Německá ekonomika se rekordně propadla, Berlín čeká nejhorší poválečnou recesi

Německá ekonomika se ve druhém čtvrtletí propadla proti předchozím třem měsícům kvůli koronavirové krizi o rekordních 9,7 procenta. Ve své konečné zprávě to konstatoval spolkový statistický úřad, který tak upravil svůj první odhad, v němž uváděl pokles o 10,1 procenta. V Německu se však už čtvrtý měsíc za sebou zlepšuje podnikatelská důvěra.

Ve druhém kvartálu už se plně projevily dopady opatření zavedených proti šíření koronaviru. Prudce se snížila soukromá spotřeba, investice i export, a největší ekonomika eurozóny tudíž zůstává v hluboké recesi. Recese se obvykle definuje jako dvě čtvrtletí ekonomického poklesu za sebou a německé hospodářství se do ní dostalo už v prvním čtvrtletí.

Soukromá spotřeba se ve čtvrtletí snížila o 10,9 procenta, kapitálové investice klesly o 19,6 procenta a vývoz o 20,3 procenta. Díky záchranným programům německé vlády ale o 1,5 procenta stouply státní výdaje.

„Druhý kvartál byla naprostá katastrofa,“ řekl agentuře Reuters ekonom společnosti VP Bank Thomas Gitzel. „Investice, soukromá spotřeba, export, nebo dokonce dovoz –⁠ všechno bylo ve volném pádu,“ dodal.

Vláda představila rozsáhlá opatření, která mají zmírnit negativní dopady koronavirové krize na ekonomiku. Rozhodla se například na půl roku snížit daň z přidané hodnoty a poskytnout rodinám jednorázový příspěvek 300 eur (zhruba 7800 korun) na každé dítě. Celkem počítá balík ekonomických opatření na léta 2020 a 2021 se 130 miliardami eur (3,4 bilionu korun).

Parlament už uvolnil pro letošek také dluhovou brzdu. V letošní první polovině roku se německá státní pokladna kvůli koronavirové krizi dostala do minusu poprvé od roku 2011.

Berlín odhaduje, že i přes následné hospodářské oživení ve druhé části roku zaznamená ekonomika za celý rok nejhorší recesi v poválečné době. Naposledy uvedl, že za rok 2020 počítá s poklesem hrubého domácího produktu o 6,3 procenta.

Německá centrální banka počítá, že očekávané oživení v letošním třetím čtvrtletí potáhne soukromá spotřeba. Němci si na bankovních účtech díky stabilním příjmům uložili ve druhém kvartálu výrazně více peněz –⁠ míra úspor se meziročně téměř zdvojnásobila na 20,1 procenta, uvedl statitistický úřad.

Lepší nálada mezi podnikateli

V Německu v srpnu už čtvrtý měsíc po sobě vzrostla podnikatelská důvěra, vyplývá z úterních dat institutu Ifo. Údaje podle agentury Reuters signalizují, že se firmy vzpamatovávají z koronavirového šoku.

Index důvěry se zvýšil na 92,6 z červencových 90,4 bodu. Údaj za minulý měsíc statistici upravili dolů z dříve udávaných 90,5 bodu. Srpnová hodnota je lepší, než očekávali analytici, kteří ji odhadovali na 92,2 bodu.

„Německá ekonomika je na cestě k oživení,“ uvedl prezident Ifo Clemens Fuest. Dodal, že firmy hodnotí svou současnou situaci s mnohem větší dávkou optimismu než minulý měsíc a s větší nadějí hledí i do budoucna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.
04:15Aktualizovánopřed 5 mminutami

Írán a Hizballáh rozdrtíme, řekl Netanjahu. Promluvil poprvé od začátku úderů

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu prohlásil, že Izrael rozdrtí Írán a Hizballáh. Varoval, že libanonské teroristické hnutí za útoky zaplatí vysokou cenu. Dodal, že po izraelsko‑amerických úderech na íránské území už země není taková, jako bývala, a že elitní jednotky Teheránu utrpěly těžké ztráty. Netanjahu to ve čtvrtek dle AFP a Reuters uvedl během své první tiskové konference od vypuknutí války proti Íránu, již zahájily Washington a Jeruzalém 28. února.
20:50Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ceny ropy stouply nejvýš za téměř čtyři roky

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat. Ty nicméně nakonec ve čtvrtek stouply na nejvyšší úroveň za bezmála čtyři roky.
08:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od nedělního zvolení, mimo jiné vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Mluvčí tamního ministerstva zahraničí však později uvedl, že průlivem je možné i nadále proplouvat. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let je poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
18:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
17:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 4 hhodinami
Načítání...