Česká ekonomika reaguje na vítězství Trumpa rozpačitě

8 minut
Události: Česká ekonomika a vítězství Donalda Trumpa
Zdroj: ČT24

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) se možnému zvýšení cel bude muset evropské hospodářství přizpůsobit. „Pro Evropu je to i určitý signál, abychom pracovali na mnoha tématech, která se dotýkají i mého resortu, a to je otázka investic do modernizace energetiky, větší konkurenceschopnosti. Ale chápu, že třeba i ze strany Donalda Trumpa budou přicházet i signály, aby Česká republika plnila své alianční závazky v oblasti obrany,“ uvedl Vlček.

České firmy měsíčně vyvezou do Spojených států výrobky za víc než deset miliard korun, například pro zbrojovky je tamní trh vůbec nejvýznamnějším odbytištěm ručních zbraní a civilního střeliva. Tuzemská firma Czechoslovak Group například plánuje koupit divizi předního amerického výrobce munice a sportovního vybavení v přepočtu za padesát miliard korun. Má jít o největší českou investici ve Spojených státech. Schválit prodej ještě musí akcionáři na valné hromadě.

„Podařilo se postupně najít řešení, které vyhovuje akcionářům. Ti logicky chtějí dosáhnout co největšího výnosu za akcii a nakonec díky tomuto řešení je velice pravděpodobné, že uzavřeme tuto transakci v listopadu,“ uvedl mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek.

Komplikací se holding neobává, a to přesto, že budoucí viceprezident USA JD Vance označil prodej americké společnosti české firmě za bezpečnostní riziko. „Je to největší trh v západním světě a kdo uspěje v USA, tak ten vlastně uspěje globálně. Proto výsledky amerických voleb nemají žádné dopady na naše záměry v USA,“ dodal Čírtek.

Nejsou to ale jen zbrojaři, kteří se Spojenými státy obchodují. Významná je i oblast moderních technologií. V té působí další česká firma, která pomáhá zajišťovat hladký provoz e-shopům nebo firmám poskytuje další software. Vítězství Donalda Trumpa ji ovlivnilo okamžitě, a to kvůli tomu, že oslabila česká koruna.

„Nakupujeme software, hardware, specializované služby a výrobci těchto softwarů a hardwarů – jsou to všechno americké firmy. A ty jako základovou cenu stanovují cenu v dolarech. Takže my, když potom potřebujeme prodávat v Evropě za koruny nebo za eura, tak je to vždycky pro nás dražší,“ vysvětluje generální ředitel firmy ČMIS Václav Svátek.

Se současným výkyvem kurzu se zatím dokázali vypořádat. Obavy ale mají z Trumpových ekonomických plánů. „Pokud by administrativa Donalda Trumpa zavedla dovozová cla, tak v rámci toho dodavatelského řetězce může dojít k významnému zdražení těchto produktů,“ dodává Svátek.

Portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler si ale nemyslí, že cla budou tak přísná. „Spíše to vnímám jako vyjednávací taktiku, že Donald Trump bude usilovat o obchodní dohodu s Evropskou unií,“ podotýká.

Zvolení nového amerického prezidenta tento týden ovlivnilo i akciový trh. „Pokud čeští investoři již mají zainvestováno ve Spojených státech, tak se mohou těšit na zisky, které budou plynout i ze směnného kurzu. Když bude tedy česká koruna oslabovat, tak ten zisk vyjádřený v korunách bude ještě vyšší,“ poukazuje analytik XTB Tomáš Cverna.

Do budoucna by se pak podle analytiků mohlo dařit akciím menších firem a producentů fosilních paliv, kterých je Donald Trump zastáncem.

Dvě procenta HDP na obranu

Kvůli Trumpovu návratu do Bílého domu bude podle českého prezidenta Petra Pavla nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu, a to i kvůli válce na Ukrajině. Podle Pavla bude muset Evropa v budoucnu vydávat na obranu víc než plánovaná dvě procenta HDP. Česká vláda by chtěla tento závazek začít plnit letos – poprvé po 19 letech.

„K ochraně našich hodnot a bezpečnosti musí Evropa investovat více a lépe do bezpečnosti. Ta dvě procenta HDP jednoduše nebudou stačit,“ uvedl na bezpečnostní konferenci v Praze Pavel.

„Evropa musí dělat společně víc bez ohledu na to, jak by dopadly americké volby. S prezidentem Trumpem ve funkci to pravděpodobně budeme muset udělat rychleji,“ dodal Pavel. Právě Donald Trump trvá na tom, aby všechny státy NATO plnily svůj závazek dávat na obranu minimálně dvě procenta HDP. Znovu to potvrdil letos v únoru na předvolebním mítinku.

Andrej Babiš (ANO) ještě v roli premiéra slíbil osobně na jaře 2019 Donaldu Trumpovi, že bude Česko posílat na obranu dvě procenta HDP do pěti let a vláda si do svého letošního státního rozpočtu opravdu napsala závazek, že Česko bude po devatenácti letech vydávat na obranu dvě procenta svého HDP. Do konce září poslal Fialův kabinet na obranu země zhruba osmdesát miliard, tedy jedno procento hrubého domácího produktu.

Celkem letos vláda plánuje na obranu poslat 160 miliard. Pokud chce kabinet slib vůči NATO splnit, musel by v posledních třech měsících roku výrazně zvýšit a urychlit platby za některé investice. „Za resort ministerstva obrany děláme maximum, abychom se blížili dvěma procentům, abychom opravdu tady nedělali blamáž i ve vazbě na ten zákon, který jsme prosadili a schválili,“ podotýká ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) doufá, že se plnění podaří. „Jsme průběžně informovaní paní ministryní obrany,“ podotkl. Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) si myslí, že dvě procenta Česko asi nedožene. „Ale věřím, že to bude velice blízko,“ dodal.

Ministerstvo obrany by mělo ještě letos poslat miliardy korun například na zálohy za nadzvukové americké letouny F-35. Investovat chce i do nákupu bojových vozidel pěchoty nebo do nových děl. „Já si myslím, že to bude blamáž. Tak, jak je to doposud, je to hra s čísly,“ konstatoval předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO). „Když se podíváte na ministerstvo obrany, oni to nejsou schopní utratit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

O tom, jestli se Česku podaří už letos splnit závazek vůči NATO a vydávat na obranu dvě procenta HDP, bude jasněji na začátku příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rusko má kvůli sankcím problém s odbytem ropy

Rusko má po zpřísnění západních sankcí problém s odbytem ropy, píše agentura Reuters s odkazem na údaje od společností LSEG a OilX. Dva naložené tankery s přibližně 1,5 milionu barelů ruské ropy Ural zůstávají kotvit na obou koncích Suezského průplavu již déle než týden.
včera v 17:14

Ve sněmovně už je novela, která má zastavit růst sociálních odvodů živnostníků

Skupina poslanců nastupující koalice ANO, SPD a Motoristů předložila dolní komoře novelu, jež zastavuje růst sociálních odvodů živnostníků. Příští rok se nemají podle předlohy zvýšit, jak to předpokládá konsolidační balíček vlády v demisi Petra Fialy (ODS), ale zůstat na letošní úrovni. Živnostníci by měli podle aktuálního vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 8580 korun ročně.
včeraAktualizovánovčera v 15:54

Akcionáři Tesly schválili plán odměn pro Muska až za 878 miliard dolarů

Akcionáři společnosti Tesla schválili balík akcií pro zakladatele a šéfa firmy Elona Muska, který by mu mohl během příštích deseti let vynést až 878 miliard dolarů (18,5 bilionu korun). Už nyní nejbohatší muž planety by se tak mohl stát prvním dolarovým bilionářem v historii.
včera v 00:41

Ložisko u Zlatých Hor podle průzkumu skrývá skoro jedenáct tun zlata

Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu, který zveřejnil státní podnik Diamo, skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, pětinásobek původních propočtů. Hodnota naleziště činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě dobývání půjde pouze část. Celkem se pod českým územím podle údajů České geologické služby nachází více než 77 tun ekonomicky dostupných zásob zlata.
6. 11. 2025

ČNB po kritice otočila, bankovky s Michlem nebudou

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl rozhodl, že na speciální pětitisícikorunové bankovce ke 100. výročí založení Národní banky Československé nebude jeho podobizna. Michl to řekl po zasedání Bankovní rady. Nápad, který kritizovala řada expertů, podle něj vznikl v sekci peněžní a platebního styku centrální banky.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Ministerstvo zlepšilo prognózu vývoje hospodářství, centrální banka ji zhoršila

Ministerstvo financí zlepšilo ve čtvrtek odhad letošního hospodářského růstu. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle něj letos zvýší o 2,4 procenta, v srpnu ještě čekalo růst 2,1 procenta. Inflace by letos měla být průměrně 2,4 procenta, vyplývá z představené makroekonomické prognózy. S odlišným názorem přišla Česká národní banka, která ve své prognóze pro letošek nyní očekává růst o 2,3 procenta, zatímco v srpnu odhadovala 2,6 procenta.
6. 11. 2025Aktualizováno6. 11. 2025

Podvodníci rozšiřují triky, jak vylákat peníze od klientů bank

Půl druhé miliardy korun vylákali podvodníci od začátku roku od klientů bank, každý přišel v průměru skoro o 22 tisíc. Ať už se nechali lapit na falešný e-mail, SMS, nebo video slibující nebývale výhodnou investici. Všeho podle bankovní asociace přibývá. Častým scénářem je také falešný kurýr přebírající v hotovosti peníze od obětí podvodu. Lidé podle odborníků navíc často podceňují zabezpečení svého účtu nebo sociálních sítí. Používají slabá hesla, která ani pravidelně nemění. I to může hackerům usnadnit práci. Více než desetina Čechů se rovněž domnívá, že pro podvodníky nejsou dostatečně zajímaví a že tak sami nemohou přijít o peníze. Právě to ale banky na příkladech vyvracejí.
6. 11. 2025

Členské státy EU se shodly na nových klimatických cílech

Členské státy EU se oficiálně dohodly na novém klimatickém cíli Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně Česka si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Analytici varují, že stanovení nového klimatického cíle pro rok 2040 je upevněním Green Dealu.
5. 11. 2025Aktualizováno5. 11. 2025
Načítání...