Spojené státy přestanou v úterý vybírat cla, která koncem minulého týdne zrušil americký Nejvyšší soud. Ten je označil za nezákonná. Místo toho ale mají začít platit nová cla, která americký prezident Donald Trump uvalil na základě jiné právní úpravy v reakci na rozhodnutí soudu. Nepřehledná celní politika dopadá i na české firmy.
Firma z Velké Bíteše dodává do USA zhruba čtvrtinu své produkce. Jedná se například o malé letecké motory, nebo jejich součástky, které dosud byly osvobozené od cel.
„Ve skutečnosti se doteď dohledává, které výjimky na nás opravdu platí a které ne. Generálně řečeno by se nás to bývalo nemělo týkat,“ uvedl generální ředitel PBS Group Petr Kádner. Teď ale společnost neví, zda cla nebude muset začít platit. Částečně by jí mohlo pomoct, že založila výrobu ve Spojených státech.
„Pokud by na nás padlo patnáct procent, tak by to razantně snížilo zisky z této části našeho podnikání. (…) My se jen můžeme modlit, aby se to rychle vyčasilo,“ vyjadřuje Kádner naději na brzké vyřešení situace.
Na státy sedmadvacítky by se nadále měla vztahovat patnáctiprocentní cla, stejně tak pro zbytek světa. Některé země si tím polepší, protože dříve podléhaly vyšším tarifům.
Rozhodnutí soudu přináší paradoxní situace
„Pro většinu zemí je to nižší sazba. Jsou tady kuriozity, pro které patnáct procent bude vyšší sazba, nejen třeba pro Velkou Británii, ale dokonce třeba pro zemi jako je Rusko, které bylo vynecháno z původního seznamu zemí, na které byla některá cla uvalena,“ uvedl hlavní ekonom Natland Petr Bartoň.
O clech na některé zboží ale americký soud nerozhodoval. V platnosti tak dál zůstávají třeba sazby na ocel, hliník nebo automobily.
„Každá pátá automotivní společnost dodávající do Evropy, do Německa byla nějakým způsobem dotčena a promítlo se to do propadu objemu její výroby a problémů plánovaní,“ vysvětluje výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.
I přesto ale loni české firmy exportovaly do zahraničí více. Vývoz podle Asociace exportérů meziročně vzrostl o 1,5 procenta na rekordních více než 6,2 bilionu korun. „Vývoj posledních dnů dává značnou výhodu zejména Číně a Brazílii oproti ostatním zemím, takže Evropa si v globálním kontextu pohorší,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
O bližších dopadech cel na české firmy pak může být jasněji až později, patnáctiprocentní tarify totiž mohou platit maximálně 150 dní. Poté není jasné, zda a případně jak budou cla pokračovat. Donald Trump k tomu potřebuje souhlas Kongresu.
