Domácnosti i firmy čeká ekonomicky složitý rok, shodují se analytici

3 minuty
Události: Domácnosti i firmy čeká ekonomicky složitý rok
Zdroj: ČT24

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

„Inflace by pravděpodobně měla začít klesat velmi pomalu, měla by začít klesat v prvních měsících, v druhé půlce roku už by zřejmě měla poklesnout pod deset procent,“ předpovídá ekonom České spořitelny Michal Skořepa.

Násobně vzrostly ceny energií, zatěžují rozpočty domácností i firem. Cena plynu ale v posledních týdnech klesala a dostala se na nejnižší hodnotu od začátku ruské invaze na Ukrajinu. „Pokud by ceny plynu ještě dále o něco poklesly, tak jsou dány dobré předpoklady, že v roce 2024 už ochrana cenovým stropem nemusí být a vše se vrátí k normálu,“ soudí výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.

Ceny pohonných hmot od začátku války vystoupaly až téměř k padesáti korunám za litr. Koncem roku začaly výrazně klesat v případě benzinu k průměru 36 korun za litr. „Obávám se, že jsme velice blízko dna a v příštích týdnech bych očekával spíš mírné zvyšování,“ konstatuje portfolio manažer Petr Zajíc ze společnosti Amundi Asset Management Czech Republic.

Vývoj cen pohonných hmot v roce 2022
Zdroj: ČT24/CSS

Lidé se začali bát

Česko podle ekonomů vstoupilo do recese. Projevuje se mimo jiné i nižší poptávkou, kterou už firmy pociťují. „Obávám se, že recese bude relativně dlouhá, protože lidé se začali bát, a že minimálně do podzimu se ještě budeme potýkat s velkými propady poptávky,“ podotýká viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.

Jak dlouhá recese v Česku bude, záleží na řadě faktorů. Například na tom, zda firmy nezačnou propouštět. Podle analytiků to zatím ve velké míře nehrozí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...