Petr Zajíc

Maďarsko a Slovensko trvají na tom, že potřebují ropu od ruského Lukoilu, protože Chorvatsko není spolehlivé, pokud jde o tranzit suroviny. Podle expertů ale státy nemají další alternativy. Vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak přitom v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tvrdí, že Kyjev navzdory novým sankcím nepodnikl žádné kroky k zastavení dodávek „černého zlata“ od Lukoilu. Podle analýzy Bloombergu to vypadá, že tak zřejmě učinila sama ruská firma.

Spotřební daň z nafty se od úterý vrátí na úroveň, která platila do loňského června. Oproti současnosti se zvedne o 1,50 koruny na litr. Novela zákona o spotřebních daních v pondělí vyšla ve Sbírce zákonů. Novela, kterou v pátek podepsal prezident Petr Pavel, nabyde účinnosti 1. srpna. Informaci o prezidentově podpisu z webu Poslanecké sněmovny potvrdil mluvčí předsedkyně Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) Martin Churavý, později o tom informoval i Hrad.

Po dvou týdnech zlevňování paliva v uplynulých sedmi dnech v Česku zdražila. Průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 vzrostla o 77 haléřů na 36,99 koruny za litr. Za litr nafty nyní řidiči zaplatí průměrně 37,41 koruny, což je o dvanáct haléřů více. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. V dalších týdnech bude podle analytiků zdražování pokračovat.

Analytici oslovení Českou televizí se shodují, že jak pro domácnosti, tak pro firmy bude rok 2023 po ekonomické stránce složitý. Hlavní důvod je třeba hledat v přetrvávajících vysokých cenách. Od jara se sice očekává alespoň mírnější tempo zdražování, tuzemské hospodářství se nicméně nachází na začátku recese.

Ceny paliv v Česku se za týden opět snížily o více než korunu a průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 40 korun za litr. Aktuálně se u čerpacích stanic prodává v průměru za 39,34 korun, před týdnem byl o 1,17 koruny dražší. O 1,85 koruny na litru zlevnila cena nafty, za litr teď řidiči dají průměrně 41 korun. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.

Poslední měsíce globální ceny energií raketově stoupají. Na jedné straně jsou miliardy domácností, kterým prudce rostou náklady, na straně druhé ropné a plynárenské společnosti, kterým se skokově zvyšují zisky. Příklad za všechny: britsko-nizozemská společnost Royal Dutch Shell si připsala historicky rekordní zisk za jediné čtvrtletí, v přepočtu 270 miliard korun. Nezvykle ostře napadl globální firmy generální tajemník OSN António Guterres. Obvinil je z chamtivosti a vyzval vlády světa, aby na jejich zisky uvalily zvláštní daň.

Inflace v Česku v únoru překonala hranici jedenácti procent a současně s tím výrazně zdražují pohonné hmoty. Podle analytika ze společnosti Amundi Asset Management Petra Zajíce za výrazné zdražení benzinu z velké části můžou vysoké marže čerpacích stanic. „Když se totiž podíváme jenom na cenu ropy a kurz koruny vůči dolaru, tak ten nárůst oproti konci roku je přibližně o sedm korun na litr. Nikoliv patnáct, který teď vidíme u čerpacích stanic,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi.

Po víkendovém útoku na saúdskoarabská ropná pole ceny této suroviny prudce vzrostly. Skokové zdražení o 20 procent bylo nejvyšší od začátku první války v Zálivu v roce 1991. Podle informací USA stojí za útokem Írán, který to odmítá. V pořadu Devadesátka ČT24 diskutovali experti o dalším možném vývoji cen ropy či benzinu a nafty. Neshodli se na tom, jak by měly zareagovat USA.