České předsednictví bylo plné promarněných příležitostí, soudí Havlíček. Dostali jsme Česko do extraligy, říká Pekarová Adamová

Nahrávám video
Události, komentáře: Jak hodnotit předsednictví Česka v Radě EU?
Zdroj: ČT24

S koncem roku 2022 skončilo také šestiměsíční české předsednictví v Radě Evropské unie, které v Událostech, komentářích předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) zhodnotili jako úspěšné. „Z pozice hráče na druhé housle jsme se dostali do extraligy,“ prohlásila Pekarová Adamová. S tím však nesouhlasí místopředseda ANO Karel Havlíček ani místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Havlíček jej zhodnotil jako „předsednictví promarněných příležitostí“. Opoziční politici zkritizovali zejména rozšíření trhu s emisními povolenkami.

Pekarová Adamová hodnotí české předsednictví v Radě EU jako úspěšné. „Z pozice hráče na druhé housle jsme se dostali do extraligy. Myslím, že bychom si tuto pozici měli udržet a měli bychom ji maximálně využít, a to i v dalších letech. Pro naši vládu to není jen otázka jednoho půlroku, ale otázka trvalá, kontinuální pozice v rámci EU,“ prohlásila.

„Zde je důležité stanovisko našich partnerů,“ myslí si Bek. „Hodnocení, které dostáváme od našich přátel v Evropské unii, ať už ze členských zemí, nebo z Evropského parlamentu či Komise, (…) když odečteme sedmdesát procent takové té bruselské zdvořilosti, pořád zbývá veliké uznání českému předsednictví,“ uvedl s tím, že jde o úspěch České republiky.

Havlíček české předsednictví zhodnotil jako „předsednictví promarněných příležitostí“. Krize podle něj totiž byla vhodnou příležitostí něco změnit. „To se nepodařilo. Chyběla tomu politická odvaha. A to se projevilo zejména v oblasti klimatické, kde si troufám tvrdit, že to dopadlo velmi špatně,“ myslí si Havlíček. „Tam jsme nehájili ani zájmy České republiky, ani zájmy ostatních zemí“.

Hrnčíř s Havlíčkem souhlasí. „Vláda se chovala velmi servilně vůči bruselským papalášům, takže od nich logicky sklidila pochvalu. Když se na to však podívám z pohledu českého občana, české firmy, (…) co nám to vlastně přineslo, tak se neprosadilo nic pozitivního,“ soudí. „Naše podniky začínají krachovat, průmysl trpí a ještě trpět bude – tak nevím, za co bych měl vládu pochválit,“ doplnil. 

Bek: Politickou agendu poprvé nastolovala východní část EU

„Tohle bylo předsednictví, kdy poprvé v historii EU nastolovala politickou agendu východní, nová část Unie. Ve vztahu k bezpečnosti, válce na Ukrajině a energetice. (…) A drtivá většina přijatých kompromisů dokonce odpovídá mandátům, které byly schváleny ještě minulou vládou,“ oponoval Bek.

„Kompromisy, které jsme dojednali, zohledňují ve velké míře naše zájmy. Kdybychom to brzdili, projednávali by je po nás Švédové, pak Španělé,“ dodal. Podle něj se za českého předsednictví výrazně zklidnila situace v oblasti energetiky. 

„Budou nám tleskat ekologičtí aktivisté, bruselští úředníci, ale nejsem si jistý, zda bude tleskat průmysl, (…) domácnosti, kterým musíme vysvětlit, že se benzin a nafta kvůli emisním povolenkám zvedne o tři až šest korun, že vytápění na fosilní paliva u průměrné domácnosti o pět tisíc korun, že se výstavba nových bytů a domů zvedne o deset procent kvůli bezemisním budovám,“ vyjmenoval Havlíček.

Dohoda o emisních povolenkách je zradou občanů, říká Hrnčíř

Dohoda Unie na zpřísnění a rozšíření fungování trhu s emisními povolenkami je podle Hrnčíře zradou českých občanů. „To, že se bude platit za vytápění budov, námořní, automobilovou dopravu, dokonce i za spalování komunálního odpadu ve spalovnách, (…) to výrazným způsobem navýší ceny úplně všeho. I tak je máme v Evropě jedny z nejvyšších,“ zhodnotil.

Obchodování s emisními povolenkami by se mělo dle něj zrušit. „Toto zelené náboženství je potřeba zlikvidovat,“ prohlásil.

„Začátkem ledna jsme svědky toho, že nám začínají kvést stromy, protože máme vysoce nadprůměrné teploty. To jsou dopady klimatické změny. Zažili jsme požáry minulý rok v Hřensku, zhruba před rokem a půl ničivá tornáda na jižní Moravě… Takhle bych mohla pokračovat jenom za Českou republiku,“ reagovala na Hrnčíře Pekarová Adamová. „My k tomuto chceme přistoupit aktivně a řešit to s ostatními partnery v Evropě,“ dodala.

„Tak my na jednu stranu budeme znesnadňovat výrobu malých aut, ale současně nám sem budou plout velké zaoceánské lodě, které znečistí CO2 výrazně více než všechna auta v Evropě. Budou nám vozit LNG plyn z USA, který je čtyř až pětinásobně dražší. To přece nedává logiku,“ oponoval Havlíček. „Motivujme k tomu, abychom vyráběli zeleněji, ale nedělejme to jen restrikcemi.“

Dle Beka nebyla žádná šance, aby systém emisních povolenek byl zrušen. „Česká republika neměla žádnou možnost zrušit ten systém, protože nebylo možné nalézt dostatečnou podporu – ani v minulosti, ani nyní. To znamená, že jediná rozumná cesta je snažit se upravit ten systém tak, aby co nejméně poškodil český průmysl, a získat co nejvíce prostředků, které nám umožní vyrovnat se s těmi požadavky“.

Havlíček však dle svých slov nechápe, proč vláda množství povolenek snížila a přenesla je i na domácnosti. „Byli jste v čele pelotonu při rozšíření emisních povolenek – to je to, co mi na tom vadí,“ prohlásil.

Pekarová Adamová: Důležitější než každodenní tiskové konference jsou výsledky

Poslankyně ODS Eva Decroix hovořila o tom, že vláda těžko hledala způsob, jak české předsednictví v Radě EU dostatečně „prodat“ doma. Pekarová Adamová si myslí, že v komunikaci s domácím publikem kabinet být aktivnější mohl. „Na druhou stranu jsou pro mě důležité výsledky, a nikoliv to, abychom dělali každý den tiskovou konferenci. Za mě je důležité, že všechny priority, které jsme si stanovili, jsme naplnili,“ okomentovala.

„Myslím, že česká veřejnost je vůči nějaké marketingové kampani opatrná. Nejlepší cestou, jak občany přesvědčovat o užitečnosti evropské integrace, je řešit praktické problémy. Díky mediálnímu pokrytí mohli občané vidět, že Česko vystupovalo aktivně, bylo úspěšné,“ zhodnotil Bek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Povinné zavedení nových vzdělávacích plánů se odloží o rok, řekl Plaga

Povinné zavedení nových vzdělávacích plánů pro základní a mateřské školy se odloží o rok, měly by platit od roku 2027 a 2028, řekl na tiskové konferenci ministr školství Robert Plaga (za ANO). Odůvodnil to mimo jiné chybějící podporou pro školy. Chce docílit toho, aby byly pro všechny ve školách pochopitelné. Program schválil bývalý ministr školství Mikuláš Bek (STAN) koncem roku 2024.
13:03Aktualizovánopřed 4 mminutami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství. Fialka bude hostem čtvrtečního Interview ČT24 od 18:28.
04:23Aktualizovánopřed 29 mminutami

Vnitro stahuje dovolání ve sporu s SPD

Ministerstvo vnitra stahuje dovolání ve sporu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) kvůli zařazení do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) bylo dovolání podáno bez jeho pověření a za jeho zády. Bývalý šéf resortu Vít Rakušan (STAN) by naopak dovolání považoval za přirozený krok.
13:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
12:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Škoda má být přes 700 milionů. Policie navrhla obžalovat vlastníka RP Investu z podvodu

Vlastníka skupiny společností RP Invest navrhla policie obžalovat z podvodu. Podle ní vylákal z 207 poškozených peníze pod záminkou výhodného zhodnocení vkladů. Způsobenou škodu vyčíslili vyšetřovatelé na více než 700 milionů korun. Podle dřívějších informací čelí obvinění Roman Petr, hrozí mu až desetileté vězení.
11:19Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud uložil podmínky v případu úmrtí studenta při výcviku ve Vyškově

V případu smrti studenta Univerzity obrany při vojenském výcviku uložil Okresní soud ve Vyškově dvěma zdravotnicím podmíněné tresty za usmrcení z nedbalosti. Mimo jiné pochybily při vyšetřování zraněného. Podmíněné tresty navrhl žalobce. Zdravotnice vinu odmítly, obhájkyně navrhovaly zproštění viny. Ženám hrozilo až šest let vězení. Rozhodnutí není pravomocné, strany se mohou odvolat.
před 5 hhodinami

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 6 hhodinami
Načítání...