Evropská komise schválila použití vakcíny od společnosti Moderna

Evropská komise schválila podmínečnou registraci vakcíny firmy Moderna v zemích Evropské unie. Unijní exekutiva tak oznámila povolení již druhé očkovací látky proti covidu-19. Členské státy budou mít spolu s vakcínou firem Pfizer a BioNTech, kterou již začaly všechny země používat, k dispozici celkem 460 milionů dávek. EU má dalších jeden a půl miliardy dávek nasmlouváno u dalších čtyř výrobců, jejichž přípravky na schválení teprve čekají.

On-line přenos

Koronavirus - leden

  • 20:21

    Evropská unie podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové při nákupu vakcín proti covidu-19 podcenila komplikace, jaké mohou nastat při jejich výrobě ve velkém.

  • 18:16
    Česko

    Se změnami v tabulce protiepidemických opatření v systému PES chce ministerstvo zdravotnictví počkat. Důvodem je podle ministra Jana Blatného (za ANO) britská mutace viru a přetíženost nemocnic.

  • 18:15
    Česko

    Evropská agentura pro léčivé přípravky začala posuzovat lék americké firmy Regeneron, který má účinkovat proti koronaviru. Česko má o přípravek zájem.

Komise souhlas opřený o podporu všech členských zemí vydala jen několik hodin poté, co vakcínu Moderny po zrychleném hodnocení doporučila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). 

„Tato vakcína nám dává další nástroj k překonání současné krize,“ uvedla šéfka agentury Emer Cookeová. EMA bude podle ní nadále monitorovat údaje o bezpečnosti a efektivitě této vakcíny, které jí musí výrobce poskytovat. Agentura doporučila aplikaci vakcíny pro pacienty starší 18 let.

EK v posledních dnech čelila kritice politiků z některých zemí, podle nichž nezajistila dostatek látek pro co nejrychlejší distribuci. Komise to odmítla s odůvodněním, že problém je v současnosti hlavně v nedostatečných výrobních kapacitách.

Unijní státy začaly od konce loňského roku různým tempem očkovat první schválenou látkou, které by měly do konce září dostat celkem 300 milionů dávek. Po schválení Komisí budou moci začít využívat i druhou vakcínu, které pro ně Brusel v loni podepsané smlouvě zajistil 160 milionů dávek. Do Česka by přibližně od března měly postupně zamířit až tři miliony dávek této látky.

„Budeme mít více než dost bezpečných a efektivních vakcín k ochraně všech Evropanů,“ uvedla po schválení druhé očkovací látky předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová doplnila, že díky druhé vakcíně se „zvýší rychlost“ distribuce očkovacích látek po EU. Samotné tempo očkování podle ní závisí na členských státech.

10 minut
Daniel Stach vysvětluje fungování další vakcíny proti nemoci covid-19
Zdroj: ČT24

Vakcína má podle výrobce účinnost kolem 96 procent

Látka společnosti Moderna má oproti přípravku firem Pfizer a BioNTech výhodu v tom, že nemusí být skladována při extrémně nízkých teplotách, a bude proto jednodušší ji distribuovat až k samotným pacientům. I tato vakcína by se ovšem pro maximální ochranu podávala ve dvou dávkách, přičemž druhé očkování se má provádět čtyři týdny po prvním. Stejně jako u první vakcíny již používané v EU je podle výrobce účinnost očkovací látky okolo 95 procent.

Podle EMA tyto statistiky potvrdilo testování s účastí třiceti tisíc lidí. Více než devadesátiprocentní účinnost měla vakcína také u rizikových pacientů. Mezi nejběžnější vedlejší účinky očkování patří bolest či otok v místě vpichu, únava, malátnost, zvýšená teplota či bolení hlavy.

Protože byla vakcína schválena podmínečně, musí její výrobce průběžně v následujících dvou letech dodávat další klinická data. Další testy by měly mimo jiné prokázat, jak dlouho vakcína chrání před covidem-19, jak dobře brání závažnému průběhu nemoci, jak účinně chrání pacienty s oslabenou imunitou, děti a těhotné ženy či zda dokáže zabránit i případům nemoci bez příznaků.

Komise podepsala smlouvy na společné nákupy vakcín také s firmami AstraZeneca, Johnson&Johsnon, CureVac a Sanofi-GSK. Nejblíže schválení je látka první jmenované společnosti, kterou už začala nouzově očkovat například Velká Británie. EMA však v prosinci uvedla, že pro její doporučení potřebuje od výrobce další údaje.

Očkování v Nizozemsku

Jako poslední stát v Evropské unii spustilo očkování proti covidu-19 Nizozemsko. První vakcínu dostala pečovatelka z domova pro seniory ve městě Veghel na jihovýchodě země. „Tolik mrtvých. Tolik zármutku. Už to nechci prožít znovu,“ řekla po očkování Sanna Elkadiriová s tím, že považuje za povinnost nechat se očkovat s ohledem na bezpečí pacientů, o které se stará.

Očkovací centra budou v zemi plně k dispozici až od příštího týdne. Ministr zdravotnictví Hugo de Jonge hovořil v souvislosti se zahájením očkovací kampaně o začátku konce koronavirové krize. Rozjezd kampaně označil za „bláznivý“ – kvůli silné kritice musela vláda start očkování na poslední chvíli o několik dní uspíšit.

Zbylé státy EU začaly s očkováním již krátce po Vánocích. De Jonge ale tvrdil, že v jeho zemi není možné začít očkovat kvůli chybějícímu elektronickému systému. Po ostré kritice nizozemské očkovací strategie premiér Mark Rutte ustoupil a uložil úřadům, aby přípravy urychlily. Již několik dní zůstává ve skladech nevyužitých 280 tisíc dávek vakcíny firem Pfizer a BioNTech.

Jako první dostala v Nizozemsku vakcínu pečovatelka z domova pro seniory Sanna Elkadiriová
Zdroj: Reuters/Piroschka van de Wouw

Izrael naočkoval jeden a půl milionu lidí, v pátek začne třetí uzávěra

V očkování pokračuje Izrael, který je v přepočtu na obyvatele nejrychleji očkující zemí světa. První dávku vakcíny už tam dostalo jeden a půl milionu lidí, uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

„Pětapadesát procent lidí nad 60 let už bylo očkováno. Není to omezeno jen na vybrané skupiny, například na záchranáře nebo pracovníky v lékařství, není to omezeno na lidi v pozdním seniorském věku,“ doplnil Borek s tím, že Izrael má v tomto ohledu výhodu, neboť v jeho populaci dominují střední a mladší ročníky.

Izrael zatím očkuje vakcínou od firem Pfizer a BioNTech, premiér Benjamin Netanjahu ale oznámil, že ve čtvrtek má dorazit i první zásilka vakcíny od firmy Moderna. Bude se používat pro lidi, kteří se nemohou osobně dostavit na očkovací místa a za nimiž se bude muset jezdit. Netanjahu neřekl, o kolik dávek této vakcíny se jedná. Moderna v pondělí oznámila, že v Izraeli byla její látka schválena a že si Izrael zajistil šest milionů dávek.

Země však zároveň vstoupí v noci ze čtvrtka na pátek do další, již třetí uzávěry, neboť nákaza dál zrychluje. Již druhý den v řadě počet nově nakažených v úterý překonal hranici osmi tisíc, což je nejvíce od konce září. „Absolutní uzávěra školství, Izraelci nesmějí opustit Izrael,“ vyjmenovává nejtvrdší opatření Borek. Uvažuje se podle něj i o tom, že Izraelci, kteří se po zpřísnění uzávěry do země vrátí, budou muset do armádou provozovaných karanténních hotelů. Zahraniční turisté se nyní do Izraele nedostanou vůbec.

12 minut
Zpravodaj ČT Borek: Izrael má efektivní systém zajišťující, aby téměř žádná vakcína nepřišla vniveč
Zdroj: ČT24

Čína uzavřela jedenáctimilionové město

Čínské úřady uzavřely metropoli provincie Che-pej poté, co se v oblasti objevilo 117 nákaz koronavirem. Dálnice směřující do jedenáctimilionového Š'-ťia-čuangu byly zablokovány, mimo provoz je i terminál pro dálkové autobusy.

Čínské úřady zdůvodnily přísná opatření v Š'-ťia-čuangu rychlým nárůstem případů v posledních hodinách. Za uplynulý den přibylo v provincii Che-pej 63 infekcí. U 43 nákaz se jedná o bezpříznakové případy.

Čínská televize odvysílala záběry, na nichž je vidět pracovníky městských služeb, jak dezinfikují ulice Š'-ťia-čuangu, ležícího 300 kilometrů jižně od metropole Pekingu. Úřady ve městě rovněž zakázaly shromažďování. Lidé, kteří by chtěli město opustit vlakem nebo letadlem, musí předložit negativní test na koronavirus. Výuka ve všech školách ve městě byla přerušena.

Číně, která jako první země světa zaznamenala před rokem výskyt nového typu koronaviru, se podařilo s epidemií prakticky úplně vypořádat. Při výskytu lokálních ohnisek nákazy čínské úřady zavádějí extrémně přísná karanténní opatření.

Objev nových případů infekce v provincii Che-pej vzbuzuje obavy vzhledem k blížícím se oslavám lunárního Nového roku, který letos připadá na 12. února. Pracující a studenti z velkých čínských měst se každoročně v tuto dobu vydávají do svých domovských provincií na rodinné sešlosti a hostiny. Během čtyřicetidenního období kolem Nového roku Číňané uskuteční obvykle kolem tří miliard cest.

Inspektoři WHO se do Číny stále nedostali

Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý oznámila, že Čína stále nevydala všechna potřebná povolení pro mezinárodní tým vědců, který má v zemi přispět k řešení otázky původu viru SARS-CoV-2. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus nad přístupem Pekingu vyjádřil zklamání. Vědci měli do Číny přiletět v nejbližších dnech.

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing na středeční tiskové konferenci uvedla, že problém se netýká pouze víz. Čínští experti se rovněž nyní potýkají s novými ohnisky nákazy, podotkla mluvčí. Podle ní obě strany pokračují v jednání o termínu, itineráři a dalších podrobnostech návštěvy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...