Firmy strana 2 z 5

Jižní Korea je zemí s nejnižší porodností na světě. Nyní Soulu svitla naděje, že by se země mohla odrazit ze dna demografické krize. Vůbec poprvé za devět let počet narozených dětí na tisíc obyvatel loni vzrostl. Úhrnná plodnost, tedy počet porodů na jednu ženu, se loni zvedla o tři setiny na 0,75. Aby se udržela populace, potřebuje země tuto hodnotu dostat na úroveň 2,1. Už pátý rok po sobě však počet zemřelých předčil počet narozených. Vláda i zaměstnavatelé se proto podílejí na nejrůznějších opatřeních, jak situaci zlepšit.

Pro celý svět začala ve Spojených státech platit pětadvacetiprocentní cla na dovoz hliníku a oceli, o kterých rozhodl americký prezident Donald Trump. Evropská unie v reakci během dubna zavede zase cla na americké zboží a Trump už pohrozil, že protiopatření nenechá bez odpovědi. Situace může mít dopad i na české firmy. Tuzemský vývoz do Spojených států má hodnotu přes pět miliard dolarů.

Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka (STAN) se podařilo dojednat zhruba dvacetiprocentní zapojení českých firem do dostavby Dukovan. Řekl to v rozhovoru pro Týden v politice. Vláda ještě před podpisem smlouvy požaduje minimálně třicetiprocentní zapojení. Zástupci opozice tvrdí, že kabinet se má soustředit zejména na druh prací, nikoli jen na podíl. Vlček věří, že kontrakt na dostavbu Dukovan by měl být podepsaný na konci března.

Asi pětinu populace tvoří generace Z, která vyrostla už v digitálním světě. Lidé, kteří se narodili od druhé poloviny devadesátých let zhruba do roku 2010 přicházejí na pracovní trh. V době stále relativně nízké nezaměstnanosti se tak firmy musí připravit na nové požadavky, aby je nalákaly. Podle personalistů není mzda to hlavní, podle čeho se generace Z rozhoduje. Je to smysluplnost, flexibilita nebo vyváženost pracovního a osobního života. Jde také o generaci, která odmítá zažitou hierarchii. Už při nástupu do práce je pro ni důležité také to, jestli je firma společensky udržitelná.

Evropská komise (EK) představila plán na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu, který zahrnuje vynaložení 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun) na rozvoj ekologicky šetrné výroby. Součástí této Dohody o čistém průmyslu jsou například i opatření na podporu poptávky po ekologicky šetrných produktech vyrobených v EU či zjednodušení pravidel pro státní pomoc. Premiér Petr Fiala (ODS) dohodu kritizuje za její protichůdné trendy. EK také navrhla rozsáhlé změny unijních pravidel týkajících se životního prostředí.

Korejská společnost KHNP nadále počítá s šedesátiprocentní účastí českých dodavatelů na výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. České firmy by na tento podíl měly dosáhnout do roku 2039, kdy by měly být dokončeny oba připravované reaktory. Na Česko-korejské konferenci k jadernému průmyslu to v úterý uvedli zástupci korejské firmy. Představitelé českého průmyslu v minulých týdnech vyjádřili obavy o dosažení tohoto cíle, protože dosud nejsou závazné smlouvy o spolupráci.

Žádné závazné dohody mezi českými firmami a korejskou společností KHNP, preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, dosud uzavřeny nebyly. Uvedl to prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast českých firem na projektu může být velmi omezená. Šéf KHNP Whang Joo-ho v rozhovoru pro ČT na začátku roku uvedl, že předpokládá zapojení českého průmyslu do dostavby Dukovan ve „značné míře“. Deklarovaných šedesát procent dle něj platí, nebude to však hned od začátku.

Kabinet schválil návrh zákona s povinným příspěvkem zaměstnavatelů do spoření na stáří místo možnosti dřívější penze, který předložili vládní poslanci. Na tiskové konferenci to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Autoři navrhují, aby sněmovna schválila předlohu zrychleně a změny začaly platit od července. Odbory i organizace zaměstnavatelů s normou i způsobem její přípravy nesouhlasí.

Právnické osoby, tedy spolky či firmy, se mohou domáhat zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do dobré pověsti. Ústavní soud (ÚS) nově vyložil občanský zákoník. Postavil se proti interpretaci Nejvyššího soudu. Důvod ke zrušení sporných ustanovení však ÚS nenašel, nedostatky právní úpravy lze překlenout výkladem za použití analogie s právní úpravou ochrany proti nekalé soutěži.

Zájem domácností o fotovoltaiku loni propadl. Snížil se zhruba na polovinu. I proto, že klesly i ceny elektřiny a dotace. Ani letos sektor nečeká lepší výsledky, stát chce podporu opět omezit. Přibývá ale firemních instalací i větších solárních parků. Česko by tak mohlo splnit plány na podíl elektřiny ze slunce.

Zaměstnavatelé v soukromém sektoru plánují letos kvalifikovaným pracovníkům přidávat do šesti procent. Mzdy loni zvýšilo 87 procent zaměstnavatelů, u většiny překonal růst inflaci. Loni plošně přidávali v průměru 3,5 procenta, individuálně osm procent. Vyplývá to z průzkumu personální agentury Hays, která se zaměřuje na nábor specialistů a obsazování kvalifikovaných pracovních míst.

Policie nedávno obvinila tři úředníky městského úřadu v Moravské Třebové ze zneužití pravomoci úřední osoby, řekla mluvčí krajské policie Markéta Janovská. Případ není uzavřený, proto státní zástupce ani policie nechtějí poskytovat žádné další informace kvůli možnému maření vyšetřování. Sdílný nebyl ani starosta Pavel Charvát (ODS), který řekl, že nemá oprávnění nic sdělovat, ani to, ze kterého odboru byli. Podle zjištění ČTK začala policie případ prověřovat v letošním roce, obvinění úředníci na radnici dál pracují.

Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu hnutí ANO a zrušil podstatnou část novely o střetu zájmů, která od letoška zpřísnila pravidla pro vlastnictví médií u politiků a přijímání dotací u členů vlády a jejich firem. Politici a další veřejní funkcionáři například už dále nemohli být zároveň skutečnými majiteli televizí, rádií či novin. Novela ale vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil Ústavní soud v nálezu. Právě vady legislativního procesu byly důvodem zásahu soudu. Obsahem zákona se proto nezabýval.

V kauze společnosti Městská realitní agentura Havířov, která má na starosti správu a údržbu bytového a nebytového fondu města, policie obvinila další osobu a tři firmy. Loni v dubnu si obvinění vyslechlo šest lidí, těm kriminalisté nyní trestní stíhání rozšířili o další zločiny. Vše se týká machinací při zadávání veřejných zakázek či přijímání úplatku, uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle dřívějších informací se případ týká i přidělování městských bytů.

Firmy a živnostníci z povodní poničeného Bruntálska a okolí chtějí od vlády kompenzovat škody rychleji. Dosavadní státní pomoc hodnotí jako pomalou. Část z nich se sdružila do asociace Obnova 2024+. Věří, že společně bude o jejich potížích víc slyšet. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nově odhaduje škody za zářijové záplavy v Česku na pětašedesát až sedmdesát miliard korun.

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.

Zářijové záplavy podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) způsobily celkové škody za zhruba šedesát miliard korun. Suma ale není konečná a zřejmě se ještě zvýší, jelikož odstraňování škod stále pokračuje, řekl šéf státní kasy během návštěvy Jeseníku.

Kabinet chce sjednotit měsíční hlášení firem úřadům. Odpadlo by tak samostatné posílání potvrzení o zdanitelných příjmech, přehledu výše pojistného nebo informací a statistik o průměrném výdělku. Místo toho zaměstnavatelé pošlou jen jeden formulář, který si pak jednotlivé úřady převezmou. „Pilotní projekt spouštíme od července 2025, počítáme pak s plným náběhem od začátku roku 2026,“ informoval ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Volby ve Spojených státech bedlivě sleduje i řada Američanů žijících v Česku. Někteří z nich už odvolili. Podle údajů resortu vnitra teď v tuzemsku pobývá přes deset tisíc amerických rezidentů. Výsledek ovlivní nejen jejich život, ale také třeba fungování některých firem. Obávají se třeba nastavení cel nebo změny kurzu koruny vůči dolaru, což by mohlo znamenat vyšší ceny výrobků dovážených z USA.

Český průmysl a jednotlivé firmy jednají s korejskou společností KHNP o zapojení do projektu stavby nových jaderných bloků v Dukovanech samostatně, tedy nezávisle na vládě či ČEZu. Výsledkem by mělo být několik konkrétních dohod. Firmy ovšem žádají vládu o aktivní podporu při jednáních s Korejci.

Celkové daňové zatížení v tomto volebním období vzroste, vyplývá z návrhu státního rozpočtu na příští rok. Celkové odvody mají stoupnout mezi lety 2021 a 2025 v poměru k HDP o čtyři desetiny procentního bodu, tedy o víc než třicet miliard.

Obce mohou od středy 9. října žádat o mimořádnou pomoc pro vyplavené rodiny, o níž rozhodla minulý týden vláda. V průměru dostanou čtyřicet tisíc korun na domácnost, rozdělí je podle rozsahu škod. Peníze jsou určené lidem z Moravskoslezského a Olomouckého kraje a také z Frýdlantu na Liberecku. Celkem je v této výzvě k dispozici miliarda korun.