Kbely

Integrovaný záchranný systém (IZS) pravidelně nacvičuje různé krizové situace, včetně leteckých katastrof. A protože se v Praze nachází i vojenské letiště ve Kbelích, musí být IZS připraven na těsnou spolupráci s Armádou České republiky. A právě havárie letounu CASA byl scénář cvičení Letecká nehoda 2024, které se odehrálo začátkem listopadu. Zúčastnilo se ho přes sto vojáků, hasičů, policistů a záchranářů.

Česká armáda na egyptském Sinaji působí již deset let. Vojáci zde pomocí letounu CASA hlídají dodržování mírové dohody mezi Káhirou a Jeruzalémem. Při své práci si museli zvyknout na práci v pouštním terénu, silné vedro, ale i všudypřítomný písek, který proniká do součástek letadla. Vedení mise si působení českých vojáků na Sinaji podle náčelníka českého generálního štábu Karla Řehky velmi cení. Podobné ohlasy zní také z Egypta nebo Izraele. Pořad Zóna ČT24 se věnoval působení českých vojáků na Sinaji.

Ministerstvo obrany podle zjištění České televize výrazně omezilo přístup českých občanů do zahraničních armád. Po několika měsících války na Ukrajině se změnila pravidla – a souhlas dostávají jen ti, kteří nikdy předtím nesloužili v české, respektive československé armádě. A to výrazně zmenšuje množinu možných zájemců pro boj na Ukrajině. Podle resortu jsou nepostradatelní pro obranyschopnost země. Pořad Zóna ČT24 se věnoval právnímu postavení českých vojáků, kteří odešli bojovat proti ruské invazi.

České armádě chybí stroje, které zvládnou převážet těžší náklad i létat delší trasy. Musí tak spoléhat na spojence. Resort obrany proto před časem začal jednat o nákupu dvou transportních letounů Embraer – větších než dosud používané stroje CASA. Na absenci výkonnějších strojů upozornila předloňská evakuace z Afghánistánu, nyní i ta po útoku na Izrael. Odkládá se ovšem jiná transakce – nákup letadel pro vládní a ústavní činitele.

V Praze v pátek zhruba v 10:40 přistál šestý, poslední repatriační let z Izraele. Vyplývá to z informací serveru globe.adsbexchange.com, na kterém je možné sledovat leteckou dopravu. Dohromady se šesti lety do Česka vrátilo 228 lidí, kteří v zemi uvázli po sobotních teroristických útocích palestinských extremistů. Do Izraele naopak některými z repatriačních letů dorazilo 73 Izraelců, informovalo ministerstvo zahraničí. Pokud by ještě nějaký Čech v Izraeli potřeboval asistenci s návratem domů, pokusí se jej ministerstvo zahraničí zařadit na repatriační lety jiných států.

Na cestě z Tel Avivu do Prahy jsou dvě letadla – Airbus A319 z vládní letky a vojenská CASA C-295. Po jejich návratu bude následovat ještě jeden let, ten uzavře evakuaci českých občanů z Izraele, který se stal terčem útoků teroristického hnutí Hamás. Celkem by mělo šest repatriačních letů přepravit asi dvě stovky cestujících. Ministerstvo zahraničí v podvečer oznámilo, že je seznam pro repatriace uzavřen, kdo se nepřihlásil a bude chtít z Izraele, bude si již muset zajistit cestu sám.

Během 24 hodin odletí do Izraele tři vládní speciály, jimiž se budou moci do Česka vrátit krajané uvázlí v zemi po útocích teroristického hnutí Hamás. Informoval o tom premiér Petr Fiala (ODS). Prvním repatriačním letem přicestovalo z Tel Avivu 34 českých občanů, kteří na palubě doplnili delegaci ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Druhý letoun vyrazil z vojenského letiště krátce po 19:00. Kapacity dosud objednaných letů pro repatriaci by měly stačit zhruba pro 450 osob. Šéf české diplomacie v úterý přicestoval do země jako první zahraniční státník po sobotních teroristických útocích.

Armáda musí podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky přidat, aby splnila cíl a do konce dekády měla 30 tisíc lidí. Letos plánuje přijmout 2200 vojáků a vojákyň. V předchozích několika letech to byly nižší počty. Vedle náboru se chce zaměřit i na to, jak lidi udržet.

Pavel Hájek z Radioslavie zapnul osmilampovku Nice. Improvizované studio, které sotva přežilo v bouřce, a odhodlání skupinky lidí umožnilo zahájení pravidelného vysílání Československého rozhlasu. Bylo nutné vsadit na dovednosti techniků, že si poradí s podmínkami, které nebyly optimální, říká Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Česká republika bude ve spolupráci s dalšími spojenci hledat cesty, jak zvýšit dodávky munice na Ukrajinu. Uvedl to prezident Petr Pavel po návratu z Ruskem napadené země, kde byl na pracovní návštěvě. Ukrajina má podle něj munice kritický nedostatek, přičemž právě munice je nezbytná pro to, aby země mohla zahájit protiofenzivu a obnovit kontrolu nad svým územím.

Vyvinout letadlo je složité – a co teprve letadlo proudové. A tak má každé letadlo řadu výročí značících jeho cestu od pozemního představení prototypu přes první vzlet, schválení, po zahájení sériové výroby. A právě šedesáté výročí od zahájení výroby slaví letos v dubnu Delfín – první československé proudové letadlo, též první proudové letadlo vyráběné ve velkém ve východním bloku mimo Sovětský svaz. Je to legenda světového nebe, která stále létá. Vojenská letectva sice delfíny vesměs vyřadila, ale dodnes žijí v soukromých rukou a dělají čest svým obratným mořským jmenovcům při vystoupeních akrobatických skupin.

Konec ruských vrtulníků Mi-24 v české armádě se přiblížil, nahradí je americké stroje. Do muzea zamíří víc než čtyřicet let starý exemplář sovětské výroby, který uvádí do původní podoby v opravnách v Praze-Kbelích. Další české Mi-24 se dostaly na Ukrajinu. Co bude s těmi zbývajícími, je zatím nejasné.

Technická kuriozita, v níž jsme byli průkopnickou zemí, popisuje počátky radiofonie – tedy rozhlasu – Petr Bednařík z katedry mediálních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od pokusů, které znamenaly zásadní krok při zavádění rozhlasu v Československu, uplynulo sto let. Vysílání se potýkalo se špatnou technickou stránkou i legislativními problémy. Koncesionáři zase s vysokými poplatky a drahými přijímači.

Začala evakuace Čechů a jejich afghánských spolupracovníků z Kábulu. První vojenské letadlo přistálo v pondělí ráno v Praze, další bylo na cestě do afghánské metropole, muselo ale přistát na letišti v ázerbajdžánském Baku. Americká armáda totiž pozastavila provoz na kábulském letišti a to kvůli přítomnosti civilistů na letištní ploše.

Vojenský speciál přivezl na kbelské letište v Praze tělo české vojačky, štábní praporčice Michaely Tiché, která zemřela při čtvrtečním pádu vrtulníku mnohonárodnostních sil na egyptském Sinajském poloostrově. Její památku připomněla pieta za účasti rodiny a nejvyšších představitelů ministerstva obrany a Armády ČR.  Tichá je první českou vojačkou, která zahynula při zahraniční misi.

Šéf Leteckého muzea Kbely Miroslav Khol odemyká dveře a rozsvítí v potemnělém hangáru. Světlo začíná jen pozvolna ukrajovat z tmavých stínů a do nosu hned proniká specifická kombinace vůní dřeva, barvy, oleje. A pak už se objevují jasnější obrysy – trup, křídla a vrtule – letoun Bohemia B5. Vůbec první letadlo postavené v Československu už v roce 1919 a zároveň jedna z letošních novinek muzea. To už v sobotu zahajuje sezonu. A představí toho mnohem víc.

Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a další zástupci Prahy se sešli se starosty městských částí na severovýchodě Prahy ohledně budoucího rozvoje oblasti. Podnětem ke schůzce byl plán premiéra Andreje Babiše (ANO) postavit v okolí metra Letňany sídlo pro 10 tisíc státních úředníků, projekt je ale stále ve fázi návrhu a na schůzce na něj přišla řeč jen okrajově. Politici to po schůzce řekli novinářům. Starostové dodají magistrátu své podněty a budou se s vedením města scházet pravidelně.