Ministerstvo chce zastropovat doplatky na léky, aby je pojišťovny nemusely vracet

Nahrávám video
Lidé za určitých podmínek asi nebudou platit doplatky na léky
Zdroj: ČT24

Zdravotní pojišťovny v Česku vrátily klientům, zejména seniorům, jednu miliardu a tři sta milionů korun. Jedná se o doplatky za léky pro ty, kdo překročili ochranný limit. Ministerstvo zdravotnictví chce systém změnit, a to tak, aby od příštího roku lidé po splnění podmínek platili méně přímo v lékárnách. Resort si od toho slibuje zjednodušení systému pro pojišťovny, lékárny i klienty.

„Je to věc, která je extrémě propacientská. Usnadní to i fungování zdravotním pojišťovnám, protože nebudou muset vracet (peníze), celý ten proces se extrémě zjednoduší,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Neznamená to však, že teď by museli klienti o vrácení peněz žádat. Zdravotní pojišťovny jim je posílají automaticky, a to převodem na účet nebo složenkou. Například 95letá Milada Brandejsová užívá denně devět léků, osm je na předpis a jeden volně prodejný. Léky kupuje zpravidla jednou za dva měsíce, na delší dobu je lékař předepsat nemůže. Také jí pojišťovna peníze vrací. „Většinou přes tisíc korun nebo kolem tisíce. Skutečně jsem s tím spokojena,“ uvedla.

Za loňský rok pojišťovny mluví o rekordních číslech. V porovnání s rokem 2022, kdy vrácená částka přesáhla miliardu, byla v loňském roce ještě o dvě stě milionů korun vyšší.

Po dosažení limitu žádné doplatky

Teď ale ministerstvo zdravotnictví pracuje na změně, díky které by vracení peněz odpadlo. Nově by to fungovalo tak, že lidé, kteří limit přesáhnou, už nic doplácet nebudou. Chystanou úpravu resort řešil jak se zástupci zdravotních pojišťoven, tak i lékáren.

„V momentě, kdy má pacient započítané doplatky a dosáhne ochranného limitu, by už nemusel na konkrétní léčivo doplácet. Systém elektronického receptu vlastně lékárníkovi řekne, aby doplatek už dále nevybíral,“ vysvětlil Dvořáček.

Týkat se to bude jen započitatelného doplatku. Jsou totiž léky, z jejichž ceny se do limitu započítává jenom část. „Započitatelná část je to, o čem diskutujeme. Lékárna si potom tyto částky bude v rámci běžného fakturování řešit se zdravotními pojišťovnami,“ řekl prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

Ochranné limity jsou ve třech pásmech. Senioři starší sedmdesáti let a invalidé je mají nastavené na maximálně pět set korun ročně. U dětí do osmnácti let a lidí starších 65 let je hranice dvojnásobná, u ostatních je to pak pět tisíc korun.

Opoziční ANO podporu nevyloučilo

Na chystanou změnu se už pojišťovny připravují. „Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zahájila ICT konzultace o tom, jak by takové řešení mohlo vypadat, aby byla připravená na první kroky, které vzejdou ze změny zákona,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. „Týmy techniků a analytiků mapují situaci, co je potřeba po technické stránce učinit. Věříme, že se to snad včas podaří,“ dodal výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.

Úpravu chce ministerstvo zdravotnictví přidat jako pozměňovací návrh k jednomu ze sněmovních tisků. Opozici se takový postup nelíbí, podporu návrhu ale předem nevylučuje. „Umím si představit, že v případě, že to bude domyšlené a dotažené, že bychom to podpořili,“ sdělil člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO).

„Myslím si, že je to jednoznačně propacientské opatření. Všechno se tím zjednoduší a bude to uživatelsky příjemné,“ míní místopředsedkyně hnutí STAN a členka výboru pro zdravotnictví ve sněmovně Michaela Šebelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...