Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
Celkovou částku ve výši 650 milionů dolarů odhadl ředitel regionálního centra CzechTrade USA – Chicago Pavel Eichner. „Pokud tedy budou požadavky uplatněny v maximální výši. Jedná se o určitý odhad na základě výpočtů těch jednotlivých cel,“ řekl s tím, že většina firem o peníze žádá, protože je vše soudem potvrzeno.
Podle něj je možné, že finance už dorazily i některým českým firmám a že další na platby čekají. Některé světové společnosti už se části peněz domohly.
Nejvyšší soud překazil Trumpovy plány
Mělo to být loni v dubnu velké vítězství Donalda Trumpa. Den, kdy na většinu států světa uvalil takzvaná reciproční cla, označil šéf Bílého domu za Den osvobození. „Čína je v první řadě. Čína 67 procent. Evropská unie. Jsou velmi silní, opravdu silní obchodníci. Myslíte si, že jsou přátelští, ale okrádají nás,“ řekl tehdy mimo jiné.
Jenže ze zamýšleného triumfu se stala prohra. Americký nejvyšší soud označil postup prezidenta USA za nezákonný a tarify zrušil. Firmy tak peníze mohou žádat zpět. Týká se to i české společnosti Linet, která za oceán dodává nemocniční lůžka. Ročně jich vyrobí zhruba sto tisíc, z toho asi pětina míří právě na americký trh. „Jsou to pro nás vyšší miliony dolarů, které jsme odvedli ve Spojených státech, což je pro naši firmu celkem dost peněz. Takže logicky žádáme o jejich navrácení,“ řekl generální ředitel Tomáš Kolář.
On-line žádost
Firmy mohou o peníze žádat přes on-line portál americké celní správy. Nárok na jejich vrácení má ten, kdo byl v celních dokumentech uvedený jako dovozce. Linet zažádal prostřednictvím svého brokera, který cla odváděl. „Ty peníze jsme dodneška neobdrželi, nicméně nikdo to nerozporuje a věřím, že ty peníze dostaneme,“ dodává Kolář.
Americká federální vláda má na nelegálně vybraných clech vrátit téměř 170 miliard dolarů (asi 3,6 bilionu korun). Zhruba sedmdesát miliard z této částky administrativa řadí do kategorie přijaté a ukončené žádosti o navrácení peněz. Opoziční demokraté viní vládu, že celý proces zdržuje a upozorňují, že ke konci června firmám vyplatila jen čtyřiadvacet miliard dolarů (necelých 510 miliard korun).
Firmy by měly o vrácení cel zažádat do 180 dnů od ukončení importního procesu.
Nová cla vystřídala ta stará
Prakticky okamžitě po únorovém rozhodnutí Nejvyššího soudu zavedl Trump cla nová, jen na základě jiného právního předpisu. Nadále pak platí sektorové tarify například na dovoz oceli a mědi nebo aut.
Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar je rád, že se EU podařilo domluvit se Spojenými státy takzvanou rámcovou dohodu. Ta podle něj znamená, že v budoucnu by měl být vzájemný obchod mnohem stabilnější než dosud. „Naprostá většina produktů i služeb by neměla být zatížená větším než 15procentním clem. Nicméně naší prioritou i nadále zůstává podepsání obchodní dohody s USA, která by ta cla odstranila úplně,“ doplňuje Špicar.
