V kauze vytunelované záložny MSD uložil soud sedm až devět let vězení

V kauze vytunelovaného Metropolitního spořitelního družstva (MSD) uložil soud v pondělí manažerům záložny a spoluobžalovaným podnikatelům tresty sedm až devět let vězení. Součástí nepravomocného verdiktu jsou i maximální možné, tedy desetileté zákazy působení v bankovnictví nebo ve statutárních orgánech firem.

Podle rozsudku spáchali muži úvěrový podvod jako organizovaná zločinecká skupina a způsobili členům záložny škodu přes 1,2 miliardy korun. Všech pět obžalovaných vinu odmítá.

„Společenská škodlivost jednání obžalovaných je zvyšována především tou obrovskou způsobenou škodou,“ konstatovala předsedkyně senátu pražského městského soudu Pavla Hájková. Z aktuálně obžalovaných mužů stál podle ní v hierarchii gangu nejvýše podnikatel Petr Koltok, níže pak působilo představenstvo MSD.

„Zajišťovalo, aby záložna navenek působila jako standardní záložní družstvo, a nikoliv jako trezor organizované zločinecké skupiny,“ uvedla soudkyně. Upozornila, že samotná špička skupiny se zatím před soud nedostala – tato část případu je teprve ve fázi policejního přípravného řízení.

Předseda představenstva MSD Petr Jánský a členové představenstva Daniel Tureček a Jan Zavřel si podle soudu v letech 2012 až 2013 počínali se záměrem vyvést vklady členů záložny ve prospěch dalších lidí. Družstvo tunelovali prostřednictvím fingovaných úvěrů, které sami schvalovali. Nezjišťovali schopnost žadatelů splácet úvěr a realizovat podnikatelský záměr a opírali se o úmyslně nepravdivé znalecké posudky.

Peníze putovaly do Hongkongu

K penězům MSD se tak dostávaly firmy bez historie, za které jednali lidé v pozici takzvaných bílých koňů dosazení Janem Vinšem. Peníze pak přes tyto firmy putovaly do Hongkongu, kam je podle soudu odesílal podnikatel Petr Koltok.

V tunelování pomáhal pachatelům i takzvaný pyramidový systém, který vytvořili. Podle soudu se tímto způsobem podařilo vyvést celkem 1,373 miliardy korun a u dalších 52 milionů se o to pachatelé pokusili. Po odečtení zastaveného majetku činí skutečná škoda zhruba 1,206 miliardy korun.

Trojice manažerů si má shodně odpykat osm let vězení. O rok více uložil pražský městský soud Koltokovi, Vinš dostal sedmileté odnětí svobody. Podle verdiktu se všichni muži dopustili účasti na organizované zločinecké skupině a úvěrového podvodu v její prospěch, Koltok s Vinšem pak také praní špinavých peněz. Rozsudek zabral obžalovaným zajištěné nemovitosti a peníze.

Všem mužům hrozil trest v rozmezí od devíti let a dvou měsíců do 13 let a čtyř měsíců. Soud se ale rozhodl tuto sazbu mimořádně snížit, a to kvůli nepřiměřené délce trestního řízení, za kterou obžalovaní nemohli. Hájková poukázala na to, že obžalovaní jsou obviněni už od roku 2015, nyní navíc čelí stíhání ještě v další větvi případu. Manažeři se proti pondělnímu verdiktu rovnou odvolali, zbývající obžalovaní i státní zástupce si ponechali lhůtu na rozmyšlenou.

Pražský soud se případem zabýval už podruhé, původní předsedkyně senátu mezitím odešla do důchodu. Napoprvé uložila v roce 2019 Jánskému a Zavřelovi pětileté a Turečkovi šestileté vězení a všem také pětileté zákazy činnosti. Manažery uznala vinnými z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Vinš dostal sedm let odnětí svobody, Koltok pak v samostatném procesu 7,5 roku. Odvolací senát ale dospěl k závěru, že muži se dopustili závažnějších trestných činů.

Trest i pro bílé koně

Pravomocně už byli dříve odsouzeni takzvaní bílí koně – většina z nich dostala nepodmíněné tresty od tří do sedmi let vězení. Předloni pak Národní centrála proti organizovanému zločinu informovala o tom, že v kauze MSD obvinila dalších 16 lidí. Tito zástupci či podílníci MSD podle ní způsobili zkrachovalé záložně škodu zhruba 4,5 miliardy, když napomáhali uzavírat úvěrové smlouvy s nápadně nevýhodnými podmínkami pro družstvo.

Na podezřelé toky peněz v MSD upozornil policii Finanční analytický útvar ministerstva financí. Státní zastupitelství družstvu na jaře 2013 zablokovalo všechny peníze. Česká národní banka mu poté odebrala licenci a soud poslal záložnu, která tehdy měla zhruba 14 tisíc členů, do konkurzu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 1 hhodinou

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 11 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 15 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
včera v 21:03

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...