Povodně dle Stanjury způsobily škody za šedesát miliard

24 minut
Tisková konference členů vlády a zástupců zaměstnavatelů v Olomouckém kraji
Zdroj: ČT24

Zářijové záplavy podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) způsobily celkové škody za zhruba šedesát miliard korun. Suma ale není konečná a zřejmě se ještě zvýší, jelikož odstraňování škod stále pokračuje, řekl šéf státní kasy během návštěvy Jeseníku.

„K dnešnímu dni (pondělí pozn. redakce) činí škody zhruba šedesát miliard korun. Očekávám, že by ještě mohly vzrůst, jelikož (v zaplavených oblastech) trvá stav nebezpečí a škody se budou ještě upřesňovat,“ prohlásil Stanjura.

Připomněl, že ve státním rozpočtu na letošní rok je na odstraňování povodňových škod a obnovu zaplaveného území vyčleněno třicet miliard korun, s dalšími deseti miliardami korun počítá návrh rozpočtu na příští rok.

Peníze z EU

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) může Česko na základě aktuálního vyčíslení škod dostat od Evropské unie přímou finanční pomoc dvě až tři miliardy korun.

Další peníze by domácnosti a firmy ze zaplavených oblastí mohly čerpat z operačních programů, ve kterých jsou k dispozici desítky miliard korun. Bude ale nutné aktualizovat podmínky pro tuto finanční pomoc. Ze státního rozpočtu půjde letos a příští rok na likvidaci povodňových škod celkem 40 miliard korun. „Uvidíme, jestli bude nutné tuto částku navýšit,“ podotkl Jurečka, podle kterého odstraňování škod po katastrofálních záplavách v roce 1997 zabralo několik let.

Vláda lidem postiženým povodněmi poskytla okamžitou peněžní pomoc v průměrné výši 40 tisíc korun na domácnost. Kromě toho vypsala programy na zajištění úvěrů nebo na zvýhodněné úvěry pro firmy postižené povodněmi.

Pomoc firmám

Podnikům také stát spolufinancuje náhrady mzdy pro zaměstnance, kteří nemohou chodit do práce buď kvůli zastavenému provozu firmy, nebo protože musí řešit osobní situaci po povodních. Kabinet také uvolnil přes půl miliardy korun pro Moravskoslezský i Olomoucký kraj, které regiony využijí na odstraňování povodňových škod.

„Domácnostem bylo vyplaceno více než 505 milionů korun,“ řekl Jurečka. Ministerstvo práce a sociálních věcí dostalo od firem ze zaplavených oblastí 41 žádostí o finanční pomoc s úhradou personálních nákladů za dobu, kdy podniky kvůli povodním musely omezit provoz.

Zároveň je podle Jurečky vyplácena finanční pomoc pro poskytovatele sociálních služeb na úhradu vícenákladů, které vznikly po záplavách v souvislosti s intenzivnější činností sociálních pracovníků. Ministerstvo práce chystá i pomoc zaměřenou na investiční programy v oblasti sociálních služeb.

Nová opatření

Nová vodohospodářská řešení v zastavěných oblastech v záplavovém území budou vypadat jinak než před povodněmi. Zohlednit budou muset podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) současnou situaci i podobu toků. Jeho resort zpracuje do jara příštího roku studii opatření, která budou detailně projednána s místními samosprávami.

Úprava koryt vodních toků podle jesenické starostky Zdeňky Blišťanové (TOP 09) vyvolává po povodních pozornost mezi obyvateli i zástupci samospráv. „Zajímá to starosty, stejně tak naše občany. Tam bychom se měli sejít i se zástupci ministerstva opakovaně a dopodrobna si projít navrhované úpravy, které se pro tok řeky Bělé a dalších přítoků připravují,“ řekla starostka.

Stát zároveň po povodních nabídl lidem, že pozemky v aktivních záplavových zónách smění nebo vykoupí. „Byli bychom rádi, aby pozemky v aktivních záplavových zónách byly pozemky státu. Tím si ohlídáme rizika nové stavby, nové škody na případných stavbách a současně protipovodňová opatření se mohou na státních pozemcích realizovat o něco jednodušeji, než když je majetek obecní, krajský nebo soukromý,“ popsal Stanjura.

V Olomouckém kraji v polovině září zasáhly povodně kromě Jesenicka také část Šumperska a Olomoucka, na Jesenicku způsobily katastrofální škody. Zasáhly rozsáhlý pás kolem řeky Bělé od Bělé pod Pradědem přes Jeseník, Českou Ves, Mikulovice a Písečnou a také řadu obcí kolem toků Vidnávka a Staříč. Materiální škody byly obrovské, záplavy poničily infrastrukturu včetně silnic a mostů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 11 hhodinami

Dobrovolníci pokračují v záchraně areálu lázní Kyselka

Pokračuje snaha dobrovolníků zachránit zchátralé lázně Kyselka u Karlových Varů. Areál, který se později stal památkou, nechal na konci devatenáctého století vystavět podnikatel Heinrich Mattoni. Právě tamní prameny využívá výrobce minerální vody dodnes. Do věže Mattoniho vily by se za dva roky mohli podívat i návštěvníci. To ale záleží na rychlosti prací placených jen ze sponzorských darů a dotací.
10. 5. 2025

Bomby zničily babičce v Brně firmu i byt, vzpomíná Feld na druhou světovou válku

Při spojeneckém bombardování Brna v listopadu 1944 zničily bomby velkou část středu Brna. Šest tisíc lidí přišlo o přístřeší, téměř šest set obyvatel zahynulo. Všichni členové rodiny Feldových, kteří se schovali do krytu, přežili, ale babičce Josefa Felda zničily bomby firmu i byt. Jedna z nich byla dokonce časovaná, škodu dokončila o tři dny později. V domě už naštěstí nikdo nebyl.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
10. 5. 2025

Vulgarity i kopanec do krku. Policisté se zabývají šikanou na jihu Moravy

Policie se zabývá případy šikany a napadení na Znojemsku. Videa ze dvou incidentů, ke kterým došlo v Miroslavi, kolují na sociálních sítích. Jedná se o konflikty mezi dětmi a mladistvými. Strážci zákona už totožnost účastníků potyček znají.
9. 5. 2025

Partyzánům na Slovensku dělala spojku desetiletá Ernestina Švorcová

Důležitou součástí protifašistického boje v Česku i na Slovensku byl partyzánský odboj. V deseti letech se stala spojkou partyzánů na Slovensku Ernestina Švorcová. Její otec působil v odboji, tři dny před válkou ho zatklo gestapo, domů už se nikdy nevrátil. Válečná veteránka dnes žije v Bechyni.
9. 5. 2025

Děkuji každému, kdo nám vrací trochu našeho domova, řekl Daniel Low-Beer v Brně

Rodinu významných průmyslníků ve vlnařství a cukrovarnictví Löw-Beerů připomíná v brněnské ulici Hlinky a Kalvodově ulici osmnáct kamenů zmizelých. Položení mosazných dlažebních kostek, které nesou jména obětí nacistického režimu, se zúčastnili také potomci rodu. Daniel Low‑Beer poděkoval za navrácení kousku domova a ocenil, že kameny připomínají konkrétní lidi. Představitelé vlády varovali před opakováním chyb z minulosti.
9. 5. 2025
Načítání...