Úřady se po odvysílání reportáže České televize začaly zajímat o situaci jedenáctiměsíčního chlapce, který strávil celý dosavadní život v nemocnicích a nejevila o něj zájem matka, ale dlouho ani OSPOD. Kvůli tomu se k němu nemůže dostat ani potenciální pěstounka. O vývoji v případu, na který upozornila, točila pro 168 hodin Jana Gerleová.
Chlapečkovi, který leží měsíce osamocen v nemocnici, úřady konečně hledají pěstouna. O jejich činnost se zajímá ombudsman
9 minut
168 hodin: Osamělý II
Na chlapce, který leží jedenáct měsíců v nemocnici a nikdo se k němu nemá, upozornila jako první na svém blogu Petra Jirglová, která by se o něj ráda postarala. Sama za ním nemůže. Děčínská nemocnice, kde chlapec nyní je, jí zakázala dítě navštěvovat, protože není jeho příbuzná. Příležitostně jej navštěvuje jen babička, která se stará o jeho sourozence. Matka o dítě nejeví zájem.
Nyní již úřady začaly konat. Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková uvedla, že po odvysílání reportáže v České televizi se o situaci začala zajímat – zkoumá, zda se správně zachoval orgán sociálněprávní ochrany dětí (OSPOD) děčínské radnice a ústecký krajský úřad.
Mluvčí děčínského magistrátu Luděk Stínil připustil, že OSPOD o tom, „že tady je nějaký problém“, ví již od narození dítěte. Podnět, aby se pro chlapce začala hledat náhradní rodina, však předal až na přelomu září a října. Nyní kraj oslovil ostatní kraje a čeká, zda se najde vhodný pěstoun. „Domnívám se, že došlo k několikaměsíčnímu zpoždění, kdy bylo možné hledat pěstouny,“ podotkla šéfka Výboru pro práva dítěte Klára Šimáčková Laurenčíková.
Podle mluvčího Stínila je postoj OSPODu takový, že zatím je vše záležitost nemocnice. „OSPOD do situace vstupuje ve chvíli, kdy je možnost, že dítě bude propuštěno,“ prohlásil.
Existuje ovšem i instituce přechodných pěstounů, kteří se starají právě o takové děti, které jsou v nemocnicích a nikdo z jejich blízkých se o ně nestará. Podle právničky Terezy Brátové také mohla „sociálka“ zjistit, jestli neexistuje některý vzdálenější příbuzný, který by se o dítě postaral. „Základní mapování má proběhnout maximálně v řádu dní. Ne v deseti měsících,“ míní.
Ačkoli se děčínská radnice hájí i tím, že se domnívala, že by se chlapec přece jenom mohl vrátit do původní rodiny, podle místopředsedkyně Aliance náhradních rodin Hany Martínkové Bojkové se to vzájemně nevylučuje. „Je možno najít dítěti primárního pečovatele v podobě přechodné pěstounky a zároveň je možno pracovat s rodinou. Není důvod, aby dítě bylo bezprizorní a čekalo se, jak se podaří rodinu sanovat a jak se podaří s ní pracovat dál,“ poukázala.
Nyní na přidělení přechodného pěstouna nejspíše dojde. Hledá ho Ústecký kraj a zároveň i Praha, protože je možné, že se chlapec přesune z děčínské nemocnice do Motola. „Pakliže to nastane, jsme připraveni,“ uvedla radní pro sociální politiku Milena Johnová (Praha Sobě).
Nasnadě je otázka, zda je případ nemluvněte z děčínské nemocnice výjimečný. Že se na něj přišlo, byla náhoda – všimla si ho cizí žena, když šla do nemocnice navštívit někoho jiného. Zástupkyně ombudsmana připustila, že její role byla zásadní. „Bůh ví, jak by to dopadlo, kdyby ten příběh nemedializovala, a jak dlouho by tam chlapeček ještě ležel bez zájmu těch, kdo měli konat, a možná nekonali,“ podotkla Šimůnková.
