Evropská komise schválila použití vakcíny od společnosti Moderna

Evropská komise schválila podmínečnou registraci vakcíny firmy Moderna v zemích Evropské unie. Unijní exekutiva tak oznámila povolení již druhé očkovací látky proti covidu-19. Členské státy budou mít spolu s vakcínou firem Pfizer a BioNTech, kterou již začaly všechny země používat, k dispozici celkem 460 milionů dávek. EU má dalších jeden a půl miliardy dávek nasmlouváno u dalších čtyř výrobců, jejichž přípravky na schválení teprve čekají.

On-line přenos

Koronavirus - leden

  • 20:21

    Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.

  • 18:16
    Česko

    Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.

  • 18:15
    Česko

    Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.

Komise souhlas opřený o podporu všech členských zemí vydala jen několik hodin poté, co vakcínu Moderny po zrychleném hodnocení doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). 

„Tato vakcína nám dává další nástroj k překonání současné krize,“ uvedla šéfka agentury Emer Cookeová. EMA bude podle ní nadále monitorovat údaje o bezpečnosti a efektivitě této vakcíny, které jí musí výrobce poskytovat. Agentura doporučila aplikaci vakcíny pro pacienty starší 18 let.

EK v posledních dnech čelila kritice politiků z některých zemí, podle nichž nezajistila dostatek látek pro co nejrychlejší distribuci. Komise to odmítla s odůvodněním, že problém je v současnosti hlavně v nedostatečných výrobních kapacitách.

Unijní státy začaly od konce loňského roku různým tempem očkovat první schválenou látkou, které by měly do konce září dostat celkem 300 milionů dávek. Po schválení Komisí budou moci začít využívat i druhou vakcínu, které pro ně Brusel v loni podepsané smlouvě zajistil 160 milionů dávek. Do Česka by přibližně od března měly postupně zamířit až tři miliony dávek této látky.

„Budeme mít více než dost bezpečných a efektivních vakcín k ochraně všech Evropanů,“ uvedla po schválení druhé očkovací látky předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová doplnila, že díky druhé vakcíně se „zvýší rychlost“ distribuce očkovacích látek po EU. Samotné tempo očkování podle ní závisí na členských státech.

Nahrávám video

Vakcína má podle výrobce účinnost kolem 96 procent

Látka společnosti Moderna má oproti přípravku firem Pfizer a BioNTech výhodu v tom, že nemusí být skladována při extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. I tato vakcína by se ovšem pro maximální ochranu podávala ve dvou dávkách, přičemž druhé očkování se má provádět čtyři týdny po prvním. Stejně jako u první vakcíny již používané v EU je podle výrobce účinnost očkovací látky okolo 95 procent.

Podle EMA tyto statistiky potvrdilo testování s účastí třiceti tisíc lidí. Více než devadesátiprocentní účinnost měla vakcína také u rizikových pacientů. Mezi nejběžnější vedlejší účinky očkování patří bolest či otok v místě vpichu, únava, malátnost, zvýšená teplota či bolení hlavy.

Protože byla vakcína schválena podmínečně, musí její výrobce průběžně v následujících dvou letech dodávat další klinická data. Další testy by měly mimo jiné prokázat, jak dlouho vakcína chrání před covidem-19, jak dobře brání závažnému průběhu nemoci, jak účinně chrání pacienty s oslabenou imunitou, děti a těhotné ženy či zda dokáže zabránit i případům nemoci bez příznaků.

Komise podepsala smlouvy na společné nákupy vakcín také s firmami AstraZeneca, Johnson&Johsnon, CureVac a Sanofi-GSK. Nejblíže schválení je látka první jmenované společnosti, kterou už začala nouzově očkovat například Velká Británie. EMA však v prosinci uvedla, že pro její doporučení potřebuje od výrobce další údaje.

Očkování v Nizozemsku

Jako poslední stát v Evropské unii spustilo očkování proti covidu-19 Nizozemsko. První vakcínu dostala pečovatelka z domova pro seniory ve městě Veghel na jihovýchodě země. „Tolik mrtvých. Tolik zármutku. Už to nechci prožít znovu,“ řekla po očkování Sanna Elkadiriová s tím, že považuje za povinnost nechat se očkovat s ohledem na bezpečí pacientů, o které se stará.

Očkovací centra budou v zemi plně k dispozici až od příštího týdne. Ministr zdravotnictví Hugo de Jonge hovořil v souvislosti se zahájením očkovací kampaně o začátku konce koronavirové krize. Rozjezd kampaně označil za „bláznivý“ – kvůli silné kritice musela vláda start očkování na poslední chvíli o několik dní uspíšit.

Zbylé státy EU začaly s očkováním již krátce po Vánocích. De Jonge ale tvrdil, že v jeho zemi není možné začít očkovat kvůli chybějícímu elektronickému systému. Po ostré kritice nizozemské očkovací strategie premiér Mark Rutte ustoupil a uložil úřadům, aby přípravy urychlily. Již několik dní zůstává ve skladech nevyužitých 280 tisíc dávek vakcíny firem Pfizer a BioNTech.

Jako první dostala v Nizozemsku vakcínu pečovatelka z domova pro seniory Sanna Elkadiriová
Zdroj: Reuters/Piroschka van de Wouw

Izrael naočkoval jeden a půl milionu lidí, v pátek začne třetí uzávěra

V očkování pokračuje Izrael, který je v přepočtu na obyvatele nejrychleji očkující zemí světa. První dávku vakcíny už tam dostalo jeden a půl milionu lidí, uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

„Pětapadesát procent lidí nad 60 let už bylo očkováno. Není to omezeno jen na vybrané skupiny, například na záchranáře nebo pracovníky v lékařství, není to omezeno na lidi v pozdním seniorském věku,“ doplnil Borek s tím, že Izrael má v tomto ohledu výhodu, neboť v jeho populaci dominují střední a mladší ročníky.

Izrael zatím očkuje vakcínou od firem Pfizer a BioNTech, premiér Benjamin Netanjahu ale oznámil, že ve čtvrtek má dorazit i první zásilka vakcíny od firmy Moderna. Bude se používat pro lidi, kteří se nemohou osobně dostavit na očkovací místa a za nimiž se bude muset jezdit. Netanjahu neřekl, o kolik dávek této vakcíny se jedná. Moderna v pondělí oznámila, že v Izraeli byla její látka schválena a že si Izrael zajistil šest milionů dávek.

Země však zároveň vstoupí v noci ze čtvrtka na pátek do další, již třetí uzávěry, neboť nákaza dál zrychluje. Již druhý den v řadě počet nově nakažených v úterý překonal hranici osmi tisíc, což je nejvíce od konce září. „Absolutní uzávěra školství, Izraelci nesmějí opustit Izrael,“ vyjmenovává nejtvrdší opatření Borek. Uvažuje se podle něj i o tom, že Izraelci, kteří se po zpřísnění uzávěry do země vrátí, budou muset do armádou provozovaných karanténních hotelů. Zahraniční turisté se nyní do Izraele nedostanou vůbec.

Nahrávám video

Čína uzavřela jedenáctimilionové město

Čínské úřady uzavřely metropoli provincie Che-pej poté, co se v oblasti objevilo 117 nákaz koronavirem. Dálnice směřující do jedenáctimilionového Š'-ťia-čuangu byly zablokovány, mimo provoz je i terminál pro dálkové autobusy.

Čínské úřady zdůvodnily přísná opatření v Š'-ťia-čuangu rychlým nárůstem případů v posledních hodinách. Za uplynulý den přibylo v provincii Che-pej 63 infekcí. U 43 nákaz se jedná o bezpříznakové případy.

Čínská televize odvysílala záběry, na nichž je vidět pracovníky městských služeb, jak dezinfikují ulice Š'-ťia-čuangu, ležícího 300 kilometrů jižně od metropole Pekingu. Úřady ve městě rovněž zakázaly shromažďování. Lidé, kteří by chtěli město opustit vlakem nebo letadlem, musí předložit negativní test na koronavirus. Výuka ve všech školách ve městě byla přerušena.

Číně, která jako první země světa zaznamenala před rokem výskyt nového typu koronaviru, se podařilo s epidemií prakticky úplně vypořádat. Při výskytu lokálních ohnisek nákazy čínské úřady zavádějí extrémně přísná karanténní opatření.

Objev nových případů infekce v provincii Che-pej vzbuzuje obavy vzhledem k blížícím se oslavám lunárního Nového roku, který letos připadá na 12. února. Pracující a studenti z velkých čínských měst se každoročně v tuto dobu vydávají do svých domovských provincií na rodinné sešlosti a hostiny. Během čtyřicetidenního období kolem Nového roku Číňané uskuteční obvykle kolem tří miliard cest.

Inspektoři WHO se do Číny stále nedostali

Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý oznámila, že Čína stále nevydala všechna potřebná povolení pro mezinárodní tým vědců, který má v zemi přispět k řešení otázky původu viru SARS-CoV-2. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus nad přístupem Pekingu vyjádřil zklamání. Vědci měli do Číny přiletět v nejbližších dnech.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing na středeční tiskové konferenci uvedla, že problém se netýká pouze víz. Čínští experti se rovněž nyní potýkají s novými ohnisky nákazy, podotkla mluvčí. Podle ní obě strany pokračují v jednání o termínu, itineráři a dalších podrobnostech návštěvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Při výbuších v New Yorku zemřel člověk, desítky lidí byly zraněny

Během pátečním požáru a dvou výbuších v loděnici na newyorském Staten Islandu zemřel jeden člověk. Dalších 36 lidí utrpělo zranění, většinou hasiči a záchranáři. Příčina incidentů se vyšetřuje, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Izrael provedl několik úderů v Libanonu, píše AFP

Izrael v pátek večer provedl pět leteckých útoků ve východním Libanonu poblíž syrských hranic. Zasáhl také dvě budovy v okolí města Súr na jihozápadě země, napsala agentura AFP. Navzdory podepsanému příměří z poloviny dubna mezi sebou svádí boje izraelská armáda s libanonským teroristickým hnutím Hizballáh.
před 3 hhodinami

EU a Mexiko podepsaly dohody. Mají posílit obchod a vést k odstranění cel

Evropská unie (EU) a Mexiko podepsaly dlouho odkládanou prozatímní obchodní dohodu (iTA) a další, takzvanou modernizovanou globální dohodu (MGA). Dohody by měly podle Evropské komise (EK) přispět k posílení politického dialogu a spolupráce mezi EU a Mexikem, vytvořit nové příležitosti v oblastech, jako jsou obchod, investice a čisté technologie, a zároveň posílit dodavatelské řetězce a podpořit cíle v oblasti klimatu. Cílem je i snížit závislost na Spojených státech a částečně se tak ochránit před cly, která zavedl prezident USA Donald Trump.
před 6 hhodinami

Podpora Putina klesá, demokraté cítí šanci

V Rusku roste nespokojenost lidí s politikou Vladimira Putina a jeho vládní strany Jednotné Rusko. Lidem se nelíbí zdražování, vypínání internetu či blokace sociální sítě Telegram. Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov dokonce varoval před revolucí podobnou té v roce 1917.
před 8 hhodinami

VideoColbertova talkshow končí, podle kritiků kvůli Trumpovi

Stanice CBS po více než třiceti letech ukončila vysílání své verze večerní talkshow. Poslední dekádu pořad moderoval Stephen Colbert. Televize tvrdí, že se snaží šetřit, podle kritiků je ale za vším politika a snaha jít na ruku prezidentu Donaldu Trumpovi. Ten konec pořadu ocenil. Už dříve kritizoval i jiné moderátory, jako například Jimmyho Kimmela, jehož stanici ABC opakovaně hrozil odebráním vysílací licence.
před 9 hhodinami

Šéfka tajných služeb USA Gabbardová rezignuje

Šéfka amerických tajných služeb (DNI) Tulsi Gabbardová k 30. červnu z rodinných důvodů odstoupí z funkce. Informovala o tom stanice Fox News, podle níž to Gabbardová oznámila prezidentovi Donaldu Trumpovi. Rezignaci zdůvodnila vážným onemocněním manžela, kterému chce stát po boku. Trump Gabbardové poděkoval za práci. Funkci dočasně převezme její zástupce Aaron Lukas.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Nejméně 25 lidí zemřelo v Mali při útoku připisovaném džihádistům, píše AFP

Nejméně 25 lidí, převážně civilistů, zahynulo ve čtvrtek při koordinovaném útoku v centrální části Mali. Tamní úředníci jej připisují odnoži teroristické sítě al-Káida. Ozbrojenci zaútočili na pět vesnic v regionu Bandiagara, které vypálili a odkud ukradli dobytek. Jeden z úředníků agentuře AFP řekl, že z oblasti od rána hromadně prchají vesničané. Z útoku je podezřelá Skupina podporující islám a muslimy (JNIM). Mezi oběťmi je i několik tradičních lovců Dozo, kteří tvoří domobranu.
před 9 hhodinami

„Vracíme válku domů,“ napsal Zelenskyj. Ukrajina opět zasáhla ruskou rafinerii

Ukrajinská armáda podle prezidenta Volodymyra Zelenského v noci na pátek zasáhla ropnou rafinerii v ruském městě Jaroslavl, které leží asi 700 kilometrů od ukrajinských hranic. V okupované části Luhanské oblasti na východě Ukrajiny podle úřadů po dronových náletech zemřelo několik lidí a je asi čtyřicet zraněných, kvůli čemuž na žádost Moskvy zasedne Rada bezpečnosti OSN. Raněné po ruských útocích hlásí také Ukrajina v Chersonské a Sumské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...