Česká republika bude ve spolupráci s dalšími spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu. Uvedl to prezident Petr Pavel po návratu z Ruskem napadené země, kde byl na pracovní návštěvě. Ukrajina má podle něj munice kritický nedostatek, přičemž právě munice je nezbytná pro to, aby země mohla zahájit protiofenzivu a obnovit kontrolu nad svým územím.
„Z těch jednání, která jsem na Ukrajině vedl – a bylo jich opravdu hodně, jak na úrovni centrální, tak na úrovni jednoho regionu – vyplynulo zcela jasně, že to, co Ukrajina dnes pro úspěšnou obranu potřebuje ze všeho nejvíc, je munice,“ řekl Pavel po příletu na vojenské letiště v pražských Kbelích.
„Techniky se samozřejmě nedostává také, ale kritický nedostatek munice nejenom že omezuje schopnost Ukrajiny efektivně se bránit, ale do určité míry i limituje její schopnost provést úspěšnou protiofenzivu. A pokud mají obnovit kontrolu nad okupovaným územím, které Rusko agresivně drží už déle než rok, pak skutečně jiná cesta než protiofenziva není,“ pokračoval armádní generál ve výslužbě.
Rusové mají podle něj převahu v dělostřeleckých hlavních a raketometech, především ale právě v počtu munice – denně vystřelí čtyřnásobek až pětinásobek toho, co Ukrajinci.
Pavel zmínil, že na Ukrajině navštívil jeden z výcvikových polygonů, kde je k dispozici česká houfnice i raketomet Přemysl. I po roce podle něj fungují spolehlivě a Ukrajinci si je chválí. „To, co brzdí jejich ještě větší a efektivnější využití k obraně ukrajinského území, je právě ta munice,“ poznamenal.
Pavel: Spojenci dodávají techniku, ale málo munice
Spojenci podle něj Ukrajině dodávají velmi efektivní techniku, například moderní tanky, avšak s naprosto minimálním množstvím munice. Ukrajinci pak stroje mohou nasadit jen na několik dní, a potom je musí stáhnout zpátky. „Stává se to v podstatě skladovým zbožím. A to opravdu moc smysl nedává,“ podotkl Pavel.
„Budeme nadále hledat cesty, jak nejenom zvýšit dodávky munice z našich zdrojů, ale budeme také kreativně hledat cesty ve spolupráci s našimi spojenci, případně dalšími zeměmi, jak dostat na Ukrajinu v krátké době to, co budou potřebovat,“ prohlásil prezident.
Česká republika už podle něj některé z těchto cest prošlapala a ví, kudy jít. Potřebná munice už se podle něj v Česku mnohdy nevyrábí, je ale dostupná v některých jiných státech. „Její zásoby jsou často v zemích, které tradičně odebíraly sovětskou techniku,“ přiblížil.
Prezident strávil na Ukrajině dva dny
Pavel na Ukrajinu vyrazil ve čtvrtek večer společně se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. V pátek kromě Kyjeva navštívili od okupantů osvobozenou Boroďanku, Pavel pak také město Buča.
V sobotu Pavel odcestoval do města Dnipro, správního centra Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě země, kde o den dřív zaútočily ruské síly na obytný dům a zabily přes dvacet civilistů. Česko si vzalo patronát nad obnovou Dněpropetrovské oblasti, výhledově chce ve městě otevřít generální konzulát.
Z návštěvy si jako dárek od vojáků z polygonu v Dněpropetrovské oblasti přivezl malovanou truhlu s vojenskou přilbou a polním nádobím, ze kterého jedí ukrajinští vojáci.
Slovensko by mohlo pomoct s odminováním ukrajinského území
Pro slovenskou prezidentku Zuzanu Čaputovou šlo už o druhou návštěvu Ukrajiny. Nynější cestu prezidentů Česka a Slovenska do napadené země označila za projev podpory a solidarity Ukrajině.
Po návratu na Slovensko Čaputová řekla, že země patrně výrazněji zaostává za Českem při přípravě projektů na pomoc s obnovou Ukrajiny. Za možnou oblast spolupráce označila například odminování ukrajinského území, protože v této oblasti je Slovensko špičkou na světě.
Připomněla, že Bratislava už dříve předala Ukrajině odminovávací systémy, které se vyrábějí na Slovensku a které se používají k plošnému vyčištění terénu od protipěchotních i protitankových min. „Zaminování Ukrajiny je obrovský problém. Jeden den války znamená potřebu 30 dnů odminování. Ukrajina patří mezi země, které jsou z hlediska zaminování nejvíce postižené,“ uvedla.
K další pomoci Ukrajině slovenská prezidentka řekla, že tamní vláda má vytipovaný okruh podnikatelských subjektů, které mají zájem realizovat své aktivity v napadené zemi. „Vláda finišuje se schématem pomoci, které by tuto pomoc a spolupráci mělo ulehčit,“ dodala. Obnova Ukrajiny je podle ní příležitostí pro slovenské firmy. Řekla, že tam, kde se nebojuje, se už začíná s rekonstrukcí infrastruktury i budov.
