Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.

Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) připravila na letošek návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun, z toho 49 miliard korun byly výdaje, na které se vztahovala výjimka z rozpočtových pravidel. Předseda NRR Mojmír Hampl řekl, že i tento návrh byl na hraně dodržení pravidel. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) návrh odmítla, očekává vyšší výdaje. Podle rady ale není pravděpodobné, že se je podaří pokrýt vyššími příjmy na základě lepšího vývoje ekonomiky.

„Je téměř jisté, že návrh rozpočtu bude v rozporu s existujícím zákonem. Už jen přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet znamená výdaje, které nejsou kryty ani příjmy, ani povoleným deficitem,“ řekl Hampl. O přenesení těchto plateb rozhodla Babišova vláda na konci loňského roku, rozpočtový dopad podle ní bude zhruba sedmnáct miliard korun.

Rada varuje před ignorováním rozpočtových pravidel

Podle rozpočtové rady se dá očekávat, že lednová ekonomická predikce ministerstva financí, o kterou se bude návrh rozpočtu opírat, bude počítat s lepším hospodářským růstem než předchozí prognóza. To bude znamenat vyšší daňové příjmy. Hampl ale zdůraznil, že nelze předpokládat, že by se příjmy zlepšily v řádu desítek miliard korun, což by umožnilo pokrýt vyšší výdaje.

Člen rozpočtové rady Jan Pavel zdůraznil, že stále platí zákonná rozpočtová pravidla a před schválením rozpočtu se nezmění. „Zatím to nemá precedens, že by vláda rovnou říkala, že nebude respektovat zákon,“ prohlásil. Hampl doplnil, že se bude chtít zúčastnit jednání vlády o návrhu rozpočtu a bude chtít znát odpověď na to, jak může kabinet sestavit rozpočet ve zjevném nesouladu se zákonem.

Pavel upozornil, že rozpočtová pravidla mají sloužit k tomu, aby si stát udržel prostor pro stimulaci ekonomiky v době závažné krize, jako byla pandemie koronaviru. „Fiskální pravidla mají být nepříjemná, mají nás nutit dělat nepopulární věci,“ řekl. „Přání politické reprezentace se mají přizpůsobovat pravidlům, nikoli obráceně,“ dodal.

Schillerová odmítá kritiku rady

Schillerová napsala na síti X, že návrh rozpočtu minulé vlády se vešel do rozpočtových pravidel jen kvůli podhodnocení plánovaných výdajů. Proti kritice NRR ohledně připravovaného rozpočtu se ohradila.

„Pokud je podle pana Hampla zametení mandatorních výdajů pod koberec a naplnění skříní kostlivci v pořádku, zatímco realistický rozpočet respektující zásady úplnosti a transparentnosti nikoliv, pak jeho svět nemá se skutečnou odpovědností ani hospodářskou politikou společného nic,“ uvedla ministryně.

„Je to svět trucovitého účetnictví bez ambice být v kontaktu s realitou, bez jakékoliv hospodářské, sociální a společenské odpovědnosti – a paradoxně i bez odpovědnosti za budoucnost,“ doplnila Schillerová.

NRR: Došlo na naši kritiku za rok 2025

Námitky, které měla Národní rozpočtová rada (NRR) k sestavení státního rozpočtu na rok 2025, se podle ní v plné šíři naplnily. Výslednému saldu ale pomohl lepší než očekávaný výkon ekonomiky, řekl Hampl. Stát loni nedodržel plánovaný schodek 241 miliard korun, když v hotovostním vyjádření skončil rozpočet deficitem 290,7 miliardy korun, při očištění o příjmy z Evropské unie to bylo 250 miliard korun.

NRR v minulosti varovala, že v navrženém rozpočtu byly nadhodnocené příjmy z emisních povolenek a podhodnocené výdaje na obnovitelné zdroje energie, na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a na sociální dávky. Výsledek rozpočtu potvrdil podle Hampla naplnění těchto rizik, z velké části je ale kompenzovaly vyšší než plánované daňové příjmy.

Plnění státního rozpočtu podle NRR ukázalo, že příjmy z emisních povolenek byly o 16,3 miliardy korun nižší než plán. Výdaje na obnovitelné zdroje byly vyšší o 11,4 miliardy korun, dalších zhruba sedm miliard korun stát zaplatil z rozpočtové rezervy. Hampl to označil za chybu, protože rezerva má sloužit k pokrytí neočekávaných výdajů, a ne těch, které byly předem známé. Stát také vydal nad rámec plánu 9,2 miliardy korun na platy nepedagogů a 6,7 miliardy korun na sociální dávky.

Toto prohloubení salda pokryly z větší části vyšší daňové příjmy dané lepším vývojem ekonomiky. Daň z příjmu právnických osob vynesla o 10,4 miliardy korun více, než se očekávalo, daň z neočekávaných zisků 4,8 miliardy korun. Na spotřebních daních stát vybral o 5,6 miliardy korun víc a na dani z příjmu fyzických osob o 4,5 miliardy korun víc. Na výdajové straně potom byly o 5,8 miliardy korun nižší odvody do EU.

Strukturální deficit veřejných financí, tedy výsledek hospodaření očištěný o mimořádné vlivy a o dopad hospodářského cyklu, podle NRR loni zřejmě splnil zákonné kritérium 2,25 procenta hrubého domácího produktu. Podle Hampla se ale saldo velmi pravděpodobně zhoršilo proti roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nový zákon podle Fialy zrychlí reakci na krize. Vláda se bojí žalob, míní Skopeček

Nový zákon o regulaci cen paliv umožní rychlejší a flexibilnější reakce na krizové situace, řekl v Nedělní debatě předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Vláda se chce vyhnout žalobám, oponoval místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Radka Špicara mělo být opatření mírnější. Debatu vedl Lukáš Dolanský.
před 1 hhodinou

Česko letos podle NATO nesplní závazek dvou procent HDP na obranu, řekl Babiš

Česko letos podle hodnocení Severoatlantické aliance (NATO) nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle hodnocení NATO budou obranné výdaje činit 1,78 procenta HDP, řekl v neděli ve videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Závazek podle něj nesplnila loni ani bývalá vláda Petra Fialy (ODS), protože NATO uznalo obranné výdaje ve výši 1,85 procenta HDP. Fiala nicméně v reakci na to uvedl, že Česko loni podle aktuální zprávy generálního tajemníka NATO své závazky splnilo. Bývalá ministryně obrany Jana Černochová (ODS) sdělila, že Babiš zase lže.
11:18Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali cestování během blízkovýchodní krize

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.
před 7 hhodinami

VideoMalá restituce napravila mnohé majetkové křivdy, vše se ale majitelům nevrátilo

Radost z vráceného majetku, ale i starost, co s ním dál, provázely takzvanou malou restituci, která byla na jaře roku 1991 v plném proudu. Stát v rámci ní vracel zhruba sto tisíc vyvlastněných nájemních domů, menších nebo středních rodinných podniků, hotelů, restaurací, dílen, pil nebo mlýnů. I když podle zákona o zmírnění následků některých majetkových křivd z roku 1990 měli dosavadní uživatelé povinnost původním majitelům nabídnout k odprodeji veškeré zařízení, někdy byly prostory v době vracení prázdné.
před 8 hhodinami

Slabý růst, pomalé ozdravení. Agentura S&P o stupeň snížila rating Slovenska

Mezinárodní ratingová agentura S&P oznámila, že snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska o jeden stupeň na úroveň A. Poukázala na slabý růst slovenské ekonomiky a pomalejší než předpokládané ozdravení veřejných financí země. Výhled ratingu pak S&P změnila na stabilní z negativního, což znamená, že ho v nejbližší době nehodlá měnit. Slovenské ministerstvo financí v reakci uvedlo, že krok S&P byl očekávaný, neboť dosavadní rating Slovenska u S&P byl podle něj vyšší než u jiných agentur.
včera v 11:06

Státy EU se neshodnou na přístupu k emisním povolenkám, Komise chystá revizi

Evropská komise má připravit do července revizi systému emisních povolenek ETS, který však má zůstat zachován, vyplývá ze závěrů březnového summitu EU. Jde o výsledek debaty mezi státy, které chtějí ulevit těžkému průmyslu, a zeměmi, které si přejí pokračování dlouho fungujícího systému. Už na začátku dubna Komise navrhla úpravu, která ruší zneplatňování povolenek v rezervě. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně zaslal předsedkyni EK Ursule von der Leyenové a dalším evropským lídrům dopis, v němž navrhuje další bezplatné alokace povolenek některým podnikům.
včera v 08:02

VideoVládní regulace cen paliv je jen pro mimořádné situace, říká Mach. Omezené šance na přezkum, namítá Volpe

Sněmovna potvrdila, že ceny pohonných hmot bude do budoucna moci regulovat nebo zastropovat vláda. Poslanci tím přehlasovali veto Senátu. Regulace nastala jako ochrana před tím, že si někdo „namastí kapsy na úkor spotřebitelů“, argumentoval náměstek ministryně financí Petr Mach (SPD). Opatření dle něj platí pro mimořádnou situaci, nikoli běžný provoz. Člen sněmovního podvýboru pro dopravu Samuel Volpe (Piráti) zmínil přijetí zákona ve stavu legislativní nouze, výtky Senátu pokládá ve většině za relevantní. Varoval před precedentem z Maďarska, kde dle něj obdobné opatření k ničemu nevedlo. Vyzdvihl také problematiku dalšího přezkumu, v případě nařízení vlády je možný jen u Ústavního soudu. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 07:44

Ceny leteckého paliva mohou zkomplikovat dovolené v zahraničí

Konflikt na Blízkém východě zvyšuje ceny pohonných hmot i v letectví. Zatímco mezi Evropany roste zájem o dovolenou na starém kontinentu, Evropská unie ústy komisaře pro energetiku varuje před komplikacemi při odletech. Už nyní některé aerolinky kvůli vysokým cenám leteckého paliva ruší lety. Pražské letiště i aerolinky přitom ujišťují, že odlety z Ruzyně budou během léta bez problémů. V případě zrušení letu mohou cestující žádat o kompenzace. Cestovní kanceláře zmiňují zdražování, a to i u již zakoupených zájezdů.
včera v 06:00
Načítání...