Česká ekonomika reaguje na vítězství Trumpa rozpačitě

8 minut
Události: Česká ekonomika a vítězství Donalda Trumpa
Zdroj: ČT24

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) se možnému zvýšení cel bude muset evropské hospodářství přizpůsobit. „Pro Evropu je to i určitý signál, abychom pracovali na mnoha tématech, která se dotýkají i mého resortu, a to je otázka investic do modernizace energetiky, větší konkurenceschopnosti. Ale chápu, že třeba i ze strany Donalda Trumpa budou přicházet i signály, aby Česká republika plnila své alianční závazky v oblasti obrany,“ uvedl Vlček.

České firmy měsíčně vyvezou do Spojených států výrobky za víc než deset miliard korun, například pro zbrojovky je tamní trh vůbec nejvýznamnějším odbytištěm ručních zbraní a civilního střeliva. Tuzemská firma Czechoslovak Group například plánuje koupit divizi předního amerického výrobce munice a sportovního vybavení v přepočtu za padesát miliard korun. Má jít o největší českou investici ve Spojených státech. Schválit prodej ještě musí akcionáři na valné hromadě.

„Podařilo se postupně najít řešení, které vyhovuje akcionářům. Ti logicky chtějí dosáhnout co největšího výnosu za akcii a nakonec díky tomuto řešení je velice pravděpodobné, že uzavřeme tuto transakci v listopadu,“ uvedl mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek.

Komplikací se holding neobává, a to přesto, že budoucí viceprezident USA JD Vance označil prodej americké společnosti české firmě za bezpečnostní riziko. „Je to největší trh v západním světě a kdo uspěje v USA, tak ten vlastně uspěje globálně. Proto výsledky amerických voleb nemají žádné dopady na naše záměry v USA,“ dodal Čírtek.

Nejsou to ale jen zbrojaři, kteří se Spojenými státy obchodují. Významná je i oblast moderních technologií. V té působí další česká firma, která pomáhá zajišťovat hladký provoz e-shopům nebo firmám poskytuje další software. Vítězství Donalda Trumpa ji ovlivnilo okamžitě, a to kvůli tomu, že oslabila česká koruna.

„Nakupujeme software, hardware, specializované služby a výrobci těchto softwarů a hardwarů – jsou to všechno americké firmy. A ty jako základovou cenu stanovují cenu v dolarech. Takže my, když potom potřebujeme prodávat v Evropě za koruny nebo za eura, tak je to vždycky pro nás dražší,“ vysvětluje generální ředitel firmy ČMIS Václav Svátek.

Se současným výkyvem kurzu se zatím dokázali vypořádat. Obavy ale mají z Trumpových ekonomických plánů. „Pokud by administrativa Donalda Trumpa zavedla dovozová cla, tak v rámci toho dodavatelského řetězce může dojít k významnému zdražení těchto produktů,“ dodává Svátek.

Portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler si ale nemyslí, že cla budou tak přísná. „Spíše to vnímám jako vyjednávací taktiku, že Donald Trump bude usilovat o obchodní dohodu s Evropskou unií,“ podotýká.

Zvolení nového amerického prezidenta tento týden ovlivnilo i akciový trh. „Pokud čeští investoři již mají zainvestováno ve Spojených státech, tak se mohou těšit na zisky, které budou plynout i ze směnného kurzu. Když bude tedy česká koruna oslabovat, tak ten zisk vyjádřený v korunách bude ještě vyšší,“ poukazuje analytik XTB Tomáš Cverna.

Do budoucna by se pak podle analytiků mohlo dařit akciím menších firem a producentů fosilních paliv, kterých je Donald Trump zastáncem.

Dvě procenta HDP na obranu

Kvůli Trumpovu návratu do Bílého domu bude podle českého prezidenta Petra Pavla nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu, a to i kvůli válce na Ukrajině. Podle Pavla bude muset Evropa v budoucnu vydávat na obranu víc než plánovaná dvě procenta HDP. Česká vláda by chtěla tento závazek začít plnit letos – poprvé po 19 letech.

„K ochraně našich hodnot a bezpečnosti musí Evropa investovat více a lépe do bezpečnosti. Ta dvě procenta HDP jednoduše nebudou stačit,“ uvedl na bezpečnostní konferenci v Praze Pavel.

„Evropa musí dělat společně víc bez ohledu na to, jak by dopadly americké volby. S prezidentem Trumpem ve funkci to pravděpodobně budeme muset udělat rychleji,“ dodal Pavel. Právě Donald Trump trvá na tom, aby všechny státy NATO plnily svůj závazek dávat na obranu minimálně dvě procenta HDP. Znovu to potvrdil letos v únoru na předvolebním mítinku.

Andrej Babiš (ANO) ještě v roli premiéra slíbil osobně na jaře 2019 Donaldu Trumpovi, že bude Česko posílat na obranu dvě procenta HDP do pěti let a vláda si do svého letošního státního rozpočtu opravdu napsala závazek, že Česko bude po devatenácti letech vydávat na obranu dvě procenta svého HDP. Do konce září poslal Fialův kabinet na obranu země zhruba osmdesát miliard, tedy jedno procento hrubého domácího produktu.

Celkem letos vláda plánuje na obranu poslat 160 miliard. Pokud chce kabinet slib vůči NATO splnit, musel by v posledních třech měsících roku výrazně zvýšit a urychlit platby za některé investice. „Za resort ministerstva obrany děláme maximum, abychom se blížili dvěma procentům, abychom opravdu tady nedělali blamáž i ve vazbě na ten zákon, který jsme prosadili a schválili,“ podotýká ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) doufá, že se plnění podaří. „Jsme průběžně informovaní paní ministryní obrany,“ podotkl. Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) si myslí, že dvě procenta Česko asi nedožene. „Ale věřím, že to bude velice blízko,“ dodal.

Ministerstvo obrany by mělo ještě letos poslat miliardy korun například na zálohy za nadzvukové americké letouny F-35. Investovat chce i do nákupu bojových vozidel pěchoty nebo do nových děl. „Já si myslím, že to bude blamáž. Tak, jak je to doposud, je to hra s čísly,“ konstatoval předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO). „Když se podíváte na ministerstvo obrany, oni to nejsou schopní utratit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

O tom, jestli se Česku podaří už letos splnit závazek vůči NATO a vydávat na obranu dvě procenta HDP, bude jasněji na začátku příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rok 2026 v Česku: Nová vláda, obecní volby i změny v zápisech prvňáčků

Rok 2026 přinese řadu významných událostí a změn, a to i hned ve svém prvním měsíci. Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude v polovině ledna žádat sněmovnu o důvěru. Budoucí prvňáčky čekají přísnější pravidla odkladů docházky a nově také půjdou k zápisu už v lednu místo tradičního dubna. V tuzemsku také s uzavřením posledního dolu na Karvinsku skončí těžba černého uhlí. Na podzim budou lidé po čtyřech letech opět volit své obecní zastupitele a třetina země vybere i nové senátory.
před 7 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
včera v 12:23

Růst tuzemské ekonomiky očekávají odborníci i v příštím roce

Tuzemské ekonomice se letos dařilo – ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta. Celoroční růst se podle odhadů resortu financí a analytiků ustálí na hodnotě dvě a půl procenta. The Economist zařadil v prosinci Česko na šesté místo v žebříčku nejlépe prosperujících ekonomik světa. Dle ekonoma Jana Bureše je však tento seznam zkreslující. Odborníci se shodují, že hospodářský růst může pokračovat i v dalším roce. Ekonom David Marek v této souvislosti zmínil překročení tří procent.
29. 12. 2025

Cena regulované složky elektřiny pro domácnosti klesne o patnáct procent

Regulovaná část ceny elektřiny pro domácnosti od začátku příštího roku klesne o 15,1 procenta. Spotřebitelé tak oproti letošnímu roku za cenu určovanou státem ušetří v průměru 420 korun za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Stovky korun za megawatthodinu ušetří i větší odběratelé. Rozhodl o tom Energetický regulační úřad (ERÚ). Do nových cen už zahrnul úlevu od poplatků za podporované zdroje energie (POZE), kterou v prosinci vláda převedla pod státní rozpočet.
29. 12. 2025

„Čínská Havaj“ chce přilákat zahraniční investice nulovými cly

Na ostrově Chaj-nan už druhým týdnem funguje největší přístav volného obchodu v Číně. Původně turistická provincie se proměnila ve výrobní a logistickou základnu. Nulová cla a citelné daňové úlevy mají přilákat nové zahraniční investice. Komunistická vláda v Pekingu to prezentuje jako ukázku své podpory neomezeného byznysu. Zároveň ale zdůrazňuje, že nic nesmí ohrozit národní bezpečnost.
29. 12. 2025

Elektřina řadě lidí zlevní. I díky převodu plateb za obnovitelné zdroje na stát

Energetický trh nabízí do nového roku příznivý výhled. Řada dodavatelů avizuje zlevnění elektřiny, zejména u smluv na dobu neurčitou. Na účtech odběratelů se má pozitivně projevit i rozhodnutí převést poplatky za podporované zdroje energie na stát. Změnu odsouhlasila vláda a Energetický regulační úřad teď rozhodnutí zpracovává. U plynu se systém poplatků nemění.
29. 12. 2025

Kompenzace regionům za dostavbu Dukovan mají vyjít na patnáct miliard

Patnáct miliard korun mají stát kompenzační opatření v regionech dotčených dostavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Většinu sumy uhradí stát, část ale i kraje a obce. Ty už připravují projekty na bydlení a infrastrukturu. S výstavbou nových bloků má totiž přijít až deset tisíc lidí.
28. 12. 2025

Automobilky v Česku mohou vyrovnat výrobní rekord. Chystají se ale na nová omezení

Automobilky v Česku letos vyrobí skoro půl druhého milionu osobních vozů. Vyrovnaly by tím loňský rekord, kdy se produkce zastavila na zhruba 1,45 milionu kusů. Rok 2026 označují zástupci odvětví za klíčový. Na firmy dopadnou evropské regulace a jejich fungování budou dál ovlivňovat třeba vysoké náklady, celní politika nebo čínská konkurence. I proto už nepředpokládají, že by dál výrazněji rostly.
28. 12. 2025
Načítání...