EU a Velká Británie se dohodly na podobě budoucích vztahů

Evropská unie a Británie se ve čtvrtek dohodly na podobě budoucích vztahů po konci přechodného období po brexitu. Pokud bude mít například některá ze stran pocit, že je znevýhodňována, podle dohody může podat předmět sporu k arbitráži nebo na něho uvalit tarif, aby ochránila své spotřebitele a podnikatele.

Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové je dohoda Evropské unie s Velkou Británií dobrá, spravedlivá, vyvážená a vyplatilo se za ni bojovat. Řekla, že EU může nyní nechat brexit za sebou, Británie pro ni bude ale nadále partnerem a spojencem.

„Byla to dlouhá a křivolaká cesta. Dosáhli jsme ale dobré dohody. Je to spravedlivá, je to vyvážená dohoda,“ uvedla von der Leyenová. Dodala, že uzavření dohody o budoucích vztazích bylo správné a zodpovědné z obou stran.

Dohoda, kterou se podařilo dojednat, podle šéfky Evropské komise nechrání jen zájmy EU, ale i zájmy Británie. „Bude solidním základem pro nový začátek s dlouholetým přítelem,“ dodala. 

Evropská unie podle von der Leyenové ukázala v jednáních jednotu a sílu. „Můžeme konečně nechat brexit za sebou a Evropa se může dál posouvat kupředu,“ zdůraznila. Zároveň uvedla, že dohoda obsahuje zásadní opatření pro případ, že se jí některá ze stran nebude řídit.

Barnier: Dnešek je den úlevy

Hlavní vyjednávač Evropské unie Michel Barnier označil dnešek za den úlevy, který je ale poskvrněn i smutkem nad odchodem Británie z EU. Nyní se podle něj musí k dohodě vyjádřit jednotlivé členské země a také Evropský parlament.

„Vše, co bylo Britům slíbeno během referenda v roce 2016 a v loňských parlamentních volbách, je touto dohodou splněno,“ uvedl úřad britského premiéra Borise Johnsona. „Převzali jsme zpět kontrolu nad svými penězi, hranicemi, zákony, obchodem a vodami, ve kterých lovíme ryby,“ dodal. 

Michel Barnier
Zdroj: Francois Lenoir/Reuters

Johnson: Dohoda s EU je dobrá pro celou Evropu

Johnson na čtvrteční tiskové konferenci uvedl, že dohoda v Británii ochrání pracovní místa a že země má opět pod kontrolou svůj osud, své zákony i své vody. Premiér rovněž ocenil práci vyjednávačů obou stran. Dohoda podle něj také přináší jistotu podnikatelům v celé zemi.

Na Twitteru už před tiskovou konferencí Johnson zveřejnil fotografii, na níž má ruce zdvižené nad hlavou a zvednuté palce ve vítězném gestu. „Soudní dvůr EU pro nás už nebude hrát roli. Znamená to, že od 1. ledna 2021 budeme mít plnou politickou a ekonomickou nezávislost,“ řekl Johnson.

Poprvé od roku 1973 bude mít Británie také plnou kontrolu nad svými vodami, dodal premiér s odkazem na rok, kdy Británie vstoupila do Evropských společenství, předchůdce dnešní Evropské unie.

Británie bude nyní dynamická a prosperující země, což pro EU není špatné, řekl Johnson. Z hospodářské soutěže budou profitovat obě strany a EU bude spojenec i přítel Británie, podotkl. Také uvedl, že na něj mnozí tlačili, aby dohodl prodloužení přechodného období. On to ale údajně odmítl, protože už chtěl ukončit nejistotu.

„Žádná dohoda nevyrovná to, co nám brexit vzal. Je čas na referendum o naší vlastní nezávislosti, jako evropského národa,“ napsala ve čtvrtek skotská premiérka Nicola Sturgeonová na Twitteru. „Je třeba si uvědomit, že brexit se odehrál proti vůli Skotska,“ připomněla výsledky referenda o vystoupení Británie z EU z roku 2016. Voliči ve Skotsku v něm byli výrazně proti a 62 procent z nich podpořilo setrvání Spojeného království v Unii.

Británie zůstane důležitým partnerem, řekla Merkelová

Za historickou označila dohodu německá kancléřka Angela Merkelová. „Touto dohodou vytváříme základy pro novou kapitolu v našich vztazích,“ uvedla Merkelová. „Británie bude i mimo Evropskou unii nadále důležitým partnerem Německa a Evropské unie,“ dodala.

Kancléřka slíbila, že Německo urychleně dohodu prostuduje. Vláda by o ní mohla jednat už v pondělí 28. prosince. „Věřím, že máme před sebou dobrý výsledek,“ dodala. Úlevu nad výsledkem jednání vyjádřil i německý ministr zahraničí Heiko Maas: „Byl to vyjednávací maraton, ale ve světovém rekordu a s dlouhým závěrečným sprintem.“

Podle něj se dlouhé vyjednávání vyplatilo. Německo, které nyní předsedá Radě EU, udělá podle Maase vše pro to, aby mohla dohoda začít provizorně platit už 1. ledna 2021. Irský premiér Micheál Martin uvedl, že dohoda EU s Británií chrání irské zájmy. Je podle něj „dobrým kompromisem a vyváženým výsledkem“.

obrázek
Zdroj: ČT24

Za dobrou zprávu označil výsledek jednání také italský premiér Giuseppe Conte. Británie podle něj zůstane klíčovým partnerem a spojencem EU a stejně tak Itálie. Španělský premiér Pedro Sánchez dohodu rovněž přivítal. „Španělsko a Spojené království budou pokračovat v dialogu, aby dosáhly dohody o Gibraltaru,“ dodal.

Podle belgického premiéra Alexandera De Crooa je vyjednaná dohoda základem pro silné partnerství EU a Spojeného království a poskytuje klíčové záruky pro „spravedlivou soutěž pro naše firmy“. Nizozemský premiér Mark Rutte označil uzavření dohody za „skvělou zprávu“. 

Británie na konci letošního ledna opustila EU a do 31. prosince je v takzvaném přechodném období, během něhož se vztahy EU a Londýna ještě řídí unijním právem. Jaké budou jejich vztahy od Nového roku, záleží právě na nynější dohodě. Tu v poslední době blokovaly kromě rybolovných práv i neshody kolem pravidel hospodářské soutěže.

Britský parlament a EU budou mít konečné slovo

Dohodu musí schválit také britský parlament a EU. Média tento týden psala, že strany by se mohly dohodnout na „provizorní aplikaci“ dohody od 1. ledna a až pak by dohodu mohl ratifikovat Evropský parlament.

Pokud by se Londýn s Bruselem na podobě budoucích vztahů a pravidlech vzájemného obchodu nakonec neshodly, musel by se od 1. ledna 2021 pohyb zboží a služeb přes Lamanšský průliv řídit pravidly Světové obchodní organizace (WTO), se všemi cly a komplikacemi, které to přináší.

Jak by to z počátku mohlo vypadat, ukázal tento týden, kdy Francie kvůli nové variantě viru SARS-CoV-2 uzavřela hranici s Británií. Především na anglické straně Lamanšského průlivu se pak tvořily kolony tisíců kamionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...