Česká ekonomika reaguje na vítězství Trumpa rozpačitě

Nahrávám video

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) se možnému zvýšení cel bude muset evropské hospodářství přizpůsobit. „Pro Evropu je to i určitý signál, abychom pracovali na mnoha tématech, která se dotýkají i mého resortu, a to je otázka investic do modernizace energetiky, větší konkurenceschopnosti. Ale chápu, že třeba i ze strany Donalda Trumpa budou přicházet i signály, aby Česká republika plnila své alianční závazky v oblasti obrany,“ uvedl Vlček.

České firmy měsíčně vyvezou do Spojených států výrobky za víc než deset miliard korun, například pro zbrojovky je tamní trh vůbec nejvýznamnějším odbytištěm ručních zbraní a civilního střeliva. Tuzemská firma Czechoslovak Group například plánuje koupit divizi předního amerického výrobce munice a sportovního vybavení v přepočtu za padesát miliard korun. Má jít o největší českou investici ve Spojených státech. Schválit prodej ještě musí akcionáři na valné hromadě.

„Podařilo se postupně najít řešení, které vyhovuje akcionářům. Ti logicky chtějí dosáhnout co největšího výnosu za akcii a nakonec díky tomuto řešení je velice pravděpodobné, že uzavřeme tuto transakci v listopadu,“ uvedl mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek.

Komplikací se holding neobává, a to přesto, že budoucí viceprezident USA JD Vance označil prodej americké společnosti české firmě za bezpečnostní riziko. „Je to největší trh v západním světě a kdo uspěje v USA, tak ten vlastně uspěje globálně. Proto výsledky amerických voleb nemají žádné dopady na naše záměry v USA,“ dodal Čírtek.

Nejsou to ale jen zbrojaři, kteří se Spojenými státy obchodují. Významná je i oblast moderních technologií. V té působí další česká firma, která pomáhá zajišťovat hladký provoz e-shopům nebo firmám poskytuje další software. Vítězství Donalda Trumpa ji ovlivnilo okamžitě, a to kvůli tomu, že oslabila česká koruna.

„Nakupujeme software, hardware, specializované služby a výrobci těchto softwarů a hardwarů – jsou to všechno americké firmy. A ty jako základovou cenu stanovují cenu v dolarech. Takže my, když potom potřebujeme prodávat v Evropě za koruny nebo za eura, tak je to vždycky pro nás dražší,“ vysvětluje generální ředitel firmy ČMIS Václav Svátek.

Se současným výkyvem kurzu se zatím dokázali vypořádat. Obavy ale mají z Trumpových ekonomických plánů. „Pokud by administrativa Donalda Trumpa zavedla dovozová cla, tak v rámci toho dodavatelského řetězce může dojít k významnému zdražení těchto produktů,“ dodává Svátek.

Portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler si ale nemyslí, že cla budou tak přísná. „Spíše to vnímám jako vyjednávací taktiku, že Donald Trump bude usilovat o obchodní dohodu s Evropskou unií,“ podotýká.

Zvolení nového amerického prezidenta tento týden ovlivnilo i akciový trh. „Pokud čeští investoři již mají zainvestováno ve Spojených státech, tak se mohou těšit na zisky, které budou plynout i ze směnného kurzu. Když bude tedy česká koruna oslabovat, tak ten zisk vyjádřený v korunách bude ještě vyšší,“ poukazuje analytik XTB Tomáš Cverna.

Do budoucna by se pak podle analytiků mohlo dařit akciím menších firem a producentů fosilních paliv, kterých je Donald Trump zastáncem.

Dvě procenta HDP na obranu

Kvůli Trumpovu návratu do Bílého domu bude podle českého prezidenta Petra Pavla nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu, a to i kvůli válce na Ukrajině. Podle Pavla bude muset Evropa v budoucnu vydávat na obranu víc než plánovaná dvě procenta HDP. Česká vláda by chtěla tento závazek začít plnit letos – poprvé po 19 letech.

„K ochraně našich hodnot a bezpečnosti musí Evropa investovat více a lépe do bezpečnosti. Ta dvě procenta HDP jednoduše nebudou stačit,“ uvedl na bezpečnostní konferenci v Praze Pavel.

„Evropa musí dělat společně víc bez ohledu na to, jak by dopadly americké volby. S prezidentem Trumpem ve funkci to pravděpodobně budeme muset udělat rychleji,“ dodal Pavel. Právě Donald Trump trvá na tom, aby všechny státy NATO plnily svůj závazek dávat na obranu minimálně dvě procenta HDP. Znovu to potvrdil letos v únoru na předvolebním mítinku.

Andrej Babiš (ANO) ještě v roli premiéra slíbil osobně na jaře 2019 Donaldu Trumpovi, že bude Česko posílat na obranu dvě procenta HDP do pěti let a vláda si do svého letošního státního rozpočtu opravdu napsala závazek, že Česko bude po devatenácti letech vydávat na obranu dvě procenta svého HDP. Do konce září poslal Fialův kabinet na obranu země zhruba osmdesát miliard, tedy jedno procento hrubého domácího produktu.

Celkem letos vláda plánuje na obranu poslat 160 miliard. Pokud chce kabinet slib vůči NATO splnit, musel by v posledních třech měsících roku výrazně zvýšit a urychlit platby za některé investice. „Za resort ministerstva obrany děláme maximum, abychom se blížili dvěma procentům, abychom opravdu tady nedělali blamáž i ve vazbě na ten zákon, který jsme prosadili a schválili,“ podotýká ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) doufá, že se plnění podaří. „Jsme průběžně informovaní paní ministryní obrany,“ podotkl. Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) si myslí, že dvě procenta Česko asi nedožene. „Ale věřím, že to bude velice blízko,“ dodal.

Ministerstvo obrany by mělo ještě letos poslat miliardy korun například na zálohy za nadzvukové americké letouny F-35. Investovat chce i do nákupu bojových vozidel pěchoty nebo do nových děl. „Já si myslím, že to bude blamáž. Tak, jak je to doposud, je to hra s čísly,“ konstatoval předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO). „Když se podíváte na ministerstvo obrany, oni to nejsou schopní utratit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

O tom, jestli se Česku podaří už letos splnit závazek vůči NATO a vydávat na obranu dvě procenta HDP, bude jasněji na začátku příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 6 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
před 19 hhodinami

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda schválila projekt podpory vybudování velkého datového centra

Vláda schválila podporu zapojení Česka do evropské soutěže o vybudování velkého datového centra pro umělou inteligenci, takzvané AI gigafactory, na českém území. Chce tak posílit bezpečnost a nezávislost Česka v AI. Po jednání to uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026

Vláda nechystá zvyšování „daní z neřestí“

Pro příští rok chce vláda ponechat stejné sazby pro tabák, hazard i alkohol. Podle ministerstva financí se teď resort zaměřuje na boj s černým trhem a řádný výběr stávajících daní. Zatímco u tabákových výrobků inkaso rostlo, například u daně z lihu i přes opakované navyšování ne. Loni dokonce vybraná suma klesla. Pro letošek ministerstvo snížilo očekávaný výnos.
21. 6. 2026
Načítání...