Doba oddlužení se asi zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny, Senát to schválil. Sporné zavedení minimální srážky ze mzdy nepodpořil. Horní komora také schválila novelu, která má přispět ke zvýšení počtu pěstounů. Norma zjednodušuje proces posuzování zájemců a zvyšuje státní příspěvek pro organizace, které pěstounům pomáhají. Senát schválil i úpravu pravidel veřejných sbírek či novelu, která má aktualizovat pravidla pro postupy Generální inspekce bezpečnostních sborů a sladit je se zákonem o policii. Horní komora ve středu také schválila novelu, která má zřejmě desetinásobně zvýšit sankci ohledně distribuce léků.
Novelu insolvenčního zákona Senát schválil beze změn. Novelu ještě posoudí prezident. Horní komora nevyhověla doporučení svých výborů na sporné zavedení minimální srážky ze mzdy při exekuci, podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) by to znamenalo narušení koaličního kompromisu. „Ten pozměňovací návrh je přeceňován v důsledcích, které způsobí pro věřitele. Podle mě je to miniaturní věc, která z mého politického pohledu nestojí za to, aby způsobila obrovské problémy v koalici a ve vládě,“ řekl.
Základní minimální srážka měla podle senátních výborů hospodářského a ústavně-právního představovat pět procent z minimální mzdy. Letos by činila 945 korun s ohledem na to, že minimální mzda byla zvýšena na 18 900 korun měsíčně. Pokud by dlužník pobíral starobní, invalidní nebo sirotčí důchod nepřesahující minimální mzdu, srážka měla být poloviční.
Úprava byla podle předsedy senátního ústavně-právního výboru Tomáše Goláně (ODS) reakcí na to, že hrazení dluhů srážkami ze mzdy kleslo s růstem nezabavitelné částky. Současně měla vytvořit tlak na to, aby současných půl milionu lidí v exekuci vstoupilo do oddlužení, což podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) není jisté. Opatření by pomohlo věřitelům, jimiž jsou matky samoživitelky, oběti trestných činů nebo bytová družstva, uvedl Goláň. Podle Hany Kordové Marvanové z frakce ODS a TOP 09 by ale postihla dlužníky s minimálními příjmy.
Kritici ve shodě s organizacemi na pomoc potřebným varovali, že by zavedení povinné minimální srážky pro dlužníky vedlo k práci „načerno“ a bylo v rozporu s chystanou reformou dávek, která má motivovat k legálnímu zaměstnání. Proti úpravě výborů vystoupili rovněž Adéla Šípová (Piráti), Petr Fiala (KDU-ČSL) nebo Marek Hilšer z klubu Starostů, podle něj je úprava prospěšná především pro exekutorskou lobby.
Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Změny insolvenčního zákona vychází z evropské směrnice, která ale požaduje tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Kabinet se v programu zavázal k tomu, že se bude vztahovat i na spotřebitele. Zastánci tvrdí, že předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Podle kritiků zkrácení doby oddlužení neúměrně zhorší pozici věřitelů.
Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim. Novela zavádí tříletý proces oddlužení. Osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů, případy se budou posuzovat individuálně.
Vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení konkrétního dlužníka. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou zhruba za 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.
Vyšší příspěvek pro organizace pomáhající pěstounům
Takzvané doprovázející organizace, které pomáhají pěstounům, by měly dostávat vyšší státní příspěvky. V případě podpory dlouhodobých pěstounů vzroste podle novely z nynějších 59 400 korun na rok na 66 tisíc korun, v případě přechodných pěstounů na 72 tisíc korun. O 18 tisíc korun navíc bude činit příspěvek v případě, že dlouhodobý nebo přechodný pěstoun pečuje o tři a více dětí nebo alespoň o jedno dítě s těžším zdravotním postižením.
Pravidla by se měla upravit i pro Klokánky a podobné dětské azylové domy tak, že nejmenší děti by v nich mohly pobývat nejvýš měsíc. Rychleji by se tak měla řešit situace v jejich vlastní rodině, nebo by se pro ně měli najít pěstouni. Sněmovna dobu pobytu prodloužila tak, že zpravidla nemá přesáhnout dva měsíce. Výjimka z ohraničené doby pobytu zůstane pro případy sourozeneckých skupin. Novela také předpokládá zákaz umisťování předškolních dětí do ústavních zařízení od roku 2028.
Novela upravuje i další záležitosti a vyrovnává svěřenectví a nezprostředkovanou pěstounskou péči, která zahrnuje zejména pěstouny, kteří jsou příbuznými dítěte. Jde o shodná práva a povinnosti včetně nároků na podporu a příspěvky. Změna má podle zdůvodnění zajistit lepší péči pro děti a podporu pro všechny náhradní pečovatele. Novelu, která souvisí s blížícím se rušením kojeneckých ústavů pro nejmenší děti, nyní dostane k podpisu prezident.
Míra administrativy u veřejných sbírek se asi sníží
K prezidentovi míří rovněž vládní novela, která má přinést zjednodušení administrativy při konání humanitárních nebo jiných veřejných sbírek. Provozovatelé sbírek nebudou muset předkládat potvrzení, že nemají daňový nedoplatek nebo nedoplatek na zdravotním či sociálním pojištění. Novela výslovně stanoví, že z výtěžku sbírky je možné hradit také režijní náklady.
Pokud bude provozovatel sbírky vybírat peníze na veřejně prospěšné účely přes bankovní účet, sbírka se nebude muset zákonem o veřejných sbírkách řídit. Krajský úřad ji tedy nebude muset prověřit. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) ale kontroly může zastoupit transparentní účet nebo prověrka hospodaření provozovatele sbírky.
Předloha upravuje i sbírky konané prodejem předmětů nebo vstupenek tak, aby neumožňovaly obcházení tržního řádu. Obce budou moci propagaci či pořádání takových sbírek na některých místech zcela zakázat. Opatření míří zejména proti takzvaným deštníkářům známým především z pražského Staroměstského náměstí, kteří ve skutečnosti nabízejí služby v cestovním ruchu.
Nová pravidla pro GIBS
Aktualizovat pravidla pro postupy Generální inspekce bezpečnostních sborů a sladit je se zákonem o policii má novela, kterou Senát schválil beze změn tak, jak mu doporučily jeho výbory. Normu, který má podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) také odstranit nejednoznačnosti a nelogičnosti současné úpravy, nyní dostane k podpisu prezident.
Novela má zavést pravidla pro občanské zaměstnance GIBS nebo vyjasnit, jaké podklady a doklady má inspekce poskytovat sněmovní kontrolní komisi. Dále upravuje pravidla mezinárodní spolupráce GIBS, která se dosud řídí zákonem o policii a nově stanovuje oprávnění inspektorů zjišťovat u kontrolovaných osob, zda jsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Příslušníci GIBS by také mohli nosit služební stejnokroj, a to především při slavnostních nebo společenských akcích.
Senát také poslal k posouzení prezidentovi novelu, která zavádí, že zákony o posuzování shody stanovených výrobků a požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb budou upraveny podle norem EU.
Noví členové Rady ÚSTR
Senátoři dále v tajné volbě schválili sněmovní nominaci dvou nových členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Budou jimi novinář Michal Klíma a někdejší šéf Rady České televize Jan Mrzena. Mrzena v tajné volbě obdržel 52 hlasů ze 68 odevzdaných, Klíma 45 hlasů. Oba se funkcí ujmou 25. července, nahradí exministra vnitra Františka Bublana a historika Eduarda Stehlíka, který byl dosud předsedou Rady a kterému skončí druhé pětileté funkční období a znovu kandidovat nemohl.
Čtyřiašedesátiletý Klíma byl od března 2022 do února 2023 vládním zmocněncem pro oblast médií a je předsedou správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu. Jednašedesátiletý Mrzena byl v letech 1997 až 2004 ředitelem Jihočeského divadla. V čele Rady České televize stál v letech 2001 až 2005, od roku 2007 do roku 2011 byl personálním ředitelem České televize.
Menší administrativa týkající se církví
Senát ve středu také schválil bez úprav tak, jak mu to doporučily jeho výbory, novelu církevního zákona, která má přinést digitalizaci, sjednocení terminologie a zjednodušení administrativy. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.
Norma umožní elektronicky získat úředně ověřené výpisy z Rejstříku registrovaných církví a náboženských společností, Rejstříku svazů církví a náboženských společností a Rejstříku evidovaných, tedy v podstatě církevních právnických osob. To je podle vlády v souladu s trendem elektronizace veřejné správy.
Podpora méně rozvinutých regionů
Horní parlamentní komora v usnesení k naplňování cílů kohezní politiky EU, jejímž cílem je mimo jiné snižování zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, také ve středu vyzvala vládu, aby významně zvýšila podíl národních finančních příspěvků pro méně rozvinuté regiony hlavně na severozápadě Čech, aby přestaly zaostávat za ostatními.
„Politika soudržnosti uplatňovaná vládami ČR dlouhodobě nepřináší efekt vzájemného přibližování životní i ekonomické úrovně méně rozvinutých regionů s přechodovými a více rozvinutými regiony, ale naopak, rozdíly mezi regiony se stále významně prohlubují,“ konstatoval Senát. Například Ústecký a Karlovarský kraj, kde hrubý domácí produkt na obyvatele dosahuje pouze 60 procent unijního průměru HDP, již více než 15 let zaostává za ostatními, shodli se senátoři.
„Bez významného systematického zapojení národních zdrojů není šance, aby jakékoli stávající evropské dotace vyřešily dlouhodobě strukturální problémy zaostalých regionů,“ uvedl senátor ODS a někdejší teplický primátor Hynek Hanza. Podle Zbyňka Linharta (STAN) byly v letech 2017 až 2021 naslibovány těmto regionům investice za 150 miliard korun bez konkrétní realizace. Čerpání evropských prostředků je proto v těchto regionech minimální, shodl se děčínský senátor Linhart s karlovarskou senátorkou Věrou Procházkovou (ANO).
Vláda by měla podle Senátu do konce října sdělit, jak se s jeho výzvou vypořádala. Horní parlamentní komora současně připomenula dvě desítky doporučení z roku 2019, podle nichž by kabinet měl zvýhodnit méně rozvinuté regiony mimo jiné jednoduchou sníženou daní a směřovat do nich zásadní část prostředků z fondů EU. Měl by také více zvýhodnit a podporovat místní malé a střední podnikatele například odpuštěním daní pro první roky podnikání.
Novela o lécích
Senát přijmul také pravidla pro elektronické vedení zdravotní dokumentace, právo pacienta na bezplatné získání první kopie dokumentace nebo výpisu z ní a úpravu, která umožní sledování četnosti darování krve. Novela o zdravotních službách počítá rovněž s novým informačním systémem, jehož cílem je zlepšit administraci specializačního a nástavbového vzdělávání zdravotnických pracovníků.
Novela o léčivech má zvýšit ze dvou milionů na desetinásobek pokutu za nezavedení léků do evidence lékáren a nově zavést i nejvýše dvouletý zákaz činnosti. Sankce se podle vlády zvyšuje na úroveň postihu za zakázaný vývoz léků do zahraničí, míří na redistributory léčiv. Sněmovna v zákoně neobnovila úpravu postupu dodávek léků do lékáren, aby menší nemohly být znevýhodněny proti řetězcům. Neuzákonila ani možnost výdeje volně prodejných léků také prostřednictvím automatů.
Digitalizaci, sjednocení terminologie a snížení administrativní zátěže týkající se církví má přinést novela církevního zákona.
