V kauze vytunelované záložny MSD uložil soud sedm až devět let vězení

V kauze vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva (MSD) uložil soud v pondělí manažerům záložny a spoluobžalovaným podnikatelům tresty sedm až devět let vězení. Součástí nepravomocného verdiktu jsou i maximální možné, tedy desetileté zákazy působení v bankovnictví nebo ve statutárních orgánech firem.

Podle rozsudku spáchali muži úvěrový podvod jako organizovaná zločinecká skupina a způsobili členům záložny škodu přes 1,2 miliardy korun. Všech pět obžalovaných vinu odmítá.

„Společenská škodlivost jednání obžalovaných je zvyšována především tou obrovskou způsobenou škodou,“ konstatovala předsedkyně senátu pražského městského soudu Pavla Hájková. Z aktuálně obžalovaných mužů stál podle ní v hierarchii gangu nejvýše podnikatel Petr Koltok, níže pak působilo představenstvo MSD.

„Zajišťovalo, aby záložna navenek působila jako standardní záložní družstvo, a nikoliv jako trezor organizované zločinecké skupiny,“ uvedla soudkyně. Upozornila, že samotná špička skupiny se zatím před soud nedostala – tato část případu je teprve ve fázi policejního přípravného řízení.

Předseda představenstva MSD Petr Jánský a členové představenstva Daniel Tureček a Jan Zavřel si podle soudu v letech 2012 až 2013 počínali se záměrem vyvést vklady členů záložny ve prospěch dalších lidí. Družstvo tunelovali prostřednictvím fingovaných úvěrů, které sami schvalovali. Nezjišťovali schopnost žadatelů splácet úvěr a realizovat podnikatelský záměr a opírali se o úmyslně nepravdivé znalecké posudky.

Peníze putovaly do Hongkongu

K penězům MSD se tak dostávaly firmy bez historie, za které jednali lidé v pozici takzvaných bílých koňů dosazení Janem Vinšem. Peníze pak přes tyto firmy putovaly do Hongkongu, kam je podle soudu odesílal podnikatel Petr Koltok.

V tunelování pomáhal pachatelům i takzvaný pyramidový systém, který vytvořili. Podle soudu se tímto způsobem podařilo vyvést celkem 1,373 miliardy korun a u dalších 52 milionů se o to pachatelé pokusili. Po odečtení zastaveného majetku činí skutečná škoda zhruba 1,206 miliardy korun.

Trojice manažerů si má shodně odpykat osm let vězení. O rok více uložil pražský městský soud Koltokovi, Vinš dostal sedmileté odnětí svobody. Podle verdiktu se všichni muži dopustili účasti na organizované zločinecké skupině a úvěrového podvodu v její prospěch, Koltok s Vinšem pak také praní špinavých peněz. Rozsudek zabral obžalovaným zajištěné nemovitosti a peníze.

Všem mužům hrozil trest v rozmezí od devíti let a dvou měsíců do 13 let a čtyř měsíců. Soud se ale rozhodl tuto sazbu mimořádně snížit, a to kvůli nepřiměřené délce trestního řízení, za kterou obžalovaní nemohli. Hájková poukázala na to, že obžalovaní jsou obviněni už od roku 2015, nyní navíc čelí stíhání ještě v další větvi případu. Manažeři se proti pondělnímu verdiktu rovnou odvolali, zbývající obžalovaní i státní zástupce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

Pražský soud se případem zabýval už podruhé, původní předsedkyně senátu mezitím odešla do důchodu. Napoprvé uložila v roce 2019 Jánskému a Zavřelovi pětileté a Turečkovi šestileté vězení a všem také pětileté zákazy činnosti. Manažery uznala vinnými z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Vinš dostal sedm let odnětí svobody, Koltok pak v samostatném procesu 7,5 roku. Odvolací senát ale dospěl k závěru, že muži se dopustili závažnějších trestných činů.

Trest i pro bílé koně

Pravomocně už byli dříve odsouzeni takzvaní bílí koně – většina z nich dostala nepodmíněné tresty od tří do sedmi let vězení. Předloni pak Národní centrála proti organizovanému zločinu informovala o tom, že v kauze MSD obvinila dalších 16 lidí. Tito zástupci či podílníci MSD podle ní způsobili zkrachovalé záložně škodu zhruba 4,5 miliardy, když napomáhali uzavírat úvěrové smlouvy s nápadně nevýhodnými podmínkami pro družstvo.

Na podezřelé toky peněz v MSD upozornil policii Finanční analytický útvar ministerstva financí. Státní zastupitelství družstvu na jaře 2013 zablokovalo všechny peníze. Česká národní banka mu poté odebrala licenci a soud poslal záložnu, která tehdy měla zhruba 14 tisíc členů, do konkurzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 4 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
před 7 hhodinami

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

USA podle Trumpa obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzu. Růst cen ropy zrychlil

Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatky. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Hormuzským průlivem procházela pětina světových dodávek ropy a zemního plynu, než nad klíčovou lodní trasou na začátku konfliktu uplatnil kontrolu Írán. Počet lodí proplouvajících Hormuzským průlivem v neděli klesl na nejnižší úroveň za několik týdnů, ukázala data o lodní dopravě.
13. 7. 2026Aktualizováno13. 7. 2026

Kurýři jako zaměstnanci? Rozvoz jídla může zdražit

Nová směrnice Evropské unie, kterou musí členské státy zavést do letošního prosince, změní způsob, jakým jsou pracovníci rozvážkových služeb klasifikováni. Zákazníkům se kvůli tomu pravděpodobně zvýší ceny rozváženého jídla.
13. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.