Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) na tiskové konferenci zhodnotili ukončené české předsednictví v Radě Evropské unie. Půlrok v čele bloku výrazně ovlivnily únorová ruská invaze na Ukrajinu a vysoké ceny energií. Předseda vlády při bilancování mimo jiné řekl, že předsednictví vládu naučilo lépe hájit české zájmy, naše země si podle něj v jeho průběhu získala respekt, který musí Česko nadále využívat při budoucích vyjednáváních.
Získali jsme respekt, který musíme nadále využívat, hodnotí předsednictví Česka v EU premiér Fiala
Tisková konference k ukončení českého předsednictví EU (zdroj: ČT24)
„Zásadní byla také pomoc Ukrajině, kterou Kyjev dostane z evropských zdrojů. Je to důležité opatření i proti další migrační vlně. Náš cíl musí být, aby Ukrajinci zůstávali doma, jak si to sami přejí,“ zmínil premiér. Zdůraznil, že Česko hledalo „kompromisy přijatelné pro všechny strany“, současně ale výsledky zohledňovaly zájmy českých občanů. „Evropská politika se neustále propisuje do našich životů,“ dodal předseda vlády.
Ministr Bek řekl, že v případě českého předsednictví bylo vidět přibližně jedno procento odvedené práce, zbytek se podle něj odehrával mimo zorné pole médií. Očekávání dalších zemí nebyla podle Beka před začátkem předsednictví příliš vysoká, to se ale prý v jeho průběhu podařilo změnit. Původně přitom prý Česko mělo „pověst maďarského satelitu na periferii Evropy“.
Zástupci vlády už dříve označili předsednictví za úspěšné, podle opozice ale kabinet nevyužil všechny jeho příležitosti. Chvála zaznívala od vrcholných představitelů Evropské unie, například od předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Události: Zástupci vlády chválí české předsednictví v Radě EU, opozice jej naopak kritizuje (zdroj: ČT24)
Energetická opatření i balíky sankcí
Země EU se za poslední půlrok dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu.
EU jednomyslně přijala i další tři sankční balíky proti Rusku a schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok ve výši 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko. Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, která se stala terčem kritiky opozice, znečišťovatelů, ale i některých ekologických organizací.
„Objem finančních prostředků, které nakonec vyjednala Česká republika na zelenou modernizaci, dohromady přesáhne 1200 miliard korun,“ poznamenal Fiala. Podle Beka aktuální situace vedla k větší střízlivosti, pragmatičnosti a praktičnosti při hledání cílů pro evropskou ekonomiku ve snižování emisí do roku 2030. Firmy a občané nyní mohou stanovit vlastní strategie, protahování jednání by bylo nepříjemné pro všechny, míní ministr.
Pozitivně zhodnotil na odpoledním brífinku české působení v čele EU i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Připomněl, že se nesplnily katastrofické scénáře nastíněné ruskou propagandou o tom, že se celá Evropa ponoří kvůli energetické krizi do zimy a tmy. Naopak zdůraznil, že se složitou situaci podařilo zvládnout díky spolupráci v rámci Evropy a „lví podíl“ na tom podle něj má právě české předsednictví.
Síkela také vyzdvihl dohody o úsporách elektřiny a plynu, o společných nákupech plynu, dále pravidlech vzájemné solidarity v případě energetické krize nebo na krizovém mechanismu na zastropování cen plynu. Kromě energetiky připomněl také dohody o aktivitách k výrobě čipů v Evropě nebo rozšiřování obchodních dohod EU s třetími zeměmi.
Brífink ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely k českému předsednictví v Radě EU (zdroj: ČT24)
Kritika opozice
Výdaje na předsednictví činily zhruba 2,3 miliardy korun. Z centrálního rozpočtu šlo 1,835 miliardy, dalších zhruba 500 milionů platily resorty ze svých kapitol. V letech 2007 až 2009 bylo na předsednictví vyčleněno 3,75 miliardy korun.
I za minulé vlády podle Beka probíhala na pracovní a diplomatické úrovni intenzivní příprava na předsednictví. Pokud by ale mohl něco změnit, byl by to počet pracovníků na Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu (SZEU). „Kolegové to zvládli skvěle, ale na úkor svého zdraví. Zátěž zejména v posledních týdnech byla extrémní,“ upozornil. SZEU pro předsednictví posílilo 69 diplomatů.
Někteří opoziční politici ovšem nevidí české předsednictví tak kladně jako členové vlády. „České předsednictví, místo aby využilo situace a pokusilo se umravnit některé zelené ideology v EU, tak udělalo přesně pravý opak. Urychlilo dekarbonizaci, ohrozilo průmysl a vytvořilo základ pro další růst cen. Chlubit se tím v této době považuji za zvrhlost,“ napsal už v pondělí na Twitteru exministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček (ANO).