Výdaje na výzkum a vývoj loni vzrostly na téměř 122 miliard, poprvé dosáhly dvou procent HDP

Výdaje na výzkum a vývoj loni meziročně vzrostly o 7,5 procenta na 121,9 miliardy korun. Poprvé dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu, řekli na tiskové konferenci Martin Mana a Marek Štampach z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Česko se podle nich v podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP řadí na desáté místo v Evropské unii.

Většina výzkumu a vývoje se provádí v podnikatelské sféře. Loni se jím zabývalo 2800 podniků a jejich výdaje na tuto činnost dosáhly 76,6 miliardy. Peníze vynaložené na výzkum a vývoj v podnikatelské sféře také v posledních deseti letech nejdynamičtěji rostly.

Nejvíce peněz vynaložily podniky v automobilovém průmyslu a v informačních a komunikačních technologiích. „Nejdynamičtěji rostoucím odvětvím z hlediska výše výdajů na výzkum a vývoj jsou informační a komunikační činnosti. Podniky pohybující se v oblasti programování a poskytování IT služeb vynaložily v roce 2021 na výzkum a vývoj 19,2 miliardy korun, o polovinu více než před třemi lety,“ uvedl Mana.

Ve vysokoškolském sektoru byly výdaje na výzkum a vývoj 24,7 miliardy korun, ve vládních výzkumných institucích 20,3 miliardy korun. Podíl výdajů na vědu a výzkum ve vládních institucích na HDP je v Česku druhý nejvyšší v EU po Německu, činil zhruba 0,3 procenta HDP. V podílu výdajů na vysokoškolský výzkum je Česko mírně pod evropským průměrem, dosahovaly zhruba 0,4 procenta HDP.

V minulém roce šlo do výzkumu a vývoje z domácích a zahraničních veřejných zdrojů 47,8 miliardy korun. Zdroje EU se na této částce podílely 7,8 miliardy korun. Zbývající prostředky byly vynaloženy ze soukromých zdrojů, tvořily 60 procent veškerých nákladů na vědu a výzkum.

Třicet procent žen

Loni bylo ve výzkumu a vývoji aktivních 122 tisíc pracovníků. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 1,6 procenta, a dosáhl tak průměru EU. Za posledních deset let se zvýšil o 0,6 procentního bodu.

Ženy byly mezi pracovníky ve výzkumu a vývoji zastoupeny ze třiceti procent, což je pod evropským průměrem. Podle ČSÚ je to způsobeno především tím, že v Česku mají významné zastoupení v podnikatelském sektoru provádějícím vlastní výzkum ta odvětví, ve kterých tradičně převažují muži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Americká vláda uleví automobilkám od cel

Americká vláda poskytne automobilkám vyrábějícím ve Spojených státech úlevu od pětadvacetiprocentních cel na automobily. Prezident Donald Trump to zdůvodnil mimo jiné ochranou národní bezpečnosti. Podle ministra obchodu Howarda Lutnicka má krok pomoci firmám při návratu dodavatelských řetězců do USA a má zmírnit dopady dovozních poplatků na autodíly. Ty by měly začít platit od 3. května.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Bilance: Evropa v čase obchodní války

Tým publicistického měsíčníku Bilance se tentokrát zaměřil na dopady celní války na Evropu. Zajímal se, jak na nestabilní situaci reagují české firmy s napojením na Spojené státy. Věnoval se i soběstačnosti Evropy, přičemž se dostal i do dolů, kde je možné vidět české lithium. Tématem pondělního vysílání byl i odraz proměny bezpečnostní architektury v byznysu, který se projevil hlavně ve zbrojařství.
28. 4. 2025

Zbývají poslední dny pro podání přiznání k dani z příjmů

Na podání elektronického přiznání k dani z příjmů mají lidé už jen posledních pár dnů. Formulář je nutné elektronicky odeslat a daně zaplatit do pátku 2. května, ale lidé by to neměli nechávat na poslední chvíli. Finanční správa totiž upozorňuje, že hrozí přetížení systému. Těm, co odevzdávají papírové daňové přiznání, skončila lhůta už na konci března.
28. 4. 2025

Výdaje na zbrojení rostly loni nejrychleji od konce studené války

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
28. 4. 2025

Jak odhalit podvodný e-shop? Pomoci mohou recenze i důkladné ověřování

Nákupy přes internet jsou mezi lidmi stále populárnější. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl mezi lety 2015 a 2023 podíl lidí v Česku, kteří nakupují na internetu zhruba dvouapůlnásobně na 62,9 procenta. S tím ale přichází i řada rizik. Jedním z nich jsou podvodné e-shopy, které mohou na první pohled působit seriózně. Jak takový obchod rozpoznat a co dělat, pokud už člověk na podvodné stránce nakoupí?
28. 4. 2025

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
27. 4. 2025

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
27. 4. 2025

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
27. 4. 2025
Načítání...