Bez výhrad prošel Poslaneckou sněmovnou vládní návrh na opakování takzvaného milostivého léta. Kabinet chce jeho prostřednictvím umožnit dlužníkům splatit dluhy, které mají vůči veřejným institucím, bez hrazení příslušenství. Prakticky jednomyslně odsouhlasili poslanci i novelu zákona o střetu zájmů, která by měla obnovit přístup k majetkovým přiznáním politiků, ale zároveň ho oproti minulosti ztížit. Poslancům se nepodařilo projednat novelu služebního zákona, která by měla zrušit posty odborných náměstků, přestože se jí věnovali dvakrát.
Poslanci kývli na opakování milostivého léta. Vrátit se má možnost nahlížet do majetkových přiznání
Středeční jednání sněmovny začalo bezproblémovým a rychlým druhým čtením zákona o ochraně označení původu. Čeká ho závěrečné schvalování. Předpis předpokládá, že zemědělské produkty včetně vína a lihovin, které mají unijní ochranu označení původu či zeměpisného označení, získají také ochranu mezinárodní.
Přestože k dalšímu bodu poslanci vystupovali vydatněji, prošel i on docela bezproblematicky, dokonce byl schválen zrychleně již v prvním čtení. A to přesto, že jej předložili poslanci opozičního ANO. Hlasování bylo prakticky jednomyslné – ze 167 přítomných poslanců bylo 161 pro a proti nebyl nikdo. Šlo o poslanecký návrh na úpravu zákona o střetu zájmů, který umožní nahlížet do registru majetkových přiznání politiků, ale jen na individuální žádost. Zužuje také okruh komunálních politiků, kteří musí přiznání odevzdávat. Povinná nebudou pro neplacené radní menších a nejmenších obcí a pro neplacené místostarosty nejmenších obcí.
Novela reaguje na rozhodnutí Ústavního soudu, který nahlížení do registru úplně znemožnil pro porušení práva politiků na soukromí. Nyní schválená změna tedy sice ztěžuje přístup do registru ve srovnání s minulostí, ale zároveň jej oproti aktuální situaci zpřístupňuje alespoň částečně.
Podobný návrh připravilo ANO již v minulém volebním období, sněmovna jej však nestihla projednat. Nynější znění je podle Radka Vondráčka „výsledek jednání a hledání kompromisů v předchozím volebním období“. Schválení zákona kvitovali i politici koaličních stran. „Jsem ráda, že dochází k dohodě,“ uvedla Věra Kovářová (STAN). Ona i Marek Výborný (KDU-ČSL) ocenili, že bude možné se do registru dostat.
Milostivé léto se zopakuje
Rovněž bez jediného hlasu proti a s jediným přítomným poslancem, který se zdržel, odsouhlasila sněmovna druhé milostivé léto. Prošlo rovněž zrychleně v prvním čtení. Bude se týkat vymáhaných dluhů u veřejných institucí. Exekuce se zastaví, pokud dlužník uhradí zbývající jistinu a paušální náhradu nákladů exekuce 1815 korun včetně daně z přidané hodnoty.
„V důsledku současné energetické krize a zvyšující se inflace je druhá vlna milostivého léta namístě a pro dlužníky, kteří uvázli v dluhové pasti, se tak otevírá prostor pro nový životní restart,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Na schválení druhého milostivého léta reagovala odtažitě Exekutorská komora. Její prezident Jan Mlynarčík míní, že milostivé léto mělo být původně mimořádné a ojedinělé a u toho mělo zůstat. „Opakování milostivého léta bereme jako rozhodnutí zákonodárců, nicméně takto bude ochota dlužníků platit dluhy čím dál menší,“ varoval. Exekutořit se v souvislosti s odpouštěním příslušenství obávají velké administrativní zátěže, odměna tomu podle nich neodpovídá.
Marek Výborný (KDU-ČSL), který byl spoluautorem prvního milostivého léta z přelomu minulého a tohoto roku, v rozpravě zdůraznil, že i když se taková akce zopakuje podruhé za jediný rok, nemohou dlužníci spoléhat na to, že by v dohledné době dostali ještě třetí šanci. Ujistil, že nejméně do konce volebního období se nic takového nebude již opakovat. Na příští rok ale podle Výborného plánuje vláda obdobnou pomoc dlužníkům ve správních exekucích. Další spoluautor prvního milostivého léta Patrik Nacher (ANO) věří, že druhé kolo pomůže většímu počtu lidí, než tomu bylo v minulém kole, byť ani to nelze označit za neúspěch.
První milostivé léto se konalo od loňského 28. října do letošního 28. ledna. Takto exekutoři podle podkladů k novele zastavili zatím 42 tisíc exekucí. Podle exekutorské komory mohli dlužníci akci využít u 1,3 milionu exekucí. Marek Výborný připustil, že možnosti zbavit se dluhů bez placení úroků využily jen jednotky procent lidí, kteří dluhy vůči veřejným institucím mají. „Nikdy jsem netvrdil, že možnosti využijí všichni. Je důležitý každý osobní příběh, kdy milostivé léto pomohlo,“ zdůraznil však.
Služební zákon předložili koaliční poslanci, opozici se to nelíbí. Navrhuje přepracování
O navržených změnách ve služebním zákonu jednali poslanci ve středu dvakrát, ale bezvýsledně. Poprvé projednávání přerušili v poledne, kdy bylo pevně zařazeno druhé milostivé léto, poté ve dvě odpoledne, kdy byl dohodnutý konec jednání. Novela má podle předkladatelů zefektivnit státní správu, k čemuž má přispět i zrychlení výběrových řízení na obsazení míst. Státní správa by se navíc měla podle předlohy více otevřít pro odborníky zvenčí. Koaliční (nikoli však vládní) novela rovněž rozšiřuje možnosti pro slaďování rodinného a osobního života se státní službou. Upravuje služební studijní volno.
V rozpravě vystupovali především poslanci ANO včetně některých bývalých ministrů – zejména exministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, promluvil také bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec či exministryně financí Alena Schillerová. Dostálová navrhla zákon vrátit předkladatelům k přepracování, domnívá se, že jsou v návrhu nedotažené části.
Například podle ní není jasné, co budou političtí náměstci dělat, když jich může ministr jmenovat libovolné množství. „Dáváte jich neomezený počet – bez agendy. Nevím, co budou dělat, když jich bude sedm, osm, když tam zároveň máte vrchní ředitele sekcí,“ řekla Dostálová. Opozice také poukazovala, že není ani jasné, jaký by měl být poměr politických náměstků k přejmenovaným vrchním ředitelům sekcím – dříve odborným náměstkům – a hlavně jejich podřízeným.
Marek Benda (ODS) coby zástupce předkladatelů označil nynější situaci za kompromis z roku 2014, který považuje za nevhodný. „Je rozumné zastavit státní správu na vrchním řediteli sekce. To byla představa, se kterou se původně šlo se zákonem o státní službě. (…) Pak je tam ministr jako hlava úřadu, se kterým přichází a také odchází tým jeho náměstků,“ uvedl.
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek řekl, že i na pozice odborných náměstků, které měly být nepolitické, „se dávali lidé s vazbami na politické strany“. Jako příklad uvedl nynější poslankyni Bereniku Peštovou (ANO), která v rozpravě také opakovaně vystupovala s výhradami vůči novele. Připomněl, že působila na ministerstvu životního prostředí jako odborná náměstkyně a zároveň kandidovala za ANO do sněmovny. Peštová se proti jeho slovům ohradila, prohlásila, že byla jen řadovou členkou ANO a odkázala na své odborné znalosti.
Dostálovou také zajímalo, zda byla novela projednána s Evropskou komisi, když je služební zákon podmínkou čerpání peněz z evropských fondů. Benda jí sdělil, že konzultace s komisí není povinná, je ale třeba dodržet stanovené principy.
Výtky opozice se ovšem týkaly i toho, že návrh předložila skupina koaličních poslanců a nikoli vlády. Na Bendův argument, že v roce 2014 předložila tehdejší koalice novelu služebního zákona také jako poslanecký návrh, reagoval Radek Vondráček slovy, že tehdy byli ve sněmovně noví. Podotkl, že o Bendovi – který v zákonodárném sboru zasedá s dvouletou přestávkou od roku 1990 – to nelze říct.