Maďarsko a Slovensko trvají na tom, že potřebují ropu od ruského Lukoilu, protože Chorvatsko není spolehlivé, pokud jde o tranzit suroviny. Podle expertů ale státy nemají další alternativy. Vedoucí kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak přitom v rozhovoru pro agenturu Bloomberg tvrdí, že Kyjev navzdory novým sankcím nepodnikl žádné kroky k zastavení dodávek „černého zlata“ od Lukoilu. Podle analýzy Bloombergu to vypadá, že tak zřejmě učinila sama ruská firma.
Místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis minulý čtvrtek oznámil Maďarsku a Slovensku, že předběžné šetření ukázalo, že nové sankce Ukrajiny vůči ruskému ropnému gigantovi neovlivňují tranzitní operace přes ropovod Družba, jelikož Lukoil není formálním vlastníkem nafty – tím je dceřiná obchodní společnost Lukoilu Litasco. Na tu se ukrajinské restrikce nevztahují, píše Bloomberg.
Slovensko a Maďarsko přestaly ropu od Lukoilu dostávat v červenci, krátce poté, co si Kyjev přidal ruskou firmu na svůj sankční seznam. „Technicky neděláme nic, co by blokovalo tranzit,“ prohlásil nyní Jermak. „Naši partneři ale musí vědět: každý dolar, který Rusko obdrží za plyn a ropu, přispívá na vojenskou mašinérii, a to je pro nás samozřejmě důležité,“ zdůraznil.
„Vlastně by mě to nepřekvapilo, je to další způsob, jak vyvolat ve střední Evropě zdroj sváru,“ uvedl v pořadu Události, komentáře bývalý europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti). Podle portfolio manažera společnosti Amundi Asset Management Petra Zajíce mohl mít Lukoil obavu, že bude jeho ropa zabavena, protože bude vnímána jako surovina sankcionované společnosti. „Dovedu si představit, že ten scénář, že Lukoil přestal ropu posílat sám, může být pravdivý,“ podotkl expert.
Předseda představenstva ukrajinské státní ropné a plynárenské společnosti Naftogaz Oleksij Černyšov nicméně také tvrdí, že objem dodávek ropy do Maďarska, Slovenska a Česka zůstal na úrovních předchozích měsíců navzdory novým ukrajinským sankcím vůči Lukoilu. „Dostali stejný objem ropy, ale struktura jejích vlastníků se může lišit,“ uvedl v rozhovoru pro server NV. Podle Černyšova je situace zpolitizovaná zvenčí.
Propíraný chorvatský tranzit
Budapešť a Bratislava se obrátily se stížností na postup Kyjeva na Brusel. Dombrovskis v reakci zmínil, že se řada zemí EU ptá, proč oba státy dosud nesnížily svoji závislost na dodávkách ropy z Ruska. Komise také uvedla, že podle jejích analýz má jadranský ropovod Adria, který do Maďarska vede z chorvatského přístavu Omišalj, dostatek volných kapacit k zásobování obou zemí ropou z jiných zdrojů.
To ale zasažené státy odmítají. „Chorvatsko je jednoduše jako tranzitní země nespolehlivé,“ napsal maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Od začátku velké ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 podle něj Chorvatsko několikanásobně zdražilo tranzitní poplatek a znemožnilo, aby si maďarská skupina MOL zajistila dlouhodobou kapacitu. Szijjártó také tvrdí, že Chorvatsko nepodniklo potřebné investice ke zvýšení kapacity ropovodu.
Rovněž Slovensko má chorvatskou variantu za náročnější, dražší a nespolehlivou. Trvá na tom, že spor musí vyřešit Komise – a přinutit Ukrajinu k obnovení tranzitu.
Ropovod Družba začíná v Rusku na východním břehu řeky Volhy a v Bělorusku se dělí do dvou větví – severní vede do Polska a do Německa, jižní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky. Touto cestou vyvážejí ropu vedle Lukoilu i další ruské firmy Lukoil a Tatněfť, na něž Kyjev zatím sankce neuvalil. Dodávky ropy do České republiky podle dřívějšího sdělení provozovatele ropovodů Mero pokračují normálně.
Výhrůžky do Kyjeva
Budapešť už dříve obvinila Kyjev, že zastavením tranzitu od ruského Lukoilu vydírá země, které ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou podporují příměří. Szijjártó prohlásil, že Dombrovskisův dopis ukazuje, že „Ukrajinci si mohou dovolit vůči členským státům EU cokoliv, zejména pokud (tyto státy) podporují mír a nepřepravují zbraně“ v rámci vojenské pomoci Západu pro Ukrajinu.
Maďarsko a Slovensko přišly s myšlenkou, že by mohly omezit nebo zcela zastavit dodávky elektrické energie na Ukrajinu, pokud jim neobnoví tranzit ropy, uvedla před pár dny maďarská rozhlasová stanice M1. Ukrajina nakupuje elektřinu v sousedních zemích kvůli tomu, že v důsledku opakovaných ruských útoků jsou její elektrárny i další energetická infrastruktura poničené.
Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána udržuje dobré vztahy s Moskvou navzdory ruské agresi vůči Ukrajině. Vstřícný postoj vůči Moskvě zaujal také kabinet slovenského premiéra Roberta Fica. Obě země odmítají Kyjev vyzbrojovat.
Zpravodaj: Akutní problém nehrozí
Slovensko, Maďarsko a Česko dostaly výjimku z unijních sankcí pro země závislé na ruské ropě, aby měly více času nalézt alternativní dodavatele. Současná situace může mít podle serveru Politico výrazný dopad hlavně na Maďarsko, jež pokrývá sedmdesát procent své spotřeby ropy dovozem z Ruska.
Zhruba polovinu tvoří právě nákupy od firmy Lukoil. „Může vzniknout závažná situace (v Maďarsku),“ uvedla polská analytička Ilona Gizińská z varšavského Střediska pro východní studia. Podle ní v zemi hrozí výrazný nárůst cen pohonných hmot i nedostatek ropy pro některé provozy. Problémy by se podle ní mohly projevit v řádu týdnů.
Bratislava sice mluví o ohrožení energetické bezpečnosti země, stát ale musí mít strategické zásoby nejméně na devadesát dnů, upozornil zpravodaj ČT na Slovensku Jan Šilhan. „Je to zdroj (Lukoil), který zdejší rafinérie Slovnaft využívá ze čtyřiceti procent. Jde o poměrně zásadní výpadek, pokud by to znamenalo dlouhodobější problém,“ podotkl Šilhan.
Fico hovoří o možnosti dostat ruskou ropu přes Ukrajinu jiným způsobem, což by si podle něj vyžádalo součinnost několika dalších států a firem, připomněl bez bližších detailů Šilhan.
Expert: O ropu jde až na druhém místě
Peksa zdůraznil, že výjimka je jen dočasná a původně měla být na rok. „O dodávkách ruské ropy jsme se už v téhle fázi neměli vůbec bavit. Ukrajina funguje jako pošťák, který má doručovat ruskou ropu. Upřímně řečeno, budete jako pošťák fungovat v situaci, kdy vás odesílatel bombarduje a vyvražďuje vaše lidi a příjemce dělá první poslední pro to, aby mu to usnadnil? Asi ne,“ konstatoval bývalý europoslanec.
Podle Zajíce Slovensku a Maďarsku ve skutečnosti ani tak nejde o ropu a energetickou bezpečnost, jako o ekonomiku. Alternativní trasy podle něj existují, ale pro vlády by to nebyl tak atraktivní byznys, co se týče příjmů státního rozpočtu. „Maďarská vláda aplikovala devadesátipětiprocentní daň na rozdíl mezi cenou ropy Brent a ruskou ropou,“ připomíná Zajíc.
Starý kontinent bez ruské nafty
Evropě jako celku se nicméně podařilo v posledních letech zbavit závislosti na ruském „černém zlatu“ poměrně zásadním způsobem, hodnotí Zajíc. „Většina západní Evropy ruskou ropu odebírala prostřednictvím tankerů, takže mají vybudovanou námořní infrastrukturu, kde je relativně jednoduché změnit dodavatele,“ vysvětluje expert.
V případě východního bloku, kde byly země napojené na ruské ropovody, je situace složitější, poznamenal Zajíc. Například Polsko využilo přístup přes moře, vnitrozemské země to ale měly horší a právě Slovensko a Maďarsko významně „zaspaly“, i proto, že chtěly levnou ruskou naftu – což s sebou ovšem nese geopolitická rizika, dodal odborník.
„Slovnaft, stejně jako jeho mateřská společnost MOL, mohly teoreticky investovat do té změny dřív, ale pravděpodobně jim to ekonomicky nedávalo v tom čase smysl, když měly dostatek ruské ropy,“ myslí si analytik Energieprevas.sk Jozef Badida.
V Česku je podle Zajíce situace odlišná. „Nebyli jsme schopni zcela nahradit ruskou ropu, ale tím, jak probíhá napojení západní větve na ropovod TAL, tak by v horizontu několika měsíců nemělo být už závislé na ruské ropě a mělo by ji být schopno plně nahradit,“ uvedl odborník.
Česko v průměru v posledních letech potřebuje ročně zhruba 7,1 milionu tun ropy, přičemž dlouhodobě se polovina dovážela právě z Ruska, uvedl v pořadu Události, komentáře výkonný ředitel České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Jan Mikulec. „V posledních letech byl ten podíl vyšší, protože ta cena byla velmi nízká. Aktuálně začal velmi rychle klesat,“ doplnil.
