Části solárních elektráren se zřejmě zvýší daň, rozhodli poslanci

Nahrávám video

Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou schválila sněmovna. Nyní ji projedná Senát. Ve finále jsou také změny v odměnách pěstounů a v příspěvcích na děti v klokáncích. Odpoledne poslanci ve druhém čtení projednali zvýšení důchodů od příštího roku.

Solární elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově by na ně dopadl odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu ve výši 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 pak mohou vzrůst odvody na 20 a 21 procent. Současně s tím by měla klesnout podpora fotovoltaik prostřednictvím jejich výnosnosti, takzvaného vnitřního výnosového procenta. Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou šlo 29,1 miliardy korun.

Vnitřní výnosové procento (IRR), tedy výnosnost solární elektrárny po dobu trvání podpory, má nově činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. Sněmovna tak schválila původní vládní návrh beze změny. Neuspěly jiné návrhy, které chtěly IRR nastavit jinak. Se zvýšením solárního odvodu uspěl sociální demokrat Petr Dolínek.

Státu by změna mohla ušetřit miliardy korun. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard korun. K tomu by stát ušetřil jednu až dvě miliardy korun v rámci IRR. Podle Havlíčka jde na podporu obnovitelných zdrojů nyní ročně 47 miliard korun, z toho 27 miliard ze státního rozpočtu. Zbytek hradí spotřebitelé a průmysl.

Havlíček také podpořil návrh zpravodaje Pavla Pustějovského (ANO), aby vláda mohla o přiměřenosti podpory formou IRR rozhodovat vládním nařízením, to ale sněmovna nepřijala. Odmítla také návrh hospodářského výboru, který chtěl vložit navýšení podílu biosložky v benzinu z nynějších 4,1 procenta na 8,8 procenta.

Podle šéfa resortu obchodu a průmyslu zákon řeší transformaci českého teplárenství, která se dotýká 1,7 milionu domácností, a umožní přechod na jiné než uhelné zdroje. Umožní také přechod k čisté mobilitě v dopravě.

Dolní komora na návrh Martina Kolovratníka (ANO) osvobodila od poplatku na podporu obnovitelných zdrojů elektřinu spotřebovanou ve veřejné drážní dopravě. Týká se to osobních i nákladních vlaků, tramvají, trolejbusů nebo lanovek.

Prošla také přechodová podpora pro teplárny. „Přechodová podpora tepla je zavedena minimálně na tři roky. Znamená, že ten, kdo se zaváže do roku 2030 odejít od uhlí k jinému zdroji, bude mít nárok na tuto podporu. Takže je to podpora odklonu od uhlí k jiným alternativním zdrojům,“ vysvětlil Pavel Pustějovský (ANO).

Pro zákon jako celek zvedlo ruku 112 poslanců z klubů ANO, SPD, ČSSD, KSČM. Podle hlasovací listiny jich sice bylo 113, ale lidovec Pavel Bělobrádek dodatečně oznámil, že se zdržel. Novelu podpořila i Olga Sommerová z klubu TOP 09.

Podle Havlíčka tak sněmovna odčinila své selhání. „Udělali jsme tlustou čásru za minulostí – s ohledem na podporu fotovoltaiky – vybudovanou v roce 2009, 2010, kdy došlo k totálním selhání sněmovny,“ prohlásil.

Zákon kritizují energetici

Schválení novely sněmovnou kritizuje Solární asociace. Podle ní tím poslanci ohrozili další vývoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku. „Likvidační kombinace povolené výnosnosti 6,3 procenta a zvýšení solárního odvodu ohrožuje tisíce projektů solárních elektráren v Česku. Poslanci si musí uvědomit, že za každým solárním panelem jsou investice domácností, českých podnikatelů nebo měst a obcí. Právě ti vložili své prostředky a významně se zadlužili, aby pomohli Česku zvýšit podíl zelené energie,“ okomentoval předseda představenstva asociace Jan Krčmář.

Svaz moderní energetiky upozornil, že dolní komora také odmítla rozšířit vládní novelu o aukční podporu pro nové fotovoltaické elektrárny a bioplynové stanice. „Poslanci, zejména vládní koalice, tak do budoucna ohrožují konkurenceschopnost českých firem i domácností, neboť je ponechají závislé na drahých fosilních palivech,“ řekl programový ředitel svazu Martin Sedlák. Omezení výnosnosti v kombinaci se solárním odvodem považuje za likvidační pro fotovoltaické elektrárny.

Komora obnovitelných zdrojů energie uvedla, že v oblasti kontroly přiměřenosti podpory starších projektů OZE sněmovna schválila návrh, který komora podporuje a jenž státu ušetří tři miliardy korun ročně na veřejné podpoře pro velké fotovoltaiky. „Bohužel je ale v zákoně špatné nastavení IRR, které poškozuje téměř všechny druhy obnovitelných zdrojů energie,“ podotkla.

Novelu proti takzvaným energetickým šmejdům poslanci neprojednali

Sněmovna měla na programu také novelu proti takzvaným energetickým šmejdům. Předloha by měla zlepšit ochranu spotřebitelů na trhu s energiemi. Zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Poslanci ale ve středu schvalování lepší ochrany spotřebitelů nedokončili. Finální kolo projednávání by mělo pokračovat v pátek.

Poslanci by mohli schvalovat také zlepšení dohledu nad dodržováním pracovní doby strojvedoucích a možnost rezervace konkrétní registrační značky na vozidla. Zjednodušit by se měl podle vládní novely o podmínkách provozu také zápis změny vlastníka nebo provozovatele vozu.

Odpoledne dolní komora pokračovala ve druhém čtení vládního návrhu na dodatečné zvýšení penzí o 300 korun od ledna, které nedokončila minulý týden. Očekává se, že k závěrečnému kolu bude svolána mimořádná schůze koncem července. Většina stran navrhla dodatečné úpravy oproti vládnímu návrhu, většinou chtějí vyšší valorizaci. Lidovci přišli také s požadavkem, aby se snížily penze lidem, kteří zasedali ve vládách či parlamentu před revolucí, což ale ostře kritizovali komunisté a návrh se nezamlouvá ani SPD.

Protože debata o důchodech trvala poslancům velmi dlouho, nestihli dokončit druhé čtení novely zákona o sociálních službách. V 18 hodin měly začít volby členů některých  rad, které ale proběhly jen zčásti. Zbytek se neuskutečnil, protože si opoziční strany vzaly přestávky až do konce jednacího dne – v součtu na deset hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 11 mminutami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 40 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 10 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 12 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.