Částečné proplácení bílých plomb či logopeda. Ministerstvo navrhuje změny pojištění

Nahrávám video
Události: Změny ve fungování zdravotních pojišťoven
Zdroj: ČT24

Pojišťovny by měly v budoucnu moci hradit část ceny bílé plomby nebo preventivní péči logopeda ve školách. Za prohlídky a screeningová vyšetření by pak lidem mohly nabízet více příspěvků a bonusů. Změnu obsahuje novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Pojišťovny si podle něj budou moci více konkurovat a více odměnit pojištěnce za vlastní péči o zdraví. Se sankcemi pro ty, kteří si zdraví sami poškozují, zatím ale systém nepočítá.

Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček považuje za nejdůležitější změnu větší možnost podpory prevence. „Pro nás je nejpodstatnější změna v tom, jaké programy mohou zdravotní pojišťovny svým pojištěncům nabízet,“ řekl Dvořáček. „Je to první krok v tom, že se v tom pojišťovny začnou lišit,“ dodal. Toto téma podle něj nastartovalo přípravu novely, další body, které bylo třeba řešit, se pak přidávaly. Bylo to i součástí programového prohlášení vlády.

„Jdeme cestou pozitivní motivace, ale zároveň když nebudete plnit některé preventivní kroky, nebudete chodit na screening, tak poté nedosáhnete na bonusový program zdravotní pojišťovny,“ vysvětluje Dvořáček.

Částečné hrazení bílé výplně

Budoucí zákaz amalgámu si podle ředitele odboru regulace cen a úhrad Tomáše Trocha vyžádal změny v úhradách stomatologie. Nově se počítá s tím, že pojišťovna by dospělým hradila čtyřicet procent ceny bílé zubní výplně, žádná by ale nebyla zcela zdarma.

Lidé by mohli část rozdílu mezi cenou a úhradou čerpat právě z fondu prevence své zdravotní pojišťovny. „Podmínkou bude účast na programech, které pojišťovna nastaví, například preventivní prohlídky, očkování nebo screeningy,“ doplnil ředitel odboru dohledu nad zdravotním pojištěním Jan Zapletal.

Poslanec a člen sněmovního zdravotnického výboru Kamal Farhan (ANO) míní, že to nestačí. „Ten poměr by měl být vyšší. Pro ministra zdravotnictví by to měla být priorita, aby to zajistil pacientům,“ podotkl.

Podobně se ve večerním vysílání vyjádřil i poslanec, místopředseda výboru pro zdravotnictví a předseda správní rady VZP Tom Philip (KDU-ČSL). „Zdravý chrup je základ zdravého žaludku a zdravého trávení, proto bych byl spíše pro to, aby v případě, že lidé chodí pravidelně na kontroly, na prevenci, aby měli stoprocentní úhradu všech plomb nebo sanací kazů,“ podotkl.

Podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka se škála příspěvků, které budou vázány na absolvování prevence, bude rozšiřovat. „Můžeme se bavit i o tom, že to budou například sportovní aktivity, které jsme schopni kontrolovat formou dokladu,“ vysvětluje také ředitel VZP Zdeněk Kabátek. 

Podobně by pojišťovny mohly nabízet i úhradu další jinak nehrazené péče. Novela počítá také s tím, že zdravotní pojišťovny budou moci pro své pojištěnce nasmlouvat zdravotní péči v zahraničí nebo uhradit například péči o zraněného v pohraničí, kde je blíž nemocnice v cizině. Nově by měli více pravomocí v předepisování péče mít i nelékaři, například fyzioterapeuti či sestry v domácí péči.

Ministerstvo podle Dvořáčka očekává velké množství připomínek a pozměňovacích návrhů, připomínkové řízení bude v dubnu a květnu a novela by měla jít do prázdnin do sněmovny.

Do fondů prevence, ze kterých pojišťovny například dávají lidem příspěvky na očkování, sport nebo zubní hygienu, budou moci podle návrhu jít místo současných 0,5 procenta vybraného pojistného až tři procenta. Letos systém hospodaří se zhruba 500 miliardami korun, šlo by tedy až o patnáct miliard korun.

Pojišťovny by také zároveň zrušily své rezervní fondy, které musí plnit ze zákona a ve kterých je asi šest miliard korun. Zůstatky na účtech pojišťoven jsou zhruba 56 miliard korun. Návrh počítá také se vznikem fondu obecně prospěšných činností, z něhož by se financovaly další akce prospěšné pro celý systém. Podporu by z něj měl získat Ústav zdravotnických informací a statistiky nebo pacientské organizace.

„Vznikat by mohly stipendijní programy pro lékaře v předatestačním vzdělávání, protože pojišťovny nemají žádný nástroj, jak lékaře dostat do oblastí, kde chybí,“ řekl také Zapletal. Lékař pobírající stipendium by se zavázal, že v regionu zůstane.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

NATO Česku neuzná jako obranné výdaje asi dvacet miliard, řekl ČT Zůna

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) ČT řekl, že Severoatlantická aliance Česku jako obranné výdaje neuzná zhruba dvacet miliard korun určených na dopravní stavby. NATO podle něj uznatelnost a neuznatelnost výdajů posuzovalo poprvé v historii. Že tuzemsko letos podle hodnocení Aliance nesplní závazek vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), oznámil v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Výdaje podle hodnocení Aliance budou činit 1,78 procenta.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Největším znečišťovatelem v Česku byla loni podle ekologů elektrárna Počerady

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady, vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Uvedly to v úterý ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je pak podle ekologů osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Policie zasahovala v příbramské nemocnici a na krajském úřadě. Podle Deníku N zadržela 13 lidí

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Policie při zásahu podle Deníku N zadržela třináct lidí. Mluvčí kraje k tomu sdělil, že o nikoho z úřadu nejde, policii měli jen poskytnout dokumenty. Zadržené má policie podezřívat ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky a z uplácení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Na post náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, uvedl Zůna

Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti, řekl v Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména však neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
před 10 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

V Brně na akci SPD se protestovalo proti konání sjezdu sudetských Němců

V Brně se protestovalo proti nadcházejícímu sjezdu sudetských Němců. Akci pořádalo vládní hnutí SPD, jejíž šéf a předseda sněmovny Tomio Okamura řekl, že sjezd je „nebetyčná ostuda“. Sjezd sudetských Němců se v Brně má uskutečnit od 22. do 25. května, v rámci festivalu Meeting Brno. V polovině dubna vzali brněnští zastupitelé na vědomí informaci o květnovém konání sjezdu a usnesli se, že vítají snahy o usmíření.
před 10 hhodinami

Propojenost severu a jihu je zásadní pro odolnost a bezpečnost Evropy, míní Pavel

Propojenost mezi severem a jihem Evropy je podle českého prezidenta Petra Pavla zásadní nejen pro konkurenceschopnost, ale také pro odolnost a bezpečnost. Řekl to v projevu na summitu iniciativy Trojmoří, která sdružuje třináct evropských států ležících mezi Baltským, Jaderským a Černým mořem. Evropa, která bude lépe propojená v oblasti dopravy, energetiky i digitalizace, bude podle Pavla schopna lépe reagovat na současné globální výzvy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
před 12 hhodinami
Načítání...