilo pokrýt vyšší výdaje.

Člen rozpočtové rady Jan Pavel zdůraznil, že stále platí zákonná rozpočtová pravidla a před schválením rozpočtu se nezmění. „Zatím to nemá precedens, že by vláda rovnou říkala, že nebude respektovat zákon,“ prohlásil. Hampl doplnil, že se bude chtít zúčastnit jednání vlády o návrhu rozpočtu a bude chtít znát odpověď na to, jak může kabinet sestavit rozpočet ve zjevném nesouladu se zákonem.

Pavel upozornil, že rozpočtová pravidla mají sloužit k tomu, aby si stát udržel prostor pro stimulaci ekonomiky v době závažné krize, jako byla pandemie koronaviru. „Fiskální pravidla mají být nepříjemná, mají nás nutit dělat nepopulární věci,“ řekl. „Přání politické reprezentace se mají přizpůsobovat pravidlům, nikoli obráceně,“ dodal.

Schillerová odmítá kritiku rady

Schillerová napsala na síti X, že návrh rozpočtu minulé vlády se vešel do rozpočtových pravidel jen kvůli podhodnocení plánovaných výdajů. Proti kritice NRR ohledně připravovaného rozpočtu se ohradila.

„Pokud je podle pana Hampla zametení mandatorních výdajů pod koberec a naplnění skříní kostlivci v pořádku, zatímco realistický rozpočet respektující zásady úplnosti a transparentnosti nikoliv, pak jeho svět nemá se skutečnou odpovědností ani hospodářskou politikou společného nic,“ uvedla ministryně.

„Je to svět trucovitého účetnictví bez ambice být v kontaktu s realitou, bez jakékoliv hospodářské, sociální a společenské odpovědnosti – a paradoxně i bez odpovědnosti za budoucnost,“ doplnila Schillerová.

NRR: Došlo na naši kritiku za rok 2025

Námitky, které měla Národní rozpočtová rada (NRR) k sestavení státního rozpočtu na rok 2025, se podle ní v plné šíři naplnily. Výslednému saldu ale pomohl lepší než očekávaný výkon ekonomiky, řekl Hampl. Stát loni nedodržel plánovaný schodek 241 miliard korun, když v hotovostním vyjádření skončil rozpočet deficitem 290,7 miliardy korun, při očištění o příjmy z Evropské unie to bylo 250 miliard korun.

NRR v minulosti varovala, že v navrženém rozpočtu byly nadhodnocené příjmy z emisních povolenek a podhodnocené výdaje na obnovitelné zdroje energie, na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a na sociální dávky. Výsledek rozpočtu potvrdil podle Hampla naplnění těchto rizik, z velké části je ale kompenzovaly vyšší než plánované daňové příjmy.

Plnění státního rozpočtu podle NRR ukázalo, že příjmy z emisních povolenek byly o 16,3 miliardy korun nižší než plán. Výdaje na obnovitelné zdroje byly vyšší o 11,4 miliardy korun, dalších zhruba sedm miliard korun stát zaplatil z rozpočtové rezervy. Hampl to označil za chybu, protože rezerva má sloužit k pokrytí neočekávaných výdajů, a ne těch, které byly předem známé. Stát také vydal nad rámec plánu 9,2 miliardy korun na platy nepedagogů a 6,7 miliardy korun na sociální dávky.

Toto prohloubení salda pokryly z větší části vyšší daňové příjmy dané lepším vývojem ekonomiky. Daň z příjmu právnických osob vynesla o 10,4 miliardy korun více, než se očekávalo, daň z neočekávaných zisků 4,8 miliardy korun. Na spotřebních daních stát vybral o 5,6 miliardy korun víc a na dani z příjmu fyzických osob o 4,5 miliardy korun víc. Na výdajové straně potom byly o 5,8 miliardy korun nižší odvody do EU.

Strukturální deficit veřejných financí, tedy výsledek hospodaření očištěný o mimořádné vlivy a o dopad hospodářského cyklu, podle NRR loni zřejmě splnil zákonné kritérium 2,25 procenta hrubého domácího produktu. Podle Hampla se ale saldo velmi pravděpodobně zhoršilo proti roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na pokutách a nedoplatcích se loni vybralo rekordních 150 milionů korun

Celníci a policisté loni vybrali kolem 150 milionů korun na pokutách a nedoplatcích, jde o rekordní sumu. Týká se to jízdy bez elektronické dálniční známky, neuhrazení mýtného nebo dluhů na starších pokutách. Sem patří například nezaplacení pokut za dopravní přestupky, dluhy vůči zdravotním pojišťovnám, ale třeba i neuhrazené poplatky za popelnice.
před 11 hhodinami

Nízké výnosy a vysoké poplatky. Studie poukazuje na problémy penzijního spoření

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.
včera v 07:00

Čeští turisté dobývají Polsko, loni jich bylo okolo půl milionu

Balt, ale také horské resorty nebo historické a kulturní památky lákají stále více Čechů do Polska. Podle dat polského statistického úřadu za rok 2025 je zřejmé, že loni opět rekordně přibylo českých turistů. I tématu rozvoje turistického ruchu mezi Českem a Polskem se věnuje nová epizoda publicistického pořadu ČT Bilance s podtitulem Polský ekonomický zázrak.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Rozpočet byl v lednu v přebytku 32,4 miliardy, výdaje omezilo provizorium

Státní rozpočet skončil v lednu přebytkem 32,4 miliardy korun. Výsledek nicméně ovlivnilo rozpočtové provizorium, které limituje státní výdaje, uvedlo ministerstvo financí. Naposledy byl rozpočet v lednu přebytkový v roce 2022, kdy rovněž Česko fungovalo v rozpočtovém provizoriu. Loni v lednu byl schodek 11,2 miliardy.
2. 2. 2026Aktualizováno2. 2. 2026

Je poslední den pro přiznání k dani z nemovitosti

Pondělí 2. února je posledním termínem pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí. Povinnost se týká těch, kteří loni získali novou nemovitost, některou svou nemovitost prodali nebo provedli její úpravy, které ovlivňují výši daně. Daň je splatná 1. června. Pokud ji finanční úřad vyměří nad pět tisíc korun, lze ji rozdělit do splátek, kdy první je splatná 1. června a druhá do konce listopadu.
2. 2. 2026

Polovina zákazníků dle obchodníků volí samoobslužné pokladny

V českých obchodech přibývá samoobslužných pokladen a roste počet prodejen bez personálu. Obchodníci investují do rozvoje technologií a stále častěji využívají umělou inteligenci. Třeba v roce 2024 na tyto účely vydali dvanáct miliard korun. Nemalá část peněz směřuje také na analýzy nákupního chování zákazníků a rozvoj věrnostních programů. Samoobslužné pokladny podle obchodníků využívá zhruba polovina zákazníků – častěji ti s menším nákupem a mladší generace. Část spotřebitelů ale stále preferuje obsluhu.
2. 2. 2026

Vláda se může dostat do sporu s prezidentem i kvůli rozpočtu

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.
1. 2. 2026

Největší síla Česka je v kreativitě, říká zástupce generálního tajemníka OECD

Už tři dekády je Česko součástí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). „Během těch tří dekád vzrostlo české HDP o osmdesát procent, zahraniční investice jsou nad průměrem, nezaměstnanost je nízká a inflace je víceméně pod kontrolou,“ shrnuje zástupce generálního tajemníka OECD František Ružička. „Největší síla Česka spočívá v kreativitě a inovátorském přístupu k problémům,“ řekl v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Kristýnou Hávovou.
1. 2. 2026
Načítání...