Exekutora kvůli podezřelým doručenkám prověřuje ministerstvo. Ozvaly se desítky lidí

Nahrávám video

Exekutora Juraje Podkonického prověřuje ministerstvo spravedlnosti kvůli podezření, že si neoprávněně účtoval poplatky za osobní doručování a padělal veřejné listiny. Případem, na který upozornil pořad 168 hodin, se chystá zabývat i Exekutorská komora. Podkonický tvrdí, že doručenky doručenkami nebyly, i když tak byly označené. Člověku v tísni se kvůli exekutorovi ozvalo dalších osmdesát lidí. Vývoji v kauze se věnoval Václav Crhonek.

O prověření spisu dlužnice z reportáže 168 hodin požádala pražská radní Hana Kordová Marvanová (za STAN) Dopravní podnik hlavního města Prahy. Právě tomu totiž žena dlužila.

„Žádné takové doklady o tom, že by bylo doručováno, nejsou ve spise. Komunikace mezi advokáty a exekutorem probíhala elektronicky, nikoliv písemným doručováním. Takže mám v tuto chvíli potvrzenou zprávu od dopravního podniku, že to, co tvrdí pan Podkonický, a to, že si účtuje za doručování, není oprávněné,“ konstatuje Marvanová.

„To je zcela v rozporu s tím, co uvádí soudní exekutor Podkonický, který se vyjadřoval, že jeho zaměstnanci osobně doručovali vytištěné dokumenty,“ upozorňuje Kristýna Dolejšová, advokátka spolupracující s organizací Člověk v tísni.

Člověku v tísni se během týdne od odvysílání původní reportáže ozvalo zhruba osmdesát lidí, kteří mají s Podkonickým podobné zkušenosti. „V tuto chvíli zpracováváme jejich případy, připravujeme nahlížení do spisů a u naprosté většiny z nich budeme nahlížet do spisů,“ avizuje Daniel Hůle, expert na exekuce z Člověka v tísni.

Podezření už začalo prověřovat ministerstvo spravedlnosti. Chystá se na to i Exekutorská komora. „Pokud v konkrétním případě budou zjištěna nějaká velmi závažná pochybení, tak poté ministr spravedlnosti nebo předseda kontrolní komise jako kární žalobci podávají žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně a ten v těchto případech může uložit za tyto delikty peněžitou pokutu, nebo dokonce i soudního exekutora z úřadu odvolat,“ nastiňuje Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory.

Doručenky dle znalce fyzicky neexistovaly

Svůj nárok na peníze Podkonický dokládal takzvanou doručenkou, tedy dokladem o osobním předání písemností. Znalecký posudek, který zkoumal čtyři dokumenty dlužnice z reportáže 168 hodin, ale popsal, že vznikly jen sériově na počítači, a to včetně podpisů a razítek exekutora i advokátní komory, a že vůbec neexistovaly jejich listinné předlohy.

Podle soudního znalce a autora posudku Filipa Volavky doručenky existovaly pouze digitálně. „Když jsem se podíval dovnitř souborů na jejich strukturu a na to, co obsahují, tak jsem došel k závěru, že nevznikly tím, že by byly skenované, ale vznikly v podstatě celé na počítači,“ tvrdí Volavka.

Doručenka je přitom veřejná listina, podpisy na ní tedy musí být vlastnoruční. Dokument s podpisy přidanými na počítači neplatí a může být označen za falešný. „Od začátku jsme se domnívali, že s těmi doručenkami je nějakým způsobem fixlováno. Fixlují něco, co se reálně nestalo,“ řekl Hůle z Člověka v tísni.

Doručenky nebyly doručenky, tvrdí exekutor

Podezření umocnil fakt, že při odvolání, které dlužnice proti doručenkám podala, jí exekutor okamžitě vyhověl a v odůvodnění napsal, že poplatek mu nenáleží. Sám Podkonický ČT řekl, že na poplatek neměl nárok v této jedné konkrétní kauze, protože byl zrušen z procesních důvodů.

Jeho doručenky, na kterých je i výslovně uvedeno, že jde o doručenky, prý nebyly doručenky, ale jen jakási potvrzení, takže o veřejné listiny prý tedy nešlo. „Ten dokument můžete nazvat jakkoliv, kdy se posuzuje podle obsahu, co znamená,“ tvrdí Podkonický.

Exekutor argumentuje i soudním rozhodnutím, které mu prý elektronickou výrobu doručenek povolilo. „Již v roce 2013 mi dal za pravdu kárný senát Nejvyššího správního soudu, který právě tato elektronická potvrzení o doručování písemností posuzoval, že jsem neporušil v ničem zákon,“ obhajuje se.

Jenže soud, ke kterému už před deseti lety podal na Podkonického kárnou žalobu tehdejší ministr spravedlnosti Pavel Blažek, řešil v první řadě to, zda skutečně došlo k fyzickému doručování písemností. Soud tehdy konstatoval, že opak se nepodařilo prokázat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 6 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 11 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 15 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 17 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.