Chřipce ročně podlehne přes 1500 lidí. Očkování má ale jen 23 procent seniorů, upozorňuje SZÚ

Nahrávám video
Události: Očkování proti chřipce
Zdroj: ČT24

Odborníci v Česku varují před malou proočkovaností lidí nad pětašedesát let proti chřipce. Nemoci podle jejich dat podlehne asi patnáct stovek Čechů a Češek za rok, v letech horší epidemie až pět tisíc. Loni se však nechalo očkovat pouze zhruba třiadvacet procent seniorů, což je proti západní Evropě třetina. Na tiskové konferenci to uvedl vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Jan Kynčl, podle kterého může Česko letos čekat silnější epidemii, protože kvůli opatřením proti šíření koronaviru se chřipka v posledních dvou letech vyskytovala velmi zřídka.

To, že se chřipka v předchozích dvou letech kvůli protiepidemickým opatřením proti covidu v populaci prakticky nešířila, může podle Kynčla předznamenávat horší epidemii. „Hladina protilátek z předchozích kontaktů s virem bude jednoznačně nižší,“ uvedl. SZÚ proto vyzývá lidi nad pětašedesát let k očkování. 

Epidemie chřipky obvykle začíná v dětských kolektivech. První případy v nové sezoně odborníci očekávají už před Vánoci, hlavní nápor ale obvykle přichází až po nich. Jako prevenci doporučují ochranu dýchacích cest.

Vakcíny proti chřipce se každý rok upravují podle toho, jaké typy viru podle odhadů odborníků budou cirkulovat, letos byly proti loňské obměněny dva. Každoročně je třeba se podle Kynčla očkovat také proto, že ochrana po očkování slábne zhruba o sedm až deset procent každý měsíc.

V Česku jsou proti chřipce dostupné dva typy vakcín výrobců z Nizozemska a Francie a nově i vakcína pro děti ve formě spreje. Z veřejného zdravotního pojištění jsou hrazené lidem nad 65 let, některým chronicky nemocným a od letošního roku nově zdravotníkům. Zájem podle VZP však roste, zatímco v roce 2012 hradila vakcínu 270 tisícům klientům, loni jich bylo 390 tisíc. Ostatním zdravotní pojišťovny část ceny očkování zpětně proti dokladu proplácejí. 

Malá míra očkování je ekonomický problém, míní sociolog

Podle Tomáše Doležala, který se věnuje dopadům zdraví na ekonomiku, je chřipka i významným ekonomickým problémem. Zvýšení proočkovanosti na padesát procent by podle něj mohlo ušetřit na ztrátě pracovního výkonu zaměstnanců, kteří onemocní chřipkou, zhruba dvě miliardy korun. Zabránit by bylo možné kolem 260 tisícům případů chřipky, uvedl Doležal na tiskové konferenci SZÚ. 

„Chřipka není jenom silné nachlazení. Vyznačuje se rychlým nástupem, vysokou teplotou, bolestí svalů a kloubů,“ dodal poté Kynčl. Z celé populace se proti chřipce nechává každý rok očkovat zhruba sedm procent lidí; u seniorů je to necelá čtvrtina. Podle průzkumu, který si nechala zpracovat Česká lékárnická komora (ČLnK), očkování letos zvažuje dvacet procent lidí, ale jen tři procenta těch, kteří očkování ještě neabsolvovali.

„Můžete se nechat očkovat i najednou. Právě teď je nejvhodnější čas, protože začíná období infekcí dýchacích cest,“ řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). Cílem je podle něj využít letos milion dávek vakcíny, které budou do Česka dodané. Ministerstvo ve čtvrtek zahájí i vlastní kampaň k očkování proti covidu.

Očkování zabrání podzimnímu nárůstu hospitalizovaných s covidem, míní Smejkal

Právě počty nakažených covidem-19 v posledních týdnech dál rostou, oproti loňsku jich je v tomto období hlášeno už skoro sedmkrát víc. Jen za minulý týden přibylo 414 hospitalizovaných s covidem a celkem jich v nemocnicích leží 1381. Podle hlavního epidemiologa IKEMu Petra Smejkala počet nakažených poroste, o závažnosti však podle něj rozhodne míra proočkovanosti obyvatel. 

„To, jak se nám nárůst nakažených promítne do hospitalizovaných, záleží na tom, kolik z nás se nechá očkovat a kolik si v podzimních měsících přijde pro další posilující dávku. Predikce o tom, jak vážný bude dopad podzimu, záleží pouze na míře očkování,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi. S příchodem podzimu a přechodu do vnitřních prostor se nemoc přirozeně šíří rychleji, míní. 

V dalším vývoji je ale spíše optimistický kvůli tomu, že se nyní šíří varianta omikron. „Dobrá věc je, že už rok máme co do činění se stále stejnou variantou viru – omikronem, který není oproti předchozím tak závažný. A nyní máme i vakcínu na poslední subvariantu omikronu,“ doplňuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 1 hhodinou

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 1 hhodinou

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 2 hhodinami

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 3 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 13 hhodinami

Dvacet pět tisíc přihlášek na SŠ za týden, uchazeči mají čas do 20. února

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.
před 13 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 13 hhodinami
Načítání...