Zářijové záplavy podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) způsobily celkové škody za zhruba šedesát miliard korun. Suma ale není konečná a zřejmě se ještě zvýší, jelikož odstraňování škod stále pokračuje, řekl šéf státní kasy během návštěvy Jeseníku.
„K dnešnímu dni (pondělí pozn. redakce) činí škody zhruba šedesát miliard korun. Očekávám, že by ještě mohly vzrůst, jelikož (v zaplavených oblastech) trvá stav nebezpečí a škody se budou ještě upřesňovat,“ prohlásil Stanjura.
Připomněl, že ve státním rozpočtu na letošní rok je na odstraňování povodňových škod a obnovu zaplaveného území vyčleněno třicet miliard korun, s dalšími deseti miliardami korun počítá návrh rozpočtu na příští rok.
Peníze z EU
Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) může Česko na základě aktuálního vyčíslení škod dostat od Evropské unie přímou finanční pomoc dvě až tři miliardy korun.
Další peníze by domácnosti a firmy ze zaplavených oblastí mohly čerpat z operačních programů, ve kterých jsou k dispozici desítky miliard korun. Bude ale nutné aktualizovat podmínky pro tuto finanční pomoc. Ze státního rozpočtu půjde letos a příští rok na likvidaci povodňových škod celkem 40 miliard korun. „Uvidíme, jestli bude nutné tuto částku navýšit,“ podotkl Jurečka, podle kterého odstraňování škod po katastrofálních záplavách v roce 1997 zabralo několik let.
Vláda lidem postiženým povodněmi poskytla okamžitou peněžní pomoc v průměrné výši 40 tisíc korun na domácnost. Kromě toho vypsala programy na zajištění úvěrů nebo na zvýhodněné úvěry pro firmy postižené povodněmi.
Pomoc firmám
Podnikům také stát spolufinancuje náhrady mzdy pro zaměstnance, kteří nemohou chodit do práce buď kvůli zastavenému provozu firmy, nebo protože musí řešit osobní situaci po povodních. Kabinet také uvolnil přes půl miliardy korun pro Moravskoslezský i Olomoucký kraj, které regiony využijí na odstraňování povodňových škod.
„Domácnostem bylo vyplaceno více než 505 milionů korun,“ řekl Jurečka. Ministerstvo práce a sociálních věcí dostalo od firem ze zaplavených oblastí 41 žádostí o finanční pomoc s úhradou personálních nákladů za dobu, kdy podniky kvůli povodním musely omezit provoz.
Zároveň je podle Jurečky vyplácena finanční pomoc pro poskytovatele sociálních služeb na úhradu vícenákladů, které vznikly po záplavách v souvislosti s intenzivnější činností sociálních pracovníků. Ministerstvo práce chystá i pomoc zaměřenou na investiční programy v oblasti sociálních služeb.
Nová opatření
Nová vodohospodářská řešení v zastavěných oblastech v záplavovém území budou vypadat jinak než před povodněmi. Zohlednit budou muset podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) současnou situaci i podobu toků. Jeho resort zpracuje do jara příštího roku studii opatření, která budou detailně projednána s místními samosprávami.
Úprava koryt vodních toků podle jesenické starostky Zdeňky Blišťanové (TOP 09) vyvolává po povodních pozornost mezi obyvateli i zástupci samospráv. „Zajímá to starosty, stejně tak naše občany. Tam bychom se měli sejít i se zástupci ministerstva opakovaně a dopodrobna si projít navrhované úpravy, které se pro tok řeky Bělé a dalších přítoků připravují,“ řekla starostka.
Stát zároveň po povodních nabídl lidem, že pozemky v aktivních záplavových zónách smění nebo vykoupí. „Byli bychom rádi, aby pozemky v aktivních záplavových zónách byly pozemky státu. Tím si ohlídáme rizika nové stavby, nové škody na případných stavbách a současně protipovodňová opatření se mohou na státních pozemcích realizovat o něco jednodušeji, než když je majetek obecní, krajský nebo soukromý,“ popsal Stanjura.
V Olomouckém kraji v polovině září zasáhly povodně kromě Jesenicka také část Šumperska a Olomoucka, na Jesenicku způsobily katastrofální škody. Zasáhly rozsáhlý pás kolem řeky Bělé od Bělé pod Pradědem přes Jeseník, Českou Ves, Mikulovice a Písečnou a také řadu obcí kolem toků Vidnávka a Staříč. Materiální škody byly obrovské, záplavy poničily infrastrukturu včetně silnic a mostů.
