Squatteři organizovaní skupinou Opravdu Dobré Squaty v sobotu obsadili prázdný bytový dům v Malínské ulici v pražských Strašnicích s cílem vytvořit tam kulturní a sociální centrum. Na místo přišli kolem poledne, následně dorazili i policisté a zástupci Prahy 10, která má budovu ve správě. Po několikahodinovém vyjednávání nakonec squatteři souhlasili, že budovu opustí výměnou za to, že se s jejich zástupci starosta Prahy 10 Martin Valovič (ODS) sejde a budou jednat o poskytnutí vhodných prostor pro zamýšlené aktivity. Odešli po 18:00.
V Praze podle mluvčího skupiny Jiřího Nesvačila schází od vyklizení Kliniky exekutorem začátkem roku 2019 prostor pro nezávislou kulturu a pořádání akcí, které překračují hranice trhu. „Nestojíme o konflikt, jen si myslíme, že je absurdní, aby vedle sebe existovaly prázdné domy a lidé bez domova. V Praze se nachází stovky prázdných nemovitostí, přesto je důstojné bydlení pro spoustu obyvatel naprosto nedostupné,“ uvedl.
Budova obsazená asi padesátkou lidí podle Valoviče není pro prezentovaný záměr vyhovující a není ani bezpečná. Město na jejím místě plánuje postavit nový dům s nájemními byty. Zástupci squatterů se na základě dohody se starostou sejdou 6. prosince ve 13:00 na vršovické radnici. Součástí jejich podmínek pro opuštění budovy bylo také to, že je policie nebude legitimovat, s čímž policisté souhlasili.
Squatteři v Praze v posledních letech kromě bývalé kliniky v Praze 3 obsadili například v roce 2018 na několik dní usedlost Šatovka v Šáreckém údolí nebo o rok dříve na necelý den dvě budovy na rohu ulic Hybernská a Senovážná. Squaty v metropoli zatím prakticky vždy skončily zásahem policie, známé jsou případy Ladronky na Břevnově, Milady v Libni nebo Cibulky v Košířích.
Zanedbané budovy v hlavním městě a co s nimi
Skupina vznikla jako reakce na vyklizení Autonomního sociálního centra Klinika v lednu 2019. V minulosti skupina podle svého vyjádření v různých prázdných domech organizovala promítání filmů a další akce, v květnu minulého roku Kliniku symbolicky zabavila kancelář exekutora Ivo Luhana, jenž si za její vyklizení naúčtoval odměnu asi 290 tisíc korun, kterou od té doby řeší soudy.
Ústavní soud ji již dvakrát zrušil nejprve jako příliš vysokou, a poté naopak příliš nízkou. Budovu někdejší plicní kliniky v Jeseniově ulici na Žižkově obsadili aktivisté v prosinci 2014 a později měli objekt v bezplatné výpůjčce. Když smlouva vypršela a budovu získala státní Správa železnic, nechala ji vyklidit exekutorem.
V Praze je celá řada zanedbaných budov, které se stávají cílem squatterů. Za první pražský squat bývá označována budova Zlatá loď obsazená v roce 1990. Postupně vznikaly další squaty, mezi nejznámější patří vila Milada v Praze 8, bývalé statky Ladronka v Praze 6 a Cibulka v Košířích či bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5. Na všech těchto místech proti squatterům zasahovala policie, řada z nich skončila před soudem.
Squatteři z vily Milada se ani v Evropě nedočkali zastání
Evropský soud pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku letos počátkem listopadu zamítl žalobu českých občanů v souvislosti s policejním zásahem v někdejším pražském squatu Milada.
Dva zastánci squattingu, Ondřej Konopík a Ondřej Hurdálek, si ve Štrasburku stěžovali na údajné policejní násilí při vyklizování vily Milada v Praze. Do zchátralého objektu na rozhraní Troje a Holešovic se muži dostali při vzpomínkové akci na historii squatu v létě 2012, tři roky po jejím vyklizení. Policejní zásah proti vzpomínkové akci považovali Hurdálek a Konopík za nezákonný, soud jim ale nedal za pravdu.
ECHR ve svém rozhodnutí uvedl, že „nemá důvod zpochybňovat skutkový stav, jak byl zjištěn a vyložen národními soudy“. Stížnosti byly podle ECHR neopodstatněné, a proto nebyly přijatelné.
