Zezelenání výroby, zautomatizování procesů či rozvoj perspektivních oborů. Ekonomové očekávají změny v průmyslu

Průmysl v Česku loni v listopadu zpomalil meziroční nárůst na 0,4 procenta z říjnových 1,3 procenta. K růstu produkce nejvíce přispěla výroba aut, pomohla i sílící zahraniční poptávka, uvedl ČSÚ. Za celý loňský rok analytici očekávají propad o více než osm procent. Projevuje se tak turbulentní pandemický rok. Otázkou je, jaký dopad bude mít nákaza výhledově na podobu průmyslu. Ekonomové se shodují, že se může odehrát hned několik změn. Zautomatizují se procesy, omezí se lidská práce nebo se budou se rozvíjet obory, které se ukázaly jako perspektivní.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Petr Sznapka

„Průmyslová produkce v listopadu mírně překonala úroveň loňského roku, a to díky automobilovému segmentu, ve kterém významnou roli hraje zahraniční poptávka,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ Veronika Doležalová.  Doplnila, že ve výrobě chemických látek a přípravků, která měla rovněž vliv na listopadový nárůst průmyslové produkce, se podle dlouhodobých plánů výrazně navýšily výrobní kapacity.

Automobilová výroba si v listopadu připsala meziroční nárůst 3,6 procenta a chemická výroba vzrostla o 12 procent. Odvětví výroby ostatních nekovových minerálních výrobků zaznamenalo proti listopadu 2019 nárůst produkce o osm procent.

Naopak o 4,5 procenta klesla výroba strojů a zařízení. O téměř pětinu se snížila výroba nápojů a o zhruba osm procent nižší produkci vykázaly opravy a instalace strojů a zařízení.

Hodnota nových zakázek vzrostla meziročně o 1,1 procenta, přičemž rostly zakázky z tuzemska, zatímco ze zahraničí klesly. K celkovému nárůstu nových zakázek přispěla především výroba počítačů a elektronických přístrojů, ostatních dopravních prostředků a chemických látek.

Průmyslové podniky v listopadu zaměstnávaly o 3,8 procenta méně lidí než o rok dříve, průměrná mzda zaměstnanců stoupla o 3,4 procenta. 

Analytici odhadují loňský propad průmyslu na více než osm procent

Podle analytiků se český průmysl už adaptoval na druhou vlnu pandemie. Firmy přijaly opatření, aby mohly v nové situaci fungovat, komentovali listopadové výsledky. Za celý loňský rok však očekávají propad průmyslu o více než osm procent. 

„Průmysl si v listopadu udržel pověst premianta mezi sektory české ekonomiky, na kterou již těžce doléhala druhá vlna pandemie. Dynamika produkce však oproti říjnu lehce ztratila dech, ale i tak vykázala po očištění o pracovní dny druhý nejlepší výsledek letošního roku,“ uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Solidní kondice českého průmyslu podle něj navazuje na zlepšující se stav v odvětví výroby nejen v Česku, ale i v dalších vyspělých zemích.

Příznivý vývoj v průmyslu zůstává nadějí, že druhá vlna přinese menší ekonomické ztráty než jarní lockdown, doplnil analytik Deloitte David Marek. Tuto naději podporuje růst nových zakázek o 1,1 procenta. Tentokrát k tomu přispělo zejména zvýšení domácích objednávek o 5,1 procenta. Za celý loňský rok by se měla průmyslová výroba snížit zhruba o osm procent, odhadl.

Tuzemský průmysl by měl v posledním čtvrtletí 2020 mírně růst, a bude tak brzdit propad ekonomiky způsobený druhou vlnou pandemie a následnými ekonomickými restrikcemi, míní analytik ING Bank Jakub Seidler. Předstihové ukazatele podle něj naznačují, že si průmysl vedl poměrně dobře i v prosinci. Za celý rok 2020 by měl průmysl klesnout o 8,5 procenta.

Růst zahraniční poptávky by měl průmyslovou výrobu v nejbližších měsících podporovat, nicméně nepříznivý průběh pandemie může mít negativní dopad na výrobní kapacity, upozornil analytik Komerční banky Michal Brožka. Za celý rok 2020 by i podle něj pokles průmyslu mohl dosáhnout osmi procent. 

Pandemie nekončí, průmysl se může změnit

Kvůli pandemii budou firmy stále více čelit změnám, které nejen koronavirus buď přímo spustil, nebo je urychlil. Některé z nich navíc podle ekonomů zůstanou zřejmě už trvale a mají globální charakter.

Výroba například zezelená, zautomatizují se procesy, omezí se lidská práce stejně jako dodávky just in time. A budou se rozvíjet obory, které se ukázaly jako perspektivní – třeba nanotechnologie, farmacie nebo výroba zdravotnických prostředků a zařízení. Se změnami musí počítat i autoprůmysl a další komplikací mohou být v některých ohledech také důsledky brexitu.

Loňský rok totiž přinesl kvůli pandemii firmám šok v podobně omezené výroby, mnohé z nich také čelily výpadkům v dodávkách a potýkaly se s velkou nejistotou i v tom, jaké krizové opatření bude v danný moment pro ně platit. Pro další vývoj celého průmyslu je proto opět důležité, jak se podaří vládě nastavit protikrizová opatření, zdůraznil prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák. „Ta musí být v první řadě systematická a předvídatelná,“ zopakoval.

Rychlá vakcinace je zásadní

Předvídat však samotný další průběh epidemie je obtížné, analytici se tak shodují, že pro další růst průmyslu bude klíčové, jak rychle bude probíhat očkování – u nás i v dalších zemích, které pro Česko představují odbyt pro výrobky.

„Dnes je už jasné, že do doby dostatečné proočkovanosti nemůžeme s výrazným oživením počítat, a podle všeho Německo se zvládne proočkovat rychleji než my. A to je pro český průmysl dobrá zpráva,“ konstatuje analytik Natland Petr Bartoň.

Průmysl oživuje už od léta loňského roku a index nákupních manažerů, který měří důvěru firem navíc ukazuje, že v průmyslu panuje dobrá nálada a firmy očekávají růst.

„Průmyslu – i důvěře – pomáhá skutečnost, že se nezavřel podobně jako na jaře. Důležité pro plánování firem je ale i skutečnost, že nové objednávky rostou, zatímco například po finanční krizi v této době ještě další skoro rok klesaly o deset a více procent. Očekáváme proto, že právě díky vakcinaci a konci sezony respiračních nemocí se oživení vrátí do ostrého V, podobně jako jsme to viděli v létě,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Odhady růstu ekonomiky za celý letošní rok se ovšem liší, nejistota vzhledem k dalšímu vývoji pandemie je velká. Konsensus analytiků dle společnosti FocusEconomics je však prozatím více optimistický a předpokládá, že ztráty z titulu pandemie v roce 2020 průmysl letos do velké míry dožene.

„Náš odhad je opatrnější z titulu řady nejistot, kterým tuzemský průmysl čelí, předpokládáme jeho růst o zhruba 3,5 procenta, tedy obdobně jako růst tuzemské ekonomiky,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč očekává pak 4,8 procenta, Svaz průmyslu a dopravy mezi pěti až šesti procenty, Česká spořitelna například sedm procent, stejné očekávání má i analytik společnosti Deloitte David Marek.

Návrat skladů?

Ekonomové se však shodují v tom, že firmy mohou upravit přístup k zásobování. Předpokládají, že dojde ke zkrácení řetězců dodavatelsko-odběratelských vztahů. „Pandemie ukázala, že přílišná závislost na plynulých dodávkách komponentů z různých částí světa má svá úskalí,“ vysvětluje analytik UniCredit Bank Jiří Pour.

Just in time přístup, který minimalizoval zásoby, je finančně výhodný jen tehdy, když nedochází k výpadkům v dodávkách. Firmy tak sice podle hlavního ekonoma České spořitelny neplánují nějaké velké změny v dodavatelských řetězcích, ale zřejmě i tak navýší skladové zásoby, aby výpadek dodávek byly schopny nějakou dobu zvládnout.

I místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk odhaduje, že může dojít k významné změně v dodavatelských teritoriích. „Covid předvedl, jak je závislost na dodávkách ze vzdálených teritorií nebezpečná,“ uvedl.

Firemní flotila aut zřejmě kvůli home office zeštíhlí

Také poptávku po automobilech zasáhla výrazná nejistota dalšího ekonomického vývoje. „Firmy a domácnosti se v průběhu pandemie snaží šetřit na relativně vysokých výdajích, které je možné odložit na příznivější časy. Vedle tohoto cyklického faktoru bude hrát čím dál tím větší roli posun k elektromobilitě a zde bude důležité, jak se tomu dokáže domácí automobilový průmysl přizpůsobit,“ konstatuje ekonom Marek.

Na automobilovém trhu lze tak teď podle analytiků do jisté míry počítat s odloženou spotřebou z doby pandemie. „Navíc postupně bude docházet k obnově přestárlého vozového parku, což automobilkám bude zajišťovat solidní odbyt,“ konstatuje hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Na druhou stranu, jak upozorňuje ekonom ČS Navrátil, přes sedmdesát procent nových registrací aut jde na vrub firem. Poptávku po autech bude ale ovlivňovat ochota firem investovat. Podotýká však, že firmy aktuálně nejsou v depresi, jak ukazuje index nákupních manažerů, a navíc mohou využít zrychlené odpisy. „Jsem tak v tomto ohledu mírně optimistický,“ doplňuje.

Ovšem produkci zase komplikují přísnější emisní limity. „Naší výhodou je dobré vnímání poměru cena/výkon českých aut, takže pokud firmy budou omezovat investice do aut, tak mohou sáhnout například více po Škodě,“ dodal Navrátil.

Navíc zřejmě už bude také platit to, že u některých profesí zůstane běžná práce z domova a s tím se rozšíří i počet obchodních jednání realizovaných standardně na dálku. To zřejmě podle analytika Poura pak povede k nižšímu kilometrovému nájezdu firemních i soukromých vozidel, a tedy k nižší spotřebě náhradních dílů a pohonných hmot. V důsledku toho tak může dojít k určitému omezování flotil firemních automobilů.

„Tyto faktory mohou nakonec vést k oslabení automobilového průmyslu, který je pro Česko i Německo velmi významný, po započítání nepřímých efektů v rámci globálních dodavatelských řetězců tvořil před pandemií autoprůmysl v Česku dvanáct až třináct procent ekonomiky, v Německu pak jen o trochu méně,“ doplnil.

Přísné emisní limity a tlak na elektromobilitu můžou přibrzdit zotavení. Nicméně Pour připouští, že změny v automobilovém průmyslu, včetně navazujících odvětví, vyvolané koronavirem budou vlastně „realativně malé“ ve srovnání s tvrdými regulacemi EU. „Ty nasměrovaly evropské automobilky na cestu elektromobilů, po kterých není dostatečná poptávka a které se mohou v budoucnu ukázat navíc jako slepá ulička oproti jiným technologiím, jako je třeba vodík,“ dodává.

Velkou výzvou tak pro český autoprůmysl bude, do jaké míry se dokáže zapojit do tlaku evropského – a obecně západního světa – na odchod od motorů spalujících ropu. Jak připomíná analytik Bartoň, oproti jiným zemím jsme v autoprůmyslu poměrně významně 'zainvestováni' do 'staré školy' motorů.

„Ale i když nám vlak poodjíždí, nemusí to znamenat nutně katastrofu. Český autoprůmysl neznamená jen montovny aut se spalovacími motory, jde i o dodávky komponentů do vozidel vyráběných v zahraničí. I zde je však nebezpečí – elektroauta mají významně méně komponent, a tak se s přechodem na nové technologie může postupně tenčit i celkový objem výroby autodílů,“ vysvětluje.

Místopředseda Asociace exportérů připomíná, že se export motorových vozidel meziročně propadl za jedenáct měsíců loňského roku o 127 miliard korun, tedy o patnáct procent, a to kvůli koronaviru. Nejistá doba totiž vede k omezení nákupu tak zvaných zbytných věcí – tedy těch, které nutně člověk k životu nepotřebuje a mezi které auta patří. Obává se tak, že elektromobilita zasadí sektoru další ránu.

„Věci spíš uškodí a může mít až fatální vliv na výrobu aut v Česku. Tím bude ohrožena 'vlajková loď' českého exportu a desítky až stovky tisíc pracovních míst,“ doplnil s tím, že je potřeba myslet na to, že jen osobní automobily a díly k nim tvoří téměř 45 procent českého exportu.

Analytik ČSOB Petr Dufek na druhou stranu uvedl, že dobrou zprávou je to, že nejen říjnové výsledky automobilového průmyslu byly velmi dobré, ale výrazný nárůst exportu je patrný i v listopadu, a to ve vztahu k Německu, jehož ekonomika aktuální vlnou pandemie prochází v poměrně dobré kondici. „V případě automobilů lze spoléhat především na odloženou poptávku, i když v případě firemních nákupů je pravděpodobná určitá zdrženlivost,“ dodává.

Přísnější tlak na elektromobilitu a emisní pravidla však může koronavirové zotavování přibzdit, a to i v případě Německa, varuje hlavní ekonom ING Bank  Seidler. Pokud automobilky nebudou plnit přísnější emistní limity, budou muset platit citelné pokuty.

Dodává, že limity a případné pokuty už sice začaly hradit v minulém roce, ale ještě v slabší podobě, to už však není případ letošního roku. Přitom automobilový sektor byl koronavirovou krizí zasažen silně, za celý minulý rok se propadla výroba i prodeje nových aut dvouciferným tempem, v Německu pak výroba o téměř třicet procent.

„Ani v této situaci se však tvrdé limity neoddálily, spíše naopak, protože se budou zpřísňovat i v dalších letech, což představuje pro automobilky další výzvu a citelné investice. Automobilový sektor tak zažívá složité časy, a to nejen kvůli koronaviru, což bude patrné i v tuzemské ekonomice,“ uvedl Seidler.

Konsensus trhu však prozatím podle něho předpokládá, že po zhruba devítiprocentním propadu německého průmyslu v roce 2020 by měl letos zrychlit o necelých sedm procent. „A to by byla ve světle výzev v automobilovém sektoru pozitivní zpráva,“ doplnil.

Méně pendlerů zintenzivní tlaky na automatizaci

Kvůli pandemii a úbytku jednak zahraničních pracovníků, ale i pendlerů, se podle hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila dále jasně ukazuje, že stabilnější strategií je sázka na robotizaci a automatizaci.

„Demografický vývoj je v tomto neúprosný a protože se pokles pracovní síly netýká jen nás, tak spoléhat se na levnou dostupnou pracovní sílu není dobrou sázkou do budoucnosti. Větší diverzifikace exportních destinací je tak dlouhodobé téma a firmy častěji říkají, že zatímco s trhy v rámci EU pomoci nepotřebují, obchodní diplomacii mimo ně by uvítaly,“ konstatuje.

Prezident Svazu průmyslu připomíná, že osmdesát procent českého vývozu míří v současné době do států Evropské unie a ČR se je na tomto trhu závislá. Jakékoliv ekonomické zakolísání v regionu může tak mít pro český stát vážné následky. „Proto se i naše podnikatelské mise soustředí převážně na destinace mimo Evropu. V tomto roce je tak plánujeme do Indonésie, Myanmaru, Vietnamu a na Ukrajinu,“ konstatuje Hanák.

Problémy, kterým průmyslové firmy musely čelit, pomohly už nyní také podle ekonomů akcelerovat některé další procesy, především automatizaci a digitalizaci. „Řízení firem vyžaduje větší flexibilitu a odolnost, což se v druhé vlně daří o poznání lépe než v první. Nicméně na výraznější strukturální posun českého průmyslu nemohl jeden rok stačit,“ doplnil Marek.

Průmysl zezelená, pomůžou dotace

V průmyslu zároveň poroste podle analytiků poptávka po výrobě technologií spojených se „zelenou“ změnou.

„Zejména obrovské evropské dotace, v celé EU, na zelenou energii, kterými se EU chce proinvestovat z krize, budou znamenat, že nová zařízení, ale například i izolace, bude muset někdo vyrobit. Částečně to připadne Asii, ale budeme cítit také tlak na zvýšenou evropskou soběstačnost. A kdo jiný by měl z průmyslové výroby ozeleňování Evropy více těžit než nejprůmyslovější země Evropy, tedy Česko,“ zamýšlí se Bartoň. A to podle něho platí i v případě, že někdy nemusí mít know-how na všechny nejmodernější zelené technologie.

„Od toho je jednotný evropský trh, abychom vyráběli i komponenty podle zadání někoho ze zahraničí. Ostatně z autoprůmyslu tento model velmi dobře známe a v roce 2021 dojde k jeho rozšíření i do dalších průmyslových oblastí. A to je dobře i pro diverzifikaci českého průmyslu a celé ekonomiky,“ doplňuje.

Křeček souhlasí, že takové kroky spolu s digitalizací povedou skutečně k modernizaci české ekonomiky, kde bude docházet k útlumu těžby a začnou se rozvíjet nová odvětví. Navíc podle Dufka pandemie také zřejmě zafunguje do budoucna jako katalyzátor tuzemského průmyslu. A to nejen v směru automatizace a robotizace v důsledku přetrvávajícího nedostatku zaměstnanců, který koronavirus ještě vyhrotil, ale i rozvoje perspektivních oborů. „Třeba nanotechnologie, farmacie nebo výroba zdravotnických prostředků a zařízení,“ upřesnil.

Šance v Německu. Toaletní papír si vyrobí, ale můžou poptávat stroje

Šancí pro český průmysl může být případně i další vývoj ohledně německého DPH – pokud tamní vláda obnoví jeho dočasné snížení, připomíná Bartoň. Dočasná 'sleva' funguje ještě lépe než sleva trvalá.

„Pokud němečtí spotřebitelé věděli, že sleva na nákup platila jen do konce roku, nakupovali o to náruživěji. A to zejména zboží dlouhodobější spotřeby, na jehož výrobě se náš průmysl podílí větším dílem. Toaletního papíru si kvůli slevě na DPH asi o mnoho více nikdo nekupoval – je totiž velice nevýhodné jej doma skladovat a Německo si ho většinou vyrábí samo. Ale nákup třeba strojního zařízení při dočasné slevě uspíšíte, i když by vám stávající ještě chvíli vydrželo do doby po platnosti slevy. A právě třeba skrze vývoz strojních zařízení do Německa tamní hospodářská politika našemu průmyslu pomohla,“ zhodnotil minulé měsíce.

Obecně se více kupovaly také německé výrobky, do kterých české firmy dodávaly polotovary. V loňském roce tak celkově do SRN podle Hanáka směřoval český vývoz za více než 1449 miliard korun, což znamená, že tam proudí zhruba třetina veškerého českého exportu. Navíc je to také země, přes kterou směřuje řada českých výrobků i do dalších států, včetně těch unijních.

„Samotné Německo a jeho průmysl tak těží i z růstu poptávky jak ze strany svých evropských partnerů, tak z růstu průmyslové aktivity a související poptávky na dalších významných trzích, ať již hovoříme o USA anebo Číně,“ připomněl Jáč.

Český export do Německa za prvních jedenáct měsíců minulého roku tak nakonec dosáhl téměř úrovně roku 2019, dodal Hanák. A předpokládá, že letos dále mírně poroste.

Dalším faktorem, které může ovlivnit český průmysl, bude také německé zapojení do „energetické změny“. „Německo totiž podle Bartoně povyšuje své ambice být 'tahounem' energetické změny v Evropě, a nový kancléř či kancléřka bude jistě v tomto trendu pokračovat. Pokud bude mít menší vztah k východním spolkovým zemím než paní Merkel, tak se může ještě více zrychlit tato poptávka po výměně technologií, které musí nejdříve průmysl však vyrobit, včetně toho českého,“ konstatuje Bartoň.

Alalytik Deliotte Marek pak připomíná, že Německo zvládá epidemiologickou i ekonomickou situaci v zásadě velmi dobře a tak by se v letošním roce výkon německého hospodářství mohl zvýšit zhruba o čtyři procenta. Takový výsledek by velmi pomohl všem zemím, pro které je Německo důležitým obchodním partnerem, včetně Česka.

„Pokud se bavíme o obnovení celoročního růstu tuzemské průmyslové výroby v letošním roce, tak oživení v německém průmyslu je pro takový scénář nezbytnou podmínkou,“ dodal Jáč.

Český export do Velké Británie může zdražit

Do dalšího vývoje průmyslu se také promítne odchod Velké Británie z EU. Podle většiny analytiků nějaké dopady budou, ale shodují se v tom, že na poslední chvíli uzavřená dohoda o vzájemných vztazích by neměla vytvořit žádné zásadní překážky obchodu.

„Ve vzájemném obchodu se zbožím by i nadále neměly platit žádná cla či kvóty. Praxe samozřejmě ukáže, nakolik bude přechod do post-brexitových vztahů pokud možno plynulý a bezbolestný. Zde bude zajímavé sledovat vývoj na straně hlavních vývozních položek z české ekonomiky do Spojeného království,“ konstatuje Jáč.

Firmy na obou stranách by měly podle Svazu průmyslu mít každopádně zaručené srovnatelné podmínky bez nekalé konkurence. „Jisté administrativní a technické překážky ale vzniknou v každém případě. I zboží s nulovým clem je třeba deklarovat a odbavit, složitější bude obchod s produkty podléhajícími fytosanitární regulaci i uznávání různých certifikací a standardů. Nemluvě o dopadu na přeshraniční poskytování služeb a pohyb pracovníků,“ uvedl Hanák.

Co se týká kvót, ty v některých oblastech, jako je rybolov, platit budou, to se ale českého průmyslu týkat nebude. Našich hlavních vývozních artiklů, jako třeba automobilů, by se tak výraznější změny dotknout neměly. Nicméně Hanák ale dodává, že ani velmi kvalitní obchodní dohoda nemůže nahradit členství v Evropské unii a výhody Evropského vnitřního trhu.

„Český export do Velké Británie tak může v konečném důsledku zdražit, ale dohoda mezi Evropskou unií a Velkou Británií nastavuje předvídatelné podmínky, které dopady minimalizují, a po jejím zaběhnutí do praxe by se situace měla dále zlepšit,“ doplnil.

Hlavní ekonom ČS Navrátil dodal, že zatímco tvrdý brexit by snížil růst české ekonomiky o zhruba procentní bod a způsobil nezaměstnanost přibližně čtyřiceti tisíc lidí, díky dohodě bude nakonec celkový dopad zřejmě „jen v řádu nízkých desetinek, tedy 0,3 procenta HDP a zhruba deseti tisíce zaměstnanců,“ uvedl.

Británie je šestý největší obchodní partner, podle oficiálních statistik tam vyvážíme zhruba pět procent všech vývozů, tedy čtyři procenta HDP. Třetinu představují auta a autodíly, desetinu kancelářské stroje. Pro některé odvětví jsou však vývozy do UK kritické, připomíná Navrátil, například u fotografických a optických přístrojů – ty představují šedesát procent z celkových vývozů. V případě niklu pak 50 procent, cukrovinek 25 procent a obuvi 12 procent.

„A to jsou jen přímé vývozy. Nepřímé vývozy, například autodíly do Německa a pak teprve do Británie, zvýší podíl na celkových vývozech na osm procent a podíl na HDP na sedm procent,“ dodal Navrátil.

Podle místopředsedy Asociace exportérů Daňka je každopádně výstupu Británie z Unie „škoda“.

„Česko tam vyváželo zboží v hodnotě téměř dvě stě miliard korun a dosahovali jsme tam jednu z nejlepších bilancí zahraničního obchodu ze všech teritorií a nejvyšší kilogramové ceny z TOP 20 zemí,“ konstatuje. Tato hodnota poukazuje na podíl technické přidané hodnoty a složitost výrobku a pro srovnání, zatímco u českého vývozu do Británie činí  196 korun na kilogram, v případě Rakouska je to 18, u Německa 64, Francie 157 a pro Slovensko platí hodnota 33, dodává Daněk.

V letošním roce se přitom export do Británie meziročně propadá o zhruba šestnáct procent. „Jediný měsíc, který ve srovnání s rokem 2019 byl lepší, je listopad,“ konstatuje. A to podle něho pravděpodobně bylo způsobené jen obavami z brexitu „no deal“.

Stavebnictví v listopadu zpomalilo meziroční pokles 

Český statistický úřad v pátek také informoval o tom, jak se loni v listopadu dařilo v tuzemsku stavební výrobě. Ta zpomalila meziroční propad. Snížila se o 8,4 procenta, zatímco v říjnu to bylo o 10,5 procenta. Pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, se ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku propadlo o 11,6 procenta. Inženýrské stavitelství, tedy zejména dopravní výstavba, klesla o 1,3 procenta. Meziměsíčně byla stavební produkce po vyloučení sezonních vlivů vyšší o 0,9 procenta.

„Situace ve stavebnictví se v listopadu mírně zlepšila. Produkce je sice stále v meziročním poklesu, ale ve srovnání s říjnem zaznamenala meziměsíční růst,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby ČSÚ Petra Cuřínová. Dodala, že tahounem je nadále inženýrské stavitelství, které vychází ze segmentu velkých firem. Stavební úřady v listopadu doháněly manko z předchozích měsíců, počet i objem povolení rostl, stejně jako bytová výstavba.

Stavebních povolení vydaly úřady v listopadu 7262, meziročně o 3,7 procenta více. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 36,9 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 vzrostla o 22,9 procenta.

V hlavním městě se ale například od ledna do listopadu povolilo jen 3142 bytů v bytových domech, což je o 37 procent méně než v roce 2019. „Ročně se v Praze průměrně povolí jen tři nové byty na tisíc obyvatel. To je nejméně ze sousedních metropolí,“ upozorňuje výkonná ředitelka developerské společnosti Central Group Michaela Tomášková.

V listopadu začala výstavba 2792 bytů, což bylo meziročně o sedm procent více. Zvýšila se zejména výstavba v bytových domech, a to o 84 procent, naopak v rodinných domech výstavba bytů o devět procent klesla. Stavbaři v listopadu dokončili 3771 bytů, meziročně o 7,5 procenta více. O třetinu se zvýšil počet dokončených bytů v bytových domech, bytů v rodinných domech mírně ubylo. 

Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví se loni v listopadu meziročně snížil o 1,9 procenta. Jejich průměrná hrubá měsíční mzda proti listopadu 2019 vzrostla o 6,6 procenta.

Údaje o meziročním vývoji stavební produkce statistici uvádějí po očištění o vliv počtu pracovních dnů.

Růst cen nových bytů zpomalí, míní analytici

Podle analytiků by měl růst cen nových bytů letos zpomalit, prostor ke zlevňování však stále není. Sníží se totiž nabídka a ceny pozemků a stavebních prací zůstanou nadále vysoké. Nejisté je, jak se bude vyvíjet spekulativní poptávka a také zájem zahraničních investorů, souhlasila většina analytiků.

Například v Praze ceny novostaveb za posledních pět let stouply téměř dvojnásobně. Na konci loňského září se zde metr čtvereční prodával v průměru za 110 117 korun. 

„Na trhu nových bytů musíme počítat s omezenější nabídkou. Méně se jich staví i povoluje. Vzhledem k délce výstavby je tak zřejmé, že to bude rok z pohledu nabídky chudší než ten loňský,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Podle údajů Českého statistického úřadu stavební firmy zahájily loni do konce října stavbu 8068 bytů v bytových domech, což bylo meziročně o 25,3 procenta méně. Nejvíce jich bylo v Praze, kde ale jejich počet klesl o 37,8 procenta na 2905.

„Na straně poptávky půjde o to, jak se bude vyvíjet kupní síla obyvatel i dostupnost hypoték. Vzhledem k už tak vysokým cenám by se růst cen bytů mohl výrazně zpomalit. Rizikovým momentem zůstává zahraniční investiční i spekulativní poptávka. Tu si rozhodně netroufám odhadovat,“ doplnil Dufek.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek očekává, že bytová výstavba bude letos stagnovat. Jak uvedl, na trhu s bydlením se tak mírně sníží nabídka, čemuž bude odpovídat mírně nižší poptávka. Zhroucení cen bytů podle něj nenastane, spíše se jejich dlouholetý růst dočasně změní ve stagnaci.