Částečné proplácení bílých plomb či logopeda. Ministerstvo navrhuje změny pojištění

Nahrávám video

Pojišťovny by měly v budoucnu moci hradit část ceny bílé plomby nebo preventivní péči logopeda ve školách. Za prohlídky a screeningová vyšetření by pak lidem mohly nabízet více příspěvků a bonusů. Změnu obsahuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny si podle něj budou moci více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví. Se sankcemi pro ty, kteří si zdraví sami poškozují, zatím ale systém nepočítá.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček považuje za nejdůležitější změnu větší možnost podpory prevence. „Pro nás je nejpodstatnější změna v tom, jaké programy mohou zdravotní pojišťovny svým pojištěncům nabízet,“ řekl Dvořáček. „Je to první krok v tom, že se v tom pojišťovny začnou lišit,“ dodal. Toto téma podle něj nastartovalo přípravu novely, další body, které bylo třeba řešit, se pak přidávaly. Bylo to i součástí programového prohlášení vlády.

„Jdeme cestou pozitivní motivace, ale zároveň když nebudete plnit některé preventivní kroky, nebudete chodit na screening, tak poté nedosáhnete na bonusový program zdravotní pojišťovny,“ vysvětluje Dvořáček.

Částečné hrazení bílé výplně

Budoucí zákaz amalgámu si podle ředitele odboru regulace cen a úhrad Tomáše Trocha vyžádal změny v úhradách stomatologie. Nově se počítá s tím, že pojišťovna by dospělým hradila čtyřicet procent ceny bílé zubní výplně, žádná by ale nebyla zcela zdarma.

Lidé by mohli část rozdílu mezi cenou a úhradou čerpat právě z fondu prevence své zdravotní pojišťovny. „Podmínkou bude účast na programech, které pojišťovna nastaví, například preventivní prohlídky, očkování nebo screeningy,“ doplnil ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Jan Zapletal.

Poslanec a člen sněmovního zdravotnického výboru Kamal Farhan (ANO) míní, že to nestačí. „Ten poměr by měl být vyšší. Pro ministra zdravotnictví by to měla být priorita, aby to zajistil pacientům,“ podotkl.

Podobně se ve večerním vysílání vyjádřil i poslanec, místopředseda výboru pro zdravotnictví a předseda správní rady VZP Tom Philip (KDU-ČSL). „Zdravý chrup je základ zdravého žaludku a zdravého trávení, proto bych byl spíše pro to, aby v případě, že lidé chodí pravidelně na kontroly, na prevenci, aby měli stoprocentní úhradu všech plomb nebo sanací kazů,“ podotkl.

Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka se škála příspěvků, které budou vázány na absolvování prevence, bude rozšiřovat. „Můžeme se bavit i o tom, že to budou například sportovní aktivity, které jsme schopni kontrolovat formou dokladu,“ vysvětluje také ředitel VZP Zdeněk Kabátek. 

Podobně by pojišťovny mohly nabízet i úhradu další jinak nehrazené péče. Novela počítá také s tím, že zdravotní pojišťovny budou moci pro své pojištěnce nasmlouvat zdravotní péči v zahraničí nebo uhradit například péči o zraněného v pohraničí, kde je blíž nemocnice v cizině. Nově by měli více pravomocí v předepisování péče mít i nelékaři, například fyzioterapeuti či sestry v domácí péči.

Ministerstvo podle Dvořáčka očekává velké množství připomínek a pozměňovacích návrhů, připomínkové řízení bude v dubnu a květnu a novela by měla jít do prázdnin do sněmovny.

Do fondů prevence, ze kterých pojišťovny například dávají lidem příspěvky na očkování, sport nebo zubní hygienu, budou moci podle návrhu jít místo současných 0,5 procenta vybraného pojistného až tři procenta. Letos systém hospodaří se zhruba 500 miliardami korun, šlo by tedy až o patnáct miliard korun.

Pojišťovny by také zároveň zrušily své rezervní fondy, které musí plnit ze zákona a ve kterých je asi šest miliard korun. Zůstatky na účtech pojišťoven jsou zhruba 56 miliard korun. Návrh počítá také se vznikem fondu obecně prospěšných činností, z něhož by se financovaly další akce prospěšné pro celý systém. Podporu by z něj měl získat Ústav zdravotnických informací a statistiky nebo pacientské organizace.

„Vznikat by mohly stipendijní programy pro lékaře v předatestačním vzdělávání, protože pojišťovny nemají žádný nástroj, jak lékaře dostat do oblastí, kde chybí,“ řekl také Zapletal. Lékař pobírající stipendium by se zavázal, že v regionu zůstane.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 3 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 4 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 9 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 10 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.