Česká ekonomika v prvním letošním čtvrtletí klesla meziročně o 2,1 procenta, vyplývá z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti poslednímu loňskému čtvrtletí hrubý domácí produkt klesl o 0,3 procenta. Zpřesněné údaje o vývoji v prvním čtvrtletí oznámí ČSÚ 1. června. Pokles ekonomiky je mírnější, než očekávali analytici. Čísla podle nich svědčí o odolnosti firem. Unijní ekonomika je však zpět v recesi, když v prvním čtvrtletí navázala na půlprocentní propad předchozího kvartálu a klesla o 0,4 procenta, uvedl Eurostat.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla méně, než se čekalo. Unijní je zpět v recesi
Události: Stav české ekonomiky (zdroj: ČT24)
Podle Vladimíra Kermieta z ČSÚ vedla zpřísněná protiepidemická opatření vlády v mezičtvrtletním srovnání k dalšímu propadu spotřebních výdajů domácností. K poklesu přispěla i zahraniční poptávka, kdy se ve srovnání s koncem loňského roku nedařilo udržet rekordní vývozy zboží.
Pokles ekonomiky je ale zároveň mírnější, než očekávali analytici. Ti v odhadech předpokládali, že kvůli přetrvávajícím protipandemickým omezením klesla v prvním čtvrtletí meziročně o zhruba tři procenta a mezičtvrtletně zhruba o procento.
„Vzhledem k nepříznivému vývoji pandemie se odhady růstu pro letošní rok revidují spíše mírně dolů, prozatím si však tuzemská ekonomika na danou situaci vedla nad očekávání, a to jak v posledním čtvrtletí minulého roku, tak v prvním čtvrtletí roku letošního,“ komentoval čísla hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
„I když HDP skončil v prvním čtvrtletí v červených číslech, mluvit o další recesi je velmi předčasné. Je totiž velmi pravděpodobné, že už ve druhém kvartále díky plánovanému konci restrikcí se ekonomika začne vracet k růstu,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
„Vzhledem k probíhající pandemii a silným restriktivním omezením je nutné tato čísla i přes minusové znaménko hodnotit pozitivně. Výhled na další čtvrtletí letošního roku se již rýsuje v daleko optimističtějším světle,“ uvedl i analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Hrubý domácí produkt v Česku (v %)
Čísla dokládají odolnost firem
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek také upozornil, že první čtvrtletí letošního roku bylo od začátku pandemie prvním, kdy tvrdá protipandemická opatření trvala bez přerušení od začátku až do konce. Opatření podle něj vypnula nebo dramaticky omezila kapacitu odpovídající asi dvěma procentům výkonu ekonomiky. „Mezičtvrtletní propad HDP o pouhých 0,3 procenta je z tohoto pohledu výrazným pozitivním překvapením. Kromě vyšších výdajů vlády toto zřejmě odráží skutečnost, že se domácnosti situaci dlouhodobého lockdownu přizpůsobily,“ uvedl.
„První čtvrtletí tohoto roku potvrzuje, jak se podnikatelé pandemii přizpůsobili. I přes uzavřené obchody, restaurace, hotely a okresy se srovnali se situací a uzpůsobili tomu i své podnikání. Propad tak není dramatický jako v předchozích čtvrtletích. Zároveň se pravděpodobně jedná o poslední pokles HDP v tomto roce,“ uvedla i ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.
Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské jsou předběžná data o vývoji ekonomiky skvělým překvapením. „Dokládá to neuvěřitelnou odolnost českého podnikatelského stavu – především vývozních odvětví,“ uvedla.
„Lepší než očekávaný výkon české ekonomiky v prvním čtvrtletí šlo tušit poté, co včera Belgie a dnes (v pátek) ráno Francie vykázaly kladný mezičtvrtletní růst HDP, jenž v případě Belgie činil 0,6 procenta a ve Francii 0,4 procenta,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Na druhou stranu výraznější než analytiky očekávaný pokles zaznamenalo Německo. Tamní ekonomika v prvním čtvrtletí kvůli pandemii klesla proti předchozím třem měsícům o 1,7 procenta, oznámil v pátečním rychlém odhadu německý statistický úřad.
Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali, že HDP klesne o 1,5 procenta, přední ekonomické instituty očekávaly, že to bude ještě více – ve zprávě z poloviny dubna počítaly s poklesem o 1,8 procenta. Propad ale odpovídá předpokladu německého ministra hospodářství Petera Altmaiera, který pro letošní rok počítá s růstem 3,5 procenta.
Ekonomové i vláda očekávají, že díky plošnému očkování proti covidu-19 se podaří rychle obnovit hospodářský život. Altmaier je přesvědčen, že nejpozději do konce příštího roku se hospodářství vrátí na předkrizovou úroveň.
Ekonomika teď dál poroste, míní analytici
Český statistický úřad u prvního odhadu nezveřejňuje detailní hodnoty vývoje HDP. Seidler však předpokládá, že vzhledem k ekonomickým restrikcím trvajícím po celé čtvrtletí a sdělení ČSÚ vývoz do zahraničí zvolnil například i z důvodu potíží s nedostatkem čipů pro výrobu.
Data o vývoji ekonomiky vzhledem k zavedeným restrikcím jsou ale podle analytiků příznivá, ukazují odolnost firem. Nyní ekonomika poroste. „Pro letošní rok nadále očekáváme růst HDP kolem tří procent, zejména z titulu oživení ekonomiky v druhé polovině roku,“ uvedl Seidler.
Podobný růst očekává i Jáč. „Odhad pro celý rok 2021 pracuje s růstem HDP v oblasti tří procent, předběžný údaj za první čtvrtletí ale naznačuje, že nelze vyloučit i silnější růst,“ doplnil. Každopádně stále platí podle něho i konstatování, že pro výkon ekonomiky za celý letošní rok bude klíčové zvládnutí pandemické situace, tedy pokrok ve vakcinaci a schopnost uvolňovat související omezení.
Díky postupnému rozvolňování předokládá postupné zlepšování od druhého čtvrtletí letošního roku i hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Díky postupující vakcinaci obyvatelstva by již nemělo docházet k opětovnému uzavírání ekonomiky, což výrazně pomůže ke zlepšení podnikatelského prostředí v naší zemi,“ uvedl.
Úspěšnou vakcinační strategii vnímá jako podmínku pro obnovení růstu ekonomiky také Dufek. „Potom by růst české ekonomiky mohl dosáhnout zhruba 3,5 procenta a v roce následujícím by měl ještě zrychlit,“ dodal.
Ve čtvrtém čtvrtletí loni se HDP meziročně snížil o 4,8 procenta, ve srovnání se třetím čtvrtletím ale stoupl o 0,6 procenta. Za celý loňský rok se česká ekonomika propadla o 5,6 procenta.
Nejvíce v EU přibrzdila portugalská ekonomika
Ekonomika Evropské unie je zpět v recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie klesl o 0,4 procenta a navázal tak na propad o půl procenta ze čtvrtého čtvrtletí, oznámil ve svém prvním rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Recese je definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě.
V zemích eurozóny byl hospodářský pokles ještě výraznější, dosáhl 0,6 procenta proti poklesu o 0,7 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku.
V meziročním srovnání se HDP v celé Unii snížil o 1,7 procenta, zatímco v zemích eurozóny pokles dosáhl 1,8 procenta. Výsledek je o trochu lepší, než se čekalo. Analytici v anketě agentury Reuters totiž předpovídali, že proti předchozímu čtvrtletí ekonomika eurozóny klesne o 0,8 procenta a meziročně o dvě procenta.
V hospodářském poklesu unie se odráží zejména zmíněný útlum v Německu, kde ekonomika proti předchozím třem měsícům klesla o 1,7 procenta. Nejvýraznější pokles ale ze zemí, za které má Eurostat už data k dispozici, registruje Portugalsko. Jeho ekonomika klesla v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům o 3,3 procenta. Hned za ním je Lotyšsko s poklesem o 2,6 procenta a pak Německo. Nejlépe si naopak vedla Litva, kde ekonomika o 1,8 procenta vzrostla. Ve Švédsku ekonomika vzrostla o 1,1 procenta.
Celkový pokles trochu přibrzdil vývoj ve Francii, kde se HDP o 0,4 procenta zvýšil. To je lepší výsledek, než se čekalo. Překvapil i vývoj v Rakousku, jehož ekonomika vzrostla o 0,2 procenta, zatímco analytici čekali propad, a to až o 1,2 procenta.