Šíření epidemie covidu-19 v Česku zrychluje. Přednosta ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni Petr Pazdiora varoval, že nemocných i hospitalizovaných je výrazně více než ve stejném období v předchozích dvou letech. Lékaři apelují zejména na rizikové pacienty, aby případnou nákazu konzultovali s doktorem a také aby se nechali přeočkovat.
Případů covidu je více než v předchozích letech ve stejném období, varuje epidemiolog
V pondělí přibylo 3786 nově potvrzených případů, což je nejvíc za jeden den od poloviny dubna a o zhruba pět set víc než před týdnem. Dalších 1758 případů je vedeno jako reinfekce.
Podle Pazdiory v letních měsících nedošlo tak jako v uplynulých letech k výraznému poklesu počtu případů. „Z letních měsíců zůstala vysoká prevalence pozitivních osob a ta po opětovném setkání školních i pracovních kolektivů má nyní vliv na nárůst počtu onemocnění,“ vysvětluje.
Podle něj je situace v určitém ohledu horší než v předchozích dvou letech. „Za poslední týden máme zhruba 22 tisíc potvrzených infekcí. V roce 2020 jsme měli ve stejném období zhruba třináct tisíc nákaz a v loňském roce tři tisíce. Je vidět, že se infekce šíří bez zábran, nemůžeme se ani holedbat tím, že je méně závažná, za minulý týden zemřelo 41 lidí,“ říká Pazdiora.
Denní přírůstky nakažených v mezitýdenním srovnání rostou s výjimkou uplynulé soboty už dva týdny. Dále roste i incidenční číslo, tedy počet nových případů nákazy za posledních sedm dní v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. K úterý činí 142, před týdnem bylo skoro o dvacet nižší. Nejvyšší incidence je v Praze se 156 případy, nejnižší v Karlovarském kraji s 94 případy.
Studio ČT24: Přednosta ústavu epidemiologie Lékařské fakulty v Plzni Petr Pazdiora k vývoji covidové situace (zdroj: ČT24)
Zátěž nemocnic
Oproti minulému týdnu se nicméně snížil počet lidí, kteří skončili s nákazou v nemocnici. Hospitalizovaných bylo po tomto víkendu 806, minulé pondělí 863. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Vedle hospitalizovaných se snížil i počet pacientů s covidem ve vážném stavu, a to z 30 před týdnem na současných 24.
Pazdiora nicméně varoval, že v minulých letech byl ve stejném období nižší i počet lidí v nemocnicích. „Zátěž nemocnic je vysoká. V roce 2020, kdy jsme ještě neměli k dispozici léky a očkovací látku, bylo 544 hospitalizovaných a tenkrát nás to znepokojovalo daleko více,“ podotýká. Zátěž pro zdravotníky se podle něj příliš nezměnila, ačkoliv uznává, že pacienti se často zdrží v nemocnici kratší dobu než dříve a menší počet z nich skončí na JIP.
Sám by prosazoval návrat k nošení respirátorů ve zdravotních a sociálních zařízeních a ve veřejné dopravě. „Jsme stále hodně daleko ke konci pandemie a měli bychom dělat vše pro to, aby to onemocnění postihlo co nejmenší množství lidí v České republice,“ dodal.
Ministerstvo a odborníci apelují zvláště na seniory a vážně nemocné, aby se nechali s nástupem podzimu přeočkovat. Výraznější zhoršení epidemiologické situace může totiž nastat s příchodem chladnějšího počasí, tedy v říjnu a listopadu. Stát zatím nechystá kvůli šíření koronaviru jiná doporučení, než je používání respirátorů ve zdravotnických a sociálních zařízeních.
Podle demografů očkování zachránilo životy
Očkování podle nového výzkumu snížilo v Česku počet úmrtí na covid-19 až třiapůlkrát, vyplývá to z dat Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).
Jako reprezentativní časový úsek pro svůj výzkum demografové vybrali poslední čtvrtletí loňského roku, kdy v české populaci převládala varianta delta. Ve stejném období měli už všichni lidé v Česku starší dvanácti let možnost nechat se očkovat.
V posledních třech měsících loňského roku zemřelo v souvislosti s onemocněním covid-19 podle oficiálních statistik 5797 lidí. „Na základě demografických metod jsme nejprve odhadli, kolik by hypoteticky v uvedeném tříměsíčním období zemřelo lidí v souvislosti na onemocnění covid-19, kdyby nikdo nebyl očkovaný,“ popsala Dzúrová. Společně s kolegyní Klárou Hulíkovou Tesárkovou dospěla k číslu 20 800.
„Rozdíl mezi hypotetickým počtem úmrtí a počtem vykázaných úmrtí udává odhad počtu úmrtí, ke kterým díky očkování nedošlo, což představuje téměř 15 tisíc. Lze usuzovat, že očkování pravděpodobně snížilo počet úmrtí 3,5krát,“ uvedla Dzúrová.
Studie podle vědců dokládá, že očkování proti onemocnění covid-19 zachraňuje před úmrtím velmi výrazně. „Navzdory podloženým výsledkům je ale řada lidí stále vůči očkování nedůvěřivá,“ uvedla vědkyně.
Proočkovanost Česka na úrovni Pákistánu
K 7. září letošního roku se v Česku nechalo podle SYRI kompletně naočkovat 6,888 milionu lidí, tedy 64,4 procenta populace. Tento podíl je podle Dzúrové poměrně nízký a je srovnatelný třeba s Pákistánem.
„Platí to bohužel pro celou východní Evropu. Například v Bulharsku, Polsku a Rumunsku je proočkovanost proti onemocnění covid-19 minimální, ale to se týká i sezonní chřipky. Nejvyšší kompletní proočkovanost populace, nad 85 procent, mají oproti tomu v zemích, jako je Kuba, Portugalsko, Chile, Vietnam, Čína, Singapur, Brazílie, Kanada, Itálie a Japonsko,“ uvedla Dzúrová.
Nízká proočkovanost podle ní často souvisí s antivaxerským hnutím, které je velmi silné zejména v postsovětských zemích. „Zřejmě je motivováno všeobecnou nedůvěrou, ale též kulturním přesvědčením a ideologií. Například na Ukrajině je proočkována jen asi třetina obyvatel, velmi nízká proočkovanost se zde týká i dalších onemocnění, jako jsou spalničky a záškrt nebo dětská obrna,“ dodala Dzúrová.