Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu nepatrně vzrostl – o 0,1 procenta. Ve srovnání se začátkem loňského roku byl naopak nižší o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad v předběžném odhadu. Podle analytiků nicméně mezičtvrtletní výsledek ukazuje, že recese v Česku skončila a hospodářství je robustní, i když existují i varovné signály. Že ekonomika se začátkem roku 2023 mírně zesílila, byla podle statistiků zásluha zahraniční poptávky, která rostla. Naopak spotřeba domácností se dále snižovala.
Mezičtvrtletně vzrostl český HDP po dvou mírných poklesech, meziroční pokles naopak statistici zaznamenali poprvé od roku 2021. Na to, že přestala po začátku roku ekonomika slábnout, měla podle Vladimíra Kerneta ze statistického úřadu vliv hlavně rostoucí zahraniční poptávka.
„Naopak negativní vliv měly nadále se snižující výdaje na konečnou spotřebu domácností. Pokles nastal rovněž u tvorby hrubého kapitálu, kde došlo k meziročnímu propadu po dvouletém období růstu,“ doplnil.
K meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty podle statistiků nejvíce přispěl zejména průmysl a v mezičtvrtletním srovnání také odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Mezičtvrtletně se dařilo rovněž stavebnictví a informačním a komunikačním činnostem.
Zaměstnanost v Česku v prvním čtvrtletí podle dat Českého statistického úřadu mezičtvrtletně vzrostla o 0,4 procenta. V meziročním srovnání stoupla o 1,4 procenta.
Mezičtvrtletně ekonomika slábla v celém loňském druhém pololetí. Od července do září se HDP snížil o 0,4 procenta, koncem roku o 0,3 procenta, meziročně však v té době ještě rostl. Nyní je situace opačná. Meziroční pokles zaznamenal Český statistický úřad poprvé od prvního kvartálu roku 2021, kdy ekonomika ovlivněná covidovými restrikcemi zeslábla více než o dvě procenta.
Ekonomika je až překvapivě robustní, hodnotí analytici
Analytici byli v očekávání vývoje HDP rozdělení. Někteří čekali mezičtvrtletní pokles v desetinách procenta, jiní naopak odhadovali růst ve stejném rozsahu. Předběžný odhad růstu o 0,1 procenta vnímají jako ukazatel, že recese v Česku skončila. Ekonomika se podle nich ukázala být odolná.
„Navzdory významným zahraničním rizikům, problémům s energetickou krizí a dvoucifernou inflací byl tak ekonomický pokles jen mírný a koncentrován pouze do druhé poloviny minulého roku. Za celý letošní rok by měla tuzemská ekonomika mírně růst,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler.
Podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka nebyla recese nijak zásadní. „Nerozšířila dramaticky ani řady nezaměstnaných ani počty bankrotujících podniků,“ podotkl. Ukázalo se podle něj, že je ekonomika „někdy až překvapivě robustní“ a firmy že jsou v krizových chvílích „schopné efektivní improvizace“.
Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil míní, že se ekonomika vyrovnává s energetickou krizí lépe, než se očekávalo, díky vládní podpoře, příznivému vývoji na energetickém trhu i opadnutí obav domácností.
Martin Janíčko z Národohospodářské fakulty VŠE upozornil, že může být mezičtvrtletní výsledek zatížen statistickou chybou, podotkl však, že technická recese z konce minulého roku byla velmi mělká. „Možná bych označil za předčasné, že bychom se měli radovat, že skončila, můžeme se do ní velmi rychle vrátit. Ale na druhou stranu čísla ukazují, že ekonomika je relativně robustní,“ řekl.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše ale nelze přehlédnout „varovné signály přicházející z evropského průmyslu“. „Nálada a nové objednávky šly v posledních měsících dolů, a to může brát vítr z plachet i českým exportům,“ varoval.
