Největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku. Putin nařídil převzít podíly firem OMV a Wintershall Dea

Ruský vládce Vladimir Putin nařídil zabavit miliardové podíly rakouské firmy OMV a německé Wintershall Dea v projektech na těžbu plynu v arktické části Ruska. Jde o největší zabavení zahraničních aktiv v Rusku, uvedla agentura Reuters.

Podíly obou společností na arktickém ložisku Južno-Russkoje a na projektech Achimov mají přejít pod nově založené ruské firmy, stojí v prezidentských dekretech, zveřejněných v úterý pozdě večer.

Kreml se k tomuto kroku rozhodl poté, co Západ podle Putina vyhlásil Moskvě ekonomickou válku. Západní státy začaly Rusko ekonomicky i politicky izolovat kvůli tomu, že Putinův režim loni v únoru vojensky napadl Ukrajinu.

„Prezidentský dekret je dalším potvrzením: Rusko už není spolehlivým ekonomickým partnerem a je nepředvídatelné – v každém ohledu,“ napsal mluvčí společnosti Wintershall agentuře Reuters. OMV uvedla, že dekret zkoumá a mohla by podniknout další kroky k zachování svých práv.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům řekl, že dekrety neznamenají, že Rusko přistoupilo ke konfiskaci majetku takzvaných znepřátelených zemí. „Ty podniky, které odcházejí z trhu, buď prodávají, nebo převádějí svá aktiva – vše závisí na jednání,“ řekl Peskov. „Ale žádný proces konfiskace majetku se nekonal a nekoná,“ dodal.

Ruští podnikatelé získali kontrolu nad některými významnými západními aktivy v Rusku, včetně osmi pivovarů firmy Carlsberg a podniků francouzského výrobce jogurtů Danone.

Na Západě byla zmrazena ruská státní aktiva v hodnotě stovek miliard dolarů, stejně jako aktiva ruských podnikatelů a investorů. Německo například loni převzalo kontrolu nad významnou ropnou rafinerií Schwedt, která patří Rusku a která dodává devadesát procent pohonných hmot do Berlína.

Úterní Putinovy dekrety formalizují ztrátu kontroly, kterou obě společnosti signalizují od letošního ledna. Dekrety zabavení podílů zdůvodňují ochranou národních zájmů a připomínají podle nich nezákonné a nepřátelské kroky Západu ve vztahu k ruským aktivům.

Podnikání v Rusku

Wintershall Dea, což je společný podnik BASF a investiční společnosti LetterOne ruského miliardáře Michaila Fridmana, se chystá z Ruska odejít. Ruská aktiva tvořila přibližně polovinu produkce Wintershall Dea. Společnost OMV se ze země stáhla v loňském roce.

BASF uvedl, že se o informaci o převzetí dozvěděl ze zpráv a že v současné době situaci podrobně analyzuje. Společnost loni vykázala čistou ztrátu, která byla částečně výsledkem znehodnocení majetku za 7,3 miliardy eur (zhruba 179 miliard korun) způsobené z velké části právě vyčleněním Wintershall Dea AG v Rusku.

OMV už dříve uvedla, že ztráty způsobené odchodem z ruského trhu budou činit 1,5 až 1,8 miliardy eur. Jak ložisko Južno-Russkoje, tak projekty Achimov se nacházejí v Jamalo-něneckém autonomním okruhu na Sibiři. Podle dekretů mají být podíly v projektech Achimov převedeny na speciálně zřízené společnosti s ručením omezeným a následně nabídnuty k ocenění a prodeji málo známé společnosti s názvem Gazovyje technologie.

Aktiva OMV budou následně prodána akciové společnosti SOGAZ, která poskytuje pojištění ruské plynárenské společnosti Gazprom. Výnosy z prodeje budou uloženy na zvláštní účty jejich bývalých zahraničních vlastníků. Všechny dříve platné podnikové smlouvy podle dekretů pozbývají platnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 30 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit.
17:49Aktualizovánopřed 37 mminutami

Do Česka se vracejí z Blízkého východu další turisté

Do Česka zatím během úterý přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Na cestě do Prahy je nyní armádní airbus, který vyzvedl české turisty v jordánském Ammánu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 2 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA přiměl k úderu na Írán izraelský plán zaútočit na Teherán, řekl Rubio

Spojené státy k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil ministr zahraničí USA Marco Rubio. Spojeným státům tak podle něj v souvislosti s plánem Izraele hrozila bezprostřední hrozba ze strany Íránu. Představitelé Trumpovy administrativy mají v úterý o akci informovat Senát i Sněmovnu reprezentantů.
před 3 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 4 hhodinami

Teherán a Bejrút se potýkají s následky americko-izraelského konfliktu s Íránem

USA a Izrael od soboty útočí na Írán, na což Teherán odpověděl odpálením raket na Izrael, americké základny na Blízkém východě a další místa v regionu. Izrael zasahuje také pozice Hizballáhu v Libanonu. Během útoku zemřelo v Íránu podle vyjádření Červeného půlměsíce z úterního dopoledne 787 lidí včetně íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a byla poničena celá řada budov.
před 5 hhodinami
Načítání...