Česká ekonomika reaguje na vítězství Trumpa rozpačitě

8 minut
Události: Česká ekonomika a vítězství Donalda Trumpa
Zdroj: ČT24

Vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách s sebou nese i očekávání ohledně politiky a obchodu. Zatímco americké trhy po ohlášení výsledků rostly, zdejší ekonomika reaguje rozpačitě. Koruna k dolaru oslabila a dovážené zboží tak zdražuje. České podniky se navíc obávají možného zvýšení cel, které příští americký prezident slibuje. Podle českého prezidenta Petra Pavla bude také nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu. V budoucnu bude podle něj muset Evropa vydávat víc než plánovaná dvě procenta HDP. ČT z dat ministerstva financí navíc zjistila, že Česko ke konci září zatím reálně vydalo na obranu jen zhruba jedno procento HDP.

Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) se možnému zvýšení cel bude muset evropské hospodářství přizpůsobit. „Pro Evropu je to i určitý signál, abychom pracovali na mnoha tématech, která se dotýkají i mého resortu, a to je otázka investic do modernizace energetiky, větší konkurenceschopnosti. Ale chápu, že třeba i ze strany Donalda Trumpa budou přicházet i signály, aby Česká republika plnila své alianční závazky v oblasti obrany,“ uvedl Vlček.

České firmy měsíčně vyvezou do Spojených států výrobky za víc než deset miliard korun, například pro zbrojovky je tamní trh vůbec nejvýznamnějším odbytištěm ručních zbraní a civilního střeliva. Tuzemská firma Czechoslovak Group například plánuje koupit divizi předního amerického výrobce munice a sportovního vybavení v přepočtu za padesát miliard korun. Má jít o největší českou investici ve Spojených státech. Schválit prodej ještě musí akcionáři na valné hromadě.

„Podařilo se postupně najít řešení, které vyhovuje akcionářům. Ti logicky chtějí dosáhnout co největšího výnosu za akcii a nakonec díky tomuto řešení je velice pravděpodobné, že uzavřeme tuto transakci v listopadu,“ uvedl mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek.

Komplikací se holding neobává, a to přesto, že budoucí viceprezident USA JD Vance označil prodej americké společnosti české firmě za bezpečnostní riziko. „Je to největší trh v západním světě a kdo uspěje v USA, tak ten vlastně uspěje globálně. Proto výsledky amerických voleb nemají žádné dopady na naše záměry v USA,“ dodal Čírtek.

Nejsou to ale jen zbrojaři, kteří se Spojenými státy obchodují. Významná je i oblast moderních technologií. V té působí další česká firma, která pomáhá zajišťovat hladký provoz e-shopům nebo firmám poskytuje další software. Vítězství Donalda Trumpa ji ovlivnilo okamžitě, a to kvůli tomu, že oslabila česká koruna.

„Nakupujeme software, hardware, specializované služby a výrobci těchto softwarů a hardwarů – jsou to všechno americké firmy. A ty jako základovou cenu stanovují cenu v dolarech. Takže my, když potom potřebujeme prodávat v Evropě za koruny nebo za eura, tak je to vždycky pro nás dražší,“ vysvětluje generální ředitel firmy ČMIS Václav Svátek.

Se současným výkyvem kurzu se zatím dokázali vypořádat. Obavy ale mají z Trumpových ekonomických plánů. „Pokud by administrativa Donalda Trumpa zavedla dovozová cla, tak v rámci toho dodavatelského řetězce může dojít k významnému zdražení těchto produktů,“ dodává Svátek.

Portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler si ale nemyslí, že cla budou tak přísná. „Spíše to vnímám jako vyjednávací taktiku, že Donald Trump bude usilovat o obchodní dohodu s Evropskou unií,“ podotýká.

Zvolení nového amerického prezidenta tento týden ovlivnilo i akciový trh. „Pokud čeští investoři již mají zainvestováno ve Spojených státech, tak se mohou těšit na zisky, které budou plynout i ze směnného kurzu. Když bude tedy česká koruna oslabovat, tak ten zisk vyjádřený v korunách bude ještě vyšší,“ poukazuje analytik XTB Tomáš Cverna.

Do budoucna by se pak podle analytiků mohlo dařit akciím menších firem a producentů fosilních paliv, kterých je Donald Trump zastáncem.

Dvě procenta HDP na obranu

Kvůli Trumpovu návratu do Bílého domu bude podle českého prezidenta Petra Pavla nutné rychleji převzít větší zodpovědnosti za vlastní obranu, a to i kvůli válce na Ukrajině. Podle Pavla bude muset Evropa v budoucnu vydávat na obranu víc než plánovaná dvě procenta HDP. Česká vláda by chtěla tento závazek začít plnit letos – poprvé po 19 letech.

„K ochraně našich hodnot a bezpečnosti musí Evropa investovat více a lépe do bezpečnosti. Ta dvě procenta HDP jednoduše nebudou stačit,“ uvedl na bezpečnostní konferenci v Praze Pavel.

„Evropa musí dělat společně víc bez ohledu na to, jak by dopadly americké volby. S prezidentem Trumpem ve funkci to pravděpodobně budeme muset udělat rychleji,“ dodal Pavel. Právě Donald Trump trvá na tom, aby všechny státy NATO plnily svůj závazek dávat na obranu minimálně dvě procenta HDP. Znovu to potvrdil letos v únoru na předvolebním mítinku.

Andrej Babiš (ANO) ještě v roli premiéra slíbil osobně na jaře 2019 Donaldu Trumpovi, že bude Česko posílat na obranu dvě procenta HDP do pěti let a vláda si do svého letošního státního rozpočtu opravdu napsala závazek, že Česko bude po devatenácti letech vydávat na obranu dvě procenta svého HDP. Do konce září poslal Fialův kabinet na obranu země zhruba osmdesát miliard, tedy jedno procento hrubého domácího produktu.

Celkem letos vláda plánuje na obranu poslat 160 miliard. Pokud chce kabinet slib vůči NATO splnit, musel by v posledních třech měsících roku výrazně zvýšit a urychlit platby za některé investice. „Za resort ministerstva obrany děláme maximum, abychom se blížili dvěma procentům, abychom opravdu tady nedělali blamáž i ve vazbě na ten zákon, který jsme prosadili a schválili,“ podotýká ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) doufá, že se plnění podaří. „Jsme průběžně informovaní paní ministryní obrany,“ podotkl. Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) si myslí, že dvě procenta Česko asi nedožene. „Ale věřím, že to bude velice blízko,“ dodal.

Ministerstvo obrany by mělo ještě letos poslat miliardy korun například na zálohy za nadzvukové americké letouny F-35. Investovat chce i do nákupu bojových vozidel pěchoty nebo do nových děl. „Já si myslím, že to bude blamáž. Tak, jak je to doposud, je to hra s čísly,“ konstatoval předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO). „Když se podíváte na ministerstvo obrany, oni to nejsou schopní utratit,“ uvedl předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.

O tom, jestli se Česku podaří už letos splnit závazek vůči NATO a vydávat na obranu dvě procenta HDP, bude jasněji na začátku příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...