Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.

Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) připravila na letošek návrh rozpočtu se schodkem 286 miliard korun, z toho 49 miliard korun byly výdaje, na které se vztahovala výjimka z rozpočtových pravidel. Předseda NRR Mojmír Hampl řekl, že i tento návrh byl na hraně dodržení pravidel. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) návrh odmítla, očekává vyšší výdaje. Podle rady ale není pravděpodobné, že se je podaří pokrýt vyššími příjmy na základě lepšího vývoje ekonomiky.

„Je téměř jisté, že návrh rozpočtu bude v rozporu s existujícím zákonem. Už jen přenesení plateb za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet znamená výdaje, které nejsou kryty ani příjmy, ani povoleným deficitem,“ řekl Hampl. O přenesení těchto plateb rozhodla Babišova vláda na konci loňského roku, rozpočtový dopad podle ní bude zhruba sedmnáct miliard korun.

Rada varuje před ignorováním rozpočtových pravidel

Podle rozpočtové rady se dá očekávat, že lednová ekonomická predikce ministerstva financí, o kterou se bude návrh rozpočtu opírat, bude počítat s lepším hospodářským růstem než předchozí prognóza. To bude znamenat vyšší daňové příjmy. Hampl ale zdůraznil, že nelze předpokládat, že by se příjmy zlepšily v řádu desítek miliard korun, což by umožnilo pokrýt vyšší výdaje.

Člen rozpočtové rady Jan Pavel zdůraznil, že stále platí zákonná rozpočtová pravidla a před schválením rozpočtu se nezmění. „Zatím to nemá precedens, že by vláda rovnou říkala, že nebude respektovat zákon,“ prohlásil. Hampl doplnil, že se bude chtít zúčastnit jednání vlády o návrhu rozpočtu a bude chtít znát odpověď na to, jak může kabinet sestavit rozpočet ve zjevném nesouladu se zákonem.

Pavel upozornil, že rozpočtová pravidla mají sloužit k tomu, aby si stát udržel prostor pro stimulaci ekonomiky v době závažné krize, jako byla pandemie koronaviru. „Fiskální pravidla mají být nepříjemná, mají nás nutit dělat nepopulární věci,“ řekl. „Přání politické reprezentace se mají přizpůsobovat pravidlům, nikoli obráceně,“ dodal.

Schillerová odmítá kritiku rady

Schillerová napsala na síti X, že návrh rozpočtu minulé vlády se vešel do rozpočtových pravidel jen kvůli podhodnocení plánovaných výdajů. Proti kritice NRR ohledně připravovaného rozpočtu se ohradila.

„Pokud je podle pana Hampla zametení mandatorních výdajů pod koberec a naplnění skříní kostlivci v pořádku, zatímco realistický rozpočet respektující zásady úplnosti a transparentnosti nikoliv, pak jeho svět nemá se skutečnou odpovědností ani hospodářskou politikou společného nic,“ uvedla ministryně.

„Je to svět trucovitého účetnictví bez ambice být v kontaktu s realitou, bez jakékoliv hospodářské, sociální a společenské odpovědnosti – a paradoxně i bez odpovědnosti za budoucnost,“ doplnila Schillerová.

NRR: Došlo na naši kritiku za rok 2025

Námitky, které měla Národní rozpočtová rada (NRR) k sestavení státního rozpočtu na rok 2025, se podle ní v plné šíři naplnily. Výslednému saldu ale pomohl lepší než očekávaný výkon ekonomiky, řekl Hampl. Stát loni nedodržel plánovaný schodek 241 miliard korun, když v hotovostním vyjádření skončil rozpočet deficitem 290,7 miliardy korun, při očištění o příjmy z Evropské unie to bylo 250 miliard korun.

NRR v minulosti varovala, že v navrženém rozpočtu byly nadhodnocené příjmy z emisních povolenek a podhodnocené výdaje na obnovitelné zdroje energie, na platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a na sociální dávky. Výsledek rozpočtu potvrdil podle Hampla naplnění těchto rizik, z velké části je ale kompenzovaly vyšší než plánované daňové příjmy.

Plnění státního rozpočtu podle NRR ukázalo, že příjmy z emisních povolenek byly o 16,3 miliardy korun nižší než plán. Výdaje na obnovitelné zdroje byly vyšší o 11,4 miliardy korun, dalších zhruba sedm miliard korun stát zaplatil z rozpočtové rezervy. Hampl to označil za chybu, protože rezerva má sloužit k pokrytí neočekávaných výdajů, a ne těch, které byly předem známé. Stát také vydal nad rámec plánu 9,2 miliardy korun na platy nepedagogů a 6,7 miliardy korun na sociální dávky.

Toto prohloubení salda pokryly z větší části vyšší daňové příjmy dané lepším vývojem ekonomiky. Daň z příjmu právnických osob vynesla o 10,4 miliardy korun více, než se očekávalo, daň z neočekávaných zisků 4,8 miliardy korun. Na spotřebních daních stát vybral o 5,6 miliardy korun víc a na dani z příjmu fyzických osob o 4,5 miliardy korun víc. Na výdajové straně potom byly o 5,8 miliardy korun nižší odvody do EU.

Strukturální deficit veřejných financí, tedy výsledek hospodaření očištěný o mimořádné vlivy a o dopad hospodářského cyklu, podle NRR loni zřejmě splnil zákonné kritérium 2,25 procenta hrubého domácího produktu. Podle Hampla se ale saldo velmi pravděpodobně zhoršilo proti roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pavel bude jednat s Babišem o rozpočtu i o aktuální bezpečnostní situaci

Prezident Petr Pavel bude v úterý odpoledne jednat na Pražském hradě s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Debatovat mají o návrhu státního rozpočtu na letošní rok či o aktuální bezpečnostní situaci ve světě i v Česku. Zabývat se podle odboru komunikace prezidentské kanceláře budou i připraveností na řešení krizových a mimořádných událostí nebo harmonogramem nadcházejících zahraničních cest. Podle Hradu jde o pravidelné a plánované setkání.
před 1 hhodinou

V případě potřeby lze uvolnit další zásoby ropy, sdělil šéf agentury pro energii

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel podle Schillerové nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu

Prezident Petr Pavel nehodlá brzdit podepsání státního rozpočtu na letošní rok, řekla po jednání s ním ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Prezident už dříve avizoval, že rozpočet vetovat nebude. Na schůzce se Schillerovou ale kritizoval výši obranných výdajů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Babiš chce pozastavení systému emisních povolenek

Česko chce na Evropské radě podpořit italský návrh pozastavit uplatňování systému emisních povolenek (EU ETS 1) týkající se energetiky, velkého průmyslu a letecké dopravy, řekl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Chce navrhnout i cenový strop. Kabinet na své schůzi podpořil mimo jiné návrh cizineckého zákona, který má zcela nahradit dosavadní normu. Podle resortu vnitra pravidla nijak nerozvolňuje, zavést má ale digitalizaci řízení. Ministři schválili i novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Vláda rovněž rozhodla, že HHC začne brzy patřit mezi zakázané látky, jeho držení bude trestné.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Nafta od útoku na Írán zdražila o více než devět korun, benzin o více než čtyři

Nafta v Česku od konce února, kdy Izrael a USA zaútočily na Írán, zdražila v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022, vyplývá z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Nejprodávanější benzin Natural 95 se nyní u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy v srpnu 2024, uvádí CCS.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

V kauze vytunelované záložny MSD uložil soud sedm až devět let vězení

V kauze vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva (MSD) uložil soud v pondělí manažerům záložny a spoluobžalovaným podnikatelům tresty sedm až devět let vězení. Součástí nepravomocného verdiktu jsou i maximální možné, tedy desetileté zákazy působení v bankovnictví nebo ve statutárních orgánech firem.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Digitální peněženka Wero chce vymanit Evropu z nadvlády americké Visa i Mastercard

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů týdne probrali rozpočet

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali sněmovní schválení rozpočtu pro letošní rok. Poslanci vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se vyslovili pro schodek ve výši 310 miliard korun. V rozpočtu jsou nižší výdaje na obranu oproti závazku NATO. Debata se věnovala také rostoucím cenám pohonných hmot v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. V diskusi zmínili také nadprůměrnou konzumaci piva v Česku. Pozvání přijali bývalý ministr financí Ivan Pilný, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herec a fotograf Hynek Čermák, redaktorka Deníku N Petra Procházková a spisovatelka a podcasterka Markéta Lukášková. Pořadem provázela Jana Fabianová.
před 20 hhodinami
Načítání...