Málo peněz na výzkum – problém, který řeší brněnské univerzity i instituce na dalších místech republiky. Letos totiž končí evropské dotační programy na vědu. Vysoké školy díky nim postavily nové laboratoře a nalákaly na jih Moravy špičkové vědce. Od příštího roku ale bude peněz z Bruselu výrazně míň a státní rozpočet výpadek nedokáže v plné výši nahradit.
Zajistit peníze na výzkum je opravdová věda
Lucy Vojtová se svým týmem se zaměřuje na pokročilé polymerní materiály. „Mají obrovské praktické využití: od průmyslových aplikací až po medicínu,“ popsala Vojtová. Sama ale v laboratoři tráví mnohem méně času než před lety. Většinu její pracovní doby spolkne shánění peněz.
„Snažíme se psát co nejvíc projektů, především evropských. Hledáme spolupráci v Česku i v zahraničí, píšeme publikace, patenty, snažíme se prostě uživit. Věda je na prvním místě, ale bohužel vedoucí pracovníci tráví víc času psaním projektů a publikací,“ vysvětlila vědkyně z brněnského centra Ceitec.
S končícími strukturálními fondy EU se musela vědecká centra a univerzity rozloučit i s možností na financování velkých projektů. Třeba pro zmíněný Ceitec jde o výpadek poloviny rozpočtu. „Navazující Národní program udržitelnosti představuje na dotaci zhruba čtvrtinu celkového rozpočtu, zbytek musíme obstarat vlastním úsilím,“ potvrdil operační ředitel Ceitecu Jiří Nantl.
Profesor Jaroslav Koča o financování výzkumu (zdroj: ČT24)
Národní program udržitelnosti má pomoci vykrýt právě výpadek evropských peněz. Například Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně (ICRC) dostane od ministerstva školství přes miliardu. I v případě ICRC totiž s koncem letoška končí původní pětiletý projekt na přípravu a rozjezd výzkumného centra a instituce tak řešila, co dál.
„V rámci nového projektu se zachová většina výzkumných aktivit, jen se některé týmy na základě doporučení mezinárodního vědeckého poradního sboru sloučí,“ uvedl mluvčí centra Pavel Gejdoš. Podle něj však některé další týmy přibydou, zaměřené budou například na onkologii.
Nejhorší je nejistota
Pocity vědců vystihl profesor Jaroslav Koča, ředitel Ceitecu Masarykovy univerzity. „Představte si, že je to vaše práce, je polovina listopadu a vy nevíte, jestli vás bude někdo financovat v lednu. Nevíte to o sobě a nevíte to ani o svém týmu. To je věc, která by se měla systémově změnit,“ řekl Koča.
Díky evropským projektům se v Česku podařilo v minulých letech zbudovat špičkovou vědeckou infrastrukturu za desítky miliard korun. Vědci velká centra pro svůj výzkum potřebují, teď se ale řeší, kdo bude jejich provoz platit.
Tuto otázku si klade i Vysoké učení technické v Brně. „Letos jsme z evropských projektů získali přes 465 milionů korun. Bohužel zatím nedokážeme vyčíslit konkrétní částku, o kterou bychom mohli v budoucnu přijít, ale konec projektů na podporu vědy a výzkumu může pro VUT znamenat citelný výpadek ve financování. O částečnou kompenzaci se budeme snažit třeba navýšením aplikovaného výzkumu ve spolupráci s průmyslovými partnery,“ uvedla mluvčí VUT Radana Kolčavová.
Je to na státu?
Hledat nové zdroje bude i zmíněné centrum Ceitec. „Na druhou stranu je potřeba říct, že žádná instituce této velikosti nemůže dlouhodobě prosperovat a odvádět společensky prospěšné výsledky bez robustního základního financování ze strany státu. Bez toho to nejde nikde ve světě,“ upozonil Nantl.
Jisté na příští rok zatím nejsou ani státní peníze. Ty na provoz laboratoří se nejspíš rozdělí až v lednu. Tento týden alespoň ministerstvo školství přislíbilo peníze největším vědeckým centrům v rámci zmíněného Národního programu udržitelnosti.