Brexit s dohodou je skvělá zpráva pro statisíce lidí a obchodníků, uvedl Babiš

10 minut
Politici i ekonomové dohodu vítají
Zdroj: ČT24

Dojednání dohody mezi Evropskou unií a Británií o uspořádání vztahů po konci brexitového přechodného období je podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) výbornou zprávou pro všechny obchodníky a lidi. Je velká šance, že od ledna příštího roku nenastanou účinky brexitu bez dohody se všemi cly a tarify podle režimu Světové obchodní organizace, uvedl ministerský předseda. Uzavření dohody vítá i Svaz průmyslu a dopravy, analytici i další čeští politici.

„Je ovšem potřeba zdůraznit, že dohodu, kterou dojednal (vyjednavač EU) Michel Barnier, teď musí velmi rychle prostudovat a odsouhlasit všechny členské státy. Pevně věřím, že se to podaří a dohoda začne platit 1. ledna 2021. My pro to uděláme všechno,“ uvedl Babiš.

Na sociálních sítích premiér poznamenal, že po několika letech je brexitový proces skoro dokončený. Pro EU a Spojené království je to historický okamžik, dodal.

Prezident Miloš Zeman dojednání smlouvy v pátek podle mluvčího Hradu komentovat nebude.

Uzavření dohody o vzájemných vztazích po skončení přechodného období po brexitu oznámili ve čtvrtek britský premiér Boris Johnson a předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Smlouvu musí schválit Evropský i britský parlament. 

V Bruselu se už v pátek také sešli velvyslanci zemí Evropské unie, aby začali dohodu posuzovat. Mluvčí německého předsednictví Sebastian Fischer na Twitteru uvedl, že zástupci členských zemí už Evropský parlament v dopise informovali, že „chtějí v nadcházejících dnech rozhodnout o provizorním uplatnění dohody mezi EU a Británií“. Zástupci evropské sedmadvacítky podle něj schválili dopis jednomyslně.

Dohoda zaručuje bezcelní obchod mezi kontinentem a ostrovním královstvím. Velká Británie se nově nebude řídit rozsudky Soudního dvoru Evropské unie. Čeká ji ale řešení dalších sporů, jako je například režim v Gibraltaru nebo skotská snaha o nezávislost. 

„Stejně jako oni máme i my své požadavky. Ale myslíme si, že by neměly překážet hledání dohody zaměřené na Gibraltar, která by nám umožnila vybudovat oblast společné prosperity,“ uvedla španělská ministryně zahraničí Arancha Gonzálesová.

A britskou suverenitu chce zpochybnit i skotská premiérka Nicola Sturgeonová. Ta by v příštím roce ráda uspořádala referendum o odtržení Skotska od zbytku království. Ve čtvrek znovu apelovala na Skoty, aby zvážili svou nezávislost na Británii.

Podle britského premiéra Borise Johnsona se podařilo splnit sliby, kvůli kterým si miliony Britů zvolily odchod z Unie. Země by měla zavést třeba bodový systém, kterým by měli projít jen někteří cizinci mířící do Spojeného království. Výhodu by měli mít třeba lidé s vysokou technickou kvalifikací nebo pracovníci v sociálních službách – tato místa totiž zůstávají dlouhodobě volná. Povolení by nemuseli dostat například evropští kuchaři nebo číšníci. 

  • Nulová cla a kvóty na zboží.
  • Konec volného pohybu, což znamená, že britští občané už nebudou moci pracovat, žít, studovat nebo začít podnikat v zemích EU bez udělení víza.
  • Mezi členskými státy EU a Británií budou zavedeny hraniční kontroly.
  • Mezi Irskou republikou a Severním Irskem nevznikne pevná hranice.
  • Rybáři členských zemí EU budou moci dalších pět a půl roku dál lovit v britských vodách, do poloviny roku 2026 se ale musejí vzdát čtvrtiny dosavadních pozic, které zaberou britští rybáři. Poté se bude o nových podmínkách přístupu unijních rybářů do britských vod vyjednávat každoročně.
  • Británie i EU se společně zavázaly zachovat vysokou úroveň ochrany v oblastech, jako je životní prostředí, boj proti klimatickým změnám a ceny emisních povolenek. Británie bude používat vlastní systém obchodování s povolenkami.
  • Británie i EU se zavázaly chránit sociální a pracovní práva obyvatel.
  • Zachovány budou standardy transparentnosti v daňové politice.
  • Zachována budou práva cestujících a zaměstnanců v dopravním sektoru.
  • Británie se do roku 2027 bude nadále podílet na mnoha evropských programech, jako je například program na podporu vědy a výzkumu s názvem Horizon Europe, na které Spojené království finančně přispívá.

Příští schůzka velvyslanců členských zemí je naplánována na pondělí. Zda budou už na tomto setkání hlasovat o provizorním uplatnění dohody od Nového roku, zatím není jasné.

Dohoda EU s Británií je spíše úlevou než důvodem k oslavám, píše zahraniční tisk

Některé evropské deníky se v komentářích ke čtvrteční dohodě o uspořádání vztahů mezi Evropskou unií a Británií shodují, že domluva po tak dlouhých jednáních je sice úlevou, nikoli však důvodem k oslavám. Podle některých komentátorů odchod Británie z EU zkomplikuje život mnoha Evropanům i firmám. Další komentáře připomínají, že problémů má evropská sedmadvacítka i Spojené království stále dost.

„(Britský premiér Boris) Johnson zvedal ruce nad hlavu s palci nahoru, jako kdyby byl (Winston) Churchill, který oznamuje vítězství nad Německem ve druhé světové válce. Přitom tisíce kamionů stále stojí fronty v Doveru, aby mohly přejet Lamanšský průliv, mrtvých s covidem-19 má jeho země skoro sedmdesát tisíc… Udělali jsme Velkou Británii opět velkou!“ komentoval Johnsonovo oznámení dohody londýnský zpravodaj španělského deníku La Vanguardia. Jeho poslední věta je výrok britského premiéra.

Španělský deník také připomněl načasování dohody: „Oznámena byla odpoledne 24. prosince, kdy už mnoho lidí více zajímala štědrovečerní hostina,“ píše La Vanguardia.

„V Londýně a Bruselu budou předstírat, že vyhráli. Popravdě, všichni jsme prohráli,“ míní komentář v italském deníku Corriere della Sera.

Britský Independent připustil, že „dohoda je lepší než nic“. Ovšem „úleva, že bylo konečně dosaženo dohody, by neměla zakrýt tento okamžik národního sebepoškození,“ dodal. „Jak připomněl hlavní vyjednavač EU Barnier, pro Británii a zbytek Evropy je smutné srovnat neomezenou svobodu pracovat, studovat a obchodovat, která existovala většinu uplynulého půlstoletí, s tím, co leží před námi,“ napsal Independent.

I podle britského listu The Times je oznámení dohody Londýna o budoucích vztazích s EU spíš úlevou než důvodem k oslavám. „To, že bylo dosaženo dohody, je v mnohém pozoruhodným úspěchem. Takové dohody se běžně dojednávají roky; této bylo dosaženo za devět měsíců a v době pandemie, která po většinu roku znemožnila osobní setkávání,“ připustil The Times. „Obchodní dohody většinou mají za cíl zúčastněné strany sblížit; toto je poprvé v historii, kdy má dohoda umožnit jejich oddálení. To také znamená, že tato dohoda je nevyhnutelně dohodou bez vítěze,“ dodal deník.

Dohodu lze označit za úspěch, protože ještě před týdnem v ní mnozí nevěřili, míní ředitel bruselského institutu Bruegel Guntram Wolff, který označil brexit za „problém třetího řádu“ pro EU. Ta má podle něj mnoho jiných starostí, například s vnitrounijní kritikou vlády práva v některých zemích či s neshodou stran tvrdšího přístupu k Číně nebo Turecku.

Podle evropského zpravodaje deníku The New York Times bude mít dohoda větší negativní dopad na Británii než na EU. „Británie získává asi třináct procent svého hrubého domácího produktu (HDP) z exportu do Unie, zatímco EU generuje z exportů z Británie jen tři procenta svého HDP,“ napsal autor článku v NYT.

„Nemohlo být dosaženo obchodní dohody, aniž byla poškozena vize úplné suverenity,“ napsal deník The Guardian, podle něhož se Johnson snaží dohodu představit jako dokument národní emancipace.

„Sejde se parlament, ale stovky stránek technických podrobností nelze promyslet do konce příštího týdne. Krátký čas nechává málo prostoru pro rozhodnutí mezi odmítnutím a schválením. To první by byla katastrofa, to druhé je na úkor demokratické kontroly. To však nepřekvapí. Takhle Boris Johnson pracuje,“ dodal The Guardian.

Ukončení nejistoty čeští politici vítají

Podle šéfa české diplomacie Tomáše Petříčka (ČSSD) znamená dohoda konec nejistoty. „Čeká nás dva tisíce stran čtení a analýz, věřím ale, že to je dobrá zpráva,“ uvedl Petříček.

Podle něj od 1. ledna nastanou velké změny, ale jsou pro ně jasně daná pravidla. Ministra mrzí, že skončí program Erasmus pro studium na vysokých školách v Británii.

„Podle všech vyjádření, které jsme viděli v minulých dnech, jsem nečekal, že k dohodě dojdeme, ale na druhou stranu je to takové oddychnutí, že nenastnane chaos a že od prvního ledna nebudou zmatky o tom, co se bude dít na hranicích a o tom, jak budeme obchodovat mezi EU a Británií,“ řekl České televizi místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO). 

Dohodu uvítala i česká eurokomisařka Věra Jourová. Díky ní budou mít občané i firmy potřebnou jistotu a stabilitu, uvedla. „Britové rozhodli o odchodu z EU, což je pro nás všechny svým způsobem prohrou. Dohoda ale znamená snížení negativních dopadů a otevření budoucí spolupráce mezi Velkou Británií a EU,“ napsala na Twitteru.

Za důležitou pro firmy i občany označil dohodu také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Občanům podle něj zaručuje většinu práv a možností žít, pracovat a studovat ve Velké Británii jako před brexitem.

Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy se jedná o jeden z nejrozsáhlejších právních textů v evropské historii, který reguluje všechny možné oblasti včetně rybolovu. Na Twitteru napsal, že je jen velmi málo času na důkladné prozkoumání textu.

I zboží s nulovým clem je třeba deklarovat a odbavit, upozorňuje svaz

Svaz obchodu a průmyslu uvedl, že vzhledem k dohodě nebude obchod zatížen celními poplatky a kvótami a firmy budou mít na obou stranách srovnatelné podmínky bez nekalé konkurence.

„Pro firmy to představuje velmi pozitivní zprávu, protože tím nedojde k zásadnímu narušení obchodních vazeb a ani k omezení dodávek zboží oběma směry. Především však končí období nejistoty a osobně věřím, že technická opatření učiněná státy na hraničních přechodech a v celních systémech současně, zaručí hladké fungování dopravy,“ řekl České televizi prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

„Uzavřením dohody se podařilo stvrdit, že i přes odchod Velké Británie z Evropské unie a přes odlišné vyjednávací pozice obou aktérů existuje oboustranný zájem na udržení dlouhodobě budovaných vztahů,“ uvedl ředitel sekce mezinárodních vztahů svazu Lukáš Martin.

Obchodní vztahy se podle něho zásadně nenaruší, ani se neomezí dodávky zboží oběma směry. „Především však končí období nejistoty, kterému musely firmy čelit během prodlužovaného vyjednávání,“ poznamenal.

 Na druhou stranu podle Martina dohoda neznamená stejný režim obchodu mezi EU a Británií jako doposud, vzniknou určité administrativní a technické překážky. „I zboží s nulovým clem je třeba deklarovat a odbavit, složitější bude obchod s produkty podléhajícími fytosanitární regulaci i uznávání různých certifikací a standardů,“ vyjmenoval.

Český export do Británie může podle Martina v konečném důsledku zdražit. Dopady očekává také na přeshraniční poskytování služeb a pohyb pracovníků.

Podle Hospodářské komory je pro podnikatele důležité, že i po podepsané dohodě nastane změna v oblasti cel, daní, označování výrobků nebo uznávaní odborných kvalifikací.

„Hospodářská komora proto své členy v posledních týdnech intenzivně připravovala na nová pravidla obchodování s Velkou Británií od 1. ledna 2021. Ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel a Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví se zaměřila hlavně na malé a střední firmy, které nemají zdroje a dostatečný přístup k informacím tohoto typu,“ řekl mluvčí komory Miroslav Diro.

„Brexitová dohoda je pro český autoprůmysl dobrou zprávou, ukončila trvající nejistotu a i přes určité změny v obchodních vztazích zachová stávající podobu vzájemné spolupráce,“ řekl mluvčí sdružení Vojtěch Severýn.

Z České repupliky se ročně podle Sdružení automobilového průmyslu do Velké Británie vyveze okolo 150 tisíc aut a řada produktů dodavatelských firem jako části motorů, karoserií a podvozků, tlumiče, brzdové systémy či pneumatiky v celkovém ročním objemu téměř 60 miliard korun.

Sdružení autodopravců Česmad Bohemia podle mluvčího Martina Felixe očekává, že z pohledu přístupu na trh v silniční dopravě by nemělo proti současnému stavu dojít k žádné změně, možná s výjimkou kabotáže.

„Pokud UK a EU nebudou nadále uplatňovat evropské směrnice týkající se zdanění, budou od roku 2021 dividendy a licenční poplatky vyplácené mezi ČR a UK nově podléhat srážkové dani. U licenčních poplatků se bude jednat o daň ve výši deset procent, u dividend se daň bude lišit dle výše obchodního podílu a může dosahovat buď 5, nebo 15 procent,“ uvedl partner V4 Group Michal Jelínek.

Dohoda je dobrá zpráva pro českou ekonomiku, shodli se analytici

„Dotažení dohody je v každém případě dobrou zprávou z hlediska české ekonomiky. Pokud by dotažena nebyla, tak třeba ti z Čechů, kteří rádi nakupují v obchodech Marks&Spencer, by si ze dne na den, po letošním Silvestru, připlatili ze stejné zboží až o desítky procent víc,“ uvedl hlavní analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.

S problémy by se podle něj po Novém roce potýkali hlavně čeští vývozci. „Británie je po Francii druhým největším odbytištěm českého exportu mezi zeměmi, se kterými Česko přímo nesousedí. Celkově je pátou nejvýznamnější exportní destinací, přičemž v nedávné době z hlediska svého významu v tomto ohledu přechodně předčila právě i zmíněnou Francii,“ podotkl Kovanda.

V běžných letech, která nejsou poznamenána koronavirovou krizí, se podle něj do Británie z Česka ročně vyveze zboží za více než dvě stě miliard korun. Uvedl, že kromě firem z automobilového průmyslu na ostrovy Česko vyváží také třeba cukrovinky. „Například holešovský závod Nestlé vyveze do Británie ročně zhruba 3500 tun želatinových bonbonů. Pokud by jednání mezi Londýnem a Bruselem skončila nezdarem, kvůli zavedenému clu by byly holešovské želatinové bonbony v Británii od ledna příštího roku až o třetinu dražší než teď. Takže by tam o ně dramaticky klesl zájem,“ dodal Kovanda.

Hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že pro Česko jako průmyslovou zemi je důležitá především dohoda o průmyslu. Ta oznámení podle něj pozitivně ovlivní také ceny produktů, které zrovna během svátků Češi vyhledávají. „Dohoda o rybolovu znamená, že v Evropě budou v příštích letech levnější ryby než bez dohody. Čeští kapři jsou substitutem pro mořské ryby, a tak díky dohodě budou i vánoční kapři relativně levnější,“ uvedl.

Neobává se ani oznámení týkajícího se školství. „Zdá se, že českým studentům se ztíží výměnné semestrální pobyty na britských univerzitách, Británie patrně vystupuje z programu Erasmus. Ale i to může mít pozitivní část – namísto půlročních pobytů tam o to více českých studentů možná odjede na celé studium,“ podotkl.

Na vzájemný obchod mezi EU a Británii bude podle něj mít nicméně vliv takzvané mimocelní ochranářství – tedy nárůst formulářů, hlášení a administrativy. „Zatímco evropské papírování je vyhlášené a čeští dovozci s ním budou muset počítat hned od ledna, britské papírování pro české vývozce bude jednodušší a zavede se zřejmě až někdy v létě,“ dodal.

Na vyšší náklady a papírování upozornil také Luděk Procházka, ředitel společnosti Gerlach, která je největším českým poskytovatelem celních služeb. „Všem vývozcům i dovozcům od ledna přibude povinnost předkládat celní prohlášení. Postupně se také změní označování výrobků pro britský trh. Návrat hranic přinese zdržení na přechodech, které prodlouží a prodraží přepravu,“ uvedl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 41 mminutami

Australská vláda po útoku v Sydney projedná zpřísnění zbraňových zákonů

Australský premiér Anthony Albanese v reakci na nedělní útok v Sydney uvedl, že navrhne zpřísnění zákonů o držení střelných zbraní. Chce s ministry prodiskutovat možnost omezení počtu legálně držených zbraní na osobu a délku platnosti zbrojního průkazu. Australská pravidla přitom podle agentury Reuters již nyní patří k nejpřísnějším na světě a jsou dávána do souvislosti s tím, že Austrálie je mezi zeměmi s nejnižším počtem vražd střelnou zbraní na obyvatele.
před 53 mminutami

Americký režisér Rob Reiner zemřel násilnou smrtí

Americký režisér Rob Reiner a jeho žena Michele zemřeli v neděli násilnou smrtí ve svém domě v Los Angeles. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na policejní zdroj, podle něhož policisté vyšetřují útok nožem, kvůli kterému vyslýchají příbuzného Reinerových. Osmasedmdesátiletý filmař režíroval snímky jako Když Harry potkal Sally, Pár správných chlapů nebo Misery nechce zemřít.
06:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok v Sydney má řadu obětí. Cílil na židovskou komunitu

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také padesátiletý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Hongkongský soud uznal aktivistu Laie vinným ze spiknutí se zahraničními silami

Hongkongský soud v pondělí uznal prodemokratického aktivistu a někdejšího mediálního magnáta Jimmyho Laie vinným z porušení kontroverzního zákona o národní bezpečnosti. Lai se podle soudu spolčil se zahraničními silami a publikoval štvavé materiály, za což mu podle zmíněného Čínou vnuceného zákona hrozí až doživotí, napsala agentura Reuters.
04:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Chilané zvolili prezidentem krajně pravicového politika Kasta

Prezidentem Chile byl zvolen krajně pravicový politik José Antonio Kast, který v nedělním druhém kole voleb porazil levicovou konkurentku Jeannette Jaraovou. Po sečtení více než 99 procent okrsků získal Kast téměř 58,2 procenta hlasů, zatímco Jaraová dostala 41,8 procenta. Média se shodují, že Chile bude mít po jasném Kastově vítězství nejpravicovější vedení od konce diktatury Augusta Pinocheta v roce 1990.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po střelbě na Brownově univerzitě v USA zemřeli nejméně dva lidé

Nejméně dva studenti zemřeli po sobotní střelbě na Brownově univerzitě ve státě Rhode Island na severovýchodě Spojených států. Dalších devět lidí utrpělo zranění, většina je ve stabilizovaném stavu, informovaly pode médií úřady. Policie později uvedla, že zadržela v souvislosti se střelbou jednu osobu. Podle šéfa policie Oscara Pereze je podezřelému kolem 20 let, s odvoláním na probíhající vyšetřování však odmítl sdělit podrobnosti. Úřady v tuto chvíli nepátrají po dalších podezřelých.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Britští reformisté navzdory řadě kauz hlásí širokou členskou základnu

Britští reformisté Nigela Farage prohlašují, že jsou „největší britskou politickou stranou“. V počtech členů předstihli vládní labouristy, kterým základna podporovatelů naopak klesá. Pokračující úspěchy pravice zatím nebrzdí ani skandály ohledně výdajů za kampaň a možných rasistických výroků jejího předsedy z dob studií.
před 13 hhodinami
Načítání...