Lékárny zřejmě čekají přísnější postihy za nezaevidování léků. V případě pochybení by jim mohl hrozit až dvacetimilionový postih místo současného až dvoumilionového a nově i nejvýše dvouletý zákaz činnosti. Má se tak lépe zabránit nelegálnímu reexportu medikamentů na zahraniční trhy. Předloha čeká na schválení Senátu, od června ale už platí v lékárnách další změny. Pacienti mohou v aplikaci elektronických receptů vidět, které léky jsou označeny jako „omezeně dostupné“ a v které lékárně je lze pořídit.
Sankce za nezaevidování léků se můžou zvýšit o miliony, zabrání se tak přeprodeji
8 minut
Události: Sankce za nezaevidování léků se můžou zvýšit
Při příjmu léků kontroluje lékárna množství, expiraci, cenu a také ověřuje, zda lék není padělek. Teprve pak může přípravek naskladnit. Pokud Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) najde v evidenci nesrovnalosti, může provozovatele lékárny pokutovat. Dosud byla maximální sankce dva miliony korun. Sněmovna na konci května schválila zvýšení na desetinásobek, předlohu ještě posoudí Senát. Dvacetimilionový postih nově doplňuje ještě možný až dvouletý zákaz činnosti.
Sankce ztíží zakázaný přeprodej léků
Vyšší sankce za nezavedení léků do evidence lékáren má podle zdůvodnění vládní novely ztížit takzvané reexporty, tedy zakázaný vývoz léků do zahraničí. Dosavadní výše sankce nemá dostatečný preventivní ani výchovný efekt, neboť v některých případech představuje zlomek ceny „ztracených“ léčivých přípravků, stojí ve zdůvodnění.
SÚKL eviduje i případ, kdy provozovatel lékárny nenaskladnil přes třicet tisíc balení léků v hodnotě 17 milionů korun. Dosavadní dvoumilionová pokuta je tak v porovnání s možným výdělkem za předprodej zanedbatelná.
Česká lékárenská komora změnu chápe, obává se ale vyšších pokut za drobná pochybení. „Může to znamenat i to, že se zvedne spodní hranice, za stejná provinění budou ukládány vyšší tresty, což pro subjekty, které budou jednat třeba v dobré víře, neúmyslně, může být docela zásadní problém,“ upozornil prezident lékárenské komory Aleš Krebs.
SÚKL ujišťuje, že sankce vždy odpovídají vážnosti prohřešku. „SÚKL má nastavené interní mechanismy, třeba takzvaný pokutový tým, který transparentně řeší, aby sankce byly udělovány nikoliv rozhodnutím jedné osoby, ale na základě konsensu,“ uvedl ředitel ústavu Tomáš Boráň.
Lékárny musí hlídat léky s omezenou dostupností
Už platnou novinkou v lékárnách je od června sledování omezeně dostupných léků. Lékárny a firmy distribuující léky musí každý den SÚKLu hlásit své zásoby takto označených přípravků. Systém odesílá hlášení automaticky, takže změna by neměla znamenat pro pracovníky zvýšenou administrativu.
Pacienti, kterým lékař takovýto lék předepíše, po přihlášení do aplikace e-receptu na webu nebo v mobilu uvidí seznam a na mapě 20 nejbližších lékáren, kde je lék dostupný. Nejde ale o aktuální stav. „Aplikace ukazuje pacientovi stav k předchozímu dni, kdy my jsme povinni odesílat data,“ upozorňuje ale lékárnice Petra Juppová z Prahy-Podolí.
Lékárny v systému uvidí, zda a u kterého distributora je možné lék objednat. Lékaři budou na omezenou dostupnost upozorněni systémem e-receptů už při předepisování léku. Ostatní, kteří lék předepsaný nemají, informaci v aplikaci neuvidí.
Jako první léky s „omezenou dostupností“ označil SÚKL hned na začátku června inhalátor s Ventolinem pro astmatiky a jeho dvě náhrady, dále antibiotikum Ospen a několik druhů léků na závratě, u kterých ministerstvo zdravotnictví jejich nedostupnost řešilo už v minulosti. Aktuálně jsou hůř dostupné třeba i přípravky na léčbu ADHD nebo vysoký krevní tlak.
