Části solárních elektráren se zřejmě zvýší daň, rozhodli poslanci

Nahrávám video

Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou schválila sněmovna. Nyní ji projedná Senát. Ve finále jsou také změny v odměnách pěstounů a v příspěvcích na děti v klokáncích. Odpoledne poslanci ve druhém čtení projednali zvýšení důchodů od příštího roku.

Solární elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově by na ně dopadl odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu ve výši 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 pak mohou vzrůst odvody na 20 a 21 procent. Současně s tím by měla klesnout podpora fotovoltaik prostřednictvím jejich výnosnosti, takzvaného vnitřního výnosového procenta. Na podporu solárních elektráren loni v Česku podle dat Operátora trhu s elektřinou šlo 29,1 miliardy korun.

Vnitřní výnosové procento (IRR), tedy výnosnost solární elektrárny po dobu trvání podpory, má nově činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. Sněmovna tak schválila původní vládní návrh beze změny. Neuspěly jiné návrhy, které chtěly IRR nastavit jinak. Se zvýšením solárního odvodu uspěl sociální demokrat Petr Dolínek.

Státu by změna mohla ušetřit miliardy korun. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve řekl, že pokud by u solárních elektráren bylo IRR 8,4 procenta a současně by se o deset procent zvýšila solární daň na projekty z takzvaného solárního boomu, přineslo by to do státního rozpočtu na solární dani čtyři až pět miliard korun. K tomu by stát ušetřil jednu až dvě miliardy korun v rámci IRR. Podle Havlíčka jde na podporu obnovitelných zdrojů nyní ročně 47 miliard korun, z toho 27 miliard ze státního rozpočtu. Zbytek hradí spotřebitelé a průmysl.

Havlíček také podpořil návrh zpravodaje Pavla Pustějovského (ANO), aby vláda mohla o přiměřenosti podpory formou IRR rozhodovat vládním nařízením, to ale sněmovna nepřijala. Odmítla také návrh hospodářského výboru, který chtěl vložit navýšení podílu biosložky v benzinu z nynějších 4,1 procenta na 8,8 procenta.

Podle šéfa resortu obchodu a průmyslu zákon řeší transformaci českého teplárenství, která se dotýká 1,7 milionu domácností, a umožní přechod na jiné než uhelné zdroje. Umožní také přechod k čisté mobilitě v dopravě.

Dolní komora na návrh Martina Kolovratníka (ANO) osvobodila od poplatku na podporu obnovitelných zdrojů elektřinu spotřebovanou ve veřejné drážní dopravě. Týká se to osobních i nákladních vlaků, tramvají, trolejbusů nebo lanovek.

Prošla také přechodová podpora pro teplárny. „Přechodová podpora tepla je zavedena minimálně na tři roky. Znamená, že ten, kdo se zaváže do roku 2030 odejít od uhlí k jinému zdroji, bude mít nárok na tuto podporu. Takže je to podpora odklonu od uhlí k jiným alternativním zdrojům,“ vysvětlil Pavel Pustějovský (ANO).

Pro zákon jako celek zvedlo ruku 112 poslanců z klubů ANO, SPD, ČSSD, KSČM. Podle hlasovací listiny jich sice bylo 113, ale lidovec Pavel Bělobrádek dodatečně oznámil, že se zdržel. Novelu podpořila i Olga Sommerová z klubu TOP 09.

Podle Havlíčka tak sněmovna odčinila své selhání. „Udělali jsme tlustou čásru za minulostí – s ohledem na podporu fotovoltaiky – vybudovanou v roce 2009, 2010, kdy došlo k totálním selhání sněmovny,“ prohlásil.

Zákon kritizují energetici

Schválení novely sněmovnou kritizuje Solární asociace. Podle ní tím poslanci ohrozili další vývoj obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku. „Likvidační kombinace povolené výnosnosti 6,3 procenta a zvýšení solárního odvodu ohrožuje tisíce projektů solárních elektráren v Česku. Poslanci si musí uvědomit, že za každým solárním panelem jsou investice domácností, českých podnikatelů nebo měst a obcí. Právě ti vložili své prostředky a významně se zadlužili, aby pomohli Česku zvýšit podíl zelené energie,“ okomentoval předseda představenstva asociace Jan Krčmář.

Svaz moderní energetiky upozornil, že dolní komora také odmítla rozšířit vládní novelu o aukční podporu pro nové fotovoltaické elektrárny a bioplynové stanice. „Poslanci, zejména vládní koalice, tak do budoucna ohrožují konkurenceschopnost českých firem i domácností, neboť je ponechají závislé na drahých fosilních palivech,“ řekl programový ředitel svazu Martin Sedlák. Omezení výnosnosti v kombinaci se solárním odvodem považuje za likvidační pro fotovoltaické elektrárny.

Komora obnovitelných zdrojů energie uvedla, že v oblasti kontroly přiměřenosti podpory starších projektů OZE sněmovna schválila návrh, který komora podporuje a jenž státu ušetří tři miliardy korun ročně na veřejné podpoře pro velké fotovoltaiky. „Bohužel je ale v zákoně špatné nastavení IRR, které poškozuje téměř všechny druhy obnovitelných zdrojů energie,“ podotkla.

Novelu proti takzvaným energetickým šmejdům poslanci neprojednali

Sněmovna měla na programu také novelu proti takzvaným energetickým šmejdům. Předloha by měla zlepšit ochranu spotřebitelů na trhu s energiemi. Zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Poslanci ale ve středu schvalování lepší ochrany spotřebitelů nedokončili. Finální kolo projednávání by mělo pokračovat v pátek.

Poslanci by mohli schvalovat také zlepšení dohledu nad dodržováním pracovní doby strojvedoucích a možnost rezervace konkrétní registrační značky na vozidla. Zjednodušit by se měl podle vládní novely o podmínkách provozu také zápis změny vlastníka nebo provozovatele vozu.

Odpoledne dolní komora pokračovala ve druhém čtení vládního návrhu na dodatečné zvýšení penzí o 300 korun od ledna, které nedokončila minulý týden. Očekává se, že k závěrečnému kolu bude svolána mimořádná schůze koncem července. Většina stran navrhla dodatečné úpravy oproti vládnímu návrhu, většinou chtějí vyšší valorizaci. Lidovci přišli také s požadavkem, aby se snížily penze lidem, kteří zasedali ve vládách či parlamentu před revolucí, což ale ostře kritizovali komunisté a návrh se nezamlouvá ani SPD.

Protože debata o důchodech trvala poslancům velmi dlouho, nestihli dokončit druhé čtení novely zákona o sociálních službách. V 18 hodin měly začít volby členů některých  rad, které ale proběhly jen zčásti. Zbytek se neuskutečnil, protože si opoziční strany vzaly přestávky až do konce jednacího dne – v součtu na deset hodin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Resort obrany zrušil zakázku na obrněná vozidla, tendr vyhlásí znovu

Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na 185 obrněných čtyřkolových vozidel za 24,7 miliardy korun. Vysvětlilo to mimo jiné ekonomickými důvody, vyplývá z informací v rejstříku zakázek. Na zrušení zakázky upozornily servery Aktuálně.cz a Ekonomický deník. Podle resortu ale po odstranění nedostatků bude výběrové řízení vyhlášeno znovu. Vozidla by měla sloužit hlavně jako sanitky, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy. Zrušení zakázky zkritizovali zástupci sněmovní opozice.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
před 6 hhodinami

Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda Andreje Babiše (ANO) podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře. Pro svržení kabinetu hlasovalo 83 přítomných opozičních poslanců, potřeba by bylo nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 94 zákonodárců koalice. Debata se předtím vyostřila, když se opoziční představitelé sháněli po premiérovi Babišovi. Jednání o nedůvěře trvalo tři dny, vládu během čtvrtka podrobili kritice zástupci opozice v čele s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kritizovali například zadlužování země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf příbramské nemocnice končí kvůli kauze VZP ve funkci

Někdejší manažer Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petr Honěk, prověřovaný v souvislosti se zásahem ve VZP a farmaceutických firmách, končí v čele příbramské nemocnice. O jeho odvolání z představenstva oblastní nemocnice rozhodli středočeští radní v působnosti valné hromady, sdělila mluvčí hejtmanství Zuzana Žídková. Podle ní Honěk skončil ve funkci s okamžitou platností.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Turkova autonehoda byla nanejvýš přestupkem, policie trestný čin nezjistila

Při červencové autonehodě poslance Filipa Turka (za Motoristy) a řidiče nemocničního vozu v centru Prahy se nestal trestný čin, sdělila výsledek prověřování mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová. Doplnila, že policie věc postoupila do přestupkového řízení. Zjištěné skutečnosti podle ní nasvědčují podezření, že přestupku se dopustili oba účastníci srážky. Turek uvedl, že je připraven dál pracovat pro Česko v souladu s mandátem. Premiér Andrej Babiš (ANO) pro ČT reagoval, že zatím není jasné, kdo nehodu zavinil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Policie navrhla obžalobu v kauze zakázek ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě

Policisté po třech letech uzavřeli kauzu zakázek ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě a navrhli obžalobu. ČT to sdělil dozorující státní zástupce Adam Borgula, který rozhodne o jejím případném podání. Odmítl ale upřesnit, kolika osob a jakých trestných činů se návrh na obžalobu týká. Případ odstartoval v roce 2023 policejní zásah na generálním štábu Armády České republiky a dalších místech, po kterém vyšetřovatelé obvinili šest lidí a tři firmy z pletich při zadání veřejných zakázek.
před 10 hhodinami

Antimonopolní úřad potrestal kartelovou dohodu výrobců kabelů téměř dvoumiliardovou pokutou

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal čtyři výrobce a prodejce kabelů pokutou v souhrnné výši 1,94 miliardy korun za kartelovou dohodu. Pátá firma, která se kartelu účastnila, vyvázla bez pokuty, šestá je v insolvenci. Pokuty 955 milionů korun pro společnost Prysmian z Velkého Meziříčí a 910 milionů korun pro firmu NKT z Kladna jsou nejvyššími sankcemi uloženými jednotlivým firmám v historii ÚOHS. Rozhodnutí úřadu je nepravomocné a účastníci řízení se proti němu mohou odvolat k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Soud rehabilitoval kardinála Trochtu za nezákonnou internaci Státní bezpečností

Okresní soud v Litoměřicích rehabilitoval bývalého litoměřického biskupa a kardinála Štěpána Trochtu za období, kdy ho na začátku 50. let nezákonně internovala Státní bezpečnost. Za pozdější odsouzení k pětadvacetiletému vězení byl Trochta rehabilitován už v roce 1968. Období předcházející samotnému věznění se však tehdy rehabilitace netýkala.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.