Do Izraele poletí v noci poslední letadlo z Prahy. Kdo se na lety nepřihlásil, musí si již dopravu zajistit sám

Na cestě z Tel Avivu do Prahy jsou dvě letadla – Airbus A319 z vládní letky a vojenská CASA C-295. Po jejich návratu bude následovat ještě jeden let, ten uzavře evakuaci českých občanů z Izraele, který se stal terčem útoků teroristického hnutí Hamás. Celkem by mělo šest repatriačních letů přepravit asi dvě stovky cestujících. Ministerstvo zahraničí v podvečer oznámilo, že je seznam pro repatriace uzavřen, kdo se nepřihlásil a bude chtít z Izraele, bude si již muset zajistit cestu sám.

Operaci, kterou ministerstvo obrany označilo za jednu z nejintenzivnějších repatriací českých občanů, zkomplikovala porucha nejkapacitnějšího stroje vládní letky. „Musíme čekat na náhradní díl. Ale okamžitě jsem dala pokyn k odletu letounů CASA a malého Airbusu,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Do Izraele tedy nakonec neodletěl Airbus A319 s kapacitou stovky míst a většinu letů zajistil jiný A319, do kterého se ale kvůli odlišnému uspořádání interiéru vejdou jen zhruba čtyři desítky lidí.

Ve čtvrtek do Izraele odletěl také transportní armádní letoun C-295, který pojme až šest desítek osob. Je to ale vojenský letoun, komfort na palubě je omezený, mimo jiné by na jeho palubě tedy neměly cestovat rodiny s malými dětmi ani starší lidé. Nakonec do něj nastoupilo jen 23 cestujících a jeden dobrman.

Do Kbel by měl C-295 dospět kolem třetí ráno, Airbus o půlnoci. Ten by se pak měl do Tel Avivu ještě jednou vrátit a uzavřít sérii šesti repatriačních letů. Při tom posledním se dopraví do Česka poslední čtyři desítky lidí, ve Kbelích by měl let přistát kolem páté nebo šesté hodiny. Již ve čtvrtek odpoledne, dlouho před odlety posledních speciálů, uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake, že je repatriační seznam uzavřen, na poslední chvíli se do něj přihlásilo posledních deset lidí. Další se již do speciálů mířících do Prahy nedostali.

„Ambasáda opakovaně upozorňovala zájemce, že buď odletí dnes, nebo už na vlastní náklady. V tuto chvíli je tedy seznam pro repatriace uzavřen,“ upozornil Drake.

Přílety a odlety

V Praze jsou již cestující ze tří repatriačních letů, celkem asi 120 lidí. První přicestovali již v noci na středu spolu s delegací ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), který navštívil Izrael jako první zahraniční státník od teroristických útoků.

Další repatriační let přistál ve čtvrtek brzy ráno, na palubě byly čtyři desítky občanů evakuovaných z Izraele. Kolem 13:45 pak dorazil další repatriační letoun se zhruba čtyřiceti Čechy. Podle Lipavského byla na jeho palubě i spisovatelka Eva Erbenová, nejstarší krajanka žijící v Izraeli. Je jí 92 let.

Nahrávám video

Airbus po přistání ve Kbelích vždy záhy odletěl zpět do Tel Avivu a nebyl prázdný. Podle Lipavského se některými speciálními lety naopak vracejí do Izraele tamní občané. „Pan ministr Lipavský vyhověl žádosti izraelské strany, abychom umožnili na letech do Izraele, které by byly jinak prázdné, cestovat izraelským občanům, kteří potřebují zpět do vlasti,“ upřesnil mluvčí Drake.

Izraelci se domů vracejí z humanitárních a rodinných důvodů nebo kvůli tomu, že obdrželi povolávací rozkaz od armády.

Do systému Drozd se registrovalo 250 Čechů pobývajících v Izraeli

Celkem by měly repatriační lety dopravit do Česka přes dvě stě občanů, kteří v době útoků pobývali v Izraeli. To je o trochu méně než 250 Čechů, kteří se v Izraeli registrovali do cestovatelského systému Drozd.

Ministerstvo zahraničí zřídilo mimořádnou informační linku na čísle +420 222 264 200 pro dotazy k možnostem návratu z Izraele do Česka. V provozu je od 08:00 do 20:00 hodin, uvedl úřad na svém webu. Zájemci o informace mohou také kontaktovat velvyslanectví v Tel Avivu na čísle +972 523 286 622.

Nejasná komunikace, poukazují někteří cestující

Po prvním repatriačním letu přišly z Izraele stížnosti některých lidí, kteří se chtěli dostat z Izraele, ale o tom, že armáda poslala airbus, se nedozvěděli. Stížnosti se ale vyskytly i po dvou čtvrtečních letech.

O tom, který přistál ve Kbelích ráno, se někteří cestující údajně dozvěděli ve středu v dopoledních hodinách. „Informace však nebyly úplně jasné. Nebyli jsme si jistí, zda bude nějaký let vybaven,“ sdělil novinářům jeden z cestujících, kterého sobotní útok zastihl na předměstí Tel Avivu.

V první chvíli jemu a jeho ženě prý nedošlo, že se nějaký útok děje. První informace o útoku zaznamenal až po zprávě přátel a rodiny z Česka, kteří se strachovali o jejich bezpečí. V pondělí po útocích severně od hlavního města Izraele se pak ale museli schovávat v protiraketových bunkrech.

„Když jsme se v neděli dívali na letenky od soukromých společností, tak jsme je bohužel nekoupili. Následně pak žádný ze zvažovaných letů již neodletěl. V systému Drozd jsme registrováni nejdříve nebyli,“ sdělila další cestující. Ambasáda ji o odletu letadla informovala před polednem.

I po přistání druhého čtvrtečního letu někteří cestující hovořili o složitém zařizování evakuace. „Jakmile se naskytla příležitost, že bude vypraven tenhle vládní speciál, tak jsem neváhala a volala na ambasádu, asi patnáctkrát, než to někdo vzal, a zaregistrovala jsem se na ambasádě,“ uvedla jedna z cestujících.

Dodala, že měla koupený i komerční let z Tel Avivu, protože se nechtěla spoléhat jen na vládní letadlo a nechtěla riskovat, že v Izraeli zůstane. Ukázala se podle ní určitá solidarita a někteří lidé nabízeli svá místa ve vládním letadle maminkám s dětmi.

Někteří lidé, kteří se repatriačními lety vrátili, dali najevo, že se neplánují do Izraele vrátit. „Pro nás je nejsilnější pocit, že jsme doma, v bezpečí. Už se tam asi nikdo z nás nebude chtít vrátit,“ uvedl cestující z ranního letu Jiří Mrština. Další cestující Markéta Fajtlová uvedla, že v Izraeli žila rok a podnikala. „Nemám tam teď co dělat. Zároveň se cítím bezpečně ve své zemi,“ podotkla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Memorandum o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které otevírá cestu k mírové dohodě, elektronicky podepsali americký prezident Donald Trump a jeho íránský protějšek Masúd Pezeškján. Podle agentury Reuters to oznámil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí. Následně to potvrdil i představitel Bílého domu. Memorandum o porozumění tak podpisem vstoupilo v platnosti, napsal server Axios. Oficiální podpisová ceremonie ve Švýcarsku, která byla plánovaná na pátek, je nyní nejistá.
včeraAktualizovánopřed 31 mminutami

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 7 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 8 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 8 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...