Povodně dle Stanjury způsobily škody za šedesát miliard

24 minut
Tisková konference členů vlády a zástupců zaměstnavatelů v Olomouckém kraji
Zdroj: ČT24

Zářijové záplavy podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) způsobily celkové škody za zhruba šedesát miliard korun. Suma ale není konečná a zřejmě se ještě zvýší, jelikož odstraňování škod stále pokračuje, řekl šéf státní kasy během návštěvy Jeseníku.

„K dnešnímu dni (pondělí pozn. redakce) činí škody zhruba šedesát miliard korun. Očekávám, že by ještě mohly vzrůst, jelikož (v zaplavených oblastech) trvá stav nebezpečí a škody se budou ještě upřesňovat,“ prohlásil Stanjura.

Připomněl, že ve státním rozpočtu na letošní rok je na odstraňování povodňových škod a obnovu zaplaveného území vyčleněno třicet miliard korun, s dalšími deseti miliardami korun počítá návrh rozpočtu na příští rok.

Peníze z EU

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) může Česko na základě aktuálního vyčíslení škod dostat od Evropské unie přímou finanční pomoc dvě až tři miliardy korun.

Další peníze by domácnosti a firmy ze zaplavených oblastí mohly čerpat z operačních programů, ve kterých jsou k dispozici desítky miliard korun. Bude ale nutné aktualizovat podmínky pro tuto finanční pomoc. Ze státního rozpočtu půjde letos a příští rok na likvidaci povodňových škod celkem 40 miliard korun. „Uvidíme, jestli bude nutné tuto částku navýšit,“ podotkl Jurečka, podle kterého odstraňování škod po katastrofálních záplavách v roce 1997 zabralo několik let.

Vláda lidem postiženým povodněmi poskytla okamžitou peněžní pomoc v průměrné výši 40 tisíc korun na domácnost. Kromě toho vypsala programy na zajištění úvěrů nebo na zvýhodněné úvěry pro firmy postižené povodněmi.

Pomoc firmám

Podnikům také stát spolufinancuje náhrady mzdy pro zaměstnance, kteří nemohou chodit do práce buď kvůli zastavenému provozu firmy, nebo protože musí řešit osobní situaci po povodních. Kabinet také uvolnil přes půl miliardy korun pro Moravskoslezský i Olomoucký kraj, které regiony využijí na odstraňování povodňových škod.

„Domácnostem bylo vyplaceno více než 505 milionů korun,“ řekl Jurečka. Ministerstvo práce a sociálních věcí dostalo od firem ze zaplavených oblastí 41 žádostí o finanční pomoc s úhradou personálních nákladů za dobu, kdy podniky kvůli povodním musely omezit provoz.

Zároveň je podle Jurečky vyplácena finanční pomoc pro poskytovatele sociálních služeb na úhradu vícenákladů, které vznikly po záplavách v souvislosti s intenzivnější činností sociálních pracovníků. Ministerstvo práce chystá i pomoc zaměřenou na investiční programy v oblasti sociálních služeb.

Nová opatření

Nová vodohospodářská řešení v zastavěných oblastech v záplavovém území budou vypadat jinak než před povodněmi. Zohlednit budou muset podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) současnou situaci i podobu toků. Jeho resort zpracuje do jara příštího roku studii opatření, která budou detailně projednána s místními samosprávami.

Úprava koryt vodních toků podle jesenické starostky Zdeňky Blišťanové (TOP 09) vyvolává po povodních pozornost mezi obyvateli i zástupci samospráv. „Zajímá to starosty, stejně tak naše občany. Tam bychom se měli sejít i se zástupci ministerstva opakovaně a dopodrobna si projít navrhované úpravy, které se pro tok řeky Bělé a dalších přítoků připravují,“ řekla starostka.

Stát zároveň po povodních nabídl lidem, že pozemky v aktivních záplavových zónách smění nebo vykoupí. „Byli bychom rádi, aby pozemky v aktivních záplavových zónách byly pozemky státu. Tím si ohlídáme rizika nové stavby, nové škody na případných stavbách a současně protipovodňová opatření se mohou na státních pozemcích realizovat o něco jednodušeji, než když je majetek obecní, krajský nebo soukromý,“ popsal Stanjura.

V Olomouckém kraji v polovině září zasáhly povodně kromě Jesenicka také část Šumperska a Olomoucka, na Jesenicku způsobily katastrofální škody. Zasáhly rozsáhlý pás kolem řeky Bělé od Bělé pod Pradědem přes Jeseník, Českou Ves, Mikulovice a Písečnou a také řadu obcí kolem toků Vidnávka a Staříč. Materiální škody byly obrovské, záplavy poničily infrastrukturu včetně silnic a mostů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Drony v Plzni doručují zdravotnický materiál na nedostupná místa

Plzeňské městské drony jako první v Česku začínají testovat transport zdravotnického materiálu. Prověřit má lety takzvaných přepravních dronů na místa, kam mají sanitky ztížený dojezd. Pomoci mají primárně v akutních případech. Jedná se o společný projekt se záchranáři.
před 5 hhodinami

Stát spouští dotační program pro lidi zasažené povodněmi

Lidé z domů zaplavených během zářijových povodní mohou od úterního poledne žádat o podporu na obnovu svých zničených obydlí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) totiž spouští příjem žádostí o dotace z programu Živel 3, v jehož rámci lze získat až tři miliony korun na obnovu bydlení. Na program je vyčleněno celkem 3,5 miliardy korun. Z ostatních programů Živel mohou finance na obnovu po povodních čerpat především samosprávy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Plzni začalo bourání pavlačových domů, nahradí je silniční okruh

Ředitelství silnic a dálnic v pondělí začalo s bouráním komplexu tří vybydlených pavlačových domů v Jateční ulici v Plzni. Dřív vyloučenou lokalitou povede silnice, která se stane součástí východního obchvatu města. Jeho stavba začne v roce 2031, otevřen má být o čtyři roky později. Demoliční práce zdržel nález azbestu a nyní je ovlivňuje mrazivé počasí. Skončit by měly v květnu.
17. 2. 2025

Kulhánek s prezidentem jednal o povodních, Vrběticích či bydlení

Prezident Petr Pavel se v pondělí odpoledne na Pražském hradě setkal s ministrem pro místní rozvoj (MMR) Petrem Kulhánkem (STAN). Na programu byla podpora bydlení, digitalizace stavebního řízení nebo plán ministerstva na pomoc slabším regionům. Rovněž hovořili o pomoci povodněmi zasaženým oblastem. Tématem jednání byla také sanace území v okolí Vrbětic na Zlínsku, kterou podle ministra nadále probírají resorty pro místní rozvoj, obrany, vnitra i financí.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Týden začal silnými nočními mrazy a skončí víkendovým oteplením

Začátek týdne bude v Česku chladný, s nejvyššími denními teplotami kolem nuly. V noci budou teploty klesat až na minus patnáct stupňů Celsia. Ve druhé polovině týdne se začne oteplovat a o víkendu bude přes den i více než pět stupňů Celsia, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Další tři týdny by podle dlouhodobého výhledu počasí měly být teplotně průměrné.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Soud znovu osvobodil pětici viněnou z podvodu při stavbě elektrárny Ševětín

Pražský městský soud v pondělí znovu osvobodil pět lidí obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín na Českobudějovicku. Čtyři muže a jednu ženu vinila státní zástupkyně z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby solární elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun. Rozhodnutí soudu je nepravomocné. Žalobkyně proti němu podala odvolání. Případem se tak bude zabývat ještě Vrchní soud v Praze.
17. 2. 2025Aktualizováno17. 2. 2025

Chemie piva nebo elektromobilita. Vysoké školy přicházejí s novinkami

Vysoké školy v Praze, Brně, Plzni i dalších českých městech od příštího akademického roku otevírají řadu nových studijních programů. Reagují tím zejména na aktuální trendy, vlivem kterých se mění požadavky na absolventy v daném oboru. Některé programy jsou přitom podle mluvčích univerzit unikátní nejen v českém, ale i středoevropském kontextu.
17. 2. 2025

Slovní i fyzické útoky. Agresorů podle policie přibývá

Ve společnosti podle policistů přibývá agresorů. Ze statistiky vyplývá, že počet násilných trestných činů meziročně vzrostl. Předloni evidovali policisté zhruba 13,1 tisíce takových případů, loni to bylo téměř o šest set víc. Agresoři jsou navíc mnohdy ozbrojeni. Terčem slovních, ale i fyzických výpadů se stávají úředníci, řidiči hromadné dopravy i náhodní kolemjdoucí. Asi nejčastěji jsou těmto situacím vystaveni strážnicí. Nárůst agresivity pozorují ale i zdravotníci.
17. 2. 2025
Načítání...