Komunální politici, včetně neuvolněných funkcionářů, musí dál podávat majetková přiznání. Rozhodl o tom Ústavní soud, který ale zrušil současný rozsah nahlížení do centrálního registru oznámení. Podle soudců postačí zpřístupňovat údaje z registru jen na základě žádosti, současná úprava porušuje právo na soukromí veřejných funkcionářů. Nález vstoupí v platnost na konci letošního roku, politici by měli do té doby přijmout novou právní úpravu.
Zákonem o střetu zájmů se Ústavní soud zabýval na podnět dvou skupin senátorů. Zákon podle nich po novele odporuje ústavnímu pořádku a nutí neuvolněné komunální politiky k „majetkovému striptýzu“.
Za dvaačtyřicet kolegů jednal Ivo Valenta (Soukromníci), za druhou, šedesátičlennou skupinu, vystupoval Michael Canov z klubu Starostů. Soud se oběma návrhy, které se částečně překrývaly, zabýval ve spojeném řízení. Vyhověl jim jen z menší části. Podávání majetkových přiznání podle soudu sleduje legitimní cíl, problém spočívá jen v rozsahu nahlížení do registru.
Část zákona stanovující povinnost podávat majetková oznámení zůstává beze změn. Ústavní soud škrtl pasáž upravující nahlížení do registru u různých veřejných funkcionářů. Zákon říká, že do registru může nahlížet každý. Vidí většinu údajů, nezobrazuje se datum a místo narození a identifikace nemovitých věcí.
„Čím širší okruh lidí se bez omezení může s majetkovými poměry veřejného funkcionáře seznámit, tím intenzivnější zásah do soukromí bude takový člověk pociťovat,“ uvedl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček. Přímé zveřejnění téměř všech údajů v registru není podle nich ani nezbytné vzhledem ke smyslu zákona o střetu zájmů, ani přiměřené vzhledem k právu na soukromí.
Veřejní funkcionáři podávají oznámení o majetku při vstupu do funkce, poté přiznávají i majetek, kteří nabyli v průběhu výkonu funkce. V oznámení musí být nemovité věci, cenné papíry, podíly v korporacích a hodnotné movité věci. Oznamují se také příjmy a závazky. Registr vede ministerstvo spravedlnosti.
