Výdaje na výzkum a vývoj loni vzrostly na téměř 122 miliard, poprvé dosáhly dvou procent HDP

Výdaje na výzkum a vývoj loni meziročně vzrostly o 7,5 procenta na 121,9 miliardy korun. Poprvé dosáhly dvou procent hrubého domácího produktu, řekli na tiskové konferenci Martin Mana a Marek Štampach z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Česko se podle nich v podílu výdajů na výzkum a vývoj na HDP řadí na desáté místo v Evropské unii.

Většina výzkumu a vývoje se provádí v podnikatelské sféře. Loni se jím zabývalo 2800 podniků a jejich výdaje na tuto činnost dosáhly 76,6 miliardy. Peníze vynaložené na výzkum a vývoj v podnikatelské sféře také v posledních deseti letech nejdynamičtěji rostly.

Nejvíce peněz vynaložily podniky v automobilovém průmyslu a v informačních a komunikačních technologiích. „Nejdynamičtěji rostoucím odvětvím z hlediska výše výdajů na výzkum a vývoj jsou informační a komunikační činnosti. Podniky pohybující se v oblasti programování a poskytování IT služeb vynaložily v roce 2021 na výzkum a vývoj 19,2 miliardy korun, o polovinu více než před třemi lety,“ uvedl Mana.

Ve vysokoškolském sektoru byly výdaje na výzkum a vývoj 24,7 miliardy korun, ve vládních výzkumných institucích 20,3 miliardy korun. Podíl výdajů na vědu a výzkum ve vládních institucích na HDP je v Česku druhý nejvyšší v EU po Německu, činil zhruba 0,3 procenta HDP. V podílu výdajů na vysokoškolský výzkum je Česko mírně pod evropským průměrem, dosahovaly zhruba 0,4 procenta HDP.

V minulém roce šlo do výzkumu a vývoje z domácích a zahraničních veřejných zdrojů 47,8 miliardy korun. Zdroje EU se na této částce podílely 7,8 miliardy korun. Zbývající prostředky byly vynaloženy ze soukromých zdrojů, tvořily 60 procent veškerých nákladů na vědu a výzkum.

Třicet procent žen

Loni bylo ve výzkumu a vývoji aktivních 122 tisíc pracovníků. Jejich podíl na celkové zaměstnanosti činil 1,6 procenta, a dosáhl tak průměru EU. Za posledních deset let se zvýšil o 0,6 procentního bodu.

Ženy byly mezi pracovníky ve výzkumu a vývoji zastoupeny ze třiceti procent, což je pod evropským průměrem. Podle ČSÚ je to způsobeno především tím, že v Česku mají významné zastoupení v podnikatelském sektoru provádějícím vlastní výzkum ta odvětví, ve kterých tradičně převažují muži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemědělci postupně pociťují dopady války na Blízkém východě

Konflikt na Blízkém východě postupně dopadá i na české zemědělce. Kvůli současné situaci totiž rychle zdražují vstupní náklady. Výrazně vzrostla nejen cena nafty, ale také průmyslových hnojiv. V dalších měsících proto zřejmě porostou i ceny zboží v obchodech.
před 1 hhodinou

VideoAsie může začít agresivně vykupovat energetické zdroje, míní Niedermayer

Evropa je zatím spíše na konci řetězce, protože suroviny směřovaly přes Íránem blokovaný Hormuzský průliv hlavně do Asie. Pokud by ale nedošlo k obnovení vodní trasy, Asie začne agresivně vykupovat energetické zdroje na celém světě, což může mít dopad i na Evropu. V Interview ČT24 to uvedl europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Moderátor Jiří Václavek s ním řešil i společnou evropskou obranu, riziko zrychlení inflace či nový rozpočet.
před 3 hhodinami

Prezident podepsal státní rozpočet, v sobotu vstoupí v účinnost

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyšel ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 14 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
včera v 20:03

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánovčera v 17:55
Načítání...