Ministerstvo chce zastropovat doplatky na léky, aby je pojišťovny nemusely vracet

4 minuty
Lidé za určitých podmínek asi nebudou platit doplatky na léky
Zdroj: ČT24

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

„Je to věc, která je extrémě propacientská. Usnadní to i fungování zdravotním pojišťovnám, protože nebudou muset vracet (peníze), celý ten proces se extrémě zjednoduší,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Neznamená to však, že teď by museli klienti o vrácení peněz žádat. Zdravotní pojišťovny jim je posílají automaticky, a to převodem na účet nebo složenkou. Například 95letá Milada Brandejsová užívá denně devět léků, osm je na předpis a jeden volně prodejný. Léky kupuje zpravidla jednou za dva měsíce, na delší dobu je lékař předepsat nemůže. Také jí pojišťovna peníze vrací. „Většinou přes tisíc korun nebo kolem tisíce. Skutečně jsem s tím spokojena,“ uvedla.

Za loňský rok pojišťovny mluví o rekordních číslech. V porovnání s rokem 2022, kdy vrácená částka přesáhla miliardu, byla v loňském roce ještě o dvě stě milionů korun vyšší.

Po dosažení limitu žádné doplatky

Teď ale ministerstvo zdravotnictví pracuje na změně, díky které by vracení peněz odpadlo. Nově by to fungovalo tak, že lidé, kteří limit přesáhnou, už nic doplácet nebudou. Chystanou úpravu resort řešil jak se zástupci zdravotních pojišťoven, tak i lékáren.

„V momentě, kdy má pacient započítané doplatky a dosáhne ochranného limitu, by už nemusel na konkrétní léčivo doplácet. Systém elektronického receptu vlastně lékárníkovi řekne, aby doplatek už dále nevybíral,“ vysvětlil Dvořáček.

Týkat se to bude jen započitatelného doplatku. Jsou totiž léky, z jejichž ceny se do limitu započítává jenom část. „Započitatelná část je to, o čem diskutujeme. Lékárna si potom tyto částky bude v rámci běžného fakturování řešit se zdravotními pojišťovnami,“ řekl prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Ochranné limity jsou ve třech pásmech. Senioři starší sedmdesáti let a invalidé je mají nastavené na maximálně pět set korun ročně. U dětí do osmnácti let a lidí starších 65 let je hranice dvojnásobná, u ostatních je to pak pět tisíc korun.

Opoziční ANO podporu nevyloučilo

Na chystanou změnu se už pojišťovny připravují. „Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zahájila ICT konzultace o tom, jak by takové řešení mohlo vypadat, aby byla připravená na první kroky, které vzejdou ze změny zákona,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. „Týmy techniků a analytiků mapují situaci, co je potřeba po technické stránce učinit. Věříme, že se to snad včas podaří,“ dodal výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.

Úpravu chce ministerstvo zdravotnictví přidat jako pozměňovací návrh k jednomu ze sněmovních tisků. Opozici se takový postup nelíbí, podporu návrhu ale předem nevylučuje. „Umím si představit, že v případě, že to bude domyšlené a dotažené, že bychom to podpořili,“ sdělil člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO).

„Myslím si, že je to jednoznačně propacientské opatření. Všechno se tím zjednoduší a bude to uživatelsky příjemné,“ míní místopředsedkyně hnutí STAN a členka výboru pro zdravotnictví ve sněmovně Michaela Šebelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...