Vysoké školy v Česku by mohly začít nabízet průmyslové doktorské studium. Tento způsob studia, který kombinuje akademický výzkum s praktickými zkušenostmi ve firmách, je běžný v západoevropských zemích. O jeho českém provedení chce ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09) jednat s představiteli několika firem a univerzit.
České vysoké školy s firmami v budoucnu nabídnou průmyslové doktorské studium, slibuje Langšádlová
Průmyslové doktorské studijní programy by podle informací z ministerstva školství a úřadu ministryně pro vědu zahrnovaly kombinaci akademických kurzů, výzkumu a praktické výuky. Spolupracující firmy by navíc studentům nabízely kurzy zaměřující se na praktické manažerské, obchodní a další schopnosti. Každý doktorand by měl dva školitele, a to z akademické sféry a z průmyslového odvětví.
„V celém našem systému chceme posílit transfer zhodnocování výsledků vědy i pro průmyslové využití a potřebujeme posílit spolupráci mezi firmami a univerzitami. A právě i nástroj průmyslových doktorátů tomuto posílení spolupráce přispěje,“ uvedla Langšádlová.
Téma doktorského studia by se studentům stanovovalo dohodou mezi firmou a vysokou školou, přičemž polovinu nákladů na projekt doktoranda by platila firma. Student by mohl být buď zaměstnancem firmy a na univerzitě být vedený v akademickém programu, nebo zaměstnancem univerzity a placen společností prostřednictvím smlouvy o poskytování služeb.
Podle náměstka ministra školství Jaroslava Millera by se do průmyslových doktorských programů mohly zapojit dvě desítky firem, jako příklad uvedl společnosti Zentiva a Bosh. Na setkání s nimi by se podle náměstka měly řešit například nutné legislativní úpravy pro tyto studijní programy.
Ministryně Langšádlová je přesvědčena, že průmyslové doktorské studium bude přínosné pro všechny zapojené. Firmy podle ní získají možnost spolupracovat se špičkovými výzkumnými pracovníky a přístup k nejlepšímu dostupnému vybavení a infrastruktuře.
Státu to může přinést rychlý nárůst průmyslového výzkumu, který zvyšuje konkurenceschopnost země, a podmínky pro zakládání nových společností a nárůstu investic do výroby. Studenti doktorských programů díky možnosti práce ve firmách mohou získat odborné vzdělání doplněné o praktickou zkušenost s řešením aktuálních problémů, míní Langšádlová.
Benefitem pro univerzity bude podle Millera mimo jiné možnost přizpůsobit výzkumné aktivity dlouhodobým potřebám daného oboru a získat další zdroje financování doktorského studia tím, že studenty budou platit i firmy. Mělo by to snížit riziko, že doktorand kvůli materiální nouzi studium nedokončí. Doktorandské studium, které trvá obvykle pět let i více, absolvuje podle náměstka ministra školství nyní zhruba třetina těch, kteří do něj nastoupí.
