Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.
Podpora místních vlád je klíčovým krokem ve snaze snížit systémové riziko a celkově podpořit ekonomiku. O chystaných podpůrných opatřeních se v posledních dnech hojně spekulovalo na finančních trzích, informovala agentura Bloomberg. Návrh na zvýšení stropu pro zadlužení lokálních vlád schválil stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců, což je nejvyšší zákonodárný orgán v zemi. Zasedal od pondělí do pátku.
„Činitelé pravděpodobně neviděli potřebu rázné reakce na vítězství Donalda Trumpa (v prezidentských volbách v USA) před jeho nástupem do úřadu, vzhledem k relativně zdrženlivé reakci trhu po volbách,“ řekl hlavní ekonom pro Čínu ve společnosti Pantheon Macroeconomics Duncan Wrigley. „Příští rok to bude něco jiného, ale úředníci to budou brát tak, jak to přijde,“ dodal.
První reakce finančních trhů na aktuální vývoj ale nebyla příznivá, akciové indexy v Šanghaji i v Hongkongu odepsaly zhruba jedno procento. Ministr financí Lan Fo-an později naznačil, že na další podpoře se pracuje, nic konkrétního k tomu ale nesdělil. Ekonomové chtěli vidět opatření, která podpoří zejména poptávku, a to jak tu spotřebitelskou, tak tu mezi podniky. Nově ohlášené kroky tak ekonomové vnímají spíše jako stabilizační než jako zaměřené na podporu hospodářského růstu.
„My jsme uvažovali o částce asi dva biliony jüanů, řekl bych, že je to víceméně v souladu s očekáváním, když vezmete v úvahu ten časový horizont,“ řekl agentuře Reuters hlavní ekonom společnosti UBP v Hongkongu Carlos Casanova, který se zaměřuje na Asii. „Finanční trhy to zklame, protože Čína potřebuje mnohem víc,“ doplnil. Pro srovnání – částka deseti bilionů jüanů odpovídá téměř patnácti rozpočtům Česka.
Čínské pokusy o podporu ekonomiky
Peking už přijal více opatření, jejichž cílem je podpořit tamní ekonomiku. Ta se od pandemie covidu-19 nezotavila tak silně, jak si vláda představovala. Dosavadní série stimulačních opatření už ale zajistila, že akciový trh v pevninské Číně od září vzrostl asi o 30 procent. Polevil tím i tlak na centrální vládu, aby okamžitě jednala a hospodářství podpořila ještě více.
Místní vlády, které čelí vysokým dluhům a poklesu příjmů, snižují platy státních zaměstnanců a hromadí dluhy u společností ze soukromého sektoru. Do reálné ekonomiky tak neproudí tolik peněz, kolik by mělo, nehledě na to, že kvůli tomu i sílí deflační tlaky. Potíže místních vlád pramení z krize, která v roce 2021 zasáhla realitní sektor a prudce snížila příjmy z prodeje půdy developerům. Ty byly klíčovým zdrojem financí pro města a provincie.
Kabinet v Pekingu si na letošní rok dal cíl dosáhnout pětiprocentního růstu hrubého domácího produktu (HDP). Statistika za třetí čtvrtletí ale ukázala, že meziroční tempo růstu HDP zvolnilo na 4,6 procenta ze 4,7 procenta ve druhém čtvrtletí. Pětiprocentního růstu ekonomika podle názoru mnoha analytiků i některých mezinárodních institucí letos nedosáhne.
Čínská centrální banka informovala, že objem nesplacených úvěrů poskytnutých na financování nákupu nemovitostí na konci třetího čtvrtletí činil 52,9 bilionu jüanů (téměř 173 bilionů korun). Meziročně to znamená pokles o jedno procento. Objem nesplacených hypoték jednotlivců se pak snížil o 2,3 procenta na 37,56 bilionu jüanů (122,8 bilionu Kč).
Zákon, který podporuje uhlíkovou neutralitu země
Čína také přijala nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu. Země tak pokračuje v plnění závazku dekarbonizovat své hospodářství do roku 2060, píše AFP s odkazem na tamní média.
„(Zákon) má za cíl podpořit rozvoj vysoce kvalitní energetiky, zajistit národní energetickou bezpečnost a podpořit ekologickou a nízkouhlíkovou transformaci včetně udržitelného rozvoje hospodářství a společnosti,“ napsala k normě státní tisková agentura Nová Čína. V legislativě jsou také paragrafy o plánování, rozvoji a využívání energie, které se „komplexně přizpůsobí potřebám budování moderní socialistické země“, dodala.
Čína je největším světovým producentem skleníkových plynů, které podle vědců stojí za globálním oteplováním a změnou klimatu. Peking se zavázal, že do konce roku 2060 dosáhne nulových emisí oxidu uhličitého.
Čínu opouštějí firmy, na které by nejvíce dolehla americká cla
Finanční podporu místních vlád okomentoval i hlavní analytik společnosti ANZ v Šanghaji Sing Čao-Pcheng. „Nedostatek přímých fiskálních stimulů naznačuje, že autoři těchto opatření ponechávají prostor pro pozdější dopady vlivu Trump 2.0,“ sdělil. Poukázal tak na změnu v obchodních vztazích, která Peking od příštího roku čeká s nástupem prezidenta USA Trumpa do funkce. Trump v kampani sliboval šedesátiprocentní clo na dovoz čínského zboží a cly zatížil vzájemné vztahy mezi oběma zeměmi už za svého prvního prezidentství v letech 2017 až 2021.
Na Trumpovu výhru ve volbách již reagují některé zahraniční firmy a opouštějí Čínu. Na ně by avizovaná cla dopadla nejvíce. Agentura Bloomberg jako příklad zmiňuje prodejce bot Steven Madden či výrobce domácích spotřebičů.
Firmy se zaměřením na spotřebitele dělají maximum, aby se na příchod cel připravily. Zároveň varují před dopadem, který mohou mít na cenu produktů každodenní potřeby. Vedle čínského zboží Trump pohrozil uvalením cla i na zboží ze zbytku světa, a to ve výši deseti až dvaceti procent. Snaží se tím podpořit domácí výrobu. Podniky se sídlem ve Spojených státech přitom dlouho spoléhaly na čínské továrny, které dokážou vyrábět zboží levněji.
Cla mohou dopadnout na celou ekonomiku USA, míní expert
„Jestliže uvažujeme o nové politice, která počítá s vysokými cly na zboží z Číny, bude to mít nejrůznější důsledky nejen v dodavatelském řetězci, ale v celé ekonomice,“ míní Rosenfeld.
Výrobce domácích spotřebičů Whirlpool očekává, že Američané budou muset více platit například při nákupu mikrovlnné trouby, pokud se zvýší cla. „My z Číny nejvíce dostáváme právě mikrovlnné trouby,“ konstatoval v rozhovoru ještě před prezidentskými volbami finanční ředitel podniku Jim Peters. Zároveň upozornil, že firma bude více izolována od rizika než ostatní výrobci. Většinu zboží, které prodává na americkém trhu, totiž v USA i vyrábí.
Společnost Church & Dwight část výroby z Číny už přesunula. „Existují opatření, která jsme podnikli, abychom ten dopad zmírnili,“ prohlásil už minulý týden finanční ředitel Rick Dierker, když dostal otázku na dopad případných cel. „Stejně jako všichni ostatní, i my jsme si dobře vědomi důsledků,“ doplnil.
