Do Izraele poletí v noci poslední letadlo z Prahy. Kdo se na lety nepřihlásil, musí si již dopravu zajistit sám

Na cestě z Tel Avivu do Prahy jsou dvě letadla – Airbus A319 z vládní letky a vojenská CASA C-295. Po jejich návratu bude následovat ještě jeden let, ten uzavře evakuaci českých občanů z Izraele, který se stal terčem útoků teroristického hnutí Hamás. Celkem by mělo šest repatriačních letů přepravit asi dvě stovky cestujících. Ministerstvo zahraničí v podvečer oznámilo, že je seznam pro repatriace uzavřen, kdo se nepřihlásil a bude chtít z Izraele, bude si již muset zajistit cestu sám.

Operaci, kterou ministerstvo obrany označilo za jednu z nejintenzivnějších repatriací českých občanů, zkomplikovala porucha nejkapacitnějšího stroje vládní letky. „Musíme čekat na náhradní díl. Ale okamžitě jsem dala pokyn k odletu letounů CASA a malého Airbusu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Do Izraele tedy nakonec neodletěl Airbus A319 s kapacitou stovky míst a většinu letů zajistil jiný A319, do kterého se ale kvůli odlišnému uspořádání interiéru vejdou jen zhruba čtyři desítky lidí.

Ve čtvrtek do Izraele odletěl také transportní armádní letoun C-295, který pojme až šest desítek osob. Je to ale vojenský letoun, komfort na palubě je omezený, mimo jiné by na jeho palubě tedy neměly cestovat rodiny s malými dětmi ani starší lidé. Nakonec do něj nastoupilo jen 23 cestujících a jeden dobrman.

Do Kbel by měl C-295 dospět kolem třetí ráno, Airbus o půlnoci. Ten by se pak měl do Tel Avivu ještě jednou vrátit a uzavřít sérii šesti repatriačních letů. Při tom posledním se dopraví do Česka poslední čtyři desítky lidí, ve Kbelích by měl let přistát kolem páté nebo šesté hodiny. Již ve čtvrtek odpoledne, dlouho před odlety posledních speciálů, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake, že je repatriační seznam uzavřen, na poslední chvíli se do něj přihlásilo posledních deset lidí. Další se již do speciálů mířících do Prahy nedostali.

„Ambasáda opakovaně upozorňovala zájemce, že buď odletí dnes, nebo už na vlastní náklady. V tuto chvíli je tedy seznam pro repatriace uzavřen,“ upozornil Drake.

Přílety a odlety

V Praze jsou již cestující ze tří repatriačních letů, celkem asi 120 lidí. První přicestovali již v noci na středu spolu s delegací ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), který navštívil Izrael jako první zahraniční státník od teroristických útoků.

Další repatriační let přistál ve čtvrtek brzy ráno, na palubě byly čtyři desítky občanů evakuovaných z Izraele. Kolem 13:45 pak dorazil další repatriační letoun se zhruba čtyřiceti Čechy. Podle Lipavského byla na jeho palubě i spisovatelka Eva Erbenová, nejstarší krajanka žijící v Izraeli. Je jí 92 let.

Nahrávám video

Airbus po přistání ve Kbelích vždy záhy odletěl zpět do Tel Avivu a nebyl prázdný. Podle Lipavského se některými speciálními lety naopak vracejí do Izraele tamní občané. „Pan ministr Lipavský vyhověl žádosti izraelské strany, abychom umožnili na letech do Izraele, které by byly jinak prázdné, cestovat izraelským občanům, kteří potřebují zpět do vlasti,“ upřesnil mluvčí Drake.

Izraelci se domů vracejí z humanitárních a rodinných důvodů nebo kvůli tomu, že obdrželi povolávací rozkaz od armády.

Do systému Drozd se registrovalo 250 Čechů pobývajících v Izraeli

Celkem by měly repatriační lety dopravit do Česka přes dvě stě občanů, kteří v době útoků pobývali v Izraeli. To je o trochu méně než 250 Čechů, kteří se v Izraeli registrovali do cestovatelského systému Drozd.

Ministerstvo zahraničí zřídilo mimořádnou informační linku na čísle +420 222 264 200 pro dotazy k možnostem návratu z Izraele do Česka. V provozu je od 08:00 do 20:00 hodin, uvedl úřad na svém webu. Zájemci o informace mohou také kontaktovat velvyslanectví v Tel Avivu na čísle +972 523 286 622.

Nejasná komunikace, poukazují někteří cestující

Po prvním repatriačním letu přišly z Izraele stížnosti některých lidí, kteří se chtěli dostat z Izraele, ale o tom, že armáda poslala airbus, se nedozvěděli. Stížnosti se ale vyskytly i po dvou čtvrtečních letech.

O tom, který přistál ve Kbelích ráno, se někteří cestující údajně dozvěděli ve středu v dopoledních hodinách. „Informace však nebyly úplně jasné. Nebyli jsme si jistí, zda bude nějaký let vybaven,“ sdělil novinářům jeden z cestujících, kterého sobotní útok zastihl na předměstí Tel Avivu.

V první chvíli jemu a jeho ženě prý nedošlo, že se nějaký útok děje. První informace o útoku zaznamenal až po zprávě přátel a rodiny z Česka, kteří se strachovali o jejich bezpečí. V pondělí po útocích severně od hlavního města Izraele se pak ale museli schovávat v protiraketových bunkrech.

„Když jsme se v neděli dívali na letenky od soukromých společností, tak jsme je bohužel nekoupili. Následně pak žádný ze zvažovaných letů již neodletěl. V systému Drozd jsme registrováni nejdříve nebyli,“ sdělila další cestující. Ambasáda ji o odletu letadla informovala před polednem.

I po přistání druhého čtvrtečního letu někteří cestující hovořili o složitém zařizování evakuace. „Jakmile se naskytla příležitost, že bude vypraven tenhle vládní speciál, tak jsem neváhala a volala na ambasádu, asi patnáctkrát, než to někdo vzal, a zaregistrovala jsem se na ambasádě,“ uvedla jedna z cestujících.

Dodala, že měla koupený i komerční let z Tel Avivu, protože se nechtěla spoléhat jen na vládní letadlo a nechtěla riskovat, že v Izraeli zůstane. Ukázala se podle ní určitá solidarita a někteří lidé nabízeli svá místa ve vládním letadle maminkám s dětmi.

Někteří lidé, kteří se repatriačními lety vrátili, dali najevo, že se neplánují do Izraele vrátit. „Pro nás je nejsilnější pocit, že jsme doma, v bezpečí. Už se tam asi nikdo z nás nebude chtít vrátit,“ uvedl cestující z ranního letu Jiří Mrština. Další cestující Markéta Fajtlová uvedla, že v Izraeli žila rok a podnikala. „Nemám tam teď co dělat. Zároveň se cítím bezpečně ve své zemi,“ podotkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 20 mminutami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 32 mminutami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 38 mminutami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
11:42Aktualizovánopřed 39 mminutami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 53 mminutami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 1 hhodinou

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
14:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 4 hhodinami

Evropský pohled