Exekutor

Poslanecká sněmovna se v pátek sešla a schválila změnu audiovizuálního zákona, která rozšiřuje možnost získání státní podpory i na tvůrce videoher. Dříve během dne přijala zavedení dvoustupňových kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Zákonodárci odsouhlasili i novelu zákona o státní službě a povinnost prodejců střeliva a zbraní hlásit policii podezřelé nákupy.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) ve středu odvolal z funkce brněnského exekutora Jaroslava Homolu, a to kvůli neodůvodněným převodům desítek milionů korun. Senát jednal v nepřítomnosti kárně žalovaného, bez omluvy nedorazil. Muž podle zástupkyně navrhovatele vinu dříve popřel, kárný návrh považoval za nesmysl. Homola byl dlouholetým soudním exekutorem v obvodu Brno-město. Proti rozhodnutí není odvolání přípustné.

Vládní návrh na zvýšení spotřební daně z nafty o 1,50 korun na litr je ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Původně měla nynější snížená sazba platit do konce roku. Vláda ji ale chce kvůli nižším cenám a vyšším příjmům rozpočtu zvednout už nyní. Poslanci také ve středu schválili novelu, díky níž by exekutoři dostávali od státu paušální náhrady nákladů, které vynaloží na zastavení takzvaných bezvýsledných exekucí.

Sepsané, ale neprodané hračky – a srážky ze mzdy. Tak přistoupil přerovský exekutor Lukáš Jícha k dluhu z dětství, který měl vymoci na mladém muži. Podle mužovy advokátky postupoval v rozporu s platným zákonem, Exekutorská komora ovšem označila postižení účtu a srážky ze mzdy za nejměkčí způsob provedení exekuce. Pravda je, že exekutor tímto způsobem nakonec dluh vymohl. O přístupu exekutorů k dluhům z dětství natáčela pro 168 hodin Darina Vlková.

V Česku loni oproti předloňsku ubylo lidí v exekuci i exekučních řízení. Minulý rok ji mělo 666 420 lidí, tedy o 31 608 méně než v roce 2021. Exekucí bylo zhruba 4,1 milionu, což představuje meziročně pokles o přibližně 324 tisíc řízení. K příznivému vývoji přispěla zejména legislativní změna, která umožnila zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek. Na středeční tiskové konferenci aktuální data představilo vedení Exekutorské komory. Odborníci ve vysílání ČT24 upozorňují, že v Česku je kvůli zákonnému rámci stále těžké se z dluhů dostat.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) uložil píseckému soudnímu exekutorovi Stanislavu Pazderkovi pokutu 50 tisíc korun. Podle ministerstva spravedlnosti v osmnácti případech neučinil nezbytné kroky k okamžitému zastavení exekuce po pravomocném osvobození povinného od placení pohledávek. Prodlení při zastavování exekučních řízení trvalo od devíti do 63 měsíců. Uložený postih odpovídá návrhu ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS).

Squatteři organizovaní skupinou Opravdu Dobré Squaty v sobotu obsadili prázdný bytový dům v Malínské ulici v pražských Strašnicích s cílem vytvořit tam kulturní a sociální centrum. Na místo přišli kolem poledne, následně dorazili i policisté a zástupci Prahy 10, která má budovu ve správě. Po několikahodinovém vyjednávání nakonec squatteři souhlasili, že budovu opustí výměnou za to, že se s jejich zástupci starosta Prahy 10 Martin Valovič (ODS) sejde a budou jednat o poskytnutí vhodných prostor pro zamýšlené aktivity. Odešli po 18:00.

Odměna 24 200 korun pro exekutora Iva Luhana za vyklízení někdejšího Autonomního sociálního centra Klinika na pražském Žižkově je příliš nízká a neodpovídá specifickým okolnostem. Usnesl se na tom Ústavní soud (ÚS) a zrušil rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 3. Jde o druhý jeho zásah, napoprvé označil odměnu za nespravedlivou z opačných důvodů – byla nespravedlivě vypočítaná, tím pádem příliš vysoká. Tehdy měla činit 290 400 korun. Obvodní soud musí rozhodovat znovu a hledat správnou rovnováhu.

Bez výhrad prošel Poslaneckou sněmovnou vládní návrh na opakování takzvaného milostivého léta. Kabinet chce jeho prostřednictvím umožnit dlužníkům splatit dluhy, které mají vůči veřejným institucím, bez hrazení příslušenství. Prakticky jednomyslně odsouhlasili poslanci i novelu zákona o střetu zájmů, která by měla obnovit přístup k majetkovým přiznáním politiků, ale zároveň ho oproti minulosti ztížit. Poslancům se nepodařilo projednat novelu služebního zákona, která by měla zrušit posty odborných náměstků, přestože se jí věnovali dvakrát.

Exekutora Juraje Podkonického prověřuje ministerstvo spravedlnosti kvůli podezření, že si neoprávněně účtoval poplatky za osobní doručování a padělal veřejné listiny. Případem, na který upozornil pořad 168 hodin, se chystá zabývat i Exekutorská komora. Podkonický tvrdí, že doručenky doručenkami nebyly, i když tak byly označené. Člověku v tísni se kvůli exekutorovi ozvalo dalších osmdesát lidí. Vývoji v kauze se věnoval Václav Crhonek.

Dluhová amnestie milostivé léto pro dlužníky skončila, dohru bude mít ale pro exekutory. Jeden z nejvlivnějších exekutorů v Česku, bývalý prezident exekutorské komory Juraj Podkonický, totiž čelí podezření z rozsáhlého podvodu. Právě během milostivého léta se přišlo na to, že si pravděpodobně k exekucím účtoval neoprávněně peníze navíc a nejspíš také falšoval listiny. Na jeho případ se zaměřil pořad 168 hodin.

Oddlužovací akce Milostivé léto pomůže ukončit až třetinu ze zhruba čtyř a půl milionu exekucí v České republice. Polovina z více než 700 tisíc lidí, kteří mají exekuce u veřejných institucí, by se mohla zbavit dluhů. Na tiskové konferenci to uvedli spoluautoři právní úpravy, šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný a poslanec Patrik Nacher (ANO). Jednorázová akce potrvá ještě do 28. ledna.

Odměny pěstounů vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Zvýší se také státní příspěvky na dítě pro klokánky a podobné azylové domy. A v podstatě zaniknou takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna nebude možné s některými výjimkami umísťovat do ústavní péče nejmenší děti. Všechny tyto změny přinese novela o sociálně-právní ochraně dětí, kterou schválil Senát. Senátoři také podpořili další projednávání novely, která má zavést místní příslušnosti exekutorů, a to podle krajů.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozhodnutí o odměně pro exekutora Iva Luhana za vyklizení někdejšího Autonomního sociálního centra Klinika. Od Terezy Virtové, členky kolektivu Kliniky v Praze na Žižkově, žádal Luhan více než 290 tisíc korun. Sumu stanovil nikoliv za jednu nemovitost, ale podle počtu místností. To bylo v rozporu s principem elementární spravedlnosti, konstatoval Ústavní soud.